|
9:10
|
Bc.
Nela
Halašková
|
M2
|
Dr. Ing. Pavla Šmejkalová
|
Testování poloprovozní jednotky AOP + GAU pro odstraňování pesticidních látek z pitné vody
|
detail
Testování poloprovozní jednotky AOP + GAU pro odstraňování pesticidních látek z pitné vody
Se zvyšující se koncentrací pesticidů a jejich metabolitů ve vodě, vznikla potřeba jejich odstranění. Ačkoli jsou takové látky odstranitelné jen částečně, slibně se v tomto směru jeví AOP, které
záměrně tvoří vysoce reaktivní radikály in situ a jsou schopny zmírnit většinu stopových organických látek. Testy byly provedeny na poloprovozní jednotce a sledoval se vliv ozonu a aktivního uhlí na odstranění kontaminantů ze surové vody.
|
|
9:30
|
Bc.
Marek
Kopáček
|
M2
|
Ing. Hana Kujalová, Ph.D.
|
Porovnání metod stanovení forem dusíku
|
detail
Porovnání metod stanovení forem dusíku
Dusík (N) je jedním z nejdůležitějších biogenních prvků a koncentrace jeho forem patří mezi důležitá kritéria kvality vod. Cílem mé práce bylo porovnat kolorimetrická stanovení organického (N-org), dusičnanového (NO3-N) a amoniakálního (NH4-N) dusíku s jejich analýzami pomocí CN analyzátoru (CNA) a iontové chromatografie (IC), na souboru 403 vzorků různých typů přírodních vod (např. jezera, srážky). Relativně dobrá shoda byla nalezena pro stanovení anorganických forem N, kdy data z IC byla o 2% vyšší než výsledky kolorimetrického stanovení pro NH4-N a o 4% pro NO3-N. Tyto rozdíly byly statisticky významné (p < 0,05, Studentův t-test). Naopak hodnoty N-org stanovené pomocí CNA byly o 24% nižší než výsledky dosažené kjeldahlizací (p < 0,001). Průměrné hodnoty hmotnostního poměru organického uhlíku (C-org) k N-org (C:N), stanovené oběma metodami, byly pro vody jezer a nádrží 11 v případě N-org stanoveného kjeldahlizací a 15 pro N-org stanoveného pomocí CNA. Hodnoty C:N poměrů obvyklé pro jezera a nádrže jsou v literatuře udávány kolem 10. Malé rozdíly hodnot mezi metodami stanovení NO3-N a NH4-N mohou být způsobeny odchylkami v koncentracích standardů. Vzhledem k větším rozdílům hodnot N-org doporučuji otestování obou metod na vzorcích různých typů dusíkatých organických sloučenin.
|
|
9:50
|
Robert
Kvaček
|
B3
|
Dr. Ing. Pavla Šmejkalová
|
Zavádění analytické metody pro kvalitativní stanovení mikroplastů ve vodách
|
detail
Zavádění analytické metody pro kvalitativní stanovení mikroplastů ve vodách
Znečištění životního prostředí mikroplasty je v poslední době hojně diskutovaným tématem. I přes jejich opakovaně potvrzený výskyt ve vodách nebyl zatím prokázán žádný negativní vliv na zdraví člověka. Dá se však předpokládat, že vzhledem k velkému zájmu veřejnosti o tuto problematiku, bude sledování tohoto typu znečištění zavedeno do legislativy a bude třeba stanovit příslušnou metodiku. V odborných publikacích existuje celá řada laboratorních postupů, které se často významně liší. Cílem této práce je najít vhodný postup stanovení, otestovat ho nejdříve na modelovém vzorku vláken ze sušičky, a poté na reálných vzorcích vody. Výsledkem bude metodika stanovení mikroplastů ve vodě.
|
|
10:10
|
Bc.
Nikola
Musilová
|
M2
|
Ing. Martin Pečenka, Ph.D.
|
Předčištění odpadních vod z výroby vína
|
detail
Předčištění odpadních vod z výroby vína
Práce se zabývá porovnáním procesů pro předčištění odpadních vod z výroby vína. Tyto vody jsou charakteristické nízkým pH, vysokým obsahem organických a nerozpuštěných látek. Nadlimitní hodnoty parametrů CHSK a BSK5 jsou často v rozporu s příslušným kanalizačním řádem, což komplikuje jejich odvádění a čištění na BČOV. Z fyzikálně chemických metod předčištění byla testována koagulace v kombinaci s flokulací. Zároveň byly provozovány dva vsádkové reaktory za rozdílných provozních podmínek. Cílem práce bylo nalezení efektivního a ekonomicky únosného postupu pro snížení hodnot CHSK a BSK5 za účelem dosažení limitů daných kanalizačním řádem.
|
|
10:30
|
Bc.
Blanka
Pilátová
|
M1
|
Ing. Dana Vejmelková, Ph.D.
|
Hledání vhodných materiálů pro odstranění genů antibiotické rezistence z vod
|
detail
Hledání vhodných materiálů pro odstranění genů antibiotické rezistence z vod
V posledních letech se čím dál více objevuje v médiích problém antibiotické rezistence, což poukazuje na důležitost tématu pro širokou veřejnost. V důsledku nadužívání či nesprávného používání antibiotik v lékařství i zemědělství a následném nedostatečném čištěním odpadních vod si bakterie postupem času vytváří rezistenci na tato antimikrobiální činidla. Rezistence může být způsobena sledem genetických mutací či v průběhu horizontálních přenosů genů jako je konjugace, transdukce či transformace. Jedním z možných řešení tohoto problému je optimalizace dočišťování vod pomocí sorpce volné DNA, tj. i volně se vyskytujících genů antibiotické rezistence. Tato práce se zaměřuje na adsorpci volné DNA z nemocniční odpadní vody na čtyřech druzích aktivního uhlí a dvou druzích zeolitů.
|
|
10:50
|
Bc.
Adéla
Šimůnková
|
M2
|
doc. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D.
|
Monitoring stavu filtračních vložek větracích otvorů u zemních vodojemů
|
detail
Monitoring stavu filtračních vložek větracích otvorů u zemních vodojemů
Jedním z faktorů ohrožujících kvalitu vody ve vodovodním řadu je sekundární kontaminace vody. Z hlediska vzdušné kontaminace jsou kritickým místem vodojemy, konkrétně větrací průduchy a systém větrání především akumulačního prostoru. Kontaminace tohoto prostoru může vést k senzorickým změnám až biologické nestabilitě akumulované vody. Z tohoto důvodu by měly být průduchy osazovány filtračními vložkami. Požadavky na jejich vlastnosti a materiálové složení jsou řešeny v dokumentu technického doporučení I-D-48 a normě ČSN 75 5355 Vodojemy. Pro provozovatele distribuční sítě je žádoucí, aby měl představu o mikrobiální kontaminaci i celkovém stavu těchto vložek, vzhledem k době jejich expozice a zátěži z okolního prostředí. Proto je na místě vypracování metodiky, která takové postupy popisuje. Vedle metodiky výluhů a následného mikrobiologického i hydrobiologického rozboru je vhodné vypracovat také metodiku stanovení míry záchytu, což by vedlo k možnosti optimalizovat dobu expozice filtračních vložek v jednotlivých lokalitách vzhledem k okolí vodojemu.
|
|
11:10
|
Bc.
Klára
Škodáková
|
M2
|
Ing. Dana Vejmelková, Ph.D.
|
Detekce genů antibiotické rezistence v odpadních vodách z nemocnice
|
detail
Detekce genů antibiotické rezistence v odpadních vodách z nemocnice
Detekce genů antibiotické rezistence v odpadních vodách z nemocnic
Antibiotika jsou používána k léčbě bakteriálních onemocnění. Jejich nadměrnou konzumací dochází k selekci rezistentních bakterií a šíření genů antibiotické rezistence. Bakterie nesoucí tyto geny putují v odpadních vodách na čistírnu odpadních vod, kde dochází ke značné eliminaci patogenů. Nicméně i environmentální bakterie nesoucí tyto geny, popř. geny antibiotické rezistence vyskytující se extracelulárně mohou představovat riziko pro životní prostředí, potažmo člověka. Hlavní problém je, že geny rezistence jsou všudypřítomné, ale zatím žádné legislativní opatření týkající se antibiotické rezistence ve vodách není zavedeno. Značné riziko mohou představovat nemocniční odpadní vody, které obsahují větší množství bakterií rezistentních na antibiotika než komunální odpadní vody. Cílem této práce je navrhnout a optimalizovat postupy průkaznosti přítomnosti vybraných genů rezistence v odpadních vodách z nemocnice. Tyto geny byly stanovovány v přítoku, aktivovaném kalu a odtoku nemocniční čistírny odpadních vod pomocí polymerázové řetězové reakce.
|
