|
---
|
Lenka
Lopatková
|
B1
|
-
|
Využitie nízkoteplotnej atmosférickej plazmy v procesoch konzervovania drevenných predmetov
|
detail
Využitie nízkoteplotnej atmosférickej plazmy v procesoch konzervovania drevenných predmetov
V konzervátorskej praxi sú využívané viaceré účinné metódy čistenia drevených artefaktov, ale tieto metódy pozostávajú z viacerých krokov a zahŕňajú použitie toxických organických rozpúšťadiel. Preto je potrebné hľadať nové, efektívnejšie metódy čistenia. Cieľom práce bolo porovnať účinky nízkoteplotnej atmosférickej plazmy so štandardnými postupmi čistenia dreveného artefaktu a následne vybrať vhodné podmienky opracovania plazmou. Na základe výsledkov sa pre ďalšie skúmanie vybralo použitie plazmy v atmosfére vzduchu a argónu na pripravené modelové vzorky dubového dreva ošetreného povrchovou šelakovou úpravou. Účinky pôsobenia nízkoteplotnej atmosférickej plazmy sa vyhodnocovali opticky pomocou mikroskopu a zmeny v chemickom zložení povrchu boli vyhodnocované spektrometrom. Z nameraných výsledkov práce vyplývajú konkrétne podmienky, pri ktorých pôsobenie plazmy na povrch dreva so šelakovou úpravou nevedie k degradácii laku a pri ktorých možno predpokladať priaznivý vplyv plazmy pri čistení drevených artefaktov. Práca bola vypracovaná v rámci projektu APVV-15-0460.
|
|
---
|
Barbora
Řípová
|
B4
|
doc.Ing. Alexandra Kloužková, CSc.
|
Restaurování mlékovky a talíře z produkce míšeňské porcelánky
|
detail
Restaurování mlékovky a talíře z produkce míšeňské porcelánky
Práce popisuje restaurátorský zásah na mlékovce a talíři z produkce míšeňské porcelánky. Předměty jsou na dně značeny pro manufakturu typickými kobaltově modrými zkříženými meči různého provedení, což naznačuje odlišnou dataci. Zdobení má formu motivu „Voller grüner weinkratz“ v chromoxidové zeleni se zlacenými linkami. Počáteční běžné znečištění objektů doplňovaly u mlékovky „rezavé“ stopy po předchozím adhezivu, poškození v oblasti hrdla, podstavy a fragmentované ucho. Od talíře byl oddělen jeden masivní střep. Předměty byly očištěny pomocí detergentu TWEEN 20, střepy separovány 10 % roztokem Paraloidu B72 v acetonu a slepeny epoxidovým adhezivem HXTAL NYL-1. Následovalo doplnění epoxidovým tmelem MILLIPUT SUPERFINE WHITE, mechanická retuš doplňků a barevné doladění pomocí akrylových barev FOLKART modifikovaných pigmenty KREMER. Na závěr proběhla simulace glazury epoxidovým adhezivem dříve užitým k lepení a nakonec napodobení zlatých linek pomocí zlaté barvy FOLKART. V průběhu restaurování byly odebrány vzorky pro stanovení pórovitosti a nasákavosti, dále pak pro chemické (XRF) a mineralogické (XRD) analýzy složení střepové hmoty a glazury. Závěrem byly navrženy vhodné podmínky uložení a manipulace. Práce proběhly v souladu s restaurátorským záměrem schváleným zadavatelem.
|
|
---
|
Zuzana
Bránická
|
B3
|
-
|
Prieskum a záchrana historickej rukopisnej knihy
|
detail
Prieskum a záchrana historickej rukopisnej knihy
Predkladaná práca sa zameriava na literárnu rešerš kultúrnohistorického pozadia a prieskum fyzického stavu a materiálového zloženia historickej rukopisnej náboženskej knihy v latinskom jazyku, ktorá je v koženej šitej väzbe a pochádza z Maďarska zo 60. rokov 18. storočia. V experimentálnej časti práce bolo vykonané meranie kyslosti papiera, ktoré poukazuje na mierne kyslé hodnoty pH papiera, atramentu a knižnej dosky. Bola uskutočnená röntgenová fluorescenčná analýza (XRF), ktorá poukázala na prítomnosť železogalových atramentov ako písacieho prostriedku, ktorý je mierne zhnednutý, avšak neporušený a veľmi dobre čitateľný. Kniha je poškodená, znečistená a rozpadá sa, preto je dôležité na základe materiálového prieskumu vykonaného v tejto práci uskutočniť reštaurátorský zásah.
|
|
---
|
Eliška
Špotová
|
M2
|
Ing. Markéta Škrdlantová, Ph.D.
|
Restaurování dámského stříbrného čepce
|
detail
Restaurování dámského stříbrného čepce
Restaurování dámského stříbrného čepce proběhlo v akademickém roce 2018/19 v rámci předmětu Semestrální práce V v restaurátorských dílnách VOŠTŘ, Praha 1. Jedná se o tuhý dýnkový čepec zdobený paličkovanými krajkami a velkou zelenou mašlí. Byl proveden podrobný textilně technologický průzkum tkanin, stuhy i krajek na čepci.
Restaurátorský zásah spočíval v čištění čepce a konsolidaci poškozených míst. Čepec byl čištěn suchou cestou odsátím nečistot muzeálním vysavačem a stíráním vatovými tampony, kovové krajky byly stírány tampony navlhčenými etanolem. Zelená mašle a textilní krajka byly demontovány a čištěny mokrou cestou na stole se spodním odtahem. V rámci konsolidace byla černá lemovka překryta hedvábnou krepelínou, poškozená místa na textilní krajce a zelené mašli podložená vhodnou tkaninou a zaskeletována. Skeletované byly také trhliny ve tkanině na dýnku a skeletovací steh byl použit i na přichycení uvolněných kovových lamel. Nakonec byly kovové krajky vyrovnány a textilní krajka a mašle byly zpětně našity k čepci. Pro čepec byla vyrobena krabice z lepenky Klug a vycpávka z neběleného bavlněného plátna a byly stanoveny podmínky uložení a vystavování.
![]()
|
|
---
|
Bc.
Andrei
Kazanskii
|
B1
|
doc. Dr. Ing. Michal Ďurovič
|
„INTERAKCE DIAZOTYPŮ A MATERIÁLŮ ARCHIVÁLIÍ”
|
detail
„INTERAKCE DIAZOTYPŮ A MATERIÁLŮ ARCHIVÁLIÍ”
Diazotypie (diazografie, whiteprint) je kopírovací technika, která byla v průběhu 20 století často využívaná při výrobě velkoplochých kopií, map, plánů, stavebních výkresů a jiné převážně technické dokumentací. Dnes v muzeích a archivech můžeme najít obrovské množství historického diazografického papíru, který byl původně produkován jako „pracovní kopie“, ale nyní se často má hodnotu originálů. Je třeba mít na paměti, že diazotypy nestálé formy záznamu informací. Po dlouhodobé expozici v agresivním prostředí, zejména s přístupem ultrafialového záření, dochází k rychle degradace tohoto materiálů a k postupnému zmizení záznamu z papírové podložky. Není zřejmé, do jaké míry degradační produkty diazotypů mohou negativně ovlivňovat jiné archiválie nebo použité obaly, se kterými jsou v těsném dlouhodobém kontaktu. Ale je možné předpokládat, že jednou z možností prodloužení životnosti záznamu diazotypů i samotného papírového podkladu, je přijetí vhodných preventivních opatření, konkrétně jejich vhodná adjustace. Cílem této práce bylo studium vlivu různých typů lignocelulosových obalových materiálů na degradační procesy jak samotného záznamu diazotypu, tak papírového nosiče. Dále byl zkoumán možný vlivu produktů rozpadu diazotypu na archivní dokumenty uložené v jeho těsné blízkosti.
|
|
---
|
Bc.
Artur
Kossevanov
|
B1
|
Ing. Klára Drábková, Ph.D.
|
Barvení hedvábných textilií
|
detail
Barvení hedvábných textilií
Práce se zabývá problematikou dlouhodobé stability hedvábných textilií obarvených různými typy barviv (kyselá Rybacidová, 1:2 kovokomplexní Ostalanová, přímá Saturnová, reaktivní Ostazinová a Avitera, směsná Lanasetová, v maloobchodech běžně dostupná Duha) pro účely restaurování. Důvodem zkoumání byla absence studie, která by se tomuto tématu věnovala. Pro testování byly použity žluté a červené odstíny. Takto byly připraveny dvě sady vzorků s odlišnou závěrečnou úpravou: vypráním ve vodě a mydlením v roztoku tenzidu Syntaponu ABA. Dlouhodobá stabilita byla sledována po různých typech umělého stárnutí (vlhké teplo, suché teplo, světelné záření se zvýšeným podílem UV). Kritéria, podle kterých byla hodnocena barviva jsou následující: dlouhodobá stabilita barevného odstínu, egalita obarvení, zapouštěcí zkouška, pevnost nití v tahu, stanovení limitního viskozitního čísla. Ze získaných výsledků byla vybraná barviva vhodná pro restaurování textilií (Ostalanová, Saturnová, Avitera), použitelná (Lanasetová, Duha) a nevhodná (Rybacidová, Ostazinová).
|
|
---
|
Bc.
Adéla
Marešová
|
M2
|
doc. Ing. Milan Kouřil, Ph.D.
|
Rezistometrická čidla pro korozní monitoring reálných povrchů
|
detail
Rezistometrická čidla pro korozní monitoring reálných povrchů
Rezistometrie je jednou z metod monitoringu vnitřních prostor kulturních památek, muzeí a archivů, kde je důležité rychle zachytit malé změny prostředí. Tato metoda využívá čidla s tenkou kovovou stopou, jejichž odpor se mění se změnou průměru stopy. Z měření odporu lze získat časovou závislost úbytku kovu, která odpovídá korozivitě prostředí. V rámci této práce byla připravena čidla s vrstvou korozních produktů, která se blíží povrchu kovových předmětů kulturního dědictví. Byly vyzkoušeny různé varianty čidel a způsobů předkorodování a porovnána jejich citlivost a preciznost měření. Také byl otestován nový způsob zpracování dat z čidel, který umožňuje přesnější vyhodnocení korozního úbytku hlavně u čidel s větší tloušťkou stopy.
|
