|
9:00
|
Bc.
Lucie
Beránková
|
M2
|
Ing. Vít Kosek, Ph.D.
|
Metabolomická studie atherosklerotických plátů souvisejících s odlišným klinickým důsledkem mozkové mrtvice
|
detail
Metabolomická studie atherosklerotických plátů souvisejících s odlišným klinickým důsledkem mozkové mrtvice
Atheroskleróza je chronické zánětlivé onemocnění, které je charakterizováno akumulací lipidů ve stěnách středních a velkých tepen za vzniku atherosklerotických plátů. Hlavní příčinou této akumulace jsou zvýšené hladiny lipoproteinů o nízké hustotě (LDL) v krvi nejčastěji v důsledku dyslipidémie. Skladba atherosklerotických plátů se v čase mění a prochází různými stádii. Vysoké riziko pro lidský organismus představuje poslední stadium atherosklerózy, kdy plát může být nestabilní, a tak může dojít k jeho prasknutí nebo i jen odtržení jeho části za vzniku krevní sraženiny (trombu). Ta následně ucpe tepnu a dochází tak k infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě. To v nejhorších případech vede až k úmrtí.
Vznik atherosklerotických plátů úzce souvisí s lipidy, neboť jsou obsaženy jak v lipoproteinech, tak v atherosklerotických plátech. Proto je lipidomika společně s metabolomikou velmi vhodným nástrojem pro jejich studium. Tato práce se zaměřuje na charakterizaci lipidomu a metabolomu asymptomatických a symptomatických atherosklerotických plátů s různým klinickým průběhem cévní mozkové příhody při využití vysokoúčinné kapalinové chromatografie ve spojení s vysokorozlišovací tandemovou hmotnostní spektrometrií a následného zpracování dat pomocí vícerozměrných statistických metod.
|
|
9:20
|
Kateřina
Bursová
|
B3
|
Ing. Zbyněk Džuman, Ph.D.
|
Mykotoxiny v bezlepkových moukách z českého trhu
|
detail
Mykotoxiny v bezlepkových moukách z českého trhu
Alternativní mouky nacházejí v současné době stravovacích trendů větší a větší oblibu nejen u celiaků, ale i u většinové populace snažící se žít zdravým životním stylem nebo u lidí vyhledávajících nové netradiční suroviny. Podobně jako u cereálních mouk může docházet ke kontaminaci mykotoxiny, toxickými sekundárními metabolity mikroskopických vláknitých hub, již ve fázi růstu a zpracování plodiny nebo při následném skladování. Avšak na rozdíl od běžných mouk obsahujících lepek, jsou tyto mouky na úrovni EU regulovány pouze v případě kukuřice. V této práci jsem sledovala obsah mykotoxinů ve vybraných bezlepkových moukách z českého trhu zahrnující jak pseudocereální mouky jako čirokovou, amaranthovou nebo pohankovou, tak i velmi netradiční druhy jako konopnou, ostropestřecovou atd. Pomocí zavedené analytické metody pro stanovení 57 mykotoxinů, kombinující modifikovanou metodu extrakce QuEChERS (quick, easy, cheap, effective, rugged, safe) a ultra-účinnou kapalinovou chromatografii s tandemovou hmotnostní spektrometrií (U-HPLC–HRMS/MS), jsem detekovala 19 mykotoxinů, nejčastěji alternariové mykotoxiny. Celkově byla kontaminace nadprůměrná, u několika vzorků byl stanoven i ochratoxin A a aflatoxin B1 na hladinách, které by se v případě obilnin považovaly za nadlimitní.
|
|
9:40
|
Hana
Bártová
|
M2
|
Ing. Darina Dvořáková, Ph.D.
|
Analýza perfluoralkylovaných sloučenin v mateřském mléce
|
detail
Analýza perfluoralkylovaných sloučenin v mateřském mléce
Per- a polyfluoralkylované sloučeniny (PFAS) jsou látky antropogenního původu, které jsou díky svým vlastnostem používány v průmyslu a komerčních výrobcích. Patří mezi perzistentní environmentální kontaminanty a představují zdravotní riziko pro člověka, který je jimi exponován především dietární cestou. PFAS jsou v rámci humánního biomonitoringu analyzovány v krevním séru a mateřském mléce, které je hlavním dietárním zdrojem pro kojence. Cílem práce bylo zjistit zastoupení a množství PFAS v mateřském mléce žen z České republiky (n=164) a odhadnout expozici kojenců. PFAS byly extrahovány acetonitrilem, po přídavku anorganických solí byl acetonitrilový extrakt přečištěn disperzní extrakcí na tuhou fázi se sorbentem C18. Identifikace/kvantifikace látek byla ultra-účinnou kapalinovou chromatografií s tandemovou hmotnostní spektrometrií. Z celkem 33 cílových PFAS byl nejčastěji detekován perfluoroktanoát (PFOA) a pefluoroktansulfonát (PFOS) ve více než 90 % vzorků a perfluornonanoát (PFNA) v 50 % vzorků, mediány koncentrací pro tyto látky byly 0,021, 0,014 a 0,003 ng/ml. Odhadnutý týdenní příjem pro medián koncentrací téměř 8× překračuje tolerovatelný týdenní příjem stanovený Evropským úřadem pro bezpečnost potravin pro sumu 4 PFAS (perfluohexansulfonát, PFOS, PFOA a PFNA).
|
|
10:00
|
Bc.
Barbora
Bílová
|
M1
|
Ing. Vojtěch Ilko, Ph.D.
|
Vznik senzoricky aktivních látek z tuků během procesu fritování
|
detail
Vznik senzoricky aktivních látek z tuků během procesu fritování
Smažení je jednou z nejpopulárnějších kulinárních úprav potravin. Při této úpravě probíhají v oleji tři typy reakcí, a to oxidační, hydrolytické a polymerační. Produkty těchto reakcí jsou žádoucí i nežádoucí senzoricky aktivní látky přispívající ke smaženému aroma, ale také látky s nežádoucím účinkem na zdraví a procesní kontaminanty. Typické smažené aroma tvoří zejména produkty autooxidace kyseliny linolové.
Výběr vhodného oleje pro smažení významně ovlivňuje kvalitu smažené potraviny, ale také její senzorickou jakost. Pro smažení jsou vhodné oleje s vyšším obsahem monoenových mastných kyselin, které zajišťují oxidační stabilitu oleje, a nižším obsahem polyenových mastných kyselin.
Tato práce se zabývá charakterizací smaženého aroma a látek, které přispívají k jeho vývoji. V rámci experimentální části práce byly analyzovány vzorky tepelně namáhaného řepkového, slunečnicového a palmového oleje. U těchto rostlinných olejů bylo sledováno zastoupení jednotlivých těkavých látek ovlivňujících aroma smažícího oleje. Těkavé látky byly extrahovány ze vzorků olejů a následně analyzovány olfaktometrickým detektorem.
|
|
10:20
|
Bc.
Jan
Flodr
|
M2
|
prof. Dr. Ing. Jan Poustka
|
Charakterizace ochucujících omáček pomocí infračervené spektrometrie.
|
detail
Charakterizace ochucujících omáček pomocí infračervené spektrometrie.
Omáčkou rozumíme typicky produkt, který dodává pokrmu unikátní vlastnosti ovlivňující celkový požitek. Omáčky pomáhají pokrm dochutit způsobem, který by bez nich nebyl možný. Do skupiny ochucujících omáček můžeme zařadit takové výrobky, které jsou těžko připravitelné v kuchyni a jsou tedy nejčastěji pořizovány z trhu. Pojem ochucující omáčky je velmi široký a zahrnuje celou řadu produktů, například kečup, rybí omáčku, barbecue omáčku či sójovou omáčku.
Vzhledem k stručnosti legislativy týkající se ochucujících omáček existuje snaha o vývoj takové metody, která by byla schopná charakterizace složení těchto výrobků. Infračervená spektrometrie ve střední oblasti s Fourierovou transformací za použití techniky ATR (ATR-FTIR) by mohla být díky její jednoduchosti a rychlosti vhodnou metodou. Ve spojení se správnou statistickou metodou (např. PCA) je tato technika schopná tvorby modelů použitelných pro kontrolu autenticity celé řady výrobků.
Cílem této práce je zhodnocení vhodnosti ATR-FTIR pro charakterizaci kečupů, barbecue omáček a chilli omáček a také pro kontrolu jejich autenticity pomocí profilovacích metod využívajících multivariační analýzu dat.
|
|
10:40
|
Bc.
Antonín
Hanuš
|
M2
|
doc. Dr. Ing. Marek Doležal
|
Nutriční a senzorické hodnocení alternativ sýrů a smetan
|
detail
Nutriční a senzorické hodnocení alternativ sýrů a smetan
Mléko je sekret mléčné žlázy samic savců určený k prvotní výživě jejich mláďat. Ačkoli mléko a výrobky z něj stále zaujímají přední místo ve spotřebním koši, od začátku nového milénia dochází k obrovskému rozmachu jejich alternativ rostlinného původu, které jsou vyráběny z širokého spektra rostlinných zdrojů – z cereálií, ořechů, semen nebo luštěnin. Důvodů, proč stále více lidí vyhledává tyto produkty, je více. Uvést lze například laktózovou intoleranci, alergii na bílkovinu kravského mléka, rostoucí trend veganství, vitariánství, frutariánství a dalších alternativních způsobů stravování nebo také v současnosti stále diskutovanější obavy lidí o životní prostředí.
Ačkoli mohou tyto výrobky zdařile imitovat vzhled, výrobků živočišných, z nutričního hlediska se jedná o zcela odlišné potraviny. Cílem laboratorního projektu bylo se seznámit s nejrůznějšími rostlinnými zdroji alternativ smetan a sýrů. Cílem experimentální části práce pak bylo nakoupit na českém trhu rostlinné alternativy smetan a sýrů, zhodnotit jejich nutriční a senzorické vlastnosti, a objektivně tyto výsledky porovnat s výrobky z kravského mléka. Obsah tuku byl stanoven vhodnými extrakčními metodami, složení mastných kyselin metodou GC/FID. Obsah bílkovin v jednotlivých výrobcích by stanoven metodou dle Kjehldala.
|
|
11:00
|
Bc.
Eliška
Havlanová
|
M1
|
prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc.
|
Zhodnocení kontaminace rezidui pesticidů a akutních rizik spojených s konzumací vybraných druhů zeleniny
|
detail
Zhodnocení kontaminace rezidui pesticidů a akutních rizik spojených s konzumací vybraných druhů zeleniny
Zájem spotřebitelů o potraviny označené logem „Bio“ stále narůstá. Důvody a motivace ke koupi biopotravin jsou velmi různorodé, převážně se může jednat o preferenci „zdravého“ životního stylu, jehož součástí je konzumace hodnotných potravin produkovaných bez použití pesticidů. V rámci práce byla provedena analýza reziduí pesticidů v 90 vzorcích zeleniny pocházející jak z České republiky, tak ze zahraničí. Konkrétně se jednalo o 30 vzorků špenátů, 30 vzorků rajčat a 30 vzorků paprik. Kromě vybraných druhů zeleniny pocházející z konvenčního i ekologického zemědělství, byla vybrána také zelenina pěstovaná hydroponicky. Pro izolaci reziduí pesticidů z vybraných vzorků zeleniny byla využita extrakční metoda QuEChERS, získaný acetonitrilový extrakt byl poté analyzován pomocí ultraúčinné kapalinové chromatografie pojenou s tandemovou hmotnostně spektrometrickou detekcí. Multireziduální metoda zahrnovala 393 analytů. Stanovené hladiny reziduí pesticidů ve vzorcích byly následně porovnány s definovanými legislativními limity. Míra kontaminace vzorků špenátů a paprik byla vyšší ve srovnání se vzorky rajčat. Vyjma stanovení reziduí pesticidů byla prostřednictvím modelu PRIMo také hodnocena rizika akutní toxicity, pro děti a dospělé, spojená s příjmem reziduí pesticidů v zelenině.
|
|
11:20
|
Bc.
Petr
Hrubý
|
M2
|
doc. Ing. Milena Stránská, Ph.D.
|
Vliv pulzního elektrického pole na hladiny mykotoxinů ve sladovnickém ječmeni
|
detail
Vliv pulzního elektrického pole na hladiny mykotoxinů ve sladovnickém ječmeni
Mykotoxiny často kontaminují širokou škálu potravinářských rostlinných komodit. Vzhledem k jejich prokázané toxicitě jsou hledány nové technologie zajišťující jejich minimalizaci. Jednou z možností, jak šetrně snížit jejich hladiny v potravinářských surovinách za současného zachování požadované kvality, je použití metody pulzního elektrického pole (PEF). Zatím však existuje pouze omezené množství publikací, kde byla prokázána degradace mykotoxinů po aplikaci PEF. Cílem této práce bylo zhodnocení vlivu technologie PEF za různých podmínek na obsah mykotoxinů přítomných ve sladovnickém ječmeni. Extrakce mykotoxinů byla provedena modifikovanou metodou QuEChERS a jejich následná analýza proběhla pomocí ultra-účinné kapalinové chromatografie s vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrií v tandemovém uspořádání (U-HPLC-HRMS/MS). Působením oplachu a PEF byl obsah mykotoxinů v ječmeni zredukován na 4–30 % původní kontaminace. Nejvyšší míra redukce mykotoxinů byla pozorována v případě beauvericinu, zearalenonu, enniatinu A1 a enniatinu A.
|
|
---
|
Bc.
David
Maxa
|
M2
|
prof. Ing. Jana Pulkrabová, Ph.D.
|
Nové metody pro stanovení chlorovaných parafínů s dlouhým řetězcem
|
Vyžaduje anotaci
|
|
---
|
Bc.
Markéta
Zedníková
|
M2
|
Ing. Lucie Drábová, Ph.D.
|
Stanovení vitaminu D2 v houbách
|
detail
Stanovení vitaminu D2 v houbách
Vitaminy jsou esenciální látky, které si organismus neumí sám syntetizovat a je nutné je přijímat z potravin. V našem organismu mají převážně roli biokatalyzátorů a jsou potřebné pro správné fungování organismu a jeho vývoj. Jejich nedostatečný příjem způsobuje méně či více závažná onemocnění. Jedním ze zdrojů lipofilního vitaminu D můžou být ozářené houby. Jejich ozařování pomocí ultrafialového záření je již řadu let úspěšně využíváno pro zvýšení obsahu vitaminu D. Tato práce se zaměřuje na výběr vhodného extrakčního postupu a optimalizaci nové metody pro stanovení vitaminu D2 v houbách pomocí kapalinové chromatografie ve spojení s tandemovou hmotnostní spektrometrií (LC-MS/MS).
|
|
---
|
Bc.
Adéla
Kollárová
|
M1
|
Ing. Vít Kosek, Ph.D.
|
Screening biologicky aktivních látek v pelyňku
|
Vyžaduje anotaci
|
