|
---
|
bc.
Aleš
Dvořák
|
M2
|
prof. Ing. Vladimír Filip, CSc.
|
Bílkovinný koncentrát z produktů zpracování olejnin.
|
detail
Bílkovinný koncentrát z produktů zpracování olejnin.
Cílem práce bylo ověřit možnosti získání sójového bílkovinného koncentrátu. Výchozím materiálem byly dodané extrudované sójové výlisky, které byly charakterizovány obsahem vlhkosti, obsahem tuku a obsahem látek obsahující dusík dle Kjeldahla. Byla provedena extrakce extrudátu pomocí roztoků fosfátového pufru o různých hodnotách pH a následné posouzení nejvhodnější hodnoty pH fosfátového pufru pro získání rafinátu o nejvyšším obsahu bílkovin a hodnocení složení extraktu.
|
|
---
|
Bc.
Barbora
Soukupová
|
M2
|
doc. Ing. Iveta Hrádková, Ph.D.
|
Vliv antioxidantu na rychlost oxidace methylesterů mastných kyselin slunečnicového oleje
|
detail
Vliv antioxidantu na rychlost oxidace methylesterů mastných kyselin slunečnicového oleje
Cílem práce bylo připravit vhodné médium pro sledování rozsahu oxidace lipidů, kterým jsou methylestery mastných kyselin slunečnicového oleje. Pro oddělení MEMK od tokoferolů, sterolů a oxidovaných lipidů byla provedena destilace na filmové odparce (PILODIST®) za sníženého tlaku při teplotě 100, 105, 110, 115 a 120 °C. U destilovaných MEMK bylo stanoveno množství tokoferolů pomocí HPLC-FLD. Dále bylo stanoveno p-anisidinové číslo, obsah konjugovaných dienů a oxidační stabilita metodou Rancimat. Rovněž byly připraveny vzorky destilovaných MEMK (110, 115 a 120 °C) s 1,5 mmol∙kg-1 α-tokoferolem, které byly skladovány pod kyslíkovou atmosférou při teplotě 60 °C. Oxidace vzorků byla ukončena po 0, 24, 48, 120 a 144 hodinách a následně bylo stanoveno p-anisidinové číslo, obsah konjugovaných dienů a oxidační stabilita metodou Rancimat.
Z výsledků HPLC-FLD lze pozorovat, že pomocí destilace na filmové odparce došlo k výraznému snížení obsahu tokoferolů. S přibývající dobou oxidace vzorků s 1,5 mmol∙kg-1 α‑tokoferolem rostlo p‑anisidinové číslo, obsah konjugovaných dienů, a naopak klesala indukční perioda.
|
|
---
|
Bc.
Eliška
Bečvářová
|
M2
|
doc. Ing. Jan Kyselka, Ph.D.
|
Vliv procesních parametrů při deodoraci na kvalitu plně rafinovaných olejů
|
detail
Vliv procesních parametrů při deodoraci na kvalitu plně rafinovaných olejů
Odkyselování je závěrečným krokem fyzikální rafinace rostlinných olejů. Je prováděna za hlubokého vakua (do 2 - 3 mbar) a vysokých teplot (220 - 250 °C), kdy dochází k destilaci volných mastných kyselin, aldehydů a ostatních těkavých sloučenin s přehřátou vodní parou. Olej získaný po odkyselování je vysoce oxidačně stabilní. V rámci experimentální práce byly analyzovány vzorky odebírané při odkyselování na poloprovozním zařízení v areálu firmy Farmet a.s.. Vstupní řepkový olej byl hluboce odslizený a adsorpčně bělený, následovalo poloprovozní odkyselování s a bez použití náplňové sekce destilační kolony – tzv. prestripperu. Jednalo se o jediný stupeň volnosti provedených zkoušek, prestripper byl osazen Pallovými kroužky o průměru 25 mm, 10 mm a prolamovaným plechem. Cílem práce bylo zjištění účinnosti deacidifikace stanovením čísla kyselosti, oxidační stabilita vzorků byla sledována pomocí peroxidového čísla, indukční periody oleje v RBD kvalitě, obsahu konjugovaných dienů a trienů, tokoferolů a fytosterolů.
|
|
---
|
Bc.
Adéla
Ramešová
|
M1
|
doc. Ing. Jan Kyselka, Ph.D.
|
Produkty dekarboxylace a redukce fenolových kyselin v potravinách
|
detail
Produkty dekarboxylace a redukce fenolových kyselin v potravinách
Fenolové kyseliny jsou biologicky aktivní sloučeniny hojně se vyskytující v potravinách rostlinného původu. Na povrchu rostlinných substrátů je významný výskyt bakterií mléčného kvašení (BMK), avšak fenolové kyseliny vykazují silné antimikrobiální účinky. Obranou či adaptací BMK je detoxifikace fenolových kyselin při jejich utilizaci, metabolická přeměna poskytuje redukované dihydrofenolové kyseliny či dekarboxylované deriváty 4-vinylfenolů. V této práci byla sledována mikrobiální přeměna volných fenolových kyselin vybranými kmeny Limosilactobacillus fermentum a Lactiplantibacillus plantarum. Byly sledovány produkty redukce a dekarboxylace 6 fenolových kyselin a kyseliny skořicové. Pro kvalitativní stanovení dihydrofenolových kyselin byla použita metoda GC/MS a pro kvantitativní stanovení metoda GC/FID. Výsledky potvrdily schopnost redukce polyfenolů u všech pozorovaných kmenů L. fermentum, stupeň přeměny byl kmenově specifický. Těkavé produkty dekarboxylace byly stanoveny technikou SPME-GC/MS. Dekarboxylace byla potvrzena v případě kyseliny ferulové a částečně u kyseliny p-kumarové. Obdobně jako redukce byla i dekarboxylace kmenově specifická. Kromě očekávaných těkavých metabolitů byly detekovány produkty kombinované demethylace a dehydroxylace 4-vinyl a 4-ethylguajakolu.
|
|
---
|
Bc.
Radek
Beneš
|
M2
|
doc. Ing. Jan Kyselka, Ph.D.
|
Izolace, příprava a biologická aktivita cyklických peptidů
|
detail
Izolace, příprava a biologická aktivita cyklických peptidů
Cyklické peptidy jsou polypeptidové řetězce s cyklickou strukturou. Mnohé z nich mají různé biologické účinky – např. antimikrobiální, imunosupresivní či protinádorové, čehož se využívá ve farmaceutickém průmyslu. V rámci této práce byly syntetizovány 4 cyklodipeptidy hydrofobního charakteru (někdy též nazývané jako 2,5-diketopiperaziny) – cyklo(L-Phe-L-Phe), cyklo(L-Leu-L-Pro), cyklo(L-Phe-L-Pro) a cyklo(L-Tyr-L-Pro). Následně byla testována a vyhodnocena jejich antimikrobiální aktivita proti kmenům bakterií Staphylococcus aureus CCM 4516, Escherichia coli CCM 4517, Pseudomonas aeruginosa CCM 1961 a proti kvasince Candida albicans CCM 8215 na spektrofotometru BioTek PowerWave XS.
|
|
---
|
Kristýna
Čermáková
|
M2
|
Ing. Markéta Berčíková, Ph.D.
|
Antimikrobiální vlastnosti kationických tenzidů
|
detail
Antimikrobiální vlastnosti kationických tenzidů
Rostoucí rezistence mikroorganismů vůči antibiotikům a desinfekčním prostředkům je důvodem, proč se připravují stále nové látky, které by vykazovaly antimikrobiální účinky. Obecně se uvádí, že antimikrobiální aktivitu mají z celé skupiny tenzidů právě tenzidy kationické, konkrétně kvartérní amoniové soli (KAS). Tyto účinky mají z toho důvodu, že KAS jsou membránově aktivní látky, které jsou schopny interagovat s cytoplazmatickou membránou bakterií díky svému kladnému náboji (povrch bakteriální buňky je nabit záporně). Tato jejich vzájemná interakce umožňuje zabudování KAS do buňky mikroorganismu, následně se změní vlastnosti buňky a dojde k její lýzi.
Cílem této práce je tedy připravit tříkrokovou syntézou čtyři různé KAS lišící se délkou uhlovodíkového řetězce, následně otestovat jejich antimikrobiální vlastnosti na bakteriích Staphylococcus aureus, Propionibacterium acnes, Escherichia coli, Pseudomonas aeruginosa, na kvasince Candida albicans a na plísni Aspergillus brasiliensis a vzájemně je porovnat. Vstupními látkami pro tyto syntézy jsou methylestery mastných kyselin, konkrétně methylester kyseliny stearové, palmitové, myristové a laurové.
|
