|
---
|
Bc.
Monika
Charvátová
|
M2
|
Ing. Silvie Rimpelová, Ph.D.
|
Fluorescenční deriváty digitoxinu: indukce buněčné smrti, cytotoxicita a působení na buněčný cyklus plicních buněk
|
detail
Fluorescenční deriváty digitoxinu: indukce buněčné smrti, cytotoxicita a působení na buněčný cyklus plicních buněk
Digitoxin izolovaný z náprstníku červeného patří mezi kardioglykosidy uplatňující se především v léčbě srdečních selhání. Podstatou biologické aktivity digitoxinu je schopnost inhibovat sodno-draselnou ATPasu (NKA), což vede k pozitivně inotropnímu účinku a zesílení svalové kontrakce. Díky interakci s NKA digitoxin zároveň indukuje zastavení buněčné proliferace a apoptózu nádorových buněk, díky čemuž by mohl být uplatněn v protinádorové terapii. Nevýhodou je jeho úzké terapeutické okno, proto je třeba derivatizace jeho struktury. V této práci byla studována biologická aktivita osmi fluorescenčních konjugátů digitoxinu. Metodou WST-1 byla stanovena cytotoxicita těchto konjugátů po 24 h na buňkách A549 (adenokarcinom plic) a plicních fibroblastech (MRC-5). Dále bylo pomocí průtokové cytometrie studováno působení digitoxinu na buněčný cyklus linie A549 po 24 h při 5-100 nM koncentracích a mechanismus buněčné smrti způsobený studovanými konjugáty. Při zvolených koncentracích však nebyl cyklus ovlivněn. Dále bylo zjištěno, že všechny testované konjugáty vykazovaly 8-540x nižší cytotoxicitu než digitoxin, což je pozitivní výsledek vzhledem k jeho nadměrně vysoké toxicitě. Z výsledků vykazuje digitoxin derivatizovaný zeleně emitujícím BODIPY nejvyšší potenciál k podrobnějšímu zkoumání.
|
|
---
|
Bc.
Mária
Goliašová
|
M2
|
Ing. Eva Jablonská, Ph.D.
|
In vitro testování steroidních látek - interakce s estrogenovým a androgenovým receptorem
|
detail
In vitro testování steroidních látek - interakce s estrogenovým a androgenovým receptorem
Před samotným testováním léčiv na zvířatech je potřeba provést řadu testů z hlediska bezpečnosti pro lidský organismus. Námi zkoumaných 21 steroidů má potenciál příznivě ovlivnit lékovou rezistenci. V této práci jsme se v rámci testování in vitro zaměřily na jejich možnou nežádoucí interakci s receptory pohlavních hormonů. Pomocí savčích buněčných linií hERα-HeLa-9903, resp. MDA-kb2 byly provedeny testy pro zjištění možného vyvolání nežádoucí estrogenní, resp. androgenní aktivity. Pro stanovení této aktivity byl použitý test aktivace transkripce, kde po navázání ligandu (v našem případě jeden z 21 steroidů) na estrogenní/ androgenní receptor dochází ke vzniku komplexu receptor-ligand. Tento komplex je translokován do jádra buněk, kde se váže ke specifickým prvkům DNA odpovědi a transaktivuje reporterový gen, což vede ke zvýšené buněčné expresi reporterového proteinu, stanoveného bioluminiscencí. Pomocí tohoto testu se podařilo prokázat, že námi sledované steroidy nemají schopnost vázat se na estrogenní/ androgenní receptor, a tedy z tohoto hlediska nevykazují negativní vliv na správné působení pohlavních hormonů. V budoucnu bude tento test proveden i na metabolitech těchto steroidů, které budou získány testem metabolické aktivace jaterním homogenátem S9.
|
|
---
|
Bc.
Jana
Bláhová
|
M2
|
Ing. Petr Svoboda, Ph.D.
|
Vliv derivátů tetrahydropyridinu na funkční odpověď muskarinových receptorů
|
detail
Vliv derivátů tetrahydropyridinu na funkční odpověď muskarinových receptorů
Muskarinové receptory spřažené s G-proteiny se nachází v centrální i periferní nervové soustavě. Jejich zvýšená aktivace je spojena s neurologickými a psychiatrickými onemocněními. Terapeutický význam má proto vývoj nových selektivních dlouhodobě působících látek, které by snížily množství vedlejších účinků léčiva. Deriváty tetrahydropyridinu KH-5 a OT-231 jsou bitopičtí dlouhodobě působící antagonisté muskarinových receptorů, za jejichž dlouhodobé působení je zodpovědná O-hexylová skupina. Pro zvýšení potence inhibice funkční odpovědi byly syntetizovány deriváty s různou polohou O-hexylové skupiny a s vnesenou chinuklidinylovou skupinou. Cílem práce bylo sledování vlivu derivátů na funkční odpověď receptorů. Stanovení na podtypech muskarinových receptorů M1, M3 a M5 bylo provedeno na buněčné linii CHO metodou akumulace inositolfosfátů. Metoda GTPgammaS byla využita na stanovení akutního působení na podtypech M2 a M4 produkovaných rekombinantně. Výsledky naznačují, že poloha O-hexylové skupiny nemá vliv na funkční odpověď, naopak vnesení chinuklidinylové skupiny vede ke stonásobné inhibici funkční odpovědi. Inhibice odpovědi je vyšší než vazebná afinita těchto látek, což ukazuje na allosterickou nebo nekompetitivní inhibici.
|
|
---
|
Bc.
Tomáš
Nejedlý
|
M2
|
Ing. Jitka Viktorová, Ph.D.
|
Použití 2D a 3D buněčných modelů pro testování potenciálu kanabinoidů modulovat mnohočetnou lékovou rezistenci
|
detail
Použití 2D a 3D buněčných modelů pro testování potenciálu kanabinoidů modulovat mnohočetnou lékovou rezistenci
Mnohočetná léková rezistence (MDR) patří mezi jednu z nejčastějších příčin selhání léčby nádorů pomocí chemoterapie. Může být způsobena nadprodukcí ABC transportních proteinů (z angl. ATP binding cassete), jež jsou zodpovědné za eflux léčiv z cytosolu buněk. Nejčastěji nadměrně exprimovaným proteinem z této rodiny spojovaným s mnohočetnou lékovou rezistencí je P-glykoprotein. Potlačením jeho funkce, ať inhibicí nebo snížením exprese, lze zvýšit účinnost chemoterapeutik. Novou potenciální skupinu modulátorů P-glykoproteinu představují rostlinné extrakty a jejich aktivní složky jako například kanabinoidy, vykazující kromě modulace lékové rezistence také mnoho dalších biologických aktivit. V rámci testování těchto látek na 2D buněčných modelech byla využita lidská buněčná linie karcinomu vaječníku (HOC) a její sublinie rezistentní na doxorubicin (HOC/ADR). Některé z měřených látek (kanabidiol, kanabicyklol, kanabichromen, kanabigerolová kyselina) vykazovaly senzitizaci rezistentní sublinie v důsledku čehož došlo ke snížení rezistence k doxorubicinu potřebného k inhibici růstu buněk. Další testování se zaměří na ověření potenciálu modulovat MDR na 3D modelech (mikrotumorech). Zároveň bude ověřen mechanismus působení látek pomocí přímé inhibice transportéru.
|
|
---
|
Bc.
Lukáš
Sainer
|
M2
|
PharmDr. Jindřiška Angelini, Ph.D.
|
Sledování působení nanočástic na orgánové i subcelulární úrovni u adf4 mutantů Arabidopsis thaliana
|
detail
Sledování působení nanočástic na orgánové i subcelulární úrovni u adf4 mutantů Arabidopsis thaliana
Výrazný nárůst využívání nanočástic stříbra, jak při katalýze kvůli redoxním vlastnostem, tak ve farmacii a medicíně díky antibakteriálním a protirakovinným účinkům, ale i ve spotřebitelském zboží, biosenzorech, textiliích a dalších využitích, vede i k nechtěným únikům nanočástic do přírody. Nanočástice pronikají do rostlin, kde se akumulují, působí jako stresové faktory a mohou ovlivňovat nejen jejich vývoj, ale postupem v potravním řetězci mohou negativně ovlivnit i lidský organismus.
Naše experimenty odhalily, že jedním z obranných mechanismů Arabidopsis thaliana je ukládání rostlinného polysacharidu kalosy v buněčných stěnách. Při mechanickém poškození nebo dalších stresových situacích se v buňkách kalosa vyskytuje ve vyšších koncentracích a její depozicí do buněčné stěny, plasmodesmat nebo sítkovic krytosemenných rostlin se tvoří neprůchodná bariéra podobná buněčné stěně.
Cílem této práce bylo sledovat změny na subcelulární úrovni u divokého typu a adf4 mutantu Arabidopsis thaliana po ošetření stříbrnými nanočásticemi. Vhodnou instrumentální metodou ke sledování změn byla zvolena fluorescenční a konfokální mikroskopie.
|
|
---
|
Bc.
Irena
Jochovičová
|
M2
|
Ing. Jan Sácký, Ph.D.
|
Charakterizace biochemických aspektů hyperakumulace Cd v Agaricus crocodilinus
|
detail
Charakterizace biochemických aspektů hyperakumulace Cd v Agaricus crocodilinus
Agaricus crocodilinus je vzácná saprotrofní houba, u níž byla prokázána schopnost akumulovat těžké kovy, jako jsou Cd, Zn, Cu a Ag, ve velmi vysokých koncentracích. Koncentrace akumulovaného Cd dosahují až stovek mg kg-1 suché váhy plodnice, čímž lze tento druh řadit mezi hyperakumulátory tohoto kovu. Pilotní pokusy ukázaly, že největší část Cd a Zn je v plodnicích vázána na intracelulární peptidy
o velikosti 6-10 kD, či je přítomna v komplexech o velikosti 0,3 kDa. V případě peptidů by se mohlo jednat o metalothioneiny, které jsou u vyšších hub nejčastějšími ligandy těžkých kovů peptidové povahy, nebo o domnělý mykofosfatin: již dříve popsaný glykoprotein, u kterého však doposud není známa jeho přesná sekvence. Byl učiněn pokus o izolaci a identifikaci tohoto glykoproteinu za využití speciálního barviva, ale jeho přítomnost zatím nebyla prokázána. Dalším přístupem, jak identifikovat Cd a Zn vazebné peptidy/proteiny je konstrukce expresní cDNA knihovny. Následně se práce bude zabývat identifikací genu proteinového transportéru PCR1, který by se mohl podílet na detoxifikaci iontů kovů Cd a Zn v A.crocodilinus.
|
|
---
|
Bc.
Martin
Beles
|
M2
|
Ing. Hana Michova, Ph.D.
|
Faktory ovlivňující dynamiku tvorby signálních molekul Campylobacter jejuni
|
detail
Faktory ovlivňující dynamiku tvorby signálních molekul Campylobacter jejuni
Campylobacter jejuni patří mezi nejrozšířenější potravinové patogeny. Pro rozmnožování a aktivaci faktorů virulence využívá quorum sensing založený na produkci signálních molekul. Cíle této práce jsou optimalizace metodiky pro kvantifikaci autoinduktoru AI-2, určení dynamiky jeho produkce v prostředí hostitele a mimo něj, porovnání produkce s úrovní exprese genu luxS a následné vyhodnocení faktorů ovlivňujících produkci AI-2. K měření je využita bioluminiscenční esej využívající reportérový kmen Vibrio campbelii. Pro určení dynamiky tvorby AI-2 budou v pravidelných intervalech odebírány vzorky narostlé suspenze C. jejuni, ze které bude získán supernatant pro stanovení AI-2, a zároveň bude z buněk izolována mRNA pro analýzu transkripce luxS. Vrámci optimalizace byly vyzkoušeny tři ředění výchozí suspenze reportéra v kombinaci se dvěma poměry supernatantů. Dále byl vyhodnocen vliv přítomnosti médií pro kultivaci C. jejuni na produkci AI-2 pozitivní kontrolou V. campbelii a na bioluminiscenci reportérového kmene. Také byla vyhodnocena teplotní a časová stabilita AI-2 v izolovaných supernatantech. Nejlepší výsledky byly dosaženy při použití 500x ředěné výchozí suspenze reportéra v poměru 9:1 k supernatantům, které je možné uchovávat při -80 °C po dobu minimálně jednoho týdne.
|
|
---
|
Bc.
Marta
Štindlová
|
M2
|
Ing. Kamila Zdeňková, Ph.D.
|
Vliv chlorhexidinu na tvorbu biofilmu Staphylococcus aureus, Escherichia coli a Pseudomonas aeruginosa
|
detail
Vliv chlorhexidinu na tvorbu biofilmu Staphylococcus aureus, Escherichia coli a Pseudomonas aeruginosa
Biofilm-tvořící bakterie Staphylococcus aureus, Escherichia coli a Pseudomonas aeruginosa jsou často původci infekcí spojených s poraněním kůže. Jako prevence vzniku nežádoucího biofilmu v ranách jsou používány antimikrobiální látky rozpuštěné v roztoku nebo zabudované jako součást materiálů použitých ke krytí. Jednou z takových látek je chlorhexidin (CHX), jež se běžně nachází v dezinfekčních prostředcích nebo ústních vodách. V rámci této práce je zkoumán vliv CHX na potlačení tvorby biofilmu bakteriálních kmenů S. aureus CCM 3959, E. coli CCM 3954 a P. aeruginosa CCM 3955. Pro ověření vlivu bylo využito barvení krystalovou violetí a inverzní mikroskopie. Byly použity roztoky CHX (2 a 0,05 hm.%) rozpuštěné v ethanolu, a polyamidové (PA) nanomateriály s 2 wt% CHX. Bylo zjištěno, že roztok CHX v koncentraci od 0,05 hm.% potlačuje tvorbu biofilmu testovaných kmenů. Při kultivaci bakteriálních suspenzí v přítomnosti PA nanomateriálu s CHX se podařilo potlačit nárůst biofilmu oproti nefunkcionalizovanému PA nanomateriálu pouze v případě S. aureus. Je proto potřeba dalšího výzkumu ohledně těchto materiálů a jejich rozdílného vlivu na grampozitivní a gramnegativní bakterie.
|
