8:30
|
Bc.
Adam
Baláž
|
M2
|
Ing. Denisa Lizoňová, Ph.D.
|
Studium doručování léčiv do nádorů s využitím pokročilých liposomálních formulací
|
detail
Studium doručování léčiv do nádorů s využitím pokročilých liposomálních formulací
Prezentovaná práca sa zameriava na štúdium interakcie protilátkou modifikovaných lipozómov obsahujúcich kurkumín s bunkami kolorektálneho karcinómu a následné porovnanie účinnosti pri interakcii s ich nemodifikovanými ekvivalentmi. Kurkumín, ktorý je známy svojimi protizápalovými a protirakovinovými účinkami je najčastejšie spájaný práve s liečbou kolorektálneho karcinómu. Jedným nadmerne produkovaným proteínom kolorektálnych nádorov je karbonická anhydráza IX (CA IX), špecificky rozpoznávaná protilátkou IgG M75. Práca je zameraná na prípravu lipozómov, porovnanie rôznych typov lipozómov, ich stabilitu v čase a ich testovanie v prítomnosti rakovinovej bunkovej línie HT-29, kde sa sleduje účinnosť kurkumínu na životaschopnosť buniek. Ďalej práca pojednáva aj o účinku kurkumínových lipozómov na nerakovinové bunky MRC-5. Tie by mali slúžiť ako kontrolná skupina.
|
8:50
|
Bc.
Tomáš
Šulc
|
M1
|
doc.Ing. František Rejl, Ph.D.
|
Stanovení efektivní mazifázové plochy při destilaci pomocí termografie
|
detail
Stanovení efektivní mazifázové plochy při destilaci pomocí termografie
Správný model popisující sdílení hmoty uvnitř destilační kolony dokáže výrazně zvýšit účinnost navrhované kolony. Současné metody měření jednoho z jeho klíčových parametrů, efektivní mezifázové plochy, však poskytují pouze informace o rozložení kapalné zádrže, ze které je obtížné rozhodnout, v kterém místě skutečně dochází ke sdílení hmoty. Základem námi vyvíjené metodiky je měření povrchové teploty kapalného filmu na strukturované výplni Mellapack pomocí termokamery. Fázové rozhraní kapaliny neaktivní v přenosu hmoty se dostává do rovnováhy s jádrem toku páry a jeho teplota je tak vyšší, než v případě kapaliny aktivní. Tento příspěvek popisuje úpravy aparatury, která umožní pořídit termografické snímky kapalného filmu na povrchu výplně. A to za destilačních podmínek, jak ho nacházíme ve skutečném elementu strukturované výplně.
|
9:10
|
Bc.
Zbyněk
Tomiška
|
M1
|
Ing. Alexandr Zubov, Ph.D.
|
High capacity batteries: Effect of electrode morphology on transport
|
detail
High capacity batteries: Effect of electrode morphology on transport
Micro-structured materials are at the centre of the research focused on electrodes used in high-capacity batteries. The crucial property of micro-porous structures can be attributed to the very high specific surface area, allowing significantly faster reaction kinetics than for the bulk counterparts. A better understanding of the internal morphological complexity of these materials allows for utilization of their maximum potential.
This work focuses on the model of the influence of complex morphology on transport properties of the spatially 3-D micro-porous electrode, specifically, carbon felt, used in redox flow batteries. As a generally fibrous media, carbon felt is usually compressed for enhancement in performance, whereas the optimum compression ratio depends on several factors.
The micro-structured material was reconstructed from micro-tomography imaging and diverse statistical descriptors of morphology were developed with the emphasis on the evaluation of spatial orientation of individual fibres. It was found that the overall orientation of fibres changes with the compression. This phenomenon explains experimental results showing the non-linearity of Carman-Kozeny constant (connected with flow through porous media with internal morphology) towards the compression ratio.
|
9:30
|
Bc.
Petr
Hnídek
|
M1
|
Ing. Jan Haidl, Ph.D.
|
Termografická a spektroskopická studie klidné hladiny v destilačních podmínkách
|
detail
Termografická a spektroskopická studie klidné hladiny v destilačních podmínkách
Destilace je v současné době jednou z nejpoužívanějších separačních technik v chemickém průmyslu. Nejpoužívanější zařízení pro destilaci jsou kolony, mezi nimiž jsou ve veliké oblibě kolony plněné. Mezi největší výhody plněných kolon, obzvláště těch se strukturovanou výplní, patří relativně jednoduchá konstrukce, vysoká kapacita produkce a výborné separační vlastnosti. Pro svou komplexní geometrii a neustálené procesy sdílení hmoty je ovšem velice obtížné matematicky popisovat procesy, které se uvnitř těchto kolon odehrávají. Namísto toho je činnost těchto zařízení popisována empirickými vztahy, využívající znalosti koeficientů přestupu hmoty a aktivní velikosti smáčeného povrchu. Tyto parametry jsou ovšem velice obtížně měřitelné. Proto byla sestavena aparatura umožňující tok kapalné směsi v kontaktu s parní směsí, čímž vytváří zjednodušený model skrápěné strukturované výplně. Tato práce se zabývá termografickým sledováním hladiny v modelové aparatuře v uspořádání pro destilaci, porovnáním s termogramy pořízenými při absorpčních experimentech a jejich popis za pomocí koncentračních profilů, které byly naměřeny pomocí Ramanovy konfokální mikrospektroskopie.
|
10:10
|
Bc.
Anna
Rejzková
|
M2
|
Ing. Mária Zedníková, Ph.D.
|
Vliv viskozity na hydrodynamiku v probublávaných kolonách
|
detail
Vliv viskozity na hydrodynamiku v probublávaných kolonách
Probublávané kolony patří mezi vícefázové reaktory (systém kapalina-plyn) využívané v řadě technologií. Popis hydrodynamických režimů je důležitý pro jejich návrh a spolehlivý provoz. Tato práce se zabývá studiem hydrodynamických režimů v probublávané koloně s kapalinami, které modelují například viskózní vsádky v bioreaktorech.
Měnit hydrodynamické chování lze řadou faktorů (viskozita, povrchové napětí, geometrie kolony). V této práci je zkoumán vliv viskozity, přičemž ostatní vlivy jsou eliminovány nebo významně potlačeny. Pro tento účel byla zkoumána řada vodných roztoků glycerolu v rozmezí koncentrací od 1 hm. % do 35 hm. % a odpovídající viskozity do 2,6 mPa·s. Pro každou vsádku byla proměřena křivka závislosti zádrže plynu na mimovrstvové rychlosti plynu.
Pro měření byla využita kolona z plexiskla (délka 2 m, průměr 0,14 m) a distributor plynu zajišťující všechny hydrodynamické režimy. Zádrž plynu byla určena z expanze probublávané kapalné vrstvy jak vizuálně, tak pomocí obrazové analýzy. Pro přesnou charakterizaci vsádky byly stanoveny její fyzikální vlastnosti (hustota, viskozita, povrchové napětí, vodivost). Z naměřených závislostí byly vyhodnoceny přechody mezi jednotlivými režimy a jednotlivé vsádky porovnány mezi sebou.
|
10:30
|
Bc.
Ondřej
Šimůnek
|
M1
|
prof. Ing. Petr Kočí, Ph.D.
|
Strukturované katalytické vrstvy pro zlepšení funkčních vlastností filtru
|
detail
Strukturované katalytické vrstvy pro zlepšení funkčních vlastností filtru
Spalovací motory mohou produkovat toxické plyny a pevné částice, které negativně působí na lidské zdraví i na životní prostředí. Pro snížení množství plynných emisí se v automobilech využívají katalyzátory. Pevné částice bývají zachycovány ve filtrech pevných částic. Kombinací těchto zařízení je katalytický filtr pevných částic. Jedná se o voštinový keramický filtr, na nějž je nanesena porézní vrstva γ-aluminy s nanočásticemi katalyticky aktivní platiny. Je požadována vysoká konverze plynných škodlivin i filtrační účinnost částic, ovšem při zachování nízké tlakové ztráty. Pokud je katalyzátor nanesen pouze v tenké vrstvě uvnitř pórů stěny, je dosažena nízká tlaková ztráta, ale nemusí být dosaženo požadované filtrační účinnosti. Při nanesení katalyzátoru v souvislé vrstvě na vnější povrch stěny, je filtrační účinnost vysoká, ale za cenu nepřijatelně vysoké tlakové ztráty. Cílem výzkumu bylo dosáhnout rozmístění katalyzátoru, které by kombinovalo výhody a potlačovalo nedostatky těchto struktur. Snahou bylo částečné zaplnění velkých pórů ve stěnách filtru a vytvoření tenké a porézní vrstvy na vnějším povrchu stěny. Nanášení katalyzátoru bylo prováděno ve dvou krocích, přičemž byly měněny parametry nanášených suspenzí jako pH, velikost částic nebo hmotnostní zlomek pevné složky.
|
10:50
|
Bc.
Petr
Šmejkal
|
M1
|
doc. Ing. Zdeněk Slouka, Ph.D.
|
Experimentální studium chování aniontově výměnných membrán
|
detail
Experimentální studium chování aniontově výměnných membrán
Elektrodialýza je elektromembránová separační metoda používaná k úpravě vodných roztoků solí. Hlavní aplikací elektrodialýzy v průmyslu je výroba pitné vody pomocí odsolování mořské vody. Proces je založen na principu migrace nabitých iontů solí k opačně nabité elektrodě. Toho je využíváno v zařízení nazývaném elektrodialyzér, který obsahuje svazek střídavě uspořádaných iontově výměnných membrán. Toto uspořádání zajišťuje snižování koncentrace soli na tzv. diluátové straně membrány a zvyšování koncentrace na koncentrátové straně. Tato práce zkoumá vliv různých aniontů pocházejících z příslušných sodných solí na chování elektrodového systému obsahující aniontově výměnnou membránou. Toto chování je zkoumáno jednak měřením voltampérových charakteristik pro vybrané roztoky a dále pozorováním jevů nastávajících při aplikaci nadlimitních proudových hustot. Mezi tyto jevy patří štěpení vody a dále konvekce řízená elektrickým polem. Štěpení vody je kvantifikováno měřením změn v pH hodnotě roztoků na diluátové straně membrány, intenzita konvekci se vyhodnocuje pomocí metody PIV. Vyhodnocená data jsou vztažena na typ přítomného aniontu a jeho velikost.
|
11:10
|
Bc.
Lucie
Večerková
|
M1
|
Ing. Viola Tokárová, Ph.D.
|
Vývoj metody pro testování dezinfekčního prostředku s prodlouženým účinkem
|
detail
Vývoj metody pro testování dezinfekčního prostředku s prodlouženým účinkem
Zvýšená míra používání dezinfekčních přípravků v poslední době způsobila vyšší produkci těchto látek v různých formách. Pozornost je soustředěna zejména na dezinfekci pokožky rukou, jež vyžaduje využití zdraví neškodných látek a předejití přílišnému namáhání pokožky (například vysušením ethanolickými roztoky). Všechny současně dostupné prostředky mají pouze jednorázový účinek, proto je nezbytná opakovaná aplikace. Vývoj přípravku, jež by byl schopen udržet pokožku čistou po delší dobu, a tím poskytl vyšší ochranu při méně časté aplikaci, již probíhá. Vhodná metoda testování dlouhodobého účinku, která je nezbytná před uvedením prostředku na trh, je obsahem této práce. Předpokládá se, že prodloužení účinku bude zajištěno postupným uvolňováním aktivních složek z částic, v nichž budou zachyceny, a které budou ulpívat mezi papilárními liniemi (Doplňující obrázek). Při zohlednění tohoto konceptu je třeba testovat dezinfekční účinek částic, míru jejich ulpívání v papilárních liniích a otěr při kontaktu s různými povrchy, ovlivňující dobu setrvání částic na kůži. Některé přístroje nemohou zkoumat přímo lidskou pokožku, jeví se proto jako užitečné vytvořit také repliku povrchu lidské ruky z vhodného materiálu, která bude při testování využita pro lepší vizualizaci výsledků.
|