|
---
|
Bc.
Markéta
Verešová
|
M2
|
doc. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D.
|
Účinky subtoxických koncentrací chlorovaných parafínů na oxidační stres a zánětlivou signalizaci
|
detail
Účinky subtoxických koncentrací chlorovaných parafínů na oxidační stres a zánětlivou signalizaci
Chlorované parafíny (CPs) představují velmi významné kontaminanty životního prostředí, které jsou v současné době intenzivně studovány z hlediska možných závažných nežádoucích účinků na zdraví člověka. Publikované studie dokazují přítomnost CPs v mnohých potravinách, dokonce i ve vzorcích krevního séra obyvatel České republiky. Chlorované parafíny s krátkým uhlíkovým řetězcem (SCCPs), které byly roku 2017 zařazeny na seznam perzistentních organických polutantů, též podléhají klasifikaci 2B dle IARC. Jejich použití je nyní regulováno příslušnými orgány, ovšem pouze SCCPs, ostatní chlorované parafíny, tedy dle klasifikace ty se středně dlouhým uhlíkovým skeletem (MCCPs) a s dlouhým (LCCPs) jsou stále hojně používány bez jakýchkoliv omezení. Přitom mechanismus účinku ani vliv CPs na lidský organismus není v současné době dostatečně popsán. Předmětem naší práce bylo in vitro studium CPs s důrazem na ovlivnění oxidačního stresu a signalizaci imunitních i tukových buněk. Působení CPs bylo studováno též na poli mírného zánětu jako simulace prostředí těla pacienta trpícího chronickým zánětlivým onemocněním (např. diabetes mellitus, aterosklerózou či metabolickým syndromem), pro možné výraznější ovlivnění oxidační stresu i zánětlivé signalizace.
|
|
---
|
Bc.
Zuzana
Barešová
|
M2
|
doc. Ing. Olga Maťátková, Ph.D.
|
Extrakty z odpadů ze zpracování révy vinné a jejich vliv na biofilmy probiotik
|
detail
Extrakty z odpadů ze zpracování révy vinné a jejich vliv na biofilmy probiotik
Souvislost zdraví a stravy je nezpochybnitelná. Potrava ovlivňuje profil střevní mikroflóry, která má kromě metabolické role také roli trofickou a protektivní, jež zahrnují ovlivnění maturace imunitního systému a zabránění infekci patogeny osídlením střev.
Réva vinná (Vitis vinifera) je světově nejvíce pěstovanou ovocnou plodinou a jejím zpracováním vzniká velké množství odpadů, například při zelených pracích na vinohradu či samotné výrobě vína. U produktů z těchto odpadů existuje možnost jejich využití i v různých formách doplňků stravy díky antioxidačním a antimikrobiálním vlastnostem, které jsou úzce spjaty s vysokým obsahem polyfenolů v nich.
Cílem práce bylo charakterizovat extrakty z matolin, třapin a letorostů révy vinné a sledovat jejich vliv z hlediska celkového obsahu polyfenolů na biofilmy probiotik Lactobacillus rhamnosus GG a Lactobacillus casei Lafti L‑26. V případě extraktů z třapin a letorostů byla u obou mikroorganismů se zvyšujícím se obsahem polyfenolů pozorována stimulace růstu biofilmu a v případě extraktu z matolin klesající trend a inhibice až o 54 %. V závislosti na složení a původu mají extrakty z Vitis vinifera potenciál využití jako součást doplňků stravy zaměřených na podporu růstu probiotických bakterií.
|
|
---
|
Martin
Šivel
|
M2
|
prof. Ing. Alena Čejková, CSc.
|
Antibakteriální aktivita stříbrných a zlatých nanočástic vytvořených pomocí extraktů z Vitis vinifera a Cannabis sativa
|
detail
Antibakteriální aktivita stříbrných a zlatých nanočástic vytvořených pomocí extraktů z Vitis vinifera a Cannabis sativa
Nanočástice kovů jsou často diskutovaným tématem díky jejich jedinečným vlastnostem. Z hlediska využití mají potenciál být uplatněny v elektrotechnice, textilním průmyslu nebo v medicíně. Výskyt multirezistentních patogenních mikroorganismů je v dnešní době akutním globálním problémem; pro výzkumníky celého světa je proto cílem najít uspokojivé řešení. Možnou odpovědí by mohly v budoucnu být nanočástice kovů nebo jejich kombinace s dalšími biologicky aktivními látkami.
Tato práce se zabývá antibakteriálními vlastnostmi nanočástic stříbra a zlata, které byly připraveny pomocí rostlinných extraktů. Inhibiční účinky byly testovány na kmenech podmíněně patogenní gramnegativní bakterie Pseudomonas aeruginosa (ATCC 10145, ATCC 15442, DBM 3777, DBM 3081, PAO1). Ve studii byly použity ethanolové extrakty z Cannabis sativa a Vitis vinifera. Jako zdroj stříbrných iontů byl při syntéze nanočátic stříbra zvolen AgNO3 a pro tvorbu zlatých nanočástic byla použita HAuCl4. Přítomnost nanočástic byla dokázána pomocí UV-Vis spektroskopie a transmisní elektronové mikroskopie (TEM). Při testování antibakteriálních vlastností kovových nanočástic byla testována inhibice metabolické aktivity a tvorby biomasy a ke zhodnocení inhibice planktonních buněk bylo použito mikrokultivační zařízení Bioscreen C.
|
|
---
|
Bc.
Eliška
Kroupová
|
M2
|
prof. Ing. Jan Masák, CSc.
|
Pterostilben jako potenciální aditivum k vybraným antibiotikům v boji proti rezistenci Staphylococcus aureus
|
detail
Pterostilben jako potenciální aditivum k vybraným antibiotikům v boji proti rezistenci Staphylococcus aureus
Bakterie Staphylococcus aureus je nejvíce patogenním druhem rodu Staphylococcus. S. aureus způsobuje mnoho vážných infekčních onemocnění včetně život ohrožujících nemocí jako je například syndrom toxického šoku. Běžně S. aureus také způsobuje endokarditidu či problémy dýchacích cest. Kromě schopnosti invaze lidského organismu a působení zdravotních problémů je v posledních letech tato bakterie spojována s rezistencí k antibiotikům. To je důvodem hledání látek, které by mohly léčbu antibiotik doplnit a pomoci tak zpomalit narůstající rezistenci.
V této práci jsme se zaměřili na působení pterostilbenu, přírodní látky izolované například z borůvek nebo vinné révy. Zkoumány byly účinky pterostilbenu na tvorbu biofilmu čtyř kmenů bakterie S. aureus v kombinaci se třemi vybranými antibiotiky (erythromycin, vankomycin a tetracyklin).
Bylo zjištěno, že samotná antibiotika nemají významný inhibiční účinek na tvorbu biofilmu ani u jednoho ze čtyř kmenů. Naopak v kombinaci s pterostilbenem došlo ve většině případů k alespoň 80% inhibici metabolické aktivity buněk biofilmu u použité koncentrace pterostilbenu 58 mg·l-1 a daných antibiotik v rozmezí 5 - 100 mg·l-1. Lze tedy předpokládat, že pterostilben je vhodné aditivum k antibiotikům používaných k léčbě infekcí S. aureus.
|
|
---
|
Bc.
Lenka
Majerová
|
M2
|
doc. Ing. Irena Kolouchová, Ph.D.
|
Metody sledování tvorby biofilmu vláknitých mikromycet
|
detail
Metody sledování tvorby biofilmu vláknitých mikromycet
Tvorba biofilmu je velmi rozšířenou strategií mikroorganismů zvýhodňující je před planktonní formou. Mikrobiální biofilmy kontaminujících mikroorganismů jsou komplikací v potravinářství, ale i v průmyslu. Mezi nejméně prostudované formy patří biofilmy mikromycet. Tato práce je zaměřena na výběr vhodných metod kvantifikace biofilmu mikromycet. Byly vybrány 4 metody, které jsou běžně používány pro kvantifikaci bakteriálních biofilmů a následně otestovány na jednodruhových biofilmech tvořených zástupci Alternaria alternata DBM 4004, Aspergillus niger DBM 4054, Fusarium culmorum DBM 4044, Fusarium graminearum DBM 4344 s délkou kultivace 24, 48, 72 hodin. Pro stanovení celkového množství biomasy byla použita metoda využívající barvení krystalovou violetí, při které byla u Fusarium culmorum DBM 4044 zjištěna nejvyšší hodnota. Pro měření metabolické aktivity byly použity metody využívající sloučeniny MTT, XTT nebo resazurin. Nejvyšší metabolická aktivita byla pomocí metod MTT a XTT zjištěna u zástupců rodu Fusarium. Resazurinová metoda byla u všech testovaných biofilmů nefunkční.
|
|
---
|
Bc.
Tereza
Náhlíková
|
M2
|
doc. Ing. Petr Kaštánek, Ph.D.
|
Extrakty oddenků a kořenů rostlin a jejich biologické aktivity
|
detail
Extrakty oddenků a kořenů rostlin a jejich biologické aktivity
Mezi biologicky aktivní látky patří mimo jiné i látky s antioxidační aktivitou. Některé z těchto látek například prokazatelně snižují riziko vzniku srdečně-cévních chorob nebo některých typů rakoviny. Tyto látky v organismu zachytávají reaktivní kyslíkaté a dusíkaté částice, čímž zabraňují např. škodlivé oxidaci lipidů a nukleových kyselin. Z tohoto důvodu jsou dnes hojně studovanou skupinou látek. V mé práci jsme se zaměřili na optimalizaci extrakce, těchto látek, z vybraných kořenů a oddenků rostlin. Pro účel práce proběhla extrakce u následujících kořenů a oddenků rostlin: kosatec, ďáblův dráp, kostival, pampeliška a lékořice. U vytvořených extraktů se následně spektrofotometricky stanovil obsah flavonoidních a polyfenolických látek.
|
|
---
|
Ivan
Saloň
|
M2
|
doc. Mgr. Andrej Sinica, Ph.D.
|
Supramolecular polysaccharide micromaterials with potential photodynamic activity tested on 2D and 3D in vitro cell culture models
|
detail
Supramolecular polysaccharide micromaterials with potential photodynamic activity tested on 2D and 3D in vitro cell culture models
Many polysaccharides based biotechnological applications received an importance in biomedical fields and this this trend still continues to grow. One of the possibilities of their use is the preparation of polysaccharide microparticles, which can be modified by supramolecular interactions, for example with porphyrin. In this particular case, chitosan polysaccharide micromaterials were prepared by spray drying and subsequently modified with water-soluble porphyrin TPPS4. The surface morphology of the prepared particles was monitored by SEM. The composite materials were further studied by ATR-FTIR and Raman spectroscopy. Materials presented in this work can find the potential application in photodynamic therapy and can be assessed for their biological effect on 2D and 3D in vitro cell culture models.
|
