|
---
|
Bc.
Martina
Andresová
|
M2
|
prof. Ing. Pavel Dostálek, CSc.
|
Aplikace pulsního magnetického pole v potravinářství
|
detail
Aplikace pulsního magnetického pole v potravinářství
Práce se zabývá vlivem pulzního magnetického pole na živé organismy a jeho aplikacemi v potravinářství. Dosud byl vliv pulsního magnetického pole (PMP) zkoumán pro zvýšení klíčivosti a klíčivé energie semen. Například při po působení PMP na osivo jahody zahradní došlo ke zvýšení klíčivosti a klíčivé energie. Jako optimální bylo vyhodnoceno působení frekvencí 16 Hz a expoziční doba byla 360 sekund při indukci magnetického pole 5mT. Dosavadní výzkum PMP na mikroorganismy byl cílen na stimulaci růstu. Podle posledních prací ovšem vede působení PMP spíše k určitému stresu mikroorganismů, což vede ke změnám v produkci sekundárních metabolitů. Tato práce byla zaměřena na aplikaci PMP ve sladařské a pivovarské technologii. Při výrobě sladu bylo zkoušeno působení PMP na vstupní ječmen a ovlivnění kvality a parametrů sladařského procesu a finálního sladu. Vliv PMP byl rovněž zkoušen na mikroorganismy používané v potravinářském průmyslu. Byl zkoušen vliv PMP na růst a projevy mikroorganismů používaných v mlékárenském průmyslu a v pivovarství.
|
|
---
|
Bc.
Adéla
Kubíčková
|
M2
|
doc. Ing. Irena Kolouchová, Ph.D.
|
Charakterizace bakteriálních izolátů z radonových pramenů
|
detail
Charakterizace bakteriálních izolátů z radonových pramenů
Jáchymovské radonové prameny se vyznačují vysokou radioaktivitou. I takto nepříznivé prostředí osidlují jedinečné druhy mikroorganismů, které se řadí mezi extremofily. Bakterie mají vyvinuty speciální mechanismy, které je chrání před vysokou koncentrací rozpuštěného radonu, a tím před účinky působení vysokých koncentrací reaktivních kyslíkových částic. Tyto mechanismy zahrnují antioxidační enzymy, pigmenty, vyšší intracelulární poměr koncentrací manganu a železa a další. Tato práce je zaměřena na stanovení míry odolnosti bakteriálních izolátů z Jáchymovských pramenů vůči různým typům oxidačního stresu. Z izolátů byly vybrány zástupci kmene Actinobacteria produkující barevné pigmenty, u nichž byla zjišťována rezistence vůči UV záření, která byla stanovena výpočtem KTJ. Tolerance k přítomnosti peroxidu vodíku a mitomycinu byla stanovena spektrofotometricky měřením růstové křivky. Dále byla testována odolnost vůči vysychání, kdy životaschopnost buněk po dlouhodobém působení nízké aktivity vody byla stanovena pomocí fluorescenčních barviv SYTO 9 a propidium jodid s využitím průtokového cytometru. Také byl zjištěn poměr Mn:Fe v buněčné sušině. Cílem práce je najít radiorezistentní druhy Actinobacteria, jejichž specifické vlastnosti by mohly být využity v biotechnologiích.
|
|
---
|
Bc.
Anna
Klimešová
|
M2
|
doc. Dr. Ing. Michaela Rumlová
|
Příprava konstruktů pro expresi C-terminální domény podjednotek NMDA receptoru
|
detail
Příprava konstruktů pro expresi C-terminální domény podjednotek NMDA receptoru
NMDA receptory jsou transmembránové proteiny řazené mezi ionotropní glutamátové receptory. Skládají se ze čtyř podjednotek tvořících iontový kanál permeabilní pro vápenaté ionty. Hrají důležitou roli v neuroplasticitě a procesech učení a paměti, mohou ale působit i excitotoxicky a podílet se na neurologických onemocněních, jako je například Alzheimerova choroba. Strukturně nejméně prozkoumané části NMDA receptorů představují C-terminální domény (CTD) jejich podjednotek, jejichž disfunkce mimo jiné souvisí s rozvojem neurodegenerativních onemocnění. Jelikož jsou tyto domény vnitřně nestrukturované, není snadné je získat pomocí expresních systémů, aniž by nedocházelo k jejich degradaci. Vhodným a využívaným přístupem je produkce takovýchto proteinů ve fúzi s různými proteiny a v komplexu s interakčním partnerem. Tato práce se zaměřuje na studium CTD N1 a N2 podjednotek a v tomto případě je jako fúzní protein využívána MBP kotva, která obecně zvyšuje rozpustnost produkovaných proteinů. Cílem práce je připravit vhodné konstrukty pro expresi CTD a získat ji ve stabilní formě, což by umožňovalo charakterizaci její struktury, otevírající nový možný přístup k potenciálnímu studiu léčby neurodegenerativních onemocnění.
|
|
---
|
Bc.
Jakub
Gallas
|
M2
|
Ing. Barbora Branská, Ph.D.
|
Studium inhibičních účinků látek pocházejících ze zpracování lignocelulózy na mikrobiální producenty butanolu
|
detail
Studium inhibičních účinků látek pocházejících ze zpracování lignocelulózy na mikrobiální producenty butanolu
Zajímavým zdrojem pro produkci butanolu je lignocelulóza. Je to rostlinný, levný a obnovitelný substrát, který pochází ze zemědělských odpadů, dřevozpracujícího průmyslu anebo z komunálních odpadů. Aby bylo možno použít lignocelulózu jako vhodný zdroj sacharidů, je potřeba ji vystavit procesu předúpravy. Při těchto procesech však vznikají různé látky inhibiční povahy. Cílem této práce je pozorování vlivu inhibičních účinků kyseliny ferulové, kyseliny p-kumarové, furfuralu, syringaldehydu, KCl a NaCl, pocházejících ze zpracování lignocelulózy, na různé produkční kmeny bakterií rodu Clostridium. Práce také zkoumá, jak inhibitory působí na produkci rozpouštědel při aceton-butanolové fermentaci. Během experimentu je průběžně měřen růst buněk pomocí spektrofotometru při vlnové délce 600 nm. Na konci experimentu jsou odebrány vzorky, kdy je pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie stanoveno množství produkovaných rozpouštědel, zejména butanolu. Předběžné výsledky ukázaly, že právě koncentrace daného inhibitoru, je klíčová. Při různých koncentracích byla pozorována jak inhibice, tak stimulace růstu buněk.
|
|
---
|
Bc.
Lucie
Zvonařová
|
M2
|
Ing. Barbora Branská, Ph.D.
|
Produkce, separace a biologická aktivita sekundárních metabolitů houby Monascus
|
detail
Produkce, separace a biologická aktivita sekundárních metabolitů houby Monascus
Monascus purpureus je vláknitá houba, která je již po staletí využívána především v asijské kuchyni při přípravě fermentovaných pokrmů. Nejznámějším z nich je červená fermentovaná rýže, která je synonymem pro přírodní léčivo a vyrábí se z ní hojné množství doplňků stravy. Tyto doplňky stravy jsou doporučovány především pro udržování a snižování hladiny cholesterolu v krvi, což se vysvětluje přítomností monakolinů, které produkuje do rýže právě houba M. purpureus. Monakoliny však nejsou jedinými produkovanými sekundárními metabolity této houby, mezi další potvrzené patří například žluté, červené a oranžové pigmenty, kyselina γ-aminomáselná, kyselina dimerumová a mykotoxin citrinin. V současnosti je velkou snahou z biotechnologického hlediska optimalizovat proces pro zisk těchto čistých metabolitů a jejich následné uplatnění ve farmaceutickém a potravinářském průmyslu. Naše laboratorní experimenty jsou zaměřeny na 6 majoritně produkovaných pigmentů z celkového počtu doposud popsaných 90 pigmentů, které houba M. purpureus produkuje. Naším cílem je stanovit podmínky kultivace houby M. purpureus při kterých tato houba produkuje zkoumané pigmenty v co největším množství. Následně tyto pigmenty separovat v čisté podobě a otestovat jejich biologickou aktivitu.
|
|
---
|
Bc
Andrii
Vasylytchuk
|
M2
|
Ing. Lukáš Jelínek, Ph.D.
|
Charakteristika produktů Maillardovy reakce sladu
|
detail
Charakteristika produktů Maillardovy reakce sladu
Melanoidiny jsou vysokomolekulární, senzoricky aktivní produkty Maillardovy reakce se složitou, dosud přesně neznámou strukturou. Je všeobecně známo, že melanoidiny přímo ovlivňují barvu, chuť a aroma řady potravin jako káva, pečivo nebo kakao. Svou roli hrají i v pivovarství, zejména během rmutovaní a chmelovaru, kde dokonce malé množství těchto látek vážně ovlivňuje senzorické vlastnosti konečného produktu. Hlavním zdrojem produktů Maillardove reakce v pivovarství je slad, především speciálně připravené pražené typy. Bylo zjištěno, že melanoidiny mohou interagovat s řadou biologicky aktivních látek chmele, např. xanthohumolem, a zvyšovat tak jejich rozpustnost ve vodě. Tato práce byla zaměřena na studium struktury melanoidinů a jejich interakcí s xantohumolem. Pro řešení této práce byly použity postupy zahrnující v sobě tlakovou ultrafiltraci, lyofilizaci, SPE isolaci s následnou UHPLC – DAD analýzou a FTIR analýzu.
|
