|
9:30
|
Anna
Mašková
|
B2
|
Ing. Martin Pižl, Ph.D.
|
Interkalátory DNA na bázi α-diiminových komplexů chromu
|
detail
Interkalátory DNA na bázi α-diiminových komplexů chromu
Koordinační sloučeniny s dlouhotrvajícím excitovaným stavem jsou zajímavé pro své foto-oxidační účinky. Často studovanými komplexy jsou ty, které obsahují α-diiminové ligandy jako jsou bpy (2,2´-bipyridin), phen (1,10-fenantrolin) a také dppz ligand (dipyrido[3,2-a:2´,3´-c]fenazin), který se může interkalovat do DNA. Komplexy chromu(III) s těmito α-diiminovými ligandy vykazují silnější oxidační účinky než jejich ruthenaté analogy. Zatím byl podrobně studován komplex [Cr(phen)2dppz]3+, u kterého lze navýšit oxidační vlastnosti pomocí záměny ligandu phen za TAP (1,4,5,8-tetraaza-fenantren).
V této práci jsme se zaměřili na komplexy Cr(III) obsahující rozdílné α-diiminové ligandy. Na základě literární rešerše byly vybrány tyto ligandy: TAP, phen, phen-CN (2-kyano-1,10-fenantrolin), dicnq (6,7-dikyanodipyridoquinoxalin), dppz (dipyridofenazin) a CN-dppz (11-kyanodipyridofenazin); díky jejich schopnosti vázat se na sekvence DNA (dppz, CN-dppz) a phen, TAP, phen-CN pro ovlivnění oxidační síly excitovaného stavu. Připravené ligandy byly charakterizovány pomocí 1H NMR, UV-Vis a FTIR. Následně budou probíhat syntézy heteroleptických komplexů [Cr(diimin1)2(diimin2)]3+, kde diimin1 je TAP, phen nebo phen-CN a diimin2 je dppz, dppz-CN nebo dicnq.
![]()
|
|
9:45
|
Rebeka
Morvaiová
|
B2
|
Ing. Jan Holub, Ph.D.
|
Supramolekulárne gridy ako multivaletný základ pre prípravu 1D a 2D štruktúr
|
detail
Supramolekulárne gridy ako multivaletný základ pre prípravu 1D a 2D štruktúr
Supramolekulárne gridy sú organokovové zlúčeniny tvorené katiónmi kovov a na ne koordinovanými organickými ligandami, ktoré se skladajú do pravidelnej pravoúhlej mriežky. Vďaka tomuto pravidelnému geometrickému usporiadaniu kovov v priestore sú gridy využiteľné v spintronike a nanoelektronike. V tomto špeciálnu pozornosť priťahuje alternatívny koncept uchovávania informacií, takzvaný „quantum cellular automata“. Tu sa informácia uchovává vo forme rôzne nabitých miest – napríklad v rôznych oxidačných stavoch katiónov kovov. Vhodne zvoleným dizajnom organických ligandov s odlišnými funkčnými skupinami na ich koncoch potom budeme schopní nielen kontrolovať a fixovať pozíciu kovovych iónov, ale aj kontrolovať dalšie chemicko-fyzikálne parametre.
Moju prácu som začala prípravou gridov funkcionalizovaných na okrajoch aldehydmi a amínmi. Vyhodou týchto funkčných zlúčenin je ich kompatibilita a ľahká derivatizácia pomocou tvorby imínovej väzby. Vďaka tomuto bude v neskoršej fázy možné gridy nielen funkcionalizovať, ale aj spojovať do väčších štruktúr a tak zvýšiť šancu na praktické uplatnenie našich derivátov.
![]()
|
|
10:00
|
Václav
Špička
|
B2
|
Ing. Hana Kotoučová, Ph.D.
|
Pozorování neobvyklého chování isoalloxazinů v přítomnosti skanditých iontů.
|
detail
Pozorování neobvyklého chování isoalloxazinů v přítomnosti skanditých iontů.
Chování isoalloxazinů v přítomnosti skanditých iontů. Isoalloxazinový sklet je základem přírodních látek zvaných flaviny, které se vyskytují například jako kofaktory některých enzymů. Tyto látky mají ve své molekule konguovaný elektronový systém, který je příčinou jejich charakteristického žlutého zabarvení. Zároveň tento systém zajišťuje jejich redoxní aktivitu. Přírodní i synteticky připravené isoalloxaziny mohou vystupovat při interakci s přechodnými kovy jako ligandy. Zajímavou je interakce těchto látek se skanditými ionty, které mohou s molekulou isoalloxazinu interagovat ve dvou místech. Buď prostřednictvím atomu kyslíku v poloze 4 a atomu dusíku v poloze 5 nebo může vzhledem ke svému tvrdému Lewisovsky kyselému charakteru skanditý kation interagovat pouze s kyslíkem v poloze 2. Interakce mezi skanditými ionty a ligandem byla sledována pro sérii N3-aryl-isoalloxazinů (viz obázek). Zajímavým pozorovaným jevem bylo zcela neočekávané vratné odbarvení roztoku flavinu a skandité soli po přidání vodivostní soli s hexafluoridofosfátovým aniontem.
![]()
|
|
10:15
|
Bára
Parschová
|
B3
|
Ing. Martin Pižl, Ph.D.
|
Polypyridylové komplexy ruthenia pro interkalaci DNA
|
detail
Polypyridylové komplexy ruthenia pro interkalaci DNA
V posledních letech jsou častým předmětem studia ruthenaté polypyridylové komplexy pro jejich rozsáhlé fotofyzikální a redoxní vlastnosti a také pro jejich potenciál (foto)oxidovat DNA. Zejména dipyrido[3,2-a:2´,3´-c]fenanzin (dppz) se ukázal jako vhodný polypyridylový ligand pro interakci s DNA. Interkalací do DNA dochází k výraznému zvýšení luminiscence u komplexů obsahujících dppz ligand. Většina studií se následně zaměřuje na modifikaci koordinační sféry Ru(II) komplexů pro dosažení vyšší afinity k duplexu DNA a pro změnu rozložení HOMO a LUMO, což vede k úpravě redoxního chování tak, aby bylo možné použít tyto komplexy k oxidaci DNA. Moje práce se věnuje syntéze polypyridylových ligandů (viz obrázek) - dipyrido[3,2-a:2´,3´-c]fenanzinu (dppz), 1,4,5,8-tetraazafenanthrenu (TAP), 2-kyano-1,10-fenantrolinu (phen-CN), 11-kyano-dipyrido[3,2-a:2´3´-c]fenanzinu (dppz-CN), 6,7-dikyanodipyrido[2,2-d:2´3´-f]quinoxalinu (dicnq). Dále se věnuje heteroleptickým komplexům s obecným vzorcem [Ru(L1)2(L2)]2+, kde L1 může být TAP, phen či phen-CN a L2 může být dppz, dppz-CN nebo dicnq. Momentálně se snažím připravit první komplexy z této série, konkrétně [Ru(phen)2dppz]2+ a [Ru(phen)2dppz-CN]2+.
![]()
|
|
11:15
|
Tereza
Jilečková
|
B3
|
Ing. Martin Pižl, Ph.D.
|
Syntéza a charakterizace M(II) komplexů obsahující tetradentátní ligandy odvozené od vitaminu B6
|
detail
Syntéza a charakterizace M(II) komplexů obsahující tetradentátní ligandy odvozené od vitaminu B6
Vitamin B6 je označení pro soubor tří příbuzných pyrimidinových derivátů lišící se v poloze 4, kde může být -CH2-OH (pyridoxin, PN), -CHO (pyridoxal – PL) či -CH2NH2 (pyridoxamin, PM), a jejich 5-fosfátových analogů (např. pyridoxal-5-fosfát, PLP). Keto deriváty (PL a PLP) reagují s primárními aminy za vzniku Schiffových bází (SB), neboli iminů. SB se používají v organické syntéze, a mají také potenciál v terapii různých onemocnění. Díky volnému elektronovému páru na dusíku, se iminy mohou vázat na většinu kovových iontů. Například měďnaté a manganaté komplexy vykazují protinádorové účinky, zinečnaté a kobaltnaté komplexy mají antibakteriální účinky. U Zn(II) komplexů pak byla zjištěna selektivní fluorescenční detekce ADP a ATP ve vodných roztocích.
Cílem této práce je studium Co(II), Ni(II) a Cu(II) komplexů obsahující tetradentátní ligandy, které jsou syntetizovány kondenzací pyridoxalu či pyridoxal-5-fosfátu s ethylendiaminem (– PL2en a PLP2en) nebo o-phenyldiaminem (PL2op a PLP2op). Srovnáním spektroskopických vlastností ligandů a jejich příslušných komplexů lze identifikovat a potvrdit donorové atomy ligandu a navrhnout struktury koordinačních sloučenin. To bude demonstrováno na příkladu Co(II) a Ni(II) komplexů obsahující PL2en a PLP2en.
|
|
11:30
|
Pavlína
Malečková
|
B3
|
Ing. Martin Pižl, Ph.D.
|
Syntéza kobaltnatých komplexů odvozených od pyridoxalu
|
detail
Syntéza kobaltnatých komplexů odvozených od pyridoxalu
Pyridoxal (PL) je jednou ze tří forem vitamínu B6. Aktivní formou vit. B6 je pyridoxal-5‘-fosfát (PLP), který je koenzymem při metabolismu aminokyselin. PLP na sebe reverzibilně váže aminokyselinu, čímž vzniká Schiffova báze (imin). Schiffova báze obecně vzniká reakcí aminů se sloučeninou obsahující karbonylovou skupinu. Kobaltnaté komplexy s těmito ligandy jsou často předmětem studia pro své magnetické vlastnosti. Tato práce se zabývá syntézou kobaltnatých komplexů odvozených od pyridoxalu a jeho derivátů připravených substitucí OH skupiny v poloze 5 (červené kolečko na obrázku). Zvolili jsme tyto substituenty - fosfát (PLP), nitryl (PL-CN) a O-tercbutyl (PL-OtBut). Z těchto variant substituovaného pyridoxalu lze následně připravit Schiffovy báze, které vzniknou reakcí s vybranými aminokyselinami – alaninem (Ala) a tyrosinem (Tyr). Z těchto ligandů a vhodné kobaltnaté soli mohou být poté připraveny příslušné komplexy. Prozatím byly úspěšně syntetizovány tyto ligandy – PL-Ala, PLP-Ala, PL-Tyr, PLP-Tyr. Syntéza modifikovaných variant PL (PL-CN a PL-OtBut) v současné době teprve probíhá. Dále byly syntetizovány a charakterizovány kobaltnaté komplexy s ligandy PLP-Ala a PL-Ala.
![]()
|
|
11:45
|
Bc.
Anastasiia
Korzhova
|
M1
|
Ing. Vilém Bartůněk, Ph.D.
|
Selenové kompozity pro farmakologické využití
|
detail
Selenové kompozity pro farmakologické využití
V této práci jsou zkoumány nanočastice amorfního selenu pro jejich možné antimikrobiální účinky. Připravené nanočastice selenu byly charakterizovány pomocí vybraných analytických metod jako je Ramanova spektroskopie nebo rentgenová prášková difrakce. Antibakteriální vlastnosti selenových nanočástic byly zkoumány pomocí metody nejmenší inhibiční koncentrace. Následně byla vyzkoušena formulace lékové formy ve formě masti. Součástí práce je i důkladná patentová rešerše.
|
|
12:00
|
Bc.
Ivana
Faltysová
|
M1
|
doc. Ing. Ondřej Jankovský, Ph.D.
|
Ekologicky udržitelné kompozity na bázi reaktivního oxidu hořečnatého
|
detail
Ekologicky udržitelné kompozity na bázi reaktivního oxidu hořečnatého
Tématem této práce je příprava a charakterizace pojiv na bázi oxidu hořečnatého šetrných k životnímu prostředí. Nejdříve byly připraveny referenční vzorky obsahující čistou fázi 5 Sorelova cementu. Následně byly připraveny kompozitní materiály s různým obsahem grafenu, oxidu grafenu a uhlíkových nanotrubic, ve kterých byla využita fáze 5 jako matrice. Bylo zjištěno, že grafen výrazně zvýšil pevnost materiálu v tlaku, oxid grafenu měl pozitivní vliv na Youngův modul pružnosti a pevnost v ohybu, a díky přídavku uhlíkových nanotrubic vzrostla odolnost materiálu vůči vodě. Následně byly vyrobeny lehčené kompozity na bázi MOC. Jako plnivo bylo použito pěnové sklo, které plně nahradilo běžně užívaný křemenný písek. Dále byl využit elektrárenský popílek jako náhrada skelného plniva v množství 5, 10, a 15 hm. %. Všechny připravené materiály byly analyzovány rentgenovou difrakční analýzou, skenovací elektronovou mikroskopií, energiově disperzní spektroskopií, laserovou difrakcí, optickou mikroskopií a simultánní termickou analýzou. Na závěr byly testovány mechanické vlastnosti. Připravené materiály vykazovaly dostatečnou mechanickou odolnost a vynikající tepelně-izolační vlastnosti, díky čemuž by mohly být využívány jako alternativa Portlandského cementu šetrná k životnímu prostředí.
|
