9:10
|
Bc.
Dominik
Tománek
|
M2
|
doc. Ing. Tomáš Hlinčík, Ph.D.
|
Porovnání různých metod impregnace niklových katalyzátorů
|
detail
Porovnání různých metod impregnace niklových katalyzátorů
Zemní plyn je jedna z nejdůležitějších komodit našeho světa. Stává se proto strategickou surovinou, která je potřebná ve většině průmyslových technologiích, ale i ve veřejném sektoru. Zemní plyn lze částečně nahradit syntetickým zemním plynem, který je možný produkovat technologií Power‑to-Gas. V této technologii hrají významnou roli niklové katalyzátory, které se zde používají pro svoji vysokou katalytickou aktivitu a výbornou selektivitu na methan. Niklové katalyzátory se nejčastěji připravují impregnačním postupem. Při impregnaci se používá roztok dusičnanu nikelnatého, který se následně termicky rozloží na oxid nikelnatý. Připravený nosič s oxidem nikelnatým je pak dále redukován vodíkem v reaktoru. Cílem práce je zjistit vliv vysokého pH, ultrazvuku a mikrovlnného záření na impregnaci katalyzátoru. Připravené katalyzátory budou následně podrobeny vybraným analytickým metodám, jako je rentgenová fluorescenční a difrakční analýza a analýza specifického povrchu. Získané výsledky budou sloužit k nalezení nejvhodnějšího postupu impregnace.
|
9:30
|
Dorian
Manto
|
B2
|
Ing. Alice Vagenknechtová, Ph.D.
|
Využití bioplynu v palivových článcích, cesta k energetické soběstačnosti?
|
detail
Využití bioplynu v palivových článcích, cesta k energetické soběstačnosti?
Současná situace na poli výroby tepla a elektrické energie razantně akcelerovala potřebu zajištění dodávek energií z alternativních zdrojů. S ohledem na celosvětové klimatické cíle tak roste poptávka po spolehlivých obnovitelných zdrojích, které mají potenciál zajištění energetické soběstačnosti. V této práci bude pozornost věnována možnosti využití bioplynu v palivových článcích, zejména pak typu SOFC. Součástí práce bude analýza odebraného vzorku bioplynu z ČOV Plzeň a následný návrh řešení pro odstranění kontaminantů před použitím v palivových článcích. Práce se dále bude věnovat výhodám energetické soustavy bioplynové stanice využívající PČ, zejména pak s ohledem na možnost krátkodobého i dlouhodobého uskladnění bioplynu za účelem výroby energie v hodinách či měsících vysoké poptávky. Na závěr budou zmíněny možné aplikace systému a bude probrána možnost připojení stanice do smart grid přenosové soustavy.
|
9:50
|
Bc.
Jan
Suchan
|
M1
|
doc. Ing. František Skácel, CSc.
|
Projekt zařízení na tepelné zpracování kontaminované zeminy s ohledem na znečištění ovzduší
|
detail
Projekt zařízení na tepelné zpracování kontaminované zeminy s ohledem na znečištění ovzduší
Tato práce je věnována projektu výstavby a provozu stacionárního zařízení na zpracování kontaminované zeminy. Umístění je konkrétně uvažováno v prostoru brownfieldu v Jihlavě. V rámci projektu je řešena jak legislativní, tak provozní a technologická část zamýšleného provozu. Projekt počítá s řešením problematiky kontaminované půdy konkrétně ropnými uhlovodíky. V souvislosti se zamyšlenou realizací bylo zpracováno oznámení o záměru, žádost o územní rozhodnutí a stavební povolení, žádost o integrované povolení a základní hodnocení environmentálních rizik. Samotná dekontaminace bude prováděna metodou tepelné desorpce v rotačním desorbéru. Přítomné odpadní plyny budou od emisních složek čištěny na cyklónových odlučovačích, katalytickém oxidátoru a tkaninových filtrech. V tomto projektu je tak řešena jak problematika sanace kontaminovaných půd v rámci ekologických zátěží, tak emisní toky spojené se samotným dekontaminačním procesem. Projektová práce vychází zejména z referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách pro oblasti zpracování odpadu a čištění odpadních plynů.
|
10:10
|
Daniel
Vízner
|
B2
|
Ing. Veronika Kyselová, Ph.D.
|
Příprava impregnovaného silikagelu a testování jeho vlastností
|
detail
Příprava impregnovaného silikagelu a testování jeho vlastností
Práce je zaměřena na přípravu sorpčního materiálu využitelného pro nízkoteplotní sorpci oxidu uhličitého. Jako vhodný sorpční materiál byl pro impregnaci vybrán silikagel. Sorpční vlastnosti běžných komerčních materiálů v některých případech nebývají pro záchyt oxidu uhličitého dostatečné, proto se pro zlepšení jejich vlastností zabudovávají do matrice pevného materiálu dusíkaté funkční skupiny. Na základě literární rešerše byl pro zlepšení sorpčních vlastností vybrán polyethylenimin, který byl nanesen do matrice silikagelu. Adsorpce oxidu uhličitého byla testována u čistého i impregnovaného silikagelu při teplotě 50 °C a následně byla testována regenerace nasyceného materiálu.
|
10:30
|
Vojtěch
Mohelník
|
B2
|
Ing. Zdeněk Beňo, Ph.D.
|
Vývoj postupu rychlého stanovení vlhkosti dřevní štěpky
|
detail
Vývoj postupu rychlého stanovení vlhkosti dřevní štěpky
Vlhkost je jedním z klíčových parametrů odpadní dřevní hmoty, neboť ovlivňuje hodnotu výhřevnosti, samotný spalovací proces a rovněž má vliv na její skladování. Měnící se obsah vody v dodávkách biopaliv je tudíž výzvou jak pro samotné producenty biopaliv, tak pro distributory a technology energetických celků. Z tohoto důvodu je v procesu energetického využití biomasy klíčovým kritériem co nejrychlejší a přesné stanovení vlhkosti. Standardní metoda pro stanovení vlhkosti sušením vzorku v sušárně při 105 °C (ČSN EN ISO 18134-2) je pracná a časově náročná. Proto jsou hledány cesty pro rychlejší a efektivnější stanovení obsahu vody v palivech. V práci jsou prezentovány první výsledky analýz zaměřených na zjištění vlivu teploty sušárny na rychlost sušení původních a neupravených reálných vzorků dřevní hmoty, která je využívána jako palivo ve velkém energetickém zařízení. Výsledky poslouží jako základ pro vývoj metody rychlého stanovení vlhkosti biopaliv.
|
10:30
|
Kateřina
Zípková
|
B3
|
Ing. Alice Vagenknechtová, Ph.D.
|
Separace CO z plynu
|
detail
Separace CO z plynu
Problematika výskytu CO v plynu je řešena především v případě, že může být obsah oxidu uhelnatého nežádoucí z hlediska následovného využití média. Práce je zaměřena na testování eliminace oxidu uhelnatého z plynu. V první fázi měření je využita adsorpce, kdy dochází k záchytu oxidu uhelnatého pomocí Van der Waalsových sil. Vzhledem k velmi nízké kapacitě adsorpčních materiálů pro CO se další část práce zabývá problematikou katalytické oxidace. Vybraný nosič bude impregnován roztokem AgNO3 s cílem zvýšení míry záchytu.
|
10:50
|
Jiří
Zlámal
|
B2
|
Ing. Veronika Kyselová, Ph.D.
|
Porovnání sorpčních kapacit oxidu uhličitého u molekulových sít
|
detail
Porovnání sorpčních kapacit oxidu uhličitého u molekulových sít
Tato práce byla zaměřena na srovnávání sorpčních kapacit molekulových sít pro záchyt CO2 z modelové směsi plynů. Metodou stanovení jejich kapacity bylo dynamické měření sorpce par na přístroji DVS Advantage 2. Pro práci byly vybrány dva typy komerčních adsorpčních materiálů – uhlíkaté molekulové síto a molekulové síto 13 X. Cílem bylo určit, které z molekulových sít má vyšší sorpční kapacitu. Materiály byly proměřeny při teplotách 20 a 40 °C s modelovou směsí plynů, která obsahovala 10 % oxidu uhličitého a zbytek dusík. Součástí práce bylo i proměření jejich strukturních vlastností. Tyto materiály mohou být vhodné pro adsorpci oxidu uhličitého například ze spalin v elektrárnách, teplárnách, či jiných provozech.
|
11:10
|
Bc.
Adam
Přibyl
|
M2
|
Ing. Jan Berka, Ph.D.
|
Degradace speciálních slitin a ocelí v prostředí oxidu uhličitého při vysokých teplotách a atmosférickém i nadkritickém tlaku
|
detail
Degradace speciálních slitin a ocelí v prostředí oxidu uhličitého při vysokých teplotách a atmosférickém i nadkritickém tlaku
Superkritický a vysokoteplotní oxid uhličitý mají potenciální využití v mnoha oblastech, jedna z těchto oblastí je využití oxidu uhličitého jako teplonosné médium, které by poskytovalo mnoho výhod v porovnání se současně používaným teplonosným médiem, kterým je voda. Teplota a tlak nadkritického oxidu uhličitého se v energetickém okruhu může pohybovat v širokém rozmezí, některé koncepty počítají s teplotou vyšší než 700 °C a tlakem vyšším než 25 MPa. Použítí oxidu uhličitého by mohlo být u jaderných reaktorů využívající oxid uhličitý jako chladivo primárního okruhu, zde se tlaky mohou pohybovat v řádu MPa a teploty až do 600 °C. Jedna z nevýhod použití těchto energetických systémů je koroze konstrukčních materiálů, pro zajištění kompatibility mezi pracovním médiem a konstrukčním materiálem je potřeba zjistit, které materiály jsou nejvhodnější, mezi takové materiály patří především oceli nebo speciální slitiny na bázi niklu. Cílem této práce je ověření odolnosti testovaných materiálů v prostředí nadkritického a vysokoteplotního oxidu uhličitého. Výsledky mohou posloužit při výběru konstrukčních materiálů pro energetická zařízení pracující s oxidem uhličitým při vysokých teplotách.
|