Studentská vědecká konference

Sklářský průmysl je tradiční oblast exportu České Republiky s nezanedbatelným podílem lidské práce a vysokou energetickou náročností. Pandemie Covid-19 a s ní spojená nutnost omezit sociální kontakty tvořila spolu s následným zvýšením cen energií smrtící směs pro sklářský průmysl, i když obě tyto události se negativně podepsaly na profitabilitě nejenom sklářských podniků. Cílem této práce je posoudit na příkladu firmy Crystalex CZ, s.r.o., vliv covidu, cen energií a války na Ukrajině na sklářský průmysl ČR, a to za použití makroekonomické analýzy a finančně-analytických metod, a zformulovat doporučení nápravných opatření. Z důvodu dostupnosti účetních výkazů jsou použita aktuální data z roku 2021. Provedená analýza ukazuje, že dané události měly vliv na investiční činnost, platební morálku a ekonomickou přidanou hodnotu. Hlavním doporučením pro Crystalex, s.r.o., a celý sklářský průmysl, je objevovat alternativní zdroje energie, nastavit důraznější politiku záloh se současným snížením zásob a v příštích třech letech zadržet veškerý zisk, příp. analyzovat možné důsledky ruského vlastnictví.

Komunitní financování představuje perspektivní relativně novou metodu, jakou lze zejména v určitých oblastech podnikání získat finance na plánovaný projekt. Podmínkou pro získání financování je úspěch kampaně v časově omezeném období na jedné z crowdfundingových webových platforem. Cílem práce je analyzovat tuto problematiku v českém prostředí a pomocí kvantitativních metod ověřit, jaké charakteristiky kampaně mohou k tomuto úspěchu přispět. Výstupy práce tak mohou sloužit jako doporučení těm, kteří potřebují vědět, jak nejefektivněji oslovit potenciální investory na platformě Hithit, která je momentálně nejvýznamnější v této oblasti na českém trhu.

V této práci byl v pozici subjektu sloužícího ke zhodnocení finančního zdraví podnik Prusa Research a.s., který je technologickým gigantem založeným českými vlastníky a provozovaným v České republice. Aktuálně je zároveň jedním z top výrobců 3D tiskáren na celém světě. Cílem této práce bylo pomocí konkrétních dat získaných z účetních závěrek Prusa Research a.s. systematicky analyzovat a vyhodnotit vývoj v několika uplynulých letech, kdy došlo k vývojové restrukturalizaci a společnost se rozdělila procesem rozštěpení sloučením na čtyři samostatné akciové společnosti. Důvodem byla z větší části optimalizace firemních procesů a také snadnější alokace zdrojů a komunikace v rámci interních jednotek i externích zákazníků na trhu produktů. Finálně jsou veškeré výsledky shrnuty v závěru a doporučeny další kroky pro vylepšení finanční kondice podniku a jejího hospodaření.  

Problematika rozhodování je jednak součástí disciplíny managementu, ale také ekonomie. Každý z nás činí až 70 rozhodnutí denně, která ovlivňují to, kam směřuje náš život. Aby bylo možné lidské chování jednodušeji předvídat, budovala klasická ekonomie své modely na zjednodušeném předpokladu racionality. Kritika teorií postavených na tomto předpokladu se objevovala již od konce 19. století, bohužel ale marně. Na počátku 80. let 20. století vědci Kahneman a Tversky, položili základ behaviorální ekonomie, vědního oboru, jenž zahrnuje vliv iracionálních faktorů na ekonomické rozhodování. Jejich publikace vydaná v roce 1974 popisuje, že lidé řeší komplexní rozhodnutí snadněji díky mentálním zkratkám, tzv. heuristikám. V mojí diplomové práci jsem se zabývala heuristikou ukotvení. Říká, že naše mysl při rozhodování přikládá nepřiměřeně velkou váhu první informaci, tzv. kotvě. Jedním z cílů práce je potvrdit, či vyvrátit vliv efektu ukotvení na rozhodování při různých kotvách. V provedeném experimentu byly kotvy zahrnuty do testu všeobecných znalostí, jenž byl předložen studentům. Výsledky prokázaly vliv efektu ukotvení na rozhodování za podmínek neznalosti podstaty problému. Pro analýzu byla použita popisná statistika, chí-kvadrát test dobré shody a Pearsonův korelační koeficient.  

V rámci mého projektu byla navržena a realizována metoda analýzy současných provozních nákladů na spotřebu vody vodními vývěvami v laboratoři Ústavu chemických procesů AV ČR. Na základě podmínek v laboratoři a získaných dat o vytíženosti vodních vývěv při provozu laboratoře, byl vybrán okruh potenciálně využitelných pump, kterými by mohly být vodní vývěvy nahrazeny, aniž by došlo k omezením plynoucích z nedostatečného výkonu a technických vlastností pump. Po vyhodnocení analýzy byly odhaleny nedostatky ve způsobu a délce sběru dat, a proto byla celá analýza nákladů optimalizována a opakována. Na jejím základě bylo jako optimální řešení shledáno zakoupení pouze jedné pumpy, která bude používána přednostně a stávající systém vodních vývěv zůstane zachován pro potřeby nárazového zvýšení počtu odsávacích zařízení. Z důvodu nedostatku financí nebyla investice realizována.  

Behaviorální ekonomie je obor, který se zabývá dopady sociálních, kognitivních a emocionálních faktorů na ekonomické rozhodování, ale také etickým chováním jednotlivců i institucí. Provedený experiment vychází ze studie zabývající se rozdílnou mírou podvádění u lidí, kteří mají originální či falešný výrobek (Gino et al., 2010). Výsledkem této studie bylo, že účastníci, kteří neměli originální produkt (nebo si to alespoň mysleli), měli větší sklony k podvádění při plnění požadovaných úkolů. Do našeho experimentu bylo zapojeno 313 českých studentů VŠCHT z různých ročníků i oborů a jako originální/falešné produkty byly použity Versatil tužky od firmy KOH-I-NOOR. Studenti měli za úkol vyplnit krátký test zaměřený na všeobecné znalosti o ČR a na závěr zhodnotit tužku, jelikož byl experiment pojat jako výzkum pro zmiňovanou firmu. Výsledky si studenti zapisovali sami do připravených záznamových archů s tím, že vyplněné testy už nikdo kontrolovat nebude. Maximální počet bodů byl 25, přičemž průměrná hodnota správných odpovědí studentů v kontrolní skupině byla 12,53. Na základě zjištěných dat byly identifikovány odchylky mezi kontrolní a zkoumanou skupinou, které potvrzují hypotézu formulovanou v původním článku.

V současné ekonomické situaci se pozornost podniků v IT oboru obrátila na jejich úzká místa. Ty lze jednoduše zhodnotit pomocí ukazatelů finanční analýzy. Jedním z běžně používaných ukazatelů nejen u IT firem bývá obratový cyklus peněz, jelikož se díky němu dá rychle stanovit kapitálová potřeba peněz pro financování oběžných aktiv. Při správném zhodnocení a propojení s jinými ukazateli lehce odhalí, zda je daný podnik prosperující. Jeho interpretace je však různorodá a mnohdy chybná.  Cílem práce je proto podrobná analýza ukazatele obratového cyklu peněz a jeho dopad na prosperitu firmy. V práci byl popsán ukazatel na základě dostupné literatury běžně používané v praxi. Posléze bylo v práci doloženo působení ukazatele u konkrétní společnosti, kdy se dojde k závěru, jak je důležité zhodnotit daný ukazatel i z jiného úhlu pohledu. Na tomto příkladu lze jasně vidět, že v praxi se interpretace ukazatele nemusí vždy striktně držet učebnicových pravidel.

Práce Tvorba komplexní metodiky kalkulací pro výrobní podnik se zabývá rozborem studie proveditelnosti komercializace technologie olejových kuliček na bázi lipidických formulací, které jsou výsledkem výzkumu a vývoje společnosti MarbleMat a její metodiky kalkulací, která byla pro obchodní model společnosti vytvořena. MarbleMat je spin-off VŠCHT Praha, který nabízí diferencované produkty s vysokou přidanou hodnotou. S ohledem na původ technologie v akademickém prostředí VŠCHT Praha na Fakultě chemického inženýrství byla do začátku roku 2022 společnost orientována na výzkum prakticky bez vyhodnocení ekonomických aspektů. Jedním z možných scénářů vývoje společnosti je vlastní výroba produktu a prodej B2B zákazníkům. Proto bylo nutné vytvořit komplexní metodiku kalkulace zakázek, stejně tak jako podklady pro kalkulaci výroby produktu. Jednotlivé kroky vedoucí k vyhodnocení determinant ovlivňujících metodiku kalkulace stejně tak jako výsledná kalkulace budou v rámci prezentace diskutovány, stejně tak jako samotná kalkulace.

V posledních letech dochází v pracovních prostředích i v životě zaměstnanců k mnoha změnám a otázky vyvážení pracovního a osobního života se dostávají do centra pozornosti. Často se mluví také o „Vyhoření“. Studie provedené před 10 lety již nejsou aktuální, vzhledem ke změnám ve světě jako pandemie Covid-19, válka na Ukrajině, ekonomická recese, technologicky pokrok atd.  Tato studie prozkoumá a vyhodnotí vyváženost jednotlivých faktorů, na kterých se drží rovnováha pracovního a osobního života ve vybraném podniku. Na základě průzkumu teorie a dotazníkového šetření budou zjištěné stresory a překážky při slaďování osobního a pracovního života,  a také motivace zaměstnanců pro výkon práce. Autorka se dotkne i tématu Vyhoření v práci a zjistí, jak se to řeší ve vybraném podniku.