|
---
|
Bc.
Tereza
Košťálová
|
M2
|
doc. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D.
|
Srovnání biologických účinků fotoproduktů bilirubinu vznikajících při fototerapii novorozenecké žloutenky
|
detail
Srovnání biologických účinků fotoproduktů bilirubinu vznikajících při fototerapii novorozenecké žloutenky
Novorozenecká žloutenka (NZ) je v prvním týdnu života novorozence způsobena zejména zvýšenou degradací erytrocytů. Většinou je NZ neškodná, avšak u 7 % případů dochází k závažné, život ohrožující hyperbilirubinémii (>340 µmol/l). U těchto pacientů se indikuje fototerapie (FT, λ = 460 nm), při níž vznikají z bilirubinu (BR) polárnější fotoprodukty (FP), které mohou být z těla snáze vyloučeny. Dle řady studií je FT asociována s nežádoucími vedlejšími účinky, mezi něž se řadí např. vyšší riziko rozvoje alergií či rakoviny. Výzkum biologické aktivity FP by měl odhalit mechanismus některých negativních účinků FT.
Tato práce se zabývá srovnáním biologických účinků řady FP (monopyrolické Boxy, dále propendyopenty E, Z a biopyrrin A) s bilirubinem (viz Obr.). MTT testem byl změřen vliv FP na viabilitu buněk hepatoblastomu (HepG2). Pomocí LC-MS byla měřena stabilita FP a schopnost jejich prostupu do buněk. Byla měřena míra inhibice vzniku peroxylových radikálů a míra lipoperoxidace v polárním, resp. nepolárním prostředí. Antioxidační účinky se snižovaly v závislosti na klesajícím počtu pyrolů v molekulách FP. Žádný z FP neměl na rozdíl od BR vliv na buněčnou viabilitu. Tyto výsledky poukazují na možné cytoprotektivní účinky FP, ačkoliv prostup do buněk byl potvrzen jen pro BR a Boxy.
![]()
|
|
---
|
Bc.
Petra
Piliarová
|
M2
|
doc. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D.
|
Porovnání účinků environmentálních polutantů na zánětlivou odpověď
|
detail
Porovnání účinků environmentálních polutantů na zánětlivou odpověď
Znečistenie životného prostredia je jedným z najzávažnejších problémov negatívne ovplyvňujúcich ľudské zdravie. Charakterizujeme ho ako uvoľňovanie, resp. prítomnosť environmentálnych kontaminantov v životnom prostredí. V tejto práci sme sa zamerali na mikročastice sadzí vo vzduchu, ktorých negatívny vplyv na zdravie je síce presvedčivo dokázaný, ale mechanizmus ich pôsobenia je doteraz predmetom špekulácií. Cieľom tejto práce bolo zaviesť na modeli sadzí spoľahlivú metodiku pre hodnotenie imunotoxicity kontaminantov, ktorá by umožnila študovať zdravotné riziká jednotlivých časticových frakcií a ďalších kontaminantov, ako sú napr. nanoplasty. Sadze odobraté z čističky vzduchu boli resuspendované vo vode a použité v surovom stave alebo po odstránení hrubej frakcie filtráciou. Obe frakcie boli v rôznych objemových pomeroch pridané k myším makrofágom RAW 264.7. Testovali sme ich vplyv na viabilitu buniek, produkciu reaktívnych kyslíkových zlúčenín a zápalovú signalizáciu s/bez imunostimulačného účinku bakteriálneho lipopolysacharidu. Výsledky ukazujú, že nefiltrované ani filtrované častice nemajú vplyv na viabilitu buniek, ale výrazne ovplyvňujú produkciu reaktívnych kyslíkových i dusíkových zlúčenín, ktoré sú charakteristické pre zápalovú signalizáciu.
|
|
---
|
Bc.
Emílie
Kučerová
|
M2
|
Ing. Petr Svoboda, Ph.D.
|
Antimikrobiální účinek peptidů navázaných na biokompatibilní polymerní nosič
|
detail
Antimikrobiální účinek peptidů navázaných na biokompatibilní polymerní nosič
Vzrůstající míra antibiotické rezistence a zvyšující se počet multirezistentních kmenů bakterií a bakterií s extenzivní rezistencí jsou jedny z hlavních světových zdravotnických problémů. Slibnou alternativou konvenčních antibiotik jsou antimikrobiální peptidy, na něž je pravděpodobnost tvorby rezistence výrazně nižší. Jako nosiče antimikrobiálních peptidů lze použít biokompatibilní polymery. Výhodou tohoto spojení je především stabilizace peptidů, jejich cílení, řízené uvolňování při kontaktu s bakterií a snížení toxicity na zdravou tkáň.
Tato práce se zabývá testováním účinku antimikrobiálních peptidů GKWMKLLKKILK a Indolicidinu vázaných přes různé spojky na biokompatibilní polymery na bázi modifikovaného hydroxypropyl-methakrylamidu.
Největší antimikrobiální účinek byl pozorován při vazbě peptidu GKWMKLLKKILK pomocí pH-senzitivní spojky, v takovém systému byly řádově srovnatelné hodnoty minimální inhibiční koncentrace s hodnotami samotného peptidu. Dále byl prokázán baktericidní účinek peptidu GKWMKLLKKILK testem baktericidity a vizualizací pomocí transmisní elektronové mikroskopie. Prostřednictvím fluorescenční mikroskopie byla zobrazena lokalizace peptidu GKWMKLLKKILK v obalových vrstvách bakterií, přičemž samotný polymerní nosič s bakteriemi neinteragoval.
|
|
---
|
Barbora
Janebová
|
B2
|
Ing. Eva Jablonská, Ph.D.
|
In vitro testování biomateriálů na bázi zinku s povrchovou úpravou
|
detail
In vitro testování biomateriálů na bázi zinku s povrchovou úpravou
Tradiční biomateriály používané v ortopedii mají výborné mechanické vlastnosti. U dočasných aplikací (např. fixace zlomenin) však pacient musí podstoupit další operaci pro jejich odstranění. Proto se objevila snaha vyvinout materiály schopné biodegradace, pro lékařské účely byly navrženy slitiny hořčíku, železa a zinku.
Cílem této práce bylo in vitro testování slitiny na bázi zinku s řízeně připravenými povlaky ZnP. Byl proveden test in vitro cytotoxicity dle normy ISO 10993-5 na extraktech s vyhodnocením metabolické aktivity pomocí resazurinu. Jako buněčné modely byly použity myší fibroblasty (buněčná linie L929) a buněčná linie hFOB 1.19 odvozená od lidské kostní tkáně. Toxicita extraktů byla značně variabilní, většina koncentrovaných působila na buňky toxicky, což může souviset s nadměrným uvolňováním zinku, jehož množství bylo stanovováno pomocí metody ICP-MS. V několika případech materiály s povrchovou úpravou ale vykazovaly lepší vlastnosti v porovnání s těmi bez ní. Dále byl proveden kontaktní test na buněčné linii hFOB 1.19, kdy byla hodnocena kolonizace materiálu a morfologie buněk pomocí fluorescenční mikroskopie.
Pro testování antibakteriálního působení byly použity kmeny Escherichia coli a Staphylococcus epidermidis, přičemž antibakteriální účinek nebyl prokázán.
|
|
---
|
Bc.
Eliška
Malíková
|
M2
|
doc. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D.
|
Studium účinků asparaginasy v podmínkách nádorového mikroprostředí
|
detail
Studium účinků asparaginasy v podmínkách nádorového mikroprostředí
Novotvary jsou heterogenní skupina chorob s pestrým genetickým profilem. Nádorová tkáň se však vyznačuje i specifickým mikroprostředím, čehož může být využito v terapii. Asparaginasa je léčivo využívané k terapii krevních malignit. Mechanismus jejího účinku spočívá v hydrolýze extracelulárního l - asparaginu a v menší míře l- glutaminu na l - aspartát a l - glutamát. Tato práce se zaměřuje na zhodnocení potenciálu asparaginasy cílit na mikroprostředí solidních tumorů, především v kombinaci s novou generací léčiv působících na bázi oxidačního stresu. Na modelu tkáňových linií adenokarcinomu pankreatu PaTu8902 a karcinomu děložního čípku HeLa byl studován vliv glutaminu a asparaginu, a to konkrétně částečná a úplná deplece glutaminu a úplná deplece asparaginu za různých metabolických podmínek simulujících nádorové mikroprostředí. Po čtyřdenní adaptaci buněk byl vyvolán oxidační stres pomocí peroxidu vodíku či chemoterapeutika CPI-613. Následně byla měřena viabilita buněk resazurinovou metodou. Z naměřených dat vyplývá, že úplná deplece glutaminu, nikoliv však asparaginu, významně snižuje odolnost buněk k oxidačnímu stresu. Stejného efektu lze dosáhnout při částečné depleci glutaminu kombinované s úplnou deplecí asparaginu, tedy podmínek dosažitelných působením asparaginasy.
|
|
---
|
Bc.
Jana
Dudová
|
M1
|
Ing. Petr Svoboda, Ph.D.
|
Účinky chlorovaných parafínů na buněčnou linii adipocytů
|
detail
Účinky chlorovaných parafínů na buněčnou linii adipocytů
Chlorované parafíny (CP) jsou organické polutanty lipofilní povahy. V průmyslu jsou hojně využívány středně dlouhé (MCCP) a dlouhé formy CP, i přesto že je dlouhodobě diskutováno jejich negativní působení na lidský organismus a životní prostředí. Vzhledem k nedostatku dat ohledně působení CP na organismus, bylo naším cílem sledovat jejich účinky na buněčnou linii adipocytů 3T3-L1. Při experimentech byly během adipogeneze a ke zralým adipocytům 3T3-L1 do média přidávány středně dlouhé chlorované parafíny. Ve vzorcích buněk a médií jsme stanovili obsah triacylglycerolů (TAG), byly využity dvě různé techniky; barvení pomocí Oil red O s následnou spektrofotometrickou detekcí a stanovení pomocí komerčního enzymatického kitu. Sledována byla také akumulace MCCP ve zralých adipocytech metodou plynové chromatografie ve spojení s vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrií (GC-NCI-HRMS). Získaná data ukazují, že MCCP se akumulují ve zralých adipocytech 3T3-L1, přičemž se vzrůstají koncentrací a dobou ovlivnění narůstá intracelulární obsah MCCP. Současně jsme zjistili, že přítomnost MCCP v kultivačním médiu nemá vliv na množství TAG, které se v buňkách během adipogeneze vytvoří. Naše výsledky ukazují, že CP mají značnou schopnost akumulovat se uvnitř tukové tkáně, bez vlivu na adipogenezi.
|
|
---
|
Bc.
Dominika
Kališová
|
M2
|
doc. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D.
|
Studium účinků fyzioterapie na buněčné úrovni
|
detail
Studium účinků fyzioterapie na buněčné úrovni
Fyzioterapie je lidstvu známá již od pravěku a v poslední době její význam v medicíně raketově vzrostl. Na základě empirických poznatků je aplikována v léčbě degenerativních a zánětlivých poruch, konkrétní mechanismy jejích účinků jsou však nedostatečně prozkoumány. Tato práce se věnuje vlivům fyzioterapie na buněčné úrovni, zavádí metodiku studia účinků na buněčných kulturách a dává si za cíl pochopit jejich vliv na organismus. Metodika vycházela z informací o praktické aplikaci termoterapie a magnetoterapie na pohybový aparát člověka. Základní hypotézou je, že působení fyzikálních podnětů způsobí v buňkách mírný oxidační stres a nastartuje protizánětlivou odpověď, čímž se urychlí proces regenerace tkáně. Jako model byly použity buňky RAW264.7. Metody zahrnovaly analýzu hladin reaktivních kyslíkových sloučenin (ROS) pomocí spektrofluorimetrie, kvantifikaci cytokinu TNF-α metodou ELISA, stanovení aktivity NO synthasy Griessovým činidlem a kontrolu viability buněk pomocí resazurinu. Z dosavadních měření vyplynulo, že termoterapie i magnetoterapie mají zásadní vliv na hladiny ROS a tlumí zánětlivou odpověď buněk RAW264.7. Podařilo se tedy zavést in vitro model použitelný pro studium různých metod fyzioterapie.
|
|
---
|
Bc.
Zdeněk
Míchal
|
M1
|
Ing. Eva Jablonská, Ph.D.
|
In vitro testování flavonolignanů - interakce s estrogenovým a androgenovým receptorem
|
detail
In vitro testování flavonolignanů - interakce s estrogenovým a androgenovým receptorem
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je rostlina obsahující látky, které se používají pro prevenci steatózy jater nebo k léčbě při jaterních obtížích. Účinná směs flavonolignanů v této rostlině se nazývá silymarin. Bylo zjištěno, že díky schopnosti vychytávat volné radikály, ovlivňovat vznik enzymů zánětlivých reakcí a inhibici regulátorů mitózy a buněčného cyklu lze silymarin využít pro prevenci fotokarcinogeneze a vývoje kožních nádorů. Nyní jsou proto semisynteticky připravovány deriváty těchto látek, které by mohly být novými chemoprotektivy. U některých z těchto látek byly však zjištěny nežádoucí vedlejší účinky. Jedním z nich je schopnost ovlivňovat genovou expresi prostřednictvím hormonálních jaderných receptorů. Cílem naší práce bylo pomocí in vitro reportérových testů na lidských tkáňových kulturách HeLa9903 a MDA-kb2 zjistit schopnost vybraných flavonolignanů vázat se na steroidní hormonální receptory. Z naměřených dat bylo vyhodnoceno, že pouze flavonol quercetin má schopnost agonisty estrogenního receptoru. Žádná z testovaných látek neměla schopnost agonisty androgenního ani glukokortikoidního receptoru. Dále se budeme zabývat testováním antagonistických vlastností těchto látek a také testováním aktivity jejich metabolitů po interakci s jaterním homogenátem.
|
