Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
SVK
iduzel: 28824
idvazba: 47802
šablona: stranka
čas: 23.4.2024 14:35:48
verze: 5378
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/
branch: trunk
Server: 147.33.89.150
Obnovit | RAW
iduzel: 28824
idvazba: 47802
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'svk.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/home'
iduzel: 28824
path: 1/28821/43620/28823/28824
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

Studentská vědecká konference

Každoročně na podzim probíhá na VŠCHT Praha  Studentská vědecká konference, na které studenti bakalářských a magisterských programů prezentují výsledky svých výzkumných prací. Práce jsou rozděleny do cca 60 sekcí podle odborného zaměření, každý soutěžící student prezentuje svou práci před odbornou komisí formou krátké přednášky nebo posteru. Nejlepší práce ve všech sekcích jsou odměňovány hodnotnými cenami, často za přispění našich průmyslových partnerů.

Letošní SVK proběhne 23. 11. 2023.

Chcete-li se stát sponzory SVK na některé z fakult VŠCHT Praha, kontaktujte prosím příslušného fakultního koordinátora.

Seznam fakultních koordinátorů

V případě dotazů ohledně SVK se obracejte na příslušné ústavní či fakultní kordinátory.

  

Přihlašovací formulář

Nejste zalogován/a (anonym)

Organická a farmaceutická technologie III (A77c - 9:00)

  • Předseda: doc. Mgr. Jarmila Zbytovská, Dr. rer. nat.
  • Komise: Ing. Tereza Školáková, Ph.D., Ing. Martin Veselý, Ph.D., Ing. Eva Zapletalová, Ph.D.
Čas Jméno Ročník Školitel Název příspěvku Anotace
9:00 Bc. Kateřina Čermáková M1 doc. Mgr. Jarmila Zbytovská, Dr. rer. nat. Příprava a charakterizace polymerních nanočástic s diklofenakem detail

Příprava a charakterizace polymerních nanočástic s diklofenakem

Nesteroidní analgetikum diklofenak se kromě léčby bolesti používá i na léčbu aktinické keratózy. Jeho biologická dostupnost z komerčně dostupného hyaluronového gelu je problematická. Cílem je zefektivnění této formulace uzavřením diklofenaku do nanočástic z kopolymeru mléčné a glykolové kyseliny (PLGA) v molárních poměrech 75:25 a 50:50. Výsledné nanočástice připravené metodou nanoprecipitace obsahovaly 0,05 hm. % a 0,1 hm. % diklofenaku. Následně z nich byl připraven gel o 2 hm. % hyaluronové kyseliny. Morfologie gelu byla pozorována pomocí transmisní elektronové mikroskopie. Závěrem studie byl in vitro permeační experiment přes prasečí kůži, jímž byla ověřena účinnost nově vyvinutých gelů. Pomocí HPLC byly stanoveny hodnoty hmotnostního toku diklofenaku přes kůži a jeho množství zachycené v kůži. Studie potvrdila efektivitu PLGA nanočásticových hyaluronových gelů s diklofenakem z hlediska zachycení diklofenaku v kůži i prostupu přes kůži. Gel nanočástic s 0,05 hm. % diklofenaku dosahoval 1,4 -1,6krát větší intenzity hmotnostního toku vůči gelu s 0,5 hm. % suspendovaného diklofenaku a 1,7krát většího množství zachyceného v kůži.  
9:15 Bc. Helena Hinterholzová M1 Ing. Iva Paterová, Ph.D. Hydrogenace dehydrosantalinolu detail

Hydrogenace dehydrosantalinolu

Práce se zabývá optimalizací reakčních podmínek dehydrosantalinolu za vzniku látek Sandal Mysore Core a Brahmanol. Sandal Mysore Core i Brahmanol jsou vonné látky využívající se v parfumářském průmyslu, Brahmanol je navíc navržen jako potenciální léčivo neurodegenerativních onemocnění a onemocněních souvisejících s poruchou pigmentace (Parkinsonova choroba, melanom). V rámci optimalizace reakčních podmínek byl sledován vliv teploty, tlaku, použitého rozpouštědla, typu a množství katalyzátoru na konverzi výchozí látky a selektivitu k Brahmanolu. Bylo dosaženo 100 % konverze dehydrosantalinolu a došlo ke vzniku Brahmanolu se selektivitou 76 % za následujících podmínek: teplota 130 °C, tlak 7 MPa, rozpouštědlo methanol, 15 hm. % NiSAT 340 RS ku dehydrosantalinolu. Hydrogenace probíhala po dobu 6 hodin. Závěrem této práce byla provedena hydrogenace ve 30x zvětšeném měřítku, kdy došlo ke vzniku Brahmanolu se selektivitou 58 %.
9:30 Bc. Marcel Mimra M1 prof. Ing. Petr Zámostný, Ph.D. Vliv složení formulace na mikrostrukturu a disoluční vlastnosti tablet detail

Vliv složení formulace na mikrostrukturu a disoluční vlastnosti tablet

Cílem výzkumu bylo zjistit a popsat vztah mezi složením formulace, mikrostrukturou a disolučními vlastnostmi tablet. Modelové tablety byly připravovány ze 6 formulací, které se lišily obsahem účinné látky amlodipinu a pomocných látek – CaHPO4·2H2O a mikrokrystalické celulózy. Tablety byly lisovány za použití tří lisovacích tlaků. Byl tedy zkoumán i vliv lisovacího procesu na mikrostrukturu a disoluční chování tablet. Jednotlivé tablety byly podrobeny analýze na skenovacím elektronovém mikroskopu (SEM), pro objasnění jejich mikrostruktury v závislosti na složení dané formulace a použitém lisovacím tlaku. Snímky ze SEM byly následně pomocí manuální a automatické segmentace v programu MATLAB® vyhodnoceny z hlediska rozložení částic v tabletě. Disoluční zkouška probíhala na zařízení s průtokovou celou. Bylo zjištěno, že tablety v závislosti na složení uvolňují účinnou látku odlišnými způsoby. Z výsledků lze usoudit, že pro disoluční chování tablety je její mikrostruktura určující a může sloužit jako mezičlánek při snahách o vysvětlení vztahu mezi způsobem přípravy a disolučním chováním. Aplikačním výstupem této práce je zhodnocení možností formulace amlodipinu se špatně rozpustnými sartany, které by převzaly roli jedné z nerozpustných pomocných látek, do kombinovaného přípravku.
9:45 Bc. Huyen Thao Nguyen M1 Ing. Tereza Školáková, Ph.D. Studium lisovatelnosti kokrystalů acykloviru detail

Studium lisovatelnosti kokrystalů acykloviru

Acyklovir je antivirotikum, které je dle Biofarmaceutického klasifikačního systému pro API řazeno do třídy IV, tedy mezi látky s nízkou rozpustností a permeabilitou. Tvorbou právě kokrystalů by mohla být rozpustnost, a tedy i výsledná biodostupnost zvýšena. Cílem této práce bylo zvolit vhodného kokrystalizačního partnera pro acyklovir a pomocí viskoelastických charakteristik a mechanických vlastností prostudovat chování tablet vzniklých kokrystalů. V rámci práce byly provedeny zkoušky lékopisné zkoušky, tj. stanovení radiální pevnosti, oděru a doby rozpadu. Bylo zjištěno, že tablety kokrystalu acykloviru a kyseliny fumarové připravené v ekvimolárním poměru vykazovaly vyšší radiální pevnost než tablety čistého acykloviru. Ze zkoušky rozpadavosti vyplynulo, že čím vyšší tlak byl při přípravě tablet použit, tím delší byla doba jejich rozpadu. V rámci zkoušky pro oděr tablet bylo experimentálně dokázáno, že míra oděru tablet kokrystalu byla ve srovnání s tabletami čistého acykloviru a tabletami odpovídající fyzikální směsi výrazně nižší. Na základě vyhodnocení výsledků zkoušek rozpadavosti, radiální pevnosti a oděru byly sestaveny, tzv. pracovní oblasti, díky nimž bylo prokázáno, že největší pracovní oblast měl právě kokrystal,  
10:00 Bc. Tereza Staňková M1 prof. Ing. Petr Zámostný, Ph.D. Studium kinetiky dezintegrace modelových systémů Ibuprofen-laktóza-rozvolňovadlo detail

Studium kinetiky dezintegrace modelových systémů Ibuprofen-laktóza-rozvolňovadlo

Dezintegrace tablet je komplexní proces, který hraje významnou roli při zajištění účinnosti tablet v lidském těle. Za účelem ovlivnění tohoto procesu se do tablet přidávají rozvolňovadla, která usnadňují následný rozpad tablety v lidském těle na menší částice. Dalším faktorem ovlivňující tento proces je lisovací tlak tablety, který pomáhá zajistit její požadovanou pevnost. Společně tedy tyto dva faktory hrají podstatnou roli pro výsledné chování tablety v lidském těle. Tato práce se zabývá studiem procesu dezintegrace tablet modelového systému Ibuprofen-laktóza-rozvolňovadlo v závislosti na použitých lisovacích tlacích. Tablety byly připraveny s použitím 5 rozdílných lisovacích tlaků a jejich rozpad byl pozorován pomocí optického mikroskopu s následnou analýzou pořízených snímků v softwaru NIS Elements. Pro popsání kinetiky dezintegrace tablet byl využit matematický model založený na populační bilanci, kde na základě regresní analýzy byly získány kinetické koeficienty popisující rozpad tablety na jednotlivé velikostní třídy. Lze tedy získat informace nejenom o tom, jak se lisovací tlak projeví na výsledné velikosti částic během dezintegrace tablety, ale i na způsobu a rychlosti její dezintegrace. Získání těchto informací může poté pomoci s následnou optimalizací tohoto procesu.
10:15 Bc. Anna Šmídová M1 Ing. Lada Dolejšová Sekerová, Ph.D. Optimalizace syntézy Pt(IV) komplexů s 1-adamantylaminovým ligandem jako proléčiv s potenciální cytostatickou aktivitou detail

Optimalizace syntézy Pt(IV) komplexů s 1-adamantylaminovým ligandem jako proléčiv s potenciální cytostatickou aktivitou

Platinová cytostatika v oxidačním stavu IV jsou v dnešní době jednou ze zkoumaných alternativ k doposud schváleným Pt(II) komplexům. Prvním platinovým cytostatikem zavedeným do klinické praxe se stala cisplatina na konci 60. let. Ta se kvůli své vysoké účinnosti využívá dodnes i přes to, že vyvolává vážné nežádoucí účinky způsobené nízkou selektivitou k nádorovým buňkám. Platičité komplexy se na rozdíl od Pt(II) cytostatik využívají jako proléčiva a na aktivní formu se přeměňují až po vstupu do buňky. Tím je dosaženo zlepšení cytostatické aktivity a snížení nežádoucích účinků. Jejich významnou výhodou je také možnost perorálního podání. V rámci této studie byla provedena optimalizace reakčních podmínek tříkrokové syntézy modelového komplexu LA-12 (bis(acetáto)(1-adamantylammin)ammindichloroplatičitý komplex), a sice druhu báze, rozpouštědla, molárního poměru výchozích látek, teploty a reakční doby. Následně byla za optimalizovaných podmínek připravena čtyři strukturní analoga lišící se acylovým ligandem v axiální poloze (trimethylkarbonyl-, cyklopropankarbonyl-, cyklohexankarbonyl-, 1-adamantylkarbonyl-), jelikož právě obměna tohoto ligandu může ovlivnit některé vlastnosti komplexu, které jsou důležité pro jeho farmakokinetický profil, např. lipofilitu nebo rozpustnost ve vodě.
10:30 Bc. Matúš Švichký M1 Ing. Jan Patera, Ph.D. Batch-to-batch variabilita Hansenových parametrov rozpustnosti stanovená prostredníctvom IGC detail

Batch-to-batch variabilita Hansenových parametrov rozpustnosti stanovená prostredníctvom IGC

Rozpustnosť je jedna z najdôležitejších vlastností vo farmaceutickom priemysle. Práve vďaka nej je možné určiť rýchlosť vstrebávania alebo tiež absorpcie, či rýchlosť nástupu účinku. Absorpciu v značnej miere ovplyvňuje permeabilita membrán či voľba vhodných excipientov. Tieto excipienty neovplyvňujú len rozpustnosť ale aj farmakokinetiku či farmakodynamiku. Práve k výberu excipientov pre formuláciu novej či inovatívnej liekovej formy sa ukazujú Hansenove parametre rozpustnosti (HSP) ako jedna z možných ciest. Parametre dobre popisujú interakcie medzi rozpúšťadlom a rozpúšťanou látkou a preto by mohli byť použité na určenie rozpustnosti samotnej API vo vodnom prostredí alebo aj na výber vhodných excipientov. Parametre môžu byť rovnako využité k určeniu tzv. batch-to-batch variability, teda k stanoveniu rozdielov fyzikálne-chemických vlastností rôznych šarží od rôznych výrobcov. Cieľom práce bolo stanoviť hodnoty HSP jednej modelovej účinnej látky od štyroch rôznych výrobcov a ich následné porovnanie. Parametre boli stanovené experimentálne za využitia inverznej plynovej chromatografie kvôli dostatočnej citlivosti pre charakterizáciu vlastností povrchu vzoriek. Výsledky ukazujú, že HSP sú citlivé nie len na charakter skúmanej látky, ale aj na jej možný spôsob prípravy.
Aktualizováno: 30.8.2023 15:43, : Mili Viktorie Losmanová

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi