Studentská vědecká konference

Práce byla zaměřená na čištění povrchu uměleckých děl z polyesterových skelných laminátů po venkovní expozici pomocí několika metod, vyhodnocení jejích účinnosti a vlivu na materiál. Experiment byl proveden na vzorcích laminátu přirozeně stárnutého ve venkovním prostředí. Bylo vyzkoušeno chemické čištění, chemicko-fyzikální čištění kombinací chemických prostředků a kartáčků a fyzikální čištění tryskáním, UV laserem a TEA CO₂ laserem. Byla provedena fotodokumentace, změřeno pH povrchu, sledována změna barevnosti a drsnosti povrchu. Výsledky odhalily hlavní výhody a nevýhody jednotlivých metod čištění. Výhodami chemického čištění je jednoduchost zásahu a možnost volby čisticího prostředku podle typu znečištění; nevýhodou je obtížnost odstraňování nečistot z mikrotrhlin na povrchu. Použití kartáčků nemá vliv na výsledek čištění, naopak způsobuje poškrábání povrchu. Výhodou tryskání je odstraňování zežloutlé vrstvy pryskyřice a snížení hloubky a počtu mikrotrhlin. Mezi nevýhody patří to, že je odstraněna i část původního materiálu. Čištění UV laserem je nutné provádět fokusovaným paprskem, protože nefokusovaný paprsek způsobuje degradaci laminátu. Navíc je tato metoda náročná na vybavení a čas. CO₂ laser není pro čištění laminátů vhodný, protože způsobuje výrazné poškození povrchu.

Restaurovaným předmětem byl divadelní kostým tanečnice z Prodané nevěsty Národního Divadla, rok 1963 (Národní muzeum).  Restaurování proběhlo v rámci Semestrálních prací IV v restaurátorských dílnách VOŠTŘ. Šaty mají růžový živůtek, zdobený látkou potaženými knoflíky a mašlí, a tylovou sukni. Šaty byly znečištěny prachovými částicemi a mimo jednu trhlinu v živůtku byly v dobrém stavu - více poškozená byla tylová sukně, ve které se nacházelo množství drobných trhlin. Nejprve proběhl důkladný průzkum předmětu, poté se přešlo k samotnému restaurování. Mašle a knoflíky byly demontovány a šaty byly čištěny vysátím. Knoflíky byly částečně zkorodované a zanechaly na živůtku skvrny od korozních produktů - ty byly čištěny 3% roztokem kyseliny šťavelové. Poté byly šaty čištěny mokrou cestou v lázních s vhodnými detergenty - Syntapon L a DETA pro vlnu. Trhlina na živůtku byla konsolidována šitou skeletáží, trhliny v tylu byly doplněné ruční tylovou výplní. Demontované knoflíky byly očištěny od korozních produktů a opatřeny tenkou vrstvou ochranného filmu (10% roztok Paraloidu B72 v xylenu). Vzhledem ke konstrukci knoflíků, která neumožňovala jejich celkové ošetření proti korozním procesům, bylo rozhodnuto o jejich výměně za kopie. Předmět byl zpětně kompletován a uložen do ochranného obalu.

Práca je zameraná na štúdium alternatívnych metód čistenia pomocou nízkoteplotnej atmosférickej plazmy a prešetrenie jej účinku na historické textílie obsahujúce kovové nite. Cieľom bolo odstránenie znečistenia a koróznych produktov z povrchu objektov, bez poškodenia kovových i textilných súčastí. V experimentálnej časti boli preskúmané a charakterizované vzorky kovových pozamentov (ozdobných častí textilu – stužky, šnúrky, strapce a pod.) rôzneho anorganického a organického charakteru, odlišných vzorov a spôsobu tkania, ktoré pochádzajú z 19. a 20. storočia z územia Slovenska. Analýza materiálu bola vykonaná pomocou XRF, FTIR spektroskopie, optickej mikroskopie a SEM-EDS metódy. Následne bola na vzorky aplikovaná plazmová úprava pomocou plazmovej trysky pri atmosférickom tlaku (frekvencia 20 kHz, napätie 10 kV, príkon 300 W, Diener Electronics GmbH + Co.) a rôznych podmienkach z hľadiska vzdialenosti od povrchu, času pôsobenia a pracovného plynu. Účinnosť bola sledovaná vizuálne, mikroskopicky a spektroskopicky. Na základe experimentu boli hľadané optimálne parametre plazmového ošetrenia, ktoré spĺňajú podmienku zachovania pôvodnej identity textílie s kovovými niťami, ale pri ktorých by bol súčasne proces úspešný z hľadiska odstraňovania produktov korózie a znečistenia.  

Fotografie sú typické svojou umeleckou hodnotu, dôkazom čoho sú mnohé snahy o ich zachovanie a zabránenie mechanickému či mikrobiálnemu poškodeniu alebo rôznym zmenám vznikajúcich v procese starnutia (blednutie farby, strata hustoty farby). V posledných rokoch sa v literatúre objavujú informácie o využití nízkoteplotnej atmosférickej plazmy práve v oblasti objektov kultúrneho dedičstva a tiež aj v oblasti fotografie. Predmetom nášho skúmania bolo zistiť, do akej miery môže ovplyvniť plazmový výboj vlastnosti a dlhodobú stabilitu fotografického obrazu, predovšetkým aký je vplyv nízkoteplotnej vzdušnej plazmy na optické vlastnosti fotografie a na štruktúru želatíny ako hl. zložky svetlocitlivej vrstvy. Nevyhnutnosťou je zabezpečiť, aby plazma nemala deštruktívny charakter na fotografický obraz, a preto bolo potrebné vyhodnotiť všetky zmeny denzitometrických, kolorimetrických a spektrálnych vlastností pripravených vzoriek a porovnať ich stabilitu v závislosti od doby pôsobenia plazmového výboja na fotografiu. Štúdium vplyvu účinku ADRE plazmy na vlastnosti čiernobielej želatínovej fotografie bolo úspešné, nakoľko sme preukázali, že plazmový výboj nemal deštrukčný účinok na fotografický obraz, keďže v procese pôsobenia plazmového výboja nedošlo k veľkým zmenám v štruktúre želatíny.

Černé dámské šaty z rodiny Bartizalů datované do 40. až 50. let 20. století byly restaurovány v rámci Odborné praxe I ve Středočeském muzeu v Roztokách.  Zapínají se patentkami na přední části horního dílu, mají krátké rukávy s ramenními vycpávkami, střídmý výstřih a nepříliš širokou sukni.  Před restaurováním byly šaty pomuchlané, znečištěné prachem, potrhané, byla utržená patentka ponechaná v zapnutí a odpáraná část rukávu. Ramenní vycpávky byly také poškozené.  Nejdříve byl proveden textilně-technologický průzkum.  Před čištěním byly ze šatů demontovány vycpávky, flotující nitě byly přichyceny hedvábnou organzou a u jedné vycpávky byla jedna příliš poškozená strana překryta francouzskou krepelínou.  Šaty byly čištěny mokrou cestou. Poškozená místa - díry menší než 2 cm v průměru - byla podložena dobarveným plátnem a skeletována nití taženou z hedvabné organzy. Byla přišita uvolněná část rukávu a utržená patentka. V posledním kroku byly opět přišity vycpávky.  Šaty byly uloženy naplocho do krabice z nekyselého kartonu a předány do depozitáře muzea. 

Předmět „Barokní loutka“ ze sbírek Muzea hlavního města Prahy (Inv. č. H 042 655) byl restaurován v rámci předmětu Semestrální práce IV. pod odborným vedením restaurátorky s licencí a pedagogů z VŠCHT Praha – ÚCHTRP. Tělo „loutky“ (při historickém průzkumu bylo zjištěno, že se jedná o figurku z vánočního betléma) bylo vyrobeno z kovového drátu, koudele z lýkových vláken, řídce tkaného plátna a vyřezávaného dřeva s polychromií. Její oděv se skládal z bavlněné košile s límcem, hedvábné damaškové vesty (pouze přední díly), volných hedvábných kalhot, hedvábné šerpy, bavlněného kabátce a imitace punčoch z hedvábného kepru. Kabátec i vesta byly pošity kovovými knoflíky. Po provedení průzkumu předmětu bylo přistoupeno k restaurátorskému zásahu, jenž spočíval v demontáži jednotlivých oděvních součástí (vyjma kalhot), jejich čištění a zajištění poškozených míst. Z levého rukávu byly odstraněny pozdější opravy a byla provedena jeho tvarová rekonstrukce. Čištěny byly rovněž dřevěné součástky figurky. Olupující se polychromie byla zpevněna injektáží roztokem želatiny. Při zpětné montáži bylo snahou se co nejvíce přiblížit stylu původního upevňování a šití. Pro účely adjustace byla vyrobena krabice z lepenky KLUG s lůžkem z vrstveného pěnového PE.  

Rozměrný purpurovozlatý baldachýn s florálními motivy v tzv. blondelovském stylu pochází z interiéru Malé audienční místnosti na Pražském hradě a je datován do 2. poloviny 19. století. Baldachýn tvoří vrchní tkanina z hedvábných vláken, bavlněná podšívka, ozdobná porta, třásně a šest střapců s dřevěným jádrem. Vzor na baldachýnu ve vínové, růžové a béžové (původně zřejmě zlaté) barvě je rokokový. Je tvořen kyticemi z květů růží a macešek, které jsou umístěny do medailonů vymezených boltcovým dekorem a páskami s mřížkou. Jednotlivé medailony tvořící raport se opakují v pruzích. Do požadovaného tvaru je baldachýn formován pomocí několika masivních švů. Restaurování baldachýnu spočívalo v jeho očištění od prachu, přišití odtržených třásní a utrženého střapce a slepení popraskaných jader střapců. Byl proveden také textilně-technologický rozbor a dokumentace raportu vzoru. Na závěr byl baldachýn uložen v krabici z pH neutrálního kartonu a byly doporučeny podmínky pro jeho vhodné uložení a expozici. Dále byl navržen také další restaurátorský zásah, který by si zasloužila především fotodegradací značně poškozená podšívka.

Historický textil je mnohdy silně znečištěn a jednou z částí restaurátorského zásahu je jeho čištění. Protože je textil jedním z nejcitlivějších materiálů, je nutno k němu tak přistupovat a před samotným zásahem materiál podrobit průzkumu, na základě kterého lze volit další postup. Jednou z metod čištění textilu suchou cestou je použití perlové celulózy, čisté regenerované celulózy ve formě makroporézních kulovitých částic, která je schopná díky své struktuře při vysychání absorbovat velké množství povrchových nečistot. Cílem této práce bylo porovnat druhy komerčně dostupné Perlozy, lišící se od sebe velikostí částic a celkovým objemem pórů. Jednotlivé druhy Perlozy byly charakterizovány pomocí pH výluhu, obsahu chloridových iontů, které mohou být přitomné z výroby, barevnou změnou a změnou průměrného polymeračního stupně po stárnutí. Zkoušena byla také účinnost čištění jednotlivých druhů na zašpiněných hedvábných vzorcích a jejich odstranitelnost. Výsledky zkoušek neprokázaly předpokládanou žádoucí účinnost při čištění hedvabí a ukázaly, že všechny druhy perlové celulózy jsou z materiálu více či méně neodstranitelné. Z hlediska změny docházelo u všech typů Perlozy k poměrně malému snížení průměrného polymeračního stupně po stárnutí, ale k velmi významné změně barevnosti.