9:00
|
Bc.
Klára
Čechová
|
M2
|
doc. Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.
|
Jaké uhlovodíky byly s využitím GCxGC-MS nalezeny v upraveném bio-oleji?
|
detail
Jaké uhlovodíky byly s využitím GCxGC-MS nalezeny v upraveném bio-oleji?
Pyrolýzní bio-oleje mohou být po hydrogenační stabilizaci přepracovány společně s ropnými frakcemi v rafinérii na motorová paliva. Před finálním zpracováním upraveného bio-oleje je třeba znát jeho detailní charakteristiku. Zatímco pro stanovení některých základních fyzikálně-chemických vlastností bio-olejů a produktů jejich zpracování je možné použít konvenční metody pro ropná paliva, stanovení chemického složení je mnohem obtížnější. Složení hydrogenačně zpracovaných bio-olejů může být stále velmi komplexní, neboť tyto často obsahují zbytková množství kyslíkatých látek (fenoly, kyseliny atd.). Pro detailní analýzu těkavých sloučenin lze s výhodou využít pokročilé metody dvoudimenzionální komprehenzivní plynové chromatografie (GCxGC). Díky kombinaci polární a nepolární kolony umožnuje GCxGC dosáhnout významně lepší separaci vzorku vedoucí k přesnější informaci o zastoupení jednotlivých sloučenin. Cílem tohoto příspěvku je porovnat výsledky stanovení uhlovodíků získaných pomocí GCxGC-MS-FID a jednokolonové plynové chromatografie GC-MS a odhalit nové uhlovodíkové sloučeniny, které lze detekovat s využitím metody GCxGC.
|
9:20
|
Bc.
Lukáš
Kejla
|
M2
|
Ing. Martin Staš, Ph.D.
|
Analýza vodné fáze pyrolýzních bio-olejů
|
detail
Analýza vodné fáze pyrolýzních bio-olejů
Pyrolýza lignocelulózové odpadní biomasy je nejjednodušší cestou, jak tuto surovinu s nízkou energetickou hustotou převést na kapalné palivo zvané bio-olej s hustotou 2-10 krát vyšší. Jako vedlejší produkt pyrolýzy vzniká velké množství vody, čehož následkem se produkt po ochlazení může rozdělit na organickou a vodnou fázi. Organická fáze nadále obsahuje vodu (20-40 % hm.), kterou lze z velké části oddělit centrifugou. Takto vzniklé vodné fáze obsahují velké množství polárních sloučenin. V současnosti pro ně však neexistuje rentabilní využití, které by vedlo k minimalizaci ztrát z provozu pyrolýzy a jsou obvykle zpracovávány v čistírnách odpadních vod. Mezi potenciální metody pro využití vodných fází z pyrolýzy patří: reformování, hydrodeoxygenace či mikrobiologická přeměna. Pro možné rozšíření těchto metod je nutná detailní znalost chemického složení vstupní suroviny. Předmětem této práce je vedle studia rozsahu extrakce polárních látek do vody při centrifugaci organické fáze bio-oleje, také analýza chemického složení vodné fáze z pyrolýzy pšenično-ječné slámy a energetické traviny miscanthus. Metodou GC-MS bylo stanoveno zastoupení termicky stabilních těkavých látek. Titračními a spektroskopickými metodami byl dále zjištěn obsah karboxylových kyselin, karbonylů, fenolů a vody.
|
9:40
|
Bc.
Tomáš
Macek
|
M1
|
Ing. Martin Staš, Ph.D.
|
Jak ovlivňuje druh biomasy chemické složení pyrolýzního bio-oleje?
|
detail
Jak ovlivňuje druh biomasy chemické složení pyrolýzního bio-oleje?
Pyrolýzní bio-oleje vznikají termickým rozkladem biomasy za nepřítomnosti kyslíku. Hlavním problémem širšího uplatnění bio-olejů je vedle jejich nepříznivých vlastností i různorodost chemického složení, které silně závisí na surovině i podmínkách pyrolýzy. Cílem této práce bylo provést co nejpodrobnější analýzu chemického složení bio-olejů vyrobených z různých druhů biomasy. Důraz byl kladen na kvantifikaci těkavých sloučenin pomocí GC-MS a na stanovení celkového obsahu jednotlivých skupin kyslíkatých látek (kyselin, karbonylů a fenolů) pomocí potenciometrické titrace a UV-VIS. Studovány byly (i) bio-oleje vyrobené ve výzkumném centru Fraunhofer UMSICHT laboratorní ablativní pyrolýzou (smrkového, bukového a topolového dřeva, slámy a rychle rostoucí trávy miscanthus) a (ii) komerčně dostupný bio-olej od firmy BTG vyrobený pyrolýzou dřeva v rotačním kónickém reaktoru. Obě pyrolýzní jednotky byly provozovány za shodné teploty 550 °C, zaručující maximální výtěžek bio-oleje a zároveň porovnatelnost bio-olejů v závislosti na druhu biomasy. Naměřené výsledky byly porovnány se znalostmi získanými rešerší, přičemž byla diskutována zejména závislost obsahu jednotlivých skupin kyslíkatých sloučenin na obsahu základních stavebních jednotek lignocelulózy v příslušném druhu biomasy.
|
10:00
|
Anna
Roudová
|
B2
|
doc. Ing. Jaromír Lederer, CSc.
|
Vliv zpracování upotřebeného kuchyňského oleje na aditivaci motorové nafty
|
detail
Vliv zpracování upotřebeného kuchyňského oleje na aditivaci motorové nafty
Alternativní zdroje paliv jsou v posledních letech atraktivním tématem, především v souvislosti se snižováním podílu fosilních surovin a s tím spojenou redukcí emisí nežádoucích skleníkových plynů. Jedním z těchto alternativních zdrojů může být použitý rostlinný fritovací olej (UCO – Used Cooking Oil), jehož původcem jsou různá stravovací zařízení a domácnosti. Výhodou použití UCO je, že se zároveň jedná o ekologické využití odpadních surovin. Problematickou stránkou UCO jsou však nízkoteplotní vlastnosti, které je nezbytné vhodným způsobem upravit tak, aby odpovídaly příslušné normě (EN 590). V této práci byl použit materiál z co-processingu konvenční suroviny a UCO v přídavku 20 % hm. Byly charakterizovány nízkoteplotní vlastnosti a následně byly laboratorně připraveny aditivované vzorky depresantem typu WAFI (Wax Anti-settling Flow Improvers). Byla sestavena křivka účinnosti použitého aditiva. Během pokusu pak byly sledovány rozdíly nízkoteplotních vlastností mezi aditivovanou motorovou naftou obsahující a neobsahující UCO.
|
10:20
|
Bc
Dominik
Schlehöfer
|
M1
|
Ing. Hugo Kittel, CSc., MBA
|
Posouzení vlivu dorafinace olejových hydrogenátů na celkový obsah aromátů v základových olejích
|
detail
Posouzení vlivu dorafinace olejových hydrogenátů na celkový obsah aromátů v základových olejích
Základ moderních mazacích olejů představují vysokotlaké olejové hydrogenáty. Studium technologií zpracování a vlastností hydrogenátů je proto důležité. Tato práce se zabývá posouzením vlivu dorafinace hydrogenátů na celkový obsah aromátů v základových olejích.
V úvodu práce informuje o výrobě, využití a vlastnostech hydrogenátů získávaných z vysokotlaké hydrogenační rafinace vakuových destilátů v Unipetrol RPA.
V experimentální části jsou popsány laboratorní postupy a analytická stanovení použité pro zpracování a hodnocení základních vlastností hydrogenátů. Vlastní laboratorní experiment byl zaměřen na zpracování středního stabilizovaného hydrogenátu SHS 130 vakuovou destilací na 30 % zbytek, se začátkem destilace 428 °C, který byl následně odparafinován. Vzorek po odparafinování byl práškován aktivní hlinkou a bentonitem. Bylo zjištěno, že aromáty vznikající hydokrakováním vakuového destilátu přecházejí především do destilátu z SHS 130 s koncem destilace 428 °C. Odparafinováním 30 % zbytku koncentrace aromátů a PCA v odparafinovaném hydrogenátu vzrostla. Dorafinací oběma použitými sorbenty se pak podařilo obsah aromátů snížit. Z toho vyplývá, že i při použití základových olejů na bázi vysokotlakých olejových hydrogenátů má proces dorafinace aktivními sorbenty význam.
|
10:40
|
Bc.
Daniel
Stříbrný
|
M1
|
Ing. Martin Staš, Ph.D.
|
Detailní analýza pyrolýzních bio-olejů z frakční kondenzace.
|
detail
Detailní analýza pyrolýzních bio-olejů z frakční kondenzace.
Bio-oleje z pyrolýzy biomasy obsahují poměrně značné množství vody a vykazují rovněž vysokou kyselost. Tyto vlastnosti v podstatě znemožňují využívat bio-oleje jako motorová paliva a značně komplikují i procesy vedoucí ke zvýšení jejich kvality. Běžně využívanou jednostupňovou kondenzací pyrolýzních par lze nahradit tzv. vícestupňovou kondenzací, která by mohla umožnit získat frakce bio-oleje s lepšími vlastnostmi, než mají bio-oleje vznikající kondenzací v jednom stupni. V rámci této práce bylo sledováno složení a základní fyzikálně-chemické vlastnosti bio-olejů získaných pyrolýzou slámy a miskantu. Byly porovnány vzorky vznikající kondenzací v jednom stupni při 2─5 °C a vzorky pocházejí z prvního stupně vícestupňové kondenzace získané za různé kondenzační teploty par.
|