Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
SVK
iduzel: 28824
idvazba: 47802
šablona: stranka
čas: 29.3.2024 01:20:51
verze: 5351
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/
branch: trunk
Server: 147.33.89.153
Obnovit | RAW
iduzel: 28824
idvazba: 47802
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'svk.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/home'
iduzel: 28824
path: 1/28821/43620/28823/28824
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

Studentská vědecká konference

Každoročně na podzim probíhá na VŠCHT Praha  Studentská vědecká konference, na které studenti bakalářských a magisterských programů prezentují výsledky svých výzkumných prací. Práce jsou rozděleny do cca 60 sekcí podle odborného zaměření, každý soutěžící student prezentuje svou práci před odbornou komisí formou krátké přednášky nebo posteru. Nejlepší práce ve všech sekcích jsou odměňovány hodnotnými cenami, často za přispění našich průmyslových partnerů.

Letošní SVK proběhne 23. 11. 2023.

Chcete-li se stát sponzory SVK na některé z fakult VŠCHT Praha, kontaktujte prosím příslušného fakultního koordinátora.

Seznam fakultních koordinátorů

V případě dotazů ohledně SVK se obracejte na příslušné ústavní či fakultní kordinátory.

  

Přihlašovací formulář

Nejste zalogován/a (anonym)

Technologie ropy a alternativních paliv I (Univerzitní centrum VŠCHT Praha-Unipetrol - 9:00)

  • Předseda: doc. Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.
  • Komise: Ing. Hugo Kittel, CSc., MBA, Ing. Martin Staš, Ph.D., Ing. Radek Černý (zástupce společnosti UniCRE), Ing. Lenka Malíčková (zástupce společnosti Unipetrol)
Čas Jméno Ročník Školitel Název příspěvku Anotace
9:00 Bc. Klára Čechová M2 doc. Ing. Pavel Šimáček, Ph.D. Jaké uhlovodíky byly s využitím GCxGC-MS nalezeny v upraveném bio-oleji? detail

Jaké uhlovodíky byly s využitím GCxGC-MS nalezeny v upraveném bio-oleji?

Pyrolýzní bio-oleje mohou být po hydrogenační stabilizaci přepracovány společně s ropnými frakcemi v rafinérii na motorová paliva. Před finálním zpracováním upraveného bio-oleje je třeba znát jeho detailní charakteristiku. Zatímco pro stanovení některých základních fyzikálně-chemických vlastností bio-olejů a produktů jejich zpracování je možné použít konvenční metody pro ropná paliva, stanovení chemického složení je mnohem obtížnější. Složení hydrogenačně zpracovaných bio-olejů může být stále velmi komplexní, neboť tyto často obsahují zbytková množství kyslíkatých látek (fenoly, kyseliny atd.). Pro detailní analýzu těkavých sloučenin lze s výhodou využít pokročilé metody dvoudimenzionální komprehenzivní plynové chromatografie (GCxGC). Díky kombinaci polární a nepolární kolony umožnuje GCxGC dosáhnout významně lepší separaci vzorku vedoucí k přesnější informaci o zastoupení jednotlivých sloučenin. Cílem tohoto příspěvku je porovnat výsledky stanovení uhlovodíků získaných pomocí GCxGC-MS-FID a jednokolonové plynové chromatografie GC-MS a odhalit nové uhlovodíkové sloučeniny, které lze detekovat s využitím metody GCxGC.



9:20 Bc. Lukáš Kejla M2 Ing. Martin Staš, Ph.D. Analýza vodné fáze pyrolýzních bio-olejů detail

Analýza vodné fáze pyrolýzních bio-olejů

Pyrolýza lignocelulózové odpadní biomasy je nejjednodušší cestou, jak tuto surovinu s nízkou energetickou hustotou převést na kapalné palivo zvané bio-olej s hustotou 2-10 krát vyšší.  Jako vedlejší produkt pyrolýzy vzniká velké množství vody, čehož následkem se produkt po ochlazení může rozdělit na organickou a vodnou fázi. Organická fáze nadále obsahuje vodu (20-40 % hm.), kterou lze z velké části oddělit centrifugou. Takto vzniklé vodné fáze obsahují velké množství polárních sloučenin. V současnosti pro ně však neexistuje rentabilní využití, které by vedlo k minimalizaci ztrát z provozu pyrolýzy a jsou obvykle zpracovávány v čistírnách odpadních vod. Mezi potenciální metody pro využití vodných fází z pyrolýzy patří: reformování, hydrodeoxygenace či mikrobiologická přeměna. Pro možné rozšíření těchto metod je nutná detailní znalost chemického složení vstupní suroviny. Předmětem této práce je vedle studia rozsahu extrakce polárních látek do vody při centrifugaci organické fáze bio-oleje, také analýza chemického složení vodné fáze z pyrolýzy pšenično-ječné slámy a energetické traviny miscanthus. Metodou GC-MS bylo stanoveno zastoupení termicky stabilních těkavých látek. Titračními a spektroskopickými metodami byl dále zjištěn obsah karboxylových kyselin, karbonylů, fenolů a vody.  



9:40 Bc. Tomáš Macek M1 Ing. Martin Staš, Ph.D. Jak ovlivňuje druh biomasy chemické složení pyrolýzního bio-oleje? detail

Jak ovlivňuje druh biomasy chemické složení pyrolýzního bio-oleje?

Pyrolýzní bio-oleje vznikají termickým rozkladem biomasy za nepřítomnosti kyslíku. Hlavním problémem širšího uplatnění bio-olejů je vedle jejich nepříznivých vlastností i různorodost chemického složení, které silně závisí na surovině i podmínkách pyrolýzy. Cílem této práce bylo provést co nejpodrobnější analýzu chemického složení bio-olejů vyrobených z různých druhů biomasy. Důraz byl kladen na kvantifikaci těkavých sloučenin pomocí GC-MS a na stanovení celkového obsahu jednotlivých skupin kyslíkatých látek (kyselin, karbonylů a fenolů) pomocí potenciometrické titrace a UV-VIS. Studovány byly (i) bio-oleje vyrobené ve výzkumném centru Fraunhofer UMSICHT laboratorní ablativní pyrolýzou (smrkového, bukového a topolového dřeva, slámy a rychle rostoucí trávy miscanthus) a (ii) komerčně dostupný bio-olej od firmy BTG vyrobený pyrolýzou dřeva v rotačním kónickém reaktoru. Obě pyrolýzní jednotky byly provozovány za shodné teploty 550 °C, zaručující maximální výtěžek bio-oleje a zároveň porovnatelnost bio-olejů v závislosti na druhu biomasy. Naměřené výsledky byly porovnány se znalostmi získanými rešerší, přičemž byla diskutována zejména závislost obsahu jednotlivých skupin kyslíkatých sloučenin na obsahu základních stavebních jednotek lignocelulózy v příslušném druhu biomasy.



10:00 Anna Roudová B2 doc. Ing. Jaromír Lederer, CSc. Vliv zpracování upotřebeného kuchyňského oleje na aditivaci motorové nafty detail

Vliv zpracování upotřebeného kuchyňského oleje na aditivaci motorové nafty

Alternativní zdroje paliv jsou v posledních letech atraktivním tématem, především v souvislosti se snižováním podílu fosilních surovin a s tím spojenou redukcí emisí nežádoucích skleníkových plynů. Jedním z těchto alternativních zdrojů může být použitý rostlinný fritovací olej (UCO – Used Cooking Oil), jehož původcem jsou různá stravovací zařízení a domácnosti. Výhodou použití UCO je, že se zároveň jedná o ekologické využití odpadních surovin. Problematickou stránkou UCO jsou však nízkoteplotní vlastnosti, které je nezbytné vhodným způsobem upravit tak, aby odpovídaly příslušné normě (EN 590). V této práci byl použit materiál z co-processingu konvenční suroviny a UCO v přídavku 20 % hm. Byly charakterizovány nízkoteplotní vlastnosti a následně byly laboratorně připraveny aditivované vzorky depresantem typu WAFI (Wax Anti-settling Flow Improvers). Byla sestavena křivka účinnosti použitého aditiva. Během pokusu pak byly sledovány rozdíly nízkoteplotních vlastností mezi aditivovanou motorovou naftou obsahující a neobsahující UCO.  
10:20 Bc Dominik Schlehöfer M1 Ing. Hugo Kittel, CSc., MBA Posouzení vlivu dorafinace olejových hydrogenátů na celkový obsah aromátů v základových olejích detail

Posouzení vlivu dorafinace olejových hydrogenátů na celkový obsah aromátů v základových olejích

Základ moderních mazacích olejů představují vysokotlaké olejové hydrogenáty. Studium technologií zpracování a vlastností hydrogenátů je proto důležité. Tato práce se zabývá posouzením vlivu dorafinace hydrogenátů na celkový obsah aromátů v základových olejích. V úvodu práce informuje o výrobě, využití a vlastnostech hydrogenátů získávaných z vysokotlaké hydrogenační rafinace vakuových destilátů v Unipetrol RPA. V experimentální části jsou popsány laboratorní postupy a analytická stanovení použité pro zpracování a hodnocení základních vlastností hydrogenátů. Vlastní laboratorní experiment byl zaměřen na zpracování středního stabilizovaného hydrogenátu SHS 130 vakuovou destilací na 30 % zbytek, se začátkem destilace 428 °C, který byl následně odparafinován. Vzorek po odparafinování byl práškován aktivní hlinkou a bentonitem. Bylo zjištěno, že aromáty vznikající hydokrakováním vakuového destilátu přecházejí především do destilátu z SHS 130 s koncem destilace 428 °C. Odparafinováním 30 % zbytku koncentrace aromátů a PCA v odparafinovaném hydrogenátu vzrostla. Dorafinací oběma použitými sorbenty se pak podařilo obsah aromátů snížit. Z toho vyplývá, že i při použití základových olejů na bázi vysokotlakých olejových hydrogenátů má proces dorafinace aktivními sorbenty význam.
10:40 Bc. Daniel Stříbrný M1 Ing. Martin Staš, Ph.D. Detailní analýza pyrolýzních bio-olejů z frakční kondenzace. detail

Detailní analýza pyrolýzních bio-olejů z frakční kondenzace.

Bio-oleje z pyrolýzy biomasy obsahují poměrně značné množství vody a vykazují rovněž vysokou kyselost. Tyto vlastnosti v podstatě znemožňují využívat bio-oleje jako motorová paliva a značně komplikují i procesy vedoucí ke zvýšení jejich kvality. Běžně využívanou jednostupňovou kondenzací pyrolýzních par lze nahradit tzv. vícestupňovou kondenzací, která by mohla umožnit získat frakce bio-oleje s lepšími vlastnostmi, než mají bio-oleje vznikající kondenzací v jednom stupni. V rámci této práce bylo sledováno složení a základní fyzikálně-chemické vlastnosti bio-olejů získaných pyrolýzou slámy a miskantu. Byly porovnány vzorky vznikající kondenzací v jednom stupni při 2─5 °C a vzorky pocházejí z prvního stupně vícestupňové kondenzace získané za různé kondenzační teploty par.
Aktualizováno: 30.8.2023 15:43, : Mili Viktorie Losmanová

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi