Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
SVK
iduzel: 28824
idvazba: 47802
šablona: stranka
čas: 29.3.2024 01:20:51
verze: 5378
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/
branch: trunk
Server: 147.33.89.150
Obnovit | RAW
iduzel: 28824
idvazba: 47802
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'svk.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/home'
iduzel: 28824
path: 1/28821/43620/28823/28824
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

Studentská vědecká konference

Každoročně na podzim probíhá na VŠCHT Praha  Studentská vědecká konference, na které studenti bakalářských a magisterských programů prezentují výsledky svých výzkumných prací. Práce jsou rozděleny do cca 60 sekcí podle odborného zaměření, každý soutěžící student prezentuje svou práci před odbornou komisí formou krátké přednášky nebo posteru. Nejlepší práce ve všech sekcích jsou odměňovány hodnotnými cenami, často za přispění našich průmyslových partnerů.

Letošní SVK proběhne 23. 11. 2023.

Chcete-li se stát sponzory SVK na některé z fakult VŠCHT Praha, kontaktujte prosím příslušného fakultního koordinátora.

Seznam fakultních koordinátorů

V případě dotazů ohledně SVK se obracejte na příslušné ústavní či fakultní kordinátory.

  

Přihlašovací formulář

Nejste zalogován/a (anonym)

Biotechnologie II (děkanát FPBT - 9:00)

  • Předseda: prof. Ing. Pavel Dostálek, CSc
  • Komise: doc. Dr. Ing. Michaela Rumlová, Ing. Eva Vaňková, Ph.D.
Čas Jméno Ročník Školitel Název příspěvku Anotace
9:00 Ing. Bc. Jan Bieber M2 prof. Ing. Alena Čejková, CSc. Vliv heterologní exprese importérů K+ vybraných druhů rodu Candida na fyziologické parametry kvasinky Saccharomyces cerevisiae detail

Vliv heterologní exprese importérů K+ vybraných druhů rodu Candida na fyziologické parametry kvasinky Saccharomyces cerevisiae

Jedním z limitujících faktorů pro využití kvasinek v biotechnologickém a farmaceutickém průmyslu je jejich  schopnost transportovat nezbytné látky a udržovat vnitrobuněčnou homeostázi. Řešením by mohla být heterologní exprese transportérů z jiných druhů kvasinek, která by zvýšila kapacitu průmyslových kmenů. Cílem práce byla charakterizace příspěvků tří typů kvasinkových transportérů draselných iontů k udržení homeostáze vnitrobuněčného pH a membránového potenciálu, což jsou jedny z klíčových parametrů určujících fitness buněk. Pro jejich stanovení byly čtyři transportéry ze dvou druhů kvasinek rodu Candida heterologně exprimovány v modelovém druhu Saccharomyces cerevisiae. Vnitrobuněčné pH bylo měřeno při růstu ve třech různých médiích metodou využívající fluorescenční odezvu pH-metrické varianty GFP, pHluorinu. Vliv na membránový potenciál byl sledován kapkovými testy na půdách s přídavky toxických kationických látek a fluorescenčně pomocí sondy DiS-C3(3). Vliv exprese jednotlivých transportérů byl porovnán oproti kontrolním kmenům, divokému typu s přirozenými transportéry S. cerevisiae a kmeni postrádajícímu transportéry draselných kationtů. Pro všechny transportéry byla stanovena míra komplementace vnitrobuněčného pH a membránového potenciálu relativně vůči oběma kontrolám.



9:00 Bc. Paulína Strečanská M2 prof. Ing. Tomáš Brányik, Ph.D. Sorpcia fluorochinolónov na biomasu riasy Chlorella vulgaris detail

Sorpcia fluorochinolónov na biomasu riasy Chlorella vulgaris

Fluorochinolóny (FQ) sú širokospektrálne syntetické chinolónové antibiotiká, ktoré sa súvisiac s ich častým používaním dostali do skupiny mikropolutantov, ktoré boli detekované nie len v odpadových vodách ale dôsledkom nedostatočnosti metód ich odstraňovania aj vo výtokoch z čističiek odpadných vôd. Je preto snaha o inováciu spôsobov ich odstraňovania a výber vhodného adsorpčného materiálu. FQ obsahujú značné množstvo funkčných skupín, ktoré ich predurčujú k možnej interakcii s funkčnými skupinami na povrchu riasy Chlorella vulgaris. Cieľom tejto práce bolo definovať povrchové vlastnosti lyofilizovanej biomasy riasy C. vulgaris stanovením hodnôt Zeta potenciálu, kontaktných uhlov a z nich vypočítaných hodnôt povrchového napätia. Predmetom skúmania bol tiež výber vhodnej prípravy vzoriek pre analýzu FQ pomocou HPLC-DAD a následné zhodnotenie schopnosti riasy C. vulgaris eliminovať obsah FQ z vodného roztoku. Biosorpcia troch vybraných FQ ciprofloxacínu, ofloxacínu a norfloxacínu na lyofilizovanú biomasu riasy C. vulgaris bola skúmaná vo vsádkovom systéme s objemom 0,75 l a koncentráciou vybraných FQ 7,5 mg/l. V experimentoch bola použitá koncentrácia riasy 0,25; 0,5; 0,75 a 1 g/l, pri ktorej bola po 24 h stanovená účinnosť odstránenia FQ z vodného roztoku až 100 %.  
9:00 Bc. Kryštof Dopita M2 Ing. Lukáš Jelínek, Ph.D. Sorpce biologicky a technologicky hodnotných látek piva na povrch kvasničných buněk detail

Sorpce biologicky a technologicky hodnotných látek piva na povrch kvasničných buněk

Biosorpce hraje v pivovarství významnou roli, zejména během kvašení a zrání piva, kdy dochází ke  ztrátám technologicky významných látek v důsledku vazby na kvasničné buňky. Pochopení těchto procesů je proto nezbytné pro budoucí zefektivnění a zkvalitnění pivovarské výroby. V rámci této práce byla v modelových roztocích simulována biosorpce iso-α-hořkých kyselin a xanthohumolu na buněčný povrch kvasinek svrchního (S. cerevisiae) i spodního (S. pastorianus) kvašení. V případě hořkých kyselin došlo k rychlému ustanovení biosorpční rovnováhy po 10 respektive 30 minutách. Sipsův model nejlépe popisoval vazbu hořkých látek na kvasinky S. cerevisiae, a zároveň umožnil odhadnout maximální množství těchto látek schopných vazby na buněčnou stěnu (167 mg/g sušené biomasy). Obdobně Langmuirův model nejlépe vyhovoval popisu biosorpce hořkých látek na S. pastorianus a s jeho pomocí byla vypočtena sorpční kapacita 114 mg/g sušené biomasy. U xanthohumolu byla sorpční rovnováha nastolena řádově v jednotkách minut, nicméně samotný biosorpční proces je výrazně ovlivněn množstvím barevných látek v roztoku (pravděpodobně melanoidiny), které (zejména u tmavých piv) brání vazbě xanthohumolu na buněčnou stěnu kvasinek. Samotný vliv melanoidinů na průběh biosorpce bude předmětem dalšího výzkumu.  
9:00 Bc. Petra Dobešová M2 prof. Dr. Ing. Petra Patáková Studium efluxu u bakterií Clostridium detail

Studium efluxu u bakterií Clostridium

Bakterie Clostridium beijerinckii, producent butanolu a acetonu, je svou fyziologií a organizací genomu velmi podobná patogennímu druhu Clostridium difficile (nyní Clostridioides difficile). Jedná se tedy o druh, vhodný jako netoxigenní a nepatogenní model využitelný pro studium efluxních pump u klostridií, které jsou jedním ze základních mechanismů rezistence vůči antimikrobiálním látkám. Práce je založena na srovnání tolerance antibiotik, rozpouštědel a ethidium bromidu rodičovským kmenem a jeho mutanty, s potenciálně posíleným efluxem. Nepatogenní rodičovský kmen Clostridium beijerinckii NRRL B-598 byl kultivován v TYA médiu v přítomnosti vybraných antibiotik, butanolu, ethanolu a ethidium bromidu a byly zjištěny maximální možné koncentrace přidaných látek v médiu, v jejichž přítomnosti byl kmen schopen růstu. Náhodnou chemickou mutagenezí pomocí ethyl methansulfonátu a následnou selekcí na agaru s přídavkem ethidium bromidu, nebo butanolu bylo získáno devět mutantních kmenů. Tyto kmeny byly následně testovány na citlivost vůči stejným látkám jako kmen mateřský. Tolerance vůči butanolu a ethidium bromidu vzrostla u mutantních kmenů oproti mateřskému kmeni až 2,5krát, tolerance vůči ethanolu vzrostla z 35 g/l ethanolu v médiu až na 45 g/l.  
9:00 Bc. Daniela Simonová M2 doc. Ing. Olga Maťátková, Ph.D. Inhibice tvorby biofilmu polyvalentními glykomimetiky detail

Inhibice tvorby biofilmu polyvalentními glykomimetiky

Mikroorganismy se mohou vyskytovat jako samostatně rostoucí buňky, ale jsou také schopné adheze a tvorby mnohobuněčného společenství – biofilmu. Biofilm je forma uspořádání, která poskytuje mikroorganismům ochranu před nepříznivými podmínkami. Biofilmy oportunně patogenních mikroorganismů představují významný problém u lidí se sníženou obranyschopností. Mezi takovéto mikroorganismy patří bakterie rodu Pseudomonas a Burkholderia. Cílem této práce bylo hledání inhibitorů tvorby biofilmu bakterií Pseudomonas a Burkholderia z řady polyvalentních glykomimetik. Polyvalentní glykomimetika jsou biologicky aktivní látky inhibující lektiny – oligomerní proteiny obsažené v bakteriálních buňkách. Lektiny se vážou na sacharidy přítomné na povrchu hostitelských buněk a hrají důležitou roli při tvorbě bakteriálního biofilmu. Byl sledován vliv polyvalentních glykomimetik v různých koncentracích na tvorbu biofilmu P. aeruginosa ATCC 10145 a B. cenocepacia CCM 4899. Celkové množství biomasy biofilmu bylo kvantifikováno metodou barvení krystalovou violetí. Byl prokázán různý vliv polyvalentních glykomimetik na inhibici tvorby biofilmu. Nejvýraznějšího výsledku bylo dosaženo u látky s označením Xa, a to snížením nárůstu o 97 % oproti kontrole.
9:00 bc. Michaela Rybková M2 prof. Ing. Zdeněk Wimmer, DrSc. Deriváty triterpenoidních kyselin v medicinální chemii detail

Deriváty triterpenoidních kyselin v medicinální chemii

Terpeny jsou organické látky vyskytující se v rostlinné i živočišné říši. Vznikají kondenzací izoprenových jednotek mevalonátovou syntézou. Dle jejich počtu dělíme terpeny na mono-, seskvi-, di-, sester-, tri-, tetra- a poly-. Hlavními zástupci triterpenů jsou betulinová, oleanolová a ursolová kyselina. Jejich společným znakem je pentacyklický skelet s karboxylovou skupinou (nese číslo atomu uhlíku C-28) připojenou na atom uhlíku C-17. Jedná se o látky, které můžeme izolovat z rostlin (kůry břízy, ženšenu, máty peprné), vykazující bohatou biologickou aktivitu. V současnosti je výzkum zaměřen na jejich protirakovinný, protizánětlivý, anti-HIV, hepatoprotektivní účinek. Cílem práce je modifikace betulinové a oleanolové kyseliny v poloze C-3 pro zvýšení jejich biologické aktivity se zaměřením na zesílení protirakovinného účinku.  
9:00 Bc. Daniel Hutár M2 doc. Ing. Irena Kolouchová, Ph.D. Vliv vegetačního období na obsah antioxidantů Vitis vinifera detail

Vliv vegetačního období na obsah antioxidantů Vitis vinifera

Mnoho výzkumů potvrdilo pozitivní vliv antioxidantů na lidský organismus. Významným zástupcem antioxidantů je resveratrol, u kterého se potvrdilo, že pomáhá při léčbě rakoviny a cukrovky, při onemocnění srdce a centrální nervové soustavy a zpomaluje stárnutí lidských buněk. Pokud není příjem antioxidantů z přirozených zdrojů dostatečný, je vhodné jej nahrazovat doplňky stravy. Možným zdrojem antioxidantů pro výrobu doplňků stravy je biologický odpad vznikající na vinici, například letorosty a třapiny. Obsah antioxidantů v letorostech a třapinách révy vinné je mimo jiné ovlivňován vegetačním obdobím a odrůdou. V této práci byl zkoumán obsah resveratrolu, polydatinu, celkový obsah polyfenolů a antioxidační aktivita v  extraktech letorostů a třapin různých odrůd Vitis vinifera v závislosti na ročním období. Výsledky ukazují, že nejvyšší obsah resveratrolu mají letorosty odebrané v únoru (Rulandské modré: 297 mg/kgsušiny). Antioxidační kapacita a celkový obsah polyfenolů byly nejvyšší u vzorků třapin odebraných v září (DPPH-Müller Thurgau: 17,8 gGA/kgsušiny; TPC-Rulandské modré: 80,7 gGA/kgsušiny). Tyto výsledky by mohly být významné pro další možnosti ve využití odpadu z vinařství.
9:00 Bc. Sára Černohouzová M2 doc. Ing. Petra Lovecká, Ph.D. Úloha proteinů rodiny ORMDL v signalizaci žirných buněk   detail

Úloha proteinů rodiny ORMDL v signalizaci žirných buněk  

Žírné buňky jsou klíčovou složkou imunitního systému a jsou odpovědné za obranu proti patogenům a za zahájení alergické imunitní reakce. Zralé žírné buňky na plazmatické membráně exprimují receptory, které po navázání specifických ligandů vedou k aktivaci buňky a následně k uvolnění zánětlivých mediátorů, např. histaminu a β-glukuronidázy. Na endoplazmatickém retikulu mají žírné buňky lokalizované členy rodiny ORMDL transmembránových proteinů. Savčí genom obsahuje tři homology ORMDL proteinů, a to ORMDL1, ORMDL2 a ORMDL3. Předchozí studie ukazuje, že pokud je gen exprimující protein ORMDL3 inaktivován, dochází ke zvýšení aktivace žírných buněk. Cílem této práce bylo prozkoumat jakou roli hraje v aktivaci žírných buněk další člen této rodiny, ORMDL2. Imunoglobulinem E senzitizované žírné buňky byly aktivovány antigenem TNP (2,4,6-trinitrofenolem) a TPS (thapsigarginem), což vedlo k iniciaci vzestupu hladiny volného intracelulárního Ca2+ a následně zvýšenému uvolnění β-glukuronidázy, avšak oproti ORMDL3 nebyl u buněk exprimujících a neexprimujích protein ORMDL2 pozorován signifikantní rozdíl. Protože se předpokládá, že rodina ORMDL proteinů může sloužit jako nový terapeutický cíl při léčbě astmatu a dalších onemocnění, je studium jejího vlivu na buněčnou signalizaci naším cílem.
9:00 Bc. Ondřej Findura M1 Ing. Marcel Karabín, Ph.D. Vliv kvasničného kmene na vznik analytického profilu cideru detail

Vliv kvasničného kmene na vznik analytického profilu cideru

Prodej cideru, fermentovaného jablečného moštu, se v posledních letech v České republice zařadil mezi nejrychleji rostoucí segmenty trhu s nízkoalkoholickými nápoji. Existuje řada variant ciderů suchých či sladkých, jejichž chuťový profil je charakterizován zejména obsahy organických kyselin, esterů a vyšších alkoholů. Za jejich tvorbu je zodpovědný především použitý kvasničný kmen a podmínky kvašení. Detailní znalost biologického činitele tak umožňuje korektní vedení fermentace a dosažení požadovaných organoleptických vlastností výrobku. V rámci této práce bylo z pohledu dynamiky fermentace analyzováno sedm rozdílných ciderů vyráběných v laboratorních podmínkách běžně dostupnými kvasničnými kmeny S. cerevisiae a S. pastorianus.  V průběhu hlavního kvašení byla zkoumána tvorba a přeměna 33 charakteristických senzoricky aktivních látek. Nejvýraznější odlišnosti v rámci jednotlivých mikroorganismů byly pozorovány v tvorbě těkavých látek v pozdní fázi primární fermentace. Markantní byl zejména vliv kvasničného kmene na poměr vyšších alkoholů a esterů, jež se často používá jako kvalitativní ukazatel u ovocných vín. Získaná data budou využita v navazujícím výzkumu směsných fermentací typických pro zrání ciderů a k posouzení tvorby sekundárních metabolitů při jablečno-mléčném kvašení.
Aktualizováno: 30.8.2023 15:43, : Mili Viktorie Losmanová

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi