9:00
|
Ing. Bc.
Jan
Bieber
|
M2
|
prof. Ing. Alena Čejková, CSc.
|
Vliv heterologní exprese importérů K+ vybraných druhů rodu Candida na fyziologické parametry kvasinky Saccharomyces cerevisiae
|
detail
Vliv heterologní exprese importérů K+ vybraných druhů rodu Candida na fyziologické parametry kvasinky Saccharomyces cerevisiae
Jedním z limitujících faktorů pro využití kvasinek v biotechnologickém a farmaceutickém průmyslu je jejich schopnost transportovat nezbytné látky a udržovat vnitrobuněčnou homeostázi. Řešením by mohla být heterologní exprese transportérů z jiných druhů kvasinek, která by zvýšila kapacitu průmyslových kmenů. Cílem práce byla charakterizace příspěvků tří typů kvasinkových transportérů draselných iontů k udržení homeostáze vnitrobuněčného pH a membránového potenciálu, což jsou jedny z klíčových parametrů určujících fitness buněk. Pro jejich stanovení byly čtyři transportéry ze dvou druhů kvasinek rodu Candida heterologně exprimovány v modelovém druhu Saccharomyces cerevisiae. Vnitrobuněčné pH bylo měřeno při růstu ve třech různých médiích metodou využívající fluorescenční odezvu pH-metrické varianty GFP, pHluorinu. Vliv na membránový potenciál byl sledován kapkovými testy na půdách s přídavky toxických kationických látek a fluorescenčně pomocí sondy DiS-C3(3). Vliv exprese jednotlivých transportérů byl porovnán oproti kontrolním kmenům, divokému typu s přirozenými transportéry S. cerevisiae a kmeni postrádajícímu transportéry draselných kationtů. Pro všechny transportéry byla stanovena míra komplementace vnitrobuněčného pH a membránového potenciálu relativně vůči oběma kontrolám.
|
9:00
|
Bc.
Paulína
Strečanská
|
M2
|
prof. Ing. Tomáš Brányik, Ph.D.
|
Sorpcia fluorochinolónov na biomasu riasy Chlorella vulgaris
|
detail
Sorpcia fluorochinolónov na biomasu riasy Chlorella vulgaris
Fluorochinolóny (FQ) sú širokospektrálne syntetické chinolónové antibiotiká, ktoré sa súvisiac s ich častým používaním dostali do skupiny mikropolutantov, ktoré boli detekované nie len v odpadových vodách ale dôsledkom nedostatočnosti metód ich odstraňovania aj vo výtokoch z čističiek odpadných vôd. Je preto snaha o inováciu spôsobov ich odstraňovania a výber vhodného adsorpčného materiálu. FQ obsahujú značné množstvo funkčných skupín, ktoré ich predurčujú k možnej interakcii s funkčnými skupinami na povrchu riasy Chlorella vulgaris. Cieľom tejto práce bolo definovať povrchové vlastnosti lyofilizovanej biomasy riasy C. vulgaris stanovením hodnôt Zeta potenciálu, kontaktných uhlov a z nich vypočítaných hodnôt povrchového napätia. Predmetom skúmania bol tiež výber vhodnej prípravy vzoriek pre analýzu FQ pomocou HPLC-DAD a následné zhodnotenie schopnosti riasy C. vulgaris eliminovať obsah FQ z vodného roztoku. Biosorpcia troch vybraných FQ ciprofloxacínu, ofloxacínu a norfloxacínu na lyofilizovanú biomasu riasy C. vulgaris bola skúmaná vo vsádkovom systéme s objemom 0,75 l a koncentráciou vybraných FQ 7,5 mg/l. V experimentoch bola použitá koncentrácia riasy 0,25; 0,5; 0,75 a 1 g/l, pri ktorej bola po 24 h stanovená účinnosť odstránenia FQ z vodného roztoku až 100 %.
|
9:00
|
Bc.
Kryštof
Dopita
|
M2
|
Ing. Lukáš Jelínek, Ph.D.
|
Sorpce biologicky a technologicky hodnotných látek piva na povrch kvasničných buněk
|
detail
Sorpce biologicky a technologicky hodnotných látek piva na povrch kvasničných buněk
Biosorpce hraje v pivovarství významnou roli, zejména během kvašení a zrání piva, kdy dochází ke ztrátám technologicky významných látek v důsledku vazby na kvasničné buňky. Pochopení těchto procesů je proto nezbytné pro budoucí zefektivnění a zkvalitnění pivovarské výroby. V rámci této práce byla v modelových roztocích simulována biosorpce iso-α-hořkých kyselin a xanthohumolu na buněčný povrch kvasinek svrchního (S. cerevisiae) i spodního (S. pastorianus) kvašení. V případě hořkých kyselin došlo k rychlému ustanovení biosorpční rovnováhy po 10 respektive 30 minutách. Sipsův model nejlépe popisoval vazbu hořkých látek na kvasinky S. cerevisiae, a zároveň umožnil odhadnout maximální množství těchto látek schopných vazby na buněčnou stěnu (167 mg/g sušené biomasy). Obdobně Langmuirův model nejlépe vyhovoval popisu biosorpce hořkých látek na S. pastorianus a s jeho pomocí byla vypočtena sorpční kapacita 114 mg/g sušené biomasy. U xanthohumolu byla sorpční rovnováha nastolena řádově v jednotkách minut, nicméně samotný biosorpční proces je výrazně ovlivněn množstvím barevných látek v roztoku (pravděpodobně melanoidiny), které (zejména u tmavých piv) brání vazbě xanthohumolu na buněčnou stěnu kvasinek. Samotný vliv melanoidinů na průběh biosorpce bude předmětem dalšího výzkumu.
|
9:00
|
Bc.
Petra
Dobešová
|
M2
|
prof. Dr. Ing. Petra Patáková
|
Studium efluxu u bakterií Clostridium
|
detail
Studium efluxu u bakterií Clostridium
Bakterie Clostridium beijerinckii, producent butanolu a acetonu, je svou fyziologií a organizací genomu velmi podobná patogennímu druhu Clostridium difficile (nyní Clostridioides difficile). Jedná se tedy o druh, vhodný jako netoxigenní a nepatogenní model využitelný pro studium efluxních pump u klostridií, které jsou jedním ze základních mechanismů rezistence vůči antimikrobiálním látkám. Práce je založena na srovnání tolerance antibiotik, rozpouštědel a ethidium bromidu rodičovským kmenem a jeho mutanty, s potenciálně posíleným efluxem. Nepatogenní rodičovský kmen Clostridium beijerinckii NRRL B-598 byl kultivován v TYA médiu v přítomnosti vybraných antibiotik, butanolu, ethanolu a ethidium bromidu a byly zjištěny maximální možné koncentrace přidaných látek v médiu, v jejichž přítomnosti byl kmen schopen růstu. Náhodnou chemickou mutagenezí pomocí ethyl methansulfonátu a následnou selekcí na agaru s přídavkem ethidium bromidu, nebo butanolu bylo získáno devět mutantních kmenů. Tyto kmeny byly následně testovány na citlivost vůči stejným látkám jako kmen mateřský. Tolerance vůči butanolu a ethidium bromidu vzrostla u mutantních kmenů oproti mateřskému kmeni až 2,5krát, tolerance vůči ethanolu vzrostla z 35 g/l ethanolu v médiu až na 45 g/l.
|
9:00
|
Bc.
Daniela
Simonová
|
M2
|
doc. Ing. Olga Maťátková, Ph.D.
|
Inhibice tvorby biofilmu polyvalentními glykomimetiky
|
detail
Inhibice tvorby biofilmu polyvalentními glykomimetiky
Mikroorganismy se mohou vyskytovat jako samostatně rostoucí buňky, ale jsou také schopné adheze a tvorby mnohobuněčného společenství – biofilmu. Biofilm je forma uspořádání, která poskytuje mikroorganismům ochranu před nepříznivými podmínkami. Biofilmy oportunně patogenních mikroorganismů představují významný problém u lidí se sníženou obranyschopností. Mezi takovéto mikroorganismy patří bakterie rodu Pseudomonas a Burkholderia.
Cílem této práce bylo hledání inhibitorů tvorby biofilmu bakterií Pseudomonas a Burkholderia z řady polyvalentních glykomimetik. Polyvalentní glykomimetika jsou biologicky aktivní látky inhibující lektiny – oligomerní proteiny obsažené v bakteriálních buňkách. Lektiny se vážou na sacharidy přítomné na povrchu hostitelských buněk a hrají důležitou roli při tvorbě bakteriálního biofilmu. Byl sledován vliv polyvalentních glykomimetik v různých koncentracích na tvorbu biofilmu P. aeruginosa ATCC 10145 a B. cenocepacia CCM 4899. Celkové množství biomasy biofilmu bylo kvantifikováno metodou barvení krystalovou violetí. Byl prokázán různý vliv polyvalentních glykomimetik na inhibici tvorby biofilmu. Nejvýraznějšího výsledku bylo dosaženo u látky s označením Xa, a to snížením nárůstu o 97 % oproti kontrole.
|
9:00
|
bc.
Michaela
Rybková
|
M2
|
prof. Ing. Zdeněk Wimmer, DrSc.
|
Deriváty triterpenoidních kyselin v medicinální chemii
|
detail
Deriváty triterpenoidních kyselin v medicinální chemii
Terpeny jsou organické látky vyskytující se v rostlinné i živočišné říši. Vznikají kondenzací izoprenových jednotek mevalonátovou syntézou. Dle jejich počtu dělíme terpeny na mono-, seskvi-, di-, sester-, tri-, tetra- a poly-. Hlavními zástupci triterpenů jsou betulinová, oleanolová a ursolová kyselina. Jejich společným znakem je pentacyklický skelet s karboxylovou skupinou (nese číslo atomu uhlíku C-28) připojenou na atom uhlíku C-17. Jedná se o látky, které můžeme izolovat z rostlin (kůry břízy, ženšenu, máty peprné), vykazující bohatou biologickou aktivitu. V současnosti je výzkum zaměřen na jejich protirakovinný, protizánětlivý, anti-HIV, hepatoprotektivní účinek. Cílem práce je modifikace betulinové a oleanolové kyseliny v poloze C-3 pro zvýšení jejich biologické aktivity se zaměřením na zesílení protirakovinného účinku.
|
9:00
|
Bc.
Daniel
Hutár
|
M2
|
doc. Ing. Irena Kolouchová, Ph.D.
|
Vliv vegetačního období na obsah antioxidantů Vitis vinifera
|
detail
Vliv vegetačního období na obsah antioxidantů Vitis vinifera
Mnoho výzkumů potvrdilo pozitivní vliv antioxidantů na lidský organismus. Významným zástupcem antioxidantů je resveratrol, u kterého se potvrdilo, že pomáhá při léčbě rakoviny a cukrovky, při onemocnění srdce a centrální nervové soustavy a zpomaluje stárnutí lidských buněk. Pokud není příjem antioxidantů z přirozených zdrojů dostatečný, je vhodné jej nahrazovat doplňky stravy. Možným zdrojem antioxidantů pro výrobu doplňků stravy je biologický odpad vznikající na vinici, například letorosty a třapiny. Obsah antioxidantů v letorostech a třapinách révy vinné je mimo jiné ovlivňován vegetačním obdobím a odrůdou. V této práci byl zkoumán obsah resveratrolu, polydatinu, celkový obsah polyfenolů a antioxidační aktivita v extraktech letorostů a třapin různých odrůd Vitis vinifera v závislosti na ročním období. Výsledky ukazují, že nejvyšší obsah resveratrolu mají letorosty odebrané v únoru (Rulandské modré: 297 mg/kgsušiny). Antioxidační kapacita a celkový obsah polyfenolů byly nejvyšší u vzorků třapin odebraných v září (DPPH-Müller Thurgau: 17,8 gGA/kgsušiny; TPC-Rulandské modré: 80,7 gGA/kgsušiny). Tyto výsledky by mohly být významné pro další možnosti ve využití odpadu z vinařství.
|
9:00
|
Bc.
Sára
Černohouzová
|
M2
|
doc. Ing. Petra Lovecká, Ph.D.
|
Úloha proteinů rodiny ORMDL v signalizaci žirných buněk
|
detail
Úloha proteinů rodiny ORMDL v signalizaci žirných buněk
Žírné buňky jsou klíčovou složkou imunitního systému a jsou odpovědné za obranu proti patogenům a za zahájení alergické imunitní reakce. Zralé žírné buňky na plazmatické membráně exprimují receptory, které po navázání specifických ligandů vedou k aktivaci buňky a následně k uvolnění zánětlivých mediátorů, např. histaminu a β-glukuronidázy. Na endoplazmatickém retikulu mají žírné buňky lokalizované členy rodiny ORMDL transmembránových proteinů. Savčí genom obsahuje tři homology ORMDL proteinů, a to ORMDL1, ORMDL2 a ORMDL3. Předchozí studie ukazuje, že pokud je gen exprimující protein ORMDL3 inaktivován, dochází ke zvýšení aktivace žírných buněk. Cílem této práce bylo prozkoumat jakou roli hraje v aktivaci žírných buněk další člen této rodiny, ORMDL2. Imunoglobulinem E senzitizované žírné buňky byly aktivovány antigenem TNP (2,4,6-trinitrofenolem) a TPS (thapsigarginem), což vedlo k iniciaci vzestupu hladiny volného intracelulárního Ca2+ a následně zvýšenému uvolnění β-glukuronidázy, avšak oproti ORMDL3 nebyl u buněk exprimujících a neexprimujích protein ORMDL2 pozorován signifikantní rozdíl. Protože se předpokládá, že rodina ORMDL proteinů může sloužit jako nový terapeutický cíl při léčbě astmatu a dalších onemocnění, je studium jejího vlivu na buněčnou signalizaci naším cílem.
|
9:00
|
Bc.
Ondřej
Findura
|
M1
|
Ing. Marcel Karabín, Ph.D.
|
Vliv kvasničného kmene na vznik analytického profilu cideru
|
detail
Vliv kvasničného kmene na vznik analytického profilu cideru
Prodej cideru, fermentovaného jablečného moštu, se v posledních letech v České republice zařadil mezi nejrychleji rostoucí segmenty trhu s nízkoalkoholickými nápoji. Existuje řada variant ciderů suchých či sladkých, jejichž chuťový profil je charakterizován zejména obsahy organických kyselin, esterů a vyšších alkoholů. Za jejich tvorbu je zodpovědný především použitý kvasničný kmen a podmínky kvašení. Detailní znalost biologického činitele tak umožňuje korektní vedení fermentace a dosažení požadovaných organoleptických vlastností výrobku.
V rámci této práce bylo z pohledu dynamiky fermentace analyzováno sedm rozdílných ciderů vyráběných v laboratorních podmínkách běžně dostupnými kvasničnými kmeny S. cerevisiae a S. pastorianus. V průběhu hlavního kvašení byla zkoumána tvorba a přeměna 33 charakteristických senzoricky aktivních látek. Nejvýraznější odlišnosti v rámci jednotlivých mikroorganismů byly pozorovány v tvorbě těkavých látek v pozdní fázi primární fermentace. Markantní byl zejména vliv kvasničného kmene na poměr vyšších alkoholů a esterů, jež se často používá jako kvalitativní ukazatel u ovocných vín. Získaná data budou využita v navazujícím výzkumu směsných fermentací typických pro zrání ciderů a k posouzení tvorby sekundárních metabolitů při jablečno-mléčném kvašení.
|