Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
SVK
iduzel: 28824
idvazba: 47802
šablona: stranka
čas: 13.12.2018 02:28:09
verze: 4545
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/
branch: trunk
Obnovit | RAW

Studentská vědecká konference (SVK 2018) proběhne na VŠCHT Praha ve čtvrtek 22. 11. 2018.

Uzávěrka podávání přihlášek 22. 10. 2018
Uzávěrka nahrávání anotací 8. 11. 2018

Seznam fakultních koordinátorů

V případě dotazů ohledně SVK se obracejte na příslušné ústavní či fakultní kordinátory, popřípadě kontaktujte Veroniku Popovou z Oddělení pro vědu a výzkum (Veronika.Popova@vscht.cz). Dotazy ohledně elektronického přihlašovacího systému směřujte na Jitku Čejkovou (Jitka.Cejkova@vscht.cz).

Nejste zalogován/a (anonym)

Technologie ropy a alternativních paliv I (Univerzitní centrum VŠCHT Praha-Unipetrol - 9:00)

  • Předseda: doc.Ing. Elena Hájeková, PhD. (STU Bratislava)
  • Komise: Ing. David Kubička, Ph.D., MBA, Ing. Martin Staš, Ph.D., Ing. Jan Horáček (zástupce společnosti UniCRE), Ing. Jiří Horský (zástupce společnosti Unipetrol), Ing. Michal Zbuzek (zástupce společnosti Unipetrol)
Čas Jméno Ročník Školitel Název příspěvku Anotace
9:00 Bc. Katarína Balabánová M2 Ing. Martin Staš, Ph.D. Selektivní hydrorafinace biooleje z pyrolýzy biomasy detail

Selektivní hydrorafinace biooleje z pyrolýzy biomasy

Vzhľadom na obmedzené množstvo svetových zásob ropy a na zvyšujúce sa nároky na životné prostredie sa v posledných rokoch dostáva do popredia biomasa ako obnoviteľný zdroj energie. Táto práca sa zatiaľ teoreticky zaoberá možnosťou spracovania biomasy pyrolýzou za vzniku bio-oleja, ktorý však vzhľadom na jeho vlastnosti nie je možné použiť ako fosílne palivo. Preto sa zaoberá aj možnosťou vylepšenia týchto vlastností a stability bio-oleja hydrodeoxygenáciou, kde sa počas tohto procesu odstráni okrem iného veľké množstvo kyslíka za prítomnosti vhodných sulfidických katalyzátorov. Pri hydrodeoxygenácii bio-oleja je veľmi dôležitý vhodný výber katalyzátora a takisto aj zamedzenie možnosti deaktivácie katalyzátora. Záver práce obsahuje hodnotenie hydrogenovaného produktu ako aj príklad vedeckých výskumov v oblasti hydrogenácie bio-oleja.
9:20 Bc. Ravil Itikeev M2 Ing. David Kubička, Ph.D. MBA. Hydrorafinace biooleje z pyrolýzy biomasy detail

Hydrorafinace biooleje z pyrolýzy biomasy

Pуrоlýzní biооlej je perspektivní аlternаtivоu fоsilních pаliv а v sоučаsné dоbě vstupuje jаkо prоdukt nа trh tоpnéhо оleje. Nа rоzdíl оd rоpných prоduktů, které оbsаhují převážně uhlоvоdíkу, biооlej оbsаhuje kyslíkaté slоžkу, jаkо kаrbоxуlоvé kуselinу, аldehуdу, ketоnу, furfurаlу, cukrу а slоučeninу оdvоzené оd ligninu. Chemická stаbilitа biооleje je proto оbecně nízká а závisí nа druhu vstupní surоvinу (biоmаsу) а pоdmínkách pуrоlýzу. Zlepšení slоžení а vlаstnоstí biооleje může být dоsаženо zprаcоváním celéhо оleje hуdrоgenаcí. Prоblémem hydrogenačního zprаcоvání je tо, že pуrоlýzní оlej je směs látek s velmi rozdílnou reaktivitou, které tak vуžаdují různé reakční pоdmínkу a katalyzátory pro dosažení maximální účinnosti.  V současnosti jsou pro zpracování bioolejů studovány převážně sulfidické a kovové katalyzátory, na něž se zaměřuje tato práce.
9:40 Nikola Zemanová B3 Ing. Radek Černý Vliv reakčních podmínek na rychlost odbourávání výševroucích sirných komponent ze středních destilátů. detail

Vliv reakčních podmínek na rychlost odbourávání výševroucích sirných komponent ze středních destilátů.

Oxidy síry mají negativní dopad na životní prostředí, proto je obsah sirných látek v motorových palivech limitován. U motorové nafty je od roku 2009 maximální povolený obsah síry 10 mg/kg. Motorová nafta se vyrábí rafinací směsí středních destilátů - petrolejů a plynových olejů. Tyto střední destiláty mohou být primární, tzn. přímo z destilace ropy, anebo mohou pocházet z procesů sekundárních, jako je hydrokrakování, fluidní katalytické krakování či termické krakování. Vzhledem k obsahu síry je nutné střední destiláty odsiřovat a nejčastěji používaným procesem je katalytická hydrogenační rafinace neboli hydrodesulfurace. Při hydrodesulfuraci jsou některé sirné sloučeniny vůči ataku vodíku a desulfuraci molekuly rezistentní. Mezi takovéto sloučeniny patří například alkylované dibenzothiofeny, protože atom síry je sféricky stíněn alkylovými skupinami. Zdrojem těchto sloučenin jsou především frakce ze sekundárních krakovacích procesů.
10:00 Dominik Schlehöfer B3 Ing. Aleš Vráblík Metody pro stanovení stability zbytkových frakcí ze sekundárních procesů detail

Metody pro stanovení stability zbytkových frakcí ze sekundárních procesů

Tato práce se zabývá stanovením sedimentu a stability zbytkových frakcí, které jsou využívány jako jedna z komponent vysokosirných topných olejů. Práce podává základní informace o využití a zpracování zbytkových frakcí, které se získávají ze sekundárního zpracovávání ropy. Rovněž jsou popsány jednotlivé metody využívané pro hodnocení stability zbytkových frakcí a topných olejů, především metoda stanovení celkového obsahu sedimentů pomocí filtrace za horka a kapková zkouška SPOT test. V experimentální části byla ověřena možnost filtrace zbytkových frakcí za zvýšené teploty, dále byly laboratorně připraveny směsi zbytkových frakcí s methylestery mastných kyselin (FAME) ve vhodném poměru tak, aby nedošlo k ovlivnění koloidní stability zbytkových frakcí a zároveň tak, aby bylo možné hodnotit připravené směsi z hlediska přítomnosti sedimentu po chemickém stárnutí. Rovněž byl ověřen vliv přídavku FAME na výslednou koloidní stabilitu. Cílem této práce bylo navržení a optimalizace metody pro stanovení stability vysokoviskózních zbytkových frakcí. Touto metodou lze vzájemně porovnávat zbytkové frakce, případně predikovat stabilitu produkovaného topného oleje.
10:20 Nikita Sharkov B3 Ing. Uliana Akhmetzyanova Hydrodeoxygenaci mastných kyselin s využitím nových katalytických systémů na bázi karbidů, fosfidů a nitridů přechodných kovů. detail

Hydrodeoxygenaci mastných kyselin s využitím nových katalytických systémů na bázi karbidů, fosfidů a nitridů přechodných kovů.

Hydrodeoxygenaci mastných kyselin s využitím nových katalytických systémů na bázi karbidů, fosfidů a nitridů přechodných kovů Koncepce práce se zaměřuje na konverzi triglyceridů vyšších mastných kyselin nebo těchto kyselin samotných (např. z rostlinných olejů různého původu, použitých olejů či živočišných tuků) na složky motorových paliv, a to zejména na uhlovodíkové frakce, které mohou být použity jako složky leteckého paliva. Jeho cílem je pak zejména získání široké znalostní báze, která není dosud dostatečně pokryta a která je však nezbytná k dosažení výše zmíněné aplikace, zahrnující vysoce účinnou hydrodeoxygenaci triglyceridů mastných kyselin nebo těchto kyselin s využitím nových katalytických systémů na bázi karbidů, fosfidů a nitridů přechodných kovů.
11:00 Bc. Milan Janák M1 Ing. David Kubička, Ph.D. MBA. Studium vlivu přípravy Mg-Al a Mg-Fe hydrotalcitů na jejich strukturní a acidobazické vlastnosti detail

Studium vlivu přípravy Mg-Al a Mg-Fe hydrotalcitů na jejich strukturní a acidobazické vlastnosti

Hydrotalcity jsou v současnosti intenzivně studovanou skupinou materiálů v mnoha oborech. V katalýze se uplatňují především jako acidobazické katalyzátory. Nejčastěji se připravují koprecipitační metodou, která je finančně, časově a přístrojově poměrně nenáročná. Lze je však rovněž syntetizovat sol-gel či hydrotermální metodou. Náplní této práce je příprava  Mg-Al a Mg-Fe hydrotalcitů různými metodami přípravy, následné vyhodnocení a porovnání připravených materiálů.
11:20 Aneta Balková B2 Ing. Zdeněk Tišler Hydrotalcity jako katalyzátory pro výrobu biopaliv detail

Hydrotalcity jako katalyzátory pro výrobu biopaliv

Hydrotalcity jsou přírodní nebo syntetické materiály s vrstevnatou strukturou odvozenou od hydroxidu hořečnatého (brucitu), kde je část kationtů nahrazena třímocným kationtem a vzniklý kladný náboj kompenzován anionty v mezivrstvách. V současné době nalézají tyto materiály využití jako heterogenní bazické katalyzátory pro řadu reakcí, kde nahrazují homogenní katalyzátory (roztoky NaOH). Při použití homogenních katalyzátorů dochází k produkci velkého množství odpadních vod a nejsou proto šetrné k životnímu prostředí. Bazické katalyzátory jsou používány např. v aldolových kondenzacích, které jsou v současné době studovány jako možný způsob zpracování produktů biomasy s následnou konverzí (hydrodeoxygenací) na biopaliva 2. generace u kterých jsou na rozdíl od biopaliv 1. generace jsou zpracovávány odpadní složky např. ze zpracování dřeva, papíru, sláma, skořápky atd.   Tato práce se zabývá studiem aldolové kondenzace acetonu a furfuralu s využitím laboratorních a průmyslových Mg/Al hydrotalcitů jako heterogenních katalyzátorů a je zaměřena na hledání optimálních podmínek, především poměru Mg:Al a vlivu teploty kalcinace katalyzátoru, pro tuto reakci.
Aktualizováno: 6.10.2018 19:04, : Jitka Čejková

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi