9:00
|
Bc.
Simona
Lucáková
|
M2
|
Ing. Petr Kaštánek, Ph.D.
|
Heterotrofní kultivace jednobuněčných řas s využitím alternativních zdrojů substrátu
|
detail
Heterotrofní kultivace jednobuněčných řas s využitím alternativních zdrojů substrátu
Nenasycené mastné kyseliny ze skupiny omega-3 mají příznivý vliv na kardiovaskulární a centrální nervový systém seniorů, imunitu, vývoj mozku a zraku novorozenců. Jejich nutriční a farmaceutický význam vedl společně s omezeným množstvím tradičně využívaných zdrojů (mořských ryb) a stále častější preferencí veganského stravování k prohloubení zájmu o nalezení alternativních zdrojů těchto látek. Jednobuněční protisté řádu Thraustochytriales jsou jednou z perspektivních alternativ pro produkci doplňků stravy obsahujících omega‑3 mastné kyseliny s vysokým podílem dokosahexaenové kyseliny (DHA). Tato práce je zaměřena na heterotrofní kultivaci vybraných zástupců rodu Schizochytrium s využitím levných alternativních zdrojů substrátů jako náhrady komplexních médií a nalezení vhodných kultivačních podmínek pro dosažení vysokého výtěžku produkovaných lipidů. Během vsádkové kultivace byly testovány následující parametry: délka kultivace, zdroj dusíku, pH média, salinita média a využití alternativních látek jako složek média (například odpadní vody vznikající demineralizací syrovátky). U vybraného kmene a média bude v navazující přítokované kultivaci optimalizován vliv dalších kultivačních podmínek, konkrétně aerace a rychlosti otáček míchadla, pro dosažení maximální produktivity DHA.
|
9:00
|
Bc.
Jan
Prchal
|
M2
|
Ing. Marcel Karabín, Ph.D.
|
Využití prosévání ke zvýšení obsahu prenylflavonoidů ve chmelových materiálech
|
detail
Využití prosévání ke zvýšení obsahu prenylflavonoidů ve chmelových materiálech
Možnosti výroby potravních doplňků obsahující chmelové fytoestrogeny, zejména 8-prenylnaringenin, jsou limitovány především složením vstupního materiálu. Tím je obvykle odpadní chmelový materiál získaný po extrakci české chmelové odrůdy Vital superkritickým oxidem uhličitým. Obsah 8-prenylnaringeninu v tomto materiálu je však značně proměnlivý v rámci jednotlivých sklizní, proto se hledají nové výrobní postupy pro zajištění dostatečného množství účinné látky v produktu.
Cílem této práce je vyvinutí metody, která by vedla k zisku materiálu obohaceného o 8-prenylnaringenin a jeho potenciální prekurzory. Vhodným řešením je využití jednoduché metody mechanické frakcionace poskytující frakce, které jsou následně podrobeny chemické izomeraci za katalýzy oxidem hořečnatým. Kombinace těchto metod účinně odstraňuje problémy s proměnlivostí obsahu prenylflavonoidů v materiálu a je také dosaženo nezávislosti na složení původní suroviny.
|
9:00
|
Bc.
Šárka
Kurková
|
M2
|
Dr. Ing. Michaela Rumlová
|
Strukturně-funkční studie stabilního alfa helixu myšího leukemického viru
|
detail
Strukturně-funkční studie stabilního alfa helixu myšího leukemického viru
Na tvorbě retrovirové částice se významně podílí strukturní domény virového polyproteinu Gag, zejména kapsidový (CA) a nukleokapsidový protein (NC). Tyto domény spojuje krátký peptidový úsek tzv. CA-NC linker, který se liší podle rodu retrovirů. Nedávno byl u rodu gammaretrovirů, konkrétně u viru myší leukémie MLV (Murine leukemia virus), charakterizován nový strukturní motiv tohoto CA-NC linkeru. Jedná se o jednoduchý, stabilní, nabitý alfa helix (charged assembly helix, CAH), který je tvořen 48 aminokyselinami. Alaninovou skenovací mutagenezí byla zjištěna důležitost bazických aminokyselin CAH na tvorbu retrovirových částic in vitro (Doležal a kol., JBC 2016). Tato práce je zaměřena na studium funkce CAH a ověření jeho role v interakcích vedoucích k tvorbě retrovirové částice. Bylo připraveno pět izotopicky (C13N15) značených CAH peptidů nesoucích vybrané mutace bazických aminokyselin. Peptidy byly purifikovány a jejich struktura analyzována pomocí NMR. Dále byla testována možná interakce CAH s nukleovou kyselinou metodou EMSA (electrophoretic mobility shift assay). Pro ověření vlivu mutací CAH na infektivitu MLV byl zaveden a optimalizován lentivirový systém.
|
9:00
|
Bc.
Kamila
Dejmková
|
M2
|
Ing. Olga Maťátková, Ph.D.
|
Možnosti inhibice kolonizace titanových materiálů
|
detail
Možnosti inhibice kolonizace titanových materiálů
Tvorba strukturovaných společenství (biofilmů) patří mezi základní strategie přežití mikroorganismů v nepříznivých podmínkách. Mnoho mikroorganismů má schopnost adherovat na povrch různých chirurgických nástrojů, včetně kloubních náhrad. Mikroorganismy ve formě biofilmu mohou způsobovat obtížně léčitelné infekce, vzhledem ke značné rezistenci vůči širokému spektru antimikrobiálních látek. Z tohoto důvodu je dnes v popředí zájmu vědy výzkum alternativních strategií, účinných v boji proti biofilmům. Tato problematika byla také předmětem této práce. Byla studována účinnost přírodní látky baicaleinu pro zabránění tvorby biofilmů vybraných kvasinek (Candida albicans ATCC 2091, Candida krusei CCM 8271, Candida parapsilosis CCM 8276 a Candida parapsilosis CCM 8260) na površích žetonů ze slitiny Ti6Al4V, materiálu používaného pro výrobu kloubních náhrad. Pro kvantifikaci vzniklého biofilmu bylo využito dvou metod – MTT a krystalové violeti, kterými byla stanovena metabolická činnost a celkový obsah biomasy biofilmu. Byla prokázána schopnost baicaleinu inhibovat tvorbu biofilmu, nejvyšší účinek byl zaznamenán při koncentraci 40 mg/l u všech testovaných kvasinek. U C. parapsilosis CCM 8260 došlo k poklesu metabolické aktivity o 86 %, oproti kontrolnímu měření bez přítomnosti baicaleinu.
|
9:00
|
Bc.
Maria
Vrublevskaya
|
M2
|
Ing. Kolouchová Irena Ph.D.
|
Inhibiční účinky antibiotik a přírodních látek na rod Candida
|
detail
Inhibiční účinky antibiotik a přírodních látek na rod Candida
Nejčastěji vyskytující se kvasinkové infekce způsobené zástupci rodu Candida tvoří biofilmy, které jsou rezistentní k širokému spektru antimikrobiálních látek. Rozmanité rostlinné metabolity disponují antimikrobiální aktivitou, mezi nimi i boswellové kyseliny izolované z rostlin rodu Boswellia. V této práci byly testovány účinky boswellových kyselin na kvasinky rodu Candida a analogicky byly prováděny pokusy s použitím běžného antifungálního léčiva, flukonazolu. Minimální inhibiční koncentrace (MIC80) těchto látek byly pro suspenzní populace určeny pomocí mikrokultivačního zařízení Bioscreen C. Vliv boswellových kyselin a flukonazolu na adhezi kvasinek byl testován pomocí MTT a metodou krystalové violeti. Bylo prokázáno, že boswellové kyseliny potlačují růst suspenzní populace Candida parapsilosis CCM 8260 (MIC80 = 500 mg/l). Výrazný vliv boswellových kyselin na uvolňování buněk z biofilmu byl pozorován po aplikaci 1 mg/l u Candida parapsilosis CCM 8260. Metabolická aktivita a množství biomasy Candida albicans CCM 2091 byly sníženy vlivem koncentrace 100 mg/l boswelových kyselin o 50% oproti kontrole. Vzhledem k výsledkům této práce se kombinace běžných antifungálních látek s boswellovými kyselinami jeví jako zajímavá alternativa při léčbě infekcí způsobených rodem Candida.
|
9:00
|
Bc.
Šárka
Neřoldová
|
M2
|
prof. Ing. Tomáš Brányik, Ph.D.
|
Biotechnologický potenciál mořských mikroorganismů
|
detail
Biotechnologický potenciál mořských mikroorganismů
Moře a oceány tvoří více než 95 % z celkové biosféry planety a jsou cenným zdrojem mikroorganismů. Zájem o bioaktivní sloučeniny produkované mořskými mikroorganismy se v posledním desetiletí zvýšil a je nyní hlavním odvětvím moderní mořské (modré) biotechnologie.
Velký potenciál má mořská vláknitá bakterie Salinispora tropica, která se řadí mezi gram-pozitivní aktinomycety. Její sekundární metabolit Salinosporamid A slouží jako inhibitor proteasomu a má potenciál širokého využití při léčbě nádorů. Tento metabolit prochází v současné době klinickými testy pro léčbu pacientů s různými typy rakoviny.
Pro zvýšení výtěžků biomasy nebo cílových sloučenin je nutné zintenzivnit proces kultivace. Je nutné se zaměřit hlavně na složení kultivačního média, strategii přítokování, dynamické řízení fyzikálních podmínek, intenzitu míchání, genetiku mikroorganismů, imobilizaci buněk a inženýrství bioreaktorů.
V této práci byl sledován vliv složení kultivačního média na růst bakterie Salinispora tropica. Konkrétně byly testovány různé zdroje dusíku. Ve snaze snížit náklady na kultivaci byl jedním z použitých zdrojů dusíku hydrolyzát peří, který má potenciál alespoň částečně nahradit běžně používané drahé zdroje dusíkatých látek.
|
9:00
|
Bc.
Jakub
Vlček
|
M2
|
prof. Ing. Tomáš Brányik, Ph.D.
|
Vliv sorbentů na stabilitu pivní pěny
|
detail
Vliv sorbentů na stabilitu pivní pěny
Struktura a stabilita pivní pěny jsou jedny z posuzovaných kritérií při senzorickém hodnocení piva a mají zásadní vliv na celkový požitek z konzumace tohoto nápoje.
Problémy se stabilitou pěny nastaly především po zavedení technologie HGB. Řešení spočívající v přidávání stabilizačních látek (PGA, tetrahop) se setkalo s určitým odporem veřejnosti.
Pozitivně na tvorbu a stabilitu pěny působí zejména bílkoviny, polypeptidy, některé hořké chmelové látky a kovové ionty. Mezi hlavní negativní činitele řadíme lipidy.
Právě skutečnost negativního působení lipidů na stabilitu pěny vedla k myšlence jejich odstranění z piva. Byly navrženy látky (sorbenty), které by na sebe měly vázat lipidy. Tyto sorbenty se přidají do piva, nechají se působit a pak se odstraní např. odstředěním nebo filtrací. Ukázalo se, že použité látky zvýšily stabilitu pěny až několikanásobně a že se tedy jedná o vhodnou metodu pro zvýšení stability pivní pěny bez přidání cizích látek do piva.
Byly vytvořeny závislosti mezi účinností sorbentů a jejich materiálovými vlastnostmi (specifický povrch, poréznost). Byl popsán i vliv povrchových vlastností (hydrofobita) na účinnost sorbentů. Některé z látek jsou taktéž regenerovatelné a mají tedy velký potenciál využití v průmyslovém měřítku.
|
9:00
|
Bc.
Vendula
Červenková
|
M2
|
Dr. Ing. Leona Paulová
|
Biotechnologická produkce probiotik a organických kyselin jako doplňku krmiv hospodářských zvířat
|
detail
Biotechnologická produkce probiotik a organických kyselin jako doplňku krmiv hospodářských zvířat
Kromě potravinářského a farmaceutického průmyslu nacházejí probiotika stále častěji uplatnění také v zemědělství. Podobně jako u lidí, tak i u zvířat podporují imunitní systém a zlepšují trávení a vstřebávání živin. Kromě tradičních mléčných bakterií jsou jako probiotika pro hospodářská zvířata používány také propionové bakterie, které se přirozeně nachází v jejich trávícím traktu. Kromě probiotických vlastností se vyznačují i tím, že jsou schopné utilizovat laktát. Cílem práce je produkce doplňku krmiv pro hospodářská zvířata, která budou obohacená probiotickými kulturami, a která budou obsahovat vhodné koncentrace kyseliny mléčné a propionové, jež budou působit jako konzervační činidla.
První část práce byla zaměřena na zjištění kompatibility devíti kmenů mléčných a devíti kmenů propionových bakterií, testování probíhalo na agarovém médiu zaočkovaném oběma kmeny. Pro další práci byly vybrány kombinace kmenů, které vykazovaly nejvyšší nárůst biomasy a u nichž se nevyskytovaly inhibiční zóny, které vznikají negativním působením metabolitů jednoho kmene na růst partnerského kmene. Vybrané kombinace mléčných a propionových bakterií byly poté kultivovány na kapalném médiu s cílem sledovat produkci organických kyselin.
|
9:00
|
Bc.
Jana
Drbohlavová
|
M2
|
Ing. Irena Kolouchová Ph.D.
|
Vliv extraktů Vitis vinifera na biofilm rodu Candida
|
detail
Vliv extraktů Vitis vinifera na biofilm rodu Candida
Biofilmy rodu Candida jsou příčinou mnoha infekcí. Čím dál tím časteji se setkáváme se závážným problémem při léčení těchto infekcí kvůli zvyšující se rezistenci biofilmů k používaným antibiotikům. Současné studie se zaměřují na zkoumání přírodních látek obsažených v rostlinách např. ve vinné révě, které by mohly pomoci při řešení rezistencí mikrobiálních biofilmů k používaným farmakům. Právě vinná réva obsahuje polyfenolové látky, které vykazují antioxidační a antimikrobiální účinky.
Cílem experimentů bylo sledování vlivu komerčního extraktu z hroznů modrých odrůd Vitis vinifera (obsah resveratrolu 9 %) na tvorbu biofilmu. Byla sledována adheze rodu Candida (C. albicans DBM 2164, C. albicans ATCC 2091) na polystyrenový povrch mikrotitrační destičky. Extrakt V. vinifera nejúčinněji inhiboval adhezi kvasinky C. albicans DBM 2164. Pomocí spektrofotometrických metod (barvení krystalovou violetí a metodou MTT) bylo zjištěno, že extrakt V. vinifera (50 mg/l resveratrolu) účinně snižoval množství vytvořeného biofilmu a potlačoval metabolickou aktivitu kvasinky C. albicans DBM 2164 o více než 80 % oproti kontrole. Po srovnání účinku resveratrolu s extraktem se ukázalo, že extrakt V. vinifera byl účinnější a projevuje se zde pravděpodobně vliv i jiných polyfenolových látek.
|