|
---
|
Bc.
Filip
Čejka
|
M2
|
Ing. Jiří Trejbal, Ph.D.
|
Intenzifikace bioreaktoru na výrobu bioplynu
|
detail
Intenzifikace bioreaktoru na výrobu bioplynu
Bioplyn je v rozvojových zemích nejčastěji vyráběn v konstrukčně velmi jednoduchém reaktoru. Tento reaktor je nejčastěji v literatuře znám pod pojmem "covered lagoon bioreactor". Kvůli jeho konstrukční jednoduchosti však nedosahuje vysoké produkce bioplynu z důvodu nízké reakční teploty a nedostatečného míchání. Cílem mé práce tak bylo navrhnout intenzifikaci tohoto reaktoru, která by zmíněné nedostatky odstranila. Navržená řešení byla podrobena komplexním matematickým simulacím ve dvou simulačních softwarech (Comsol Multiphysics a Chemcad). Vytvořené simulace budou použity jako podklad pro intenzifikaci tohoto reaktoru.
|
|
---
|
Bc.
Dominika
Smržová
|
M2
|
prof. Ing. Petr Zámostný, Ph.D.
|
Vliv způsobu přípravy na povrchovou energii pevných disperzí
|
detail
Vliv způsobu přípravy na povrchovou energii pevných disperzí
V současné době se ve farmaceutickém průmyslu stále častěji vyvíjejí léčivé látky, které jsou ve vodném prostředí prakticky nerozpustné. Existuje řada metod, jimiž lze zlepšit rozpustnost léčivé látky. Jednou z nich je příprava pevných disperzí, ve kterých je účinná látka dispergována v inertním hydrofilním nosiči. Pevné disperze jsou tedy nejčastěji dvousložkovým systémem, z nichž nejžádanější je amorfní tuhý roztok, ve kterém je léčivá látka molekulárně dispergovaná v polymeru. Cílem této práce bylo studium vlivu způsobu přípravy na povrchovou energii pevné disperze. Jako modelová léčivá látka byl zvolen ve vodě špatně rozpustný tadalafil. Jako matrice byly vybrány hydrofilní polymerní nosiče Soluplus®, Kollidon® VA 64 a Kollidon® 12 PF. Pevné disperze byly připraveny dvěma různými metodami, tj. odpařováním rozpouštědla a extruzí z taveniny. Pevné disperze byly poté srovnány s fyzikálními směsmi z hlediska povrchových vlastností, které byly naměřeny pomocí inverzní plynové chromatografie. Ze získaných výsledků bylo zjištěno, že způsob přípravy pevné disperze má výrazný vliv na povrchovou energii pevné disperze a že nižší hodnoty povrchové energie svědčí o vzniku žádoucího tuhého roztoku, což bylo podpořeno výsledky z mapování pomocí Ramanovy spektroskopie.
|
|
---
|
Bc.
Hana
Černá
|
M2
|
Ing. Lada Sekerová
|
Hydrogenace katalyzované kovovými komplexy Schiffových bází
|
detail
Hydrogenace katalyzované kovovými komplexy Schiffových bází
Cílem této práce bylo otestovat použití kovových komplexů Schiffových bází jako katalyzátorů pro hydrogenace. Jako katalyzátory byly použity komplexy salicylidenanilinu s ionty měďnatými (Cu(SA)2) a palladnatými (Pd(SA)2) a polymerní komplex obsahující monomerní jednotky salicylidenanilinu a norbornadienu (NDB) komplexovaný rhodiovými ionty, tzv. P(Rh(SA)(NBD)). Byl sledován vliv substrátů, rozpouštědel, teploty a tlaku na průběh reakce. Také bylo testováno opakované použití katalyzátoru P(Rh(SA)(NBD)). Pokud nebyly testovány jiné reakční podmínky, reakce probíhaly za teploty 90 °C a tlaku 5 MPa. Komplexovaná Schiffova báze P(Rh(SA)(NBD)) se ukázala jako vhodný katalyzátor pro hydrogenace ketonů a nenasycených uhlovodíků.
![]()
|
|
---
|
Bc.
Tomáš
Prejza
|
M2
|
Ing. Iva Paterová, Ph.D.
|
Kondenzace a cyklizace – příprava γ-nonalaktonu
|
detail
Kondenzace a cyklizace – příprava γ-nonalaktonu
Gama-nonalakton je průmyslově žádanou vonnou a chuťovou látkou, která nalézá uplatnění v potravinářství a parfémech všech cenových kategorií. Syntéza se provádí ve dvou krocích – kondenzaci a cyklizaci.
První krok syntézy spočívá v Knoevenagelově kondenzaci heptanalu s kyselinou malonovou. Za specifických podmínek lze zmíněnou reakcí získat žádanou 3-nonenovou kyselinu, která je vstupní surovinou pro druhý krok přípravy gama-nonalaktonu. Reakci vedenou v rozpouštědle xylenu při teplotě 135 °C, katalyzovanou piperidiniumacetátem byla získána směs obsahující až 56,6 rel% kyseliny 3-nonenové. Molární poměr reaktantů neměl vliv na výsledné složení.
Druhým krokem syntézy byla kysele katalyzovaná cyklizace kyseliny 3-nonenové na gama-nonalakton. Reakce byla provedena bez přítomnosti rozpouštědla a jako katalyzátor byla použita 96% kyselina sírová. Po 2 hodinách reakce při teplotě 110 °C byl takto připraven gama-nonalakton s obsahem až 70 rel% v reakční směsi.
|
|
---
|
Bc.
Tereza
Bultasová
|
M2
|
doc.Mgr. Jarmila Zbytovská, Dr.rer.nat.
|
Studium efektivity lipidové nanoformulace při transdermální aplikaci diklofenaku
|
detail
Studium efektivity lipidové nanoformulace při transdermální aplikaci diklofenaku
Lipidové nanoformulace mají velký potenciál při dermální a transdermální aplikaci léčiv, a to především proto, že s výrazně sníženým množstvím vedlejších účinků umožnují efektivnější a cílenou dopravu léčiva do postižené tkáně. To je žádoucí při léčbě kožních chorob, osteoartrózy, revmatoidní artritidy, akutních bolestí svalů a kloubů i nikotinové substituční terapie.
Tato práce se zabývá formulováním diklofenaku do lipidových nanotobolek s cílem zlepšení účinnosti transdermální aplikace. Pro přípravu nanočástic byla použita metoda fázové inverze využívající přeměnu fáze olej ve vodě (o/v) na vodu v oleji (v/o) a zpět. Efektivita lipidové nanoformulace při transdermálním podání byla zkoumána na prasečí kůži pomocí permeační studie a také konfokálního mikroskopu. Bylo určováno množství diklofenaku, které kůží permeovalo i množství, které zůstalo zachyceno ve všech jejích vrstvách. Konfokální mikroskop umožnil přesnější detekci místa kumulace. Vytvořené nanočástice byly dále charakterizovány parametry Encapsulation Efficiency (EE%) a Drug Load (DL%). DL odráží hmotnostní poměr léčiva k dalším složkám formulace a EE využití léčiva pro nanočástice. Zkoumaná formulace se jeví jako efektivní pro podávání diklofenaku transdermálně.
|
|
---
|
Bc.
Michal
Němeček
|
M2
|
Ing. Jan Patera, Ph.D.
|
Vliv mísení na povrchovou energii partikulárních směsí
|
detail
Vliv mísení na povrchovou energii partikulárních směsí
Povrchová energie pevných látek je analogem povrchového napětí kapalin. Jedná se o velmi důležitou charakteristiku partikulárních látek, která souvisí s dalšími jejími vlastnostmi, jako jsou tokovost, smáčení, apod. Navíc lze pomocí povrchové energie rozlišit různé šarže jednotlivých látek či jejich polymorfy. Pro změření povrchové energie existuje několik metod. V této prací byla použita metoda inverzní plynové chromatografie (IGC), která oproti ostatním metodám nevyžaduje přílišnou úpravu vzorku. Ve farmaceutickém průmyslu se touto metodou dají charakterizovat různé výrobní operace, jako je například mísení či mletí. Cílem této práce bylo studium vlivu mísení na povrchovou energii partikulární ternární směsi a stanovení adheze a koheze. Studovanou směsí byla reálná tabletovina, která způsobovala průmyslovému partnerovi problémy při její výrobě. Tato směs se skládala z jedné API a dvou excipientů (Avicel PH 102 a Aerosil 200). Z vyhodnocení adheze a koheze vyplynulo, že se API dobře dispergovala v obou excipientech. Dále bylo z pohledu povrchové energie pozorováno nestandardní chování Avicelu PH 102 v binárních směsích, avšak pořadí přidávání jednotlivých látek do procesu mísení nemělo na povrchovou energii této směsi žádný vliv.
|
|
---
|
Bc.
Aneta
Lakomá
|
M2
|
Ing. Adam Karaba, Ph.D.
|
Identifikace faktorů ovlivňujících detekci detergentu na výrobním zařízení
|
detail
Identifikace faktorů ovlivňujících detekci detergentu na výrobním zařízení
Validace čistících procesů ve farmaceutickém průmyslu je nezbytná z důvodu zabránění kontaminace následně vyráběného přípravku. Zdrojem kontaminace mohou být i detergenty používané k sanitaci zařízení. Z tohoto důvodu by mělo být součástí validace čistícího procesu i stanovení zbytkových detergentů. Pokud je prováděno ruční mytí, stanovení detergentů z oplachových vod není metodicky korektní pro nedefinovaný objem vody použitý při ručním oplachu zařízení. Cílem této práce je vyvinutí metodiky pro stanovení detergentu ve stěrech, jež byly po sanitaci odebrány. Vzhledem k tomu, že v používaném detergentu byly nejvíce zastoupeny anionické PAL (povrchově aktivní látky), byla ke stanovení použita analytická metoda určená právě na tuto skupinu látek (podle ČSN EN 903). Stěžejním úkolem je identifikace parametrů ručního mytí, které ovlivňují množství zbytkových anionických PAL na zařízení. Je zde zahrnuto studium vlivu členitosti povrchu, možnosti demontáže zařízení, předchozího vyráběného přípravku, délky setrvání detergentu na stěnách zařízení a lidského faktoru, na množství detekovaných anionických PAL.
|
|
---
|
Bc.
Kateřina
Steinbergerová
|
M2
|
Ing. Kamila Syslová, Ph.D.
|
Sytéza trans-palladnatých komplexů s různými odstupujícími ligandy
|
detail
Sytéza trans-palladnatých komplexů s různými odstupujícími ligandy
Přechodné kovy nabízí široké využití v medicíně díky jedinečnému mechanismu působení, který lze ovlivnit volbou vhodného kovu, jeho oxidačního stavu, typem a počtem ligandů či jejich geometrií. Platinová cytostatika jsou nejvýznamnější skupinou léčiv z oblasti kovových komplexů. Léčba pomocí těchto látek však s sebou přináší závažné nežádoucí vedlejší účinky (nefrotoxicita, neurotoxicita aj.). Jednou z možností zlepšení farmakologického profilu látek je záměna centrálního kovu za palladium. Mezi výhody palladnatých komplexů patří vyšší rozpustnost ve fyziologickém prostředí, méně vedlejších účinků a přednostní tvorba trans-izomerů. Limitujícím faktorem Pd(II) komplexů je jejich vysoká reaktivita a nestabilita. Odstupující ligandy snadno disociují v cytoplasmatickém prostředí a reagují s nukleofilními biomolekulami (např. glutathion). Tím je zamezeno v dosažení molekuly DNA a daný komplex ztrácí svou potenciální cytostatickou aktivitu. Cílem této práce je syntéza trans-Pd(II) komplexů s adamantylaminovými a různými odstupujícími ligandy (Cl, Br, I). V rámci práce bude sledována stabilita sloučenin v přítomnosti glutathionu a cysteinu. Finální sloučeniny byly analyticky charakterizovány metodami LC-MS a FTIR. Za účelem ověření biologické aktivity byly provedeny testy cytotoxicity.
|
|
---
|
Bc.
Zuzana
Vavříková
|
M2
|
Ing. Lada Sekerová
|
Katalytické využití kovových komplexů salicylidenanilinu.
|
detail
Katalytické využití kovových komplexů salicylidenanilinu.
V rámci této práce byly optimalizovány podmínky pro přípravu 1,2-epoxyindanu, popř. epoxycyklohexanu. Výchozími látkami byly inden, bicyklický aromatický uhlovodík, nebo cyklohexen. Byly použity 3 salicylidenanilinové katalyzátory, salicylidenanilin měďnatý (Cu(SA)2), salicylidenanilin palladnatý (Pd(SA)2) a polyacetylenový mikroporézní polymer obsahující jednotky salicylidenanilinu mědnatého (P(Cu(SA)2)). Jako oxidační činidlo byl použit terc‑BuOOH a byl sledován vliv katalyzátoru, reaktantu, teploty, kokatalyzátoru a molárního poměru reaktant:terc-BuOOH na rychlost reakce a selektivitu k žádanému produktu.Bylo zjištěno, že nejlepších výsledků (nejvyšší konverze indenu a selektivity k žádanému produktu) bylo dosaženo, pokud byl jako rozpouštědlo použit bezvodý dichlormethan, nebyl přidán kokatalyzátor a molární poměr reaktantu: terc-BuOOH byl 1:3 při 60 °C.V případě použití jak homogenního katalyzátoru Cu(SA)2, tak heterogenního měďnatého katalyzátoru P(Cu(SA)2) bylo po 24 h dosaženo srovnatelné konverze indenu (76 resp. 74 %), přičemž selektivita k epoxyindanu byla výražně vyšší při použití katalyzátoru heterogenního (47 % resp. 29 %).
![]()
|
|
---
|
Bc.
Aneta
Šnebergerová
|
M2
|
doc.Ing. Eliška Vyskočilová, Ph.D.
|
Hydrogenace dienických sloučenin za katalýzy rutheniovými komplexy
|
detail
Hydrogenace dienických sloučenin za katalýzy rutheniovými komplexy
Komplex typu [Cp*Ru(butylsorbát)Tf (Cp*-pentamethylcyklopentadienyl), Tf=CF3SO3) je používán při selektivní hydrogenaci dienických sloučenin na přípravu chemických specialit. Vliv reakčních podmínek na reakční rychlost a selektivitu při hydrogenaci dienických sloučenin již byl detailně popsán. Vliv dienického ligandu na selektivitu a rychlost hydrogenace dosud nebyl podrobně studován. Tato práce seznamuje s problematikou selektivní hydrogenace vybraných dienických sloučenin za katalýzy rutheniovými komplexy. Cílem práce byla příprava a testovaní katalytické aktivity Ru komplexů, obsahujících různé dienické sloučeniny jako ligandy. Výsledky hydrogenace byly porovnány z hlediska reakčních rychlostí a selektivity. Na základě výsledků bylo zjištěno, že v přítomnosti katalyzátoru obsahujícího jako ligand cyklookta-1,5-dien, bylo dosaženo lepších výsledků z hlediska konverze. Nejnižší reakční rychlost byla pozorována u cyklookta-1,3-dienu, oproti tomu nejvyšší reakční rychlosti bylo dosaženo u 2,4-dimethylpent-1,3-dienu (téměř 100 % konverze). Převážně ze sterických důvodů dosahovala hodnota konverze cyklických sloučenin nižších hodnot než v případě sloučenin acyklických. Selektivita na struktuře použitého komplexu závislá nebyla a pohybovala se v rozmezí 93-98 %.
|
