|
9:00
|
Bc.
Katarína
Balabánová
|
M2
|
Ing. Martin Staš, Ph.D.
|
Selektivní hydrorafinace biooleje z pyrolýzy biomasy
|
detail
Selektivní hydrorafinace biooleje z pyrolýzy biomasy
Vzhľadom na obmedzené množstvo svetových zásob ropy a na zvyšujúce sa nároky na životné prostredie sa v posledných rokoch dostáva do popredia biomasa ako obnoviteľný zdroj energie. Táto práca sa zatiaľ teoreticky zaoberá možnosťou spracovania biomasy pyrolýzou za vzniku bio-oleja, ktorý však vzhľadom na jeho vlastnosti nie je možné použiť ako fosílne palivo. Preto sa zaoberá aj možnosťou vylepšenia týchto vlastností a stability bio-oleja hydrodeoxygenáciou, kde sa počas tohto procesu odstráni okrem iného veľké množstvo kyslíka za prítomnosti vhodných sulfidických katalyzátorov. Pri hydrodeoxygenácii bio-oleja je veľmi dôležitý vhodný výber katalyzátora a takisto aj zamedzenie možnosti deaktivácie katalyzátora. Záver práce obsahuje hodnotenie hydrogenovaného produktu ako aj príklad vedeckých výskumov v oblasti hydrogenácie bio-oleja.
|
|
9:20
|
Bc.
Ravil
Itikeev
|
M2
|
Ing. David Kubička, Ph.D. MBA.
|
Hydrorafinace biooleje z pyrolýzy biomasy
|
detail
Hydrorafinace biooleje z pyrolýzy biomasy
Pуrоlýzní biооlej je perspektivní аlternаtivоu fоsilních pаliv а v sоučаsné dоbě vstupuje jаkо prоdukt nа trh tоpnéhо оleje. Nа rоzdíl оd rоpných prоduktů, které оbsаhují převážně uhlоvоdíkу, biооlej оbsаhuje kyslíkaté slоžkу, jаkо kаrbоxуlоvé kуselinу, аldehуdу, ketоnу, furfurаlу, cukrу а slоučeninу оdvоzené оd ligninu. Chemická stаbilitа biооleje je proto оbecně nízká а závisí nа druhu vstupní surоvinу (biоmаsу) а pоdmínkách pуrоlýzу. Zlepšení slоžení а vlаstnоstí biооleje může být dоsаženо zprаcоváním celéhо оleje hуdrоgenаcí. Prоblémem hydrogenačního zprаcоvání je tо, že pуrоlýzní оlej je směs látek s velmi rozdílnou reaktivitou, které tak vуžаdují různé reakční pоdmínkу a katalyzátory pro dosažení maximální účinnosti. V současnosti jsou pro zpracování bioolejů studovány převážně sulfidické a kovové katalyzátory, na něž se zaměřuje tato práce.
|
|
9:40
|
Nikola
Zemanová
|
B3
|
Ing. Radek Černý
|
Vliv reakčních podmínek na rychlost odbourávání výševroucích sirných komponent ze středních destilátů.
|
detail
Vliv reakčních podmínek na rychlost odbourávání výševroucích sirných komponent ze středních destilátů.
Oxidy síry mají negativní dopad na životní prostředí, proto je obsah sirných látek v motorových palivech limitován. U motorové nafty je od roku 2009 maximální povolený obsah síry 10 mg/kg. Motorová nafta se vyrábí rafinací směsí středních destilátů - petrolejů a plynových olejů. Tyto střední destiláty mohou být primární, tzn. přímo z destilace ropy, anebo mohou pocházet z procesů sekundárních, jako je hydrokrakování, fluidní katalytické krakování či termické krakování. Vzhledem k obsahu síry je nutné střední destiláty odsiřovat a nejčastěji používaným procesem je katalytická hydrogenační rafinace neboli hydrodesulfurace. Při hydrodesulfuraci jsou některé sirné sloučeniny vůči ataku vodíku a desulfuraci molekuly rezistentní. Mezi takovéto sloučeniny patří například alkylované dibenzothiofeny, protože atom síry je sféricky stíněn alkylovými skupinami. Zdrojem těchto sloučenin jsou především frakce ze sekundárních krakovacích procesů.
|
|
10:00
|
Dominik
Schlehöfer
|
B3
|
Ing. Aleš Vráblík
|
Metody pro stanovení stability zbytkových frakcí ze sekundárních procesů
|
detail
Metody pro stanovení stability zbytkových frakcí ze sekundárních procesů
Tato práce se zabývá stanovením sedimentu a stability zbytkových frakcí, které jsou využívány jako jedna z komponent vysokosirných topných olejů. Práce podává základní informace o využití a zpracování zbytkových frakcí, které se získávají ze sekundárního zpracovávání ropy. Rovněž jsou popsány jednotlivé metody využívané pro hodnocení stability zbytkových frakcí a topných olejů, především metoda stanovení celkového obsahu sedimentů pomocí filtrace za horka a kapková zkouška SPOT test.
V experimentální části byla ověřena možnost filtrace zbytkových frakcí za zvýšené teploty, dále byly laboratorně připraveny směsi zbytkových frakcí s methylestery mastných kyselin (FAME) ve vhodném poměru tak, aby nedošlo k ovlivnění koloidní stability zbytkových frakcí a zároveň tak, aby bylo možné hodnotit připravené směsi z hlediska přítomnosti sedimentu po chemickém stárnutí. Rovněž byl ověřen vliv přídavku FAME na výslednou koloidní stabilitu. Cílem této práce bylo navržení a optimalizace metody pro stanovení stability vysokoviskózních zbytkových frakcí. Touto metodou lze vzájemně porovnávat zbytkové frakce, případně predikovat stabilitu produkovaného topného oleje.
|
|
10:20
|
Nikita
Sharkov
|
B3
|
Ing. Uliana Akhmetzyanova
|
Hydrodeoxygenaci mastných kyselin s využitím nových katalytických systémů na bázi karbidů, fosfidů a nitridů přechodných kovů.
|
detail
Hydrodeoxygenaci mastných kyselin s využitím nových katalytických systémů na bázi karbidů, fosfidů a nitridů přechodných kovů.
Hydrodeoxygenaci mastných kyselin s využitím nových katalytických systémů na bázi karbidů, fosfidů a nitridů přechodných kovů
Koncepce práce se zaměřuje na konverzi triglyceridů vyšších mastných kyselin nebo těchto kyselin samotných (např. z rostlinných olejů různého původu, použitých olejů či živočišných tuků) na složky motorových paliv, a to zejména na uhlovodíkové frakce, které mohou být použity jako složky leteckého paliva. Jeho cílem je pak zejména získání široké znalostní báze, která není dosud dostatečně pokryta a která je však nezbytná k dosažení výše zmíněné aplikace, zahrnující vysoce účinnou hydrodeoxygenaci triglyceridů mastných kyselin nebo těchto kyselin s využitím nových katalytických systémů na bázi karbidů, fosfidů a nitridů přechodných kovů.
|
|
11:00
|
Bc.
Milan
Janák
|
M1
|
Ing. David Kubička, Ph.D. MBA.
|
Studium vlivu přípravy Mg-Al a Mg-Fe hydrotalcitů na jejich strukturní a acidobazické vlastnosti
|
detail
Studium vlivu přípravy Mg-Al a Mg-Fe hydrotalcitů na jejich strukturní a acidobazické vlastnosti
Hydrotalcity jsou v současnosti intenzivně studovanou skupinou materiálů v mnoha oborech. V katalýze se uplatňují především jako acidobazické katalyzátory. Nejčastěji se připravují koprecipitační metodou, která je finančně, časově a přístrojově poměrně nenáročná. Lze je však rovněž syntetizovat sol-gel či hydrotermální metodou. Náplní této práce je příprava Mg-Al a Mg-Fe hydrotalcitů různými metodami přípravy, následné vyhodnocení a porovnání připravených materiálů.
|
|
11:20
|
Aneta
Balková
|
B2
|
Ing. Zdeněk Tišler
|
Hydrotalcity jako katalyzátory pro výrobu biopaliv
|
detail
Hydrotalcity jako katalyzátory pro výrobu biopaliv
Hydrotalcity jsou přírodní nebo syntetické materiály s vrstevnatou strukturou odvozenou od hydroxidu hořečnatého (brucitu), kde je část kationtů nahrazena třímocným kationtem a vzniklý kladný náboj kompenzován anionty v mezivrstvách. V současné době nalézají tyto materiály využití jako heterogenní bazické katalyzátory pro řadu reakcí, kde nahrazují homogenní katalyzátory (roztoky NaOH). Při použití homogenních katalyzátorů dochází k produkci velkého množství odpadních vod a nejsou proto šetrné k životnímu prostředí.
Bazické katalyzátory jsou používány např. v aldolových kondenzacích, které jsou v současné době studovány jako možný způsob zpracování produktů biomasy s následnou konverzí (hydrodeoxygenací) na biopaliva 2. generace u kterých jsou na rozdíl od biopaliv 1. generace jsou zpracovávány odpadní složky např. ze zpracování dřeva, papíru, sláma, skořápky atd.
Tato práce se zabývá studiem aldolové kondenzace acetonu a furfuralu s využitím laboratorních a průmyslových Mg/Al hydrotalcitů jako heterogenních katalyzátorů a je zaměřena na hledání optimálních podmínek, především poměru Mg:Al a vlivu teploty kalcinace katalyzátoru, pro tuto reakci.
|
