|
9:00
|
Bc.
Barbora
Stajníková
|
M1
|
doc. Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.
|
Aditiva pro zvýšení oktanového a cetanového čísla motorových paliv
|
detail
Aditiva pro zvýšení oktanového a cetanového čísla motorových paliv
Cieľom tejto práce bolo zhromaždenie a spracovanie informácií o aditívach a ich množstvách, pridávaných do motorových náft a benzínov. Súčasťou je tiež popis vplyvu aditív na oktánové a cetánové číslo v palivách. Podľa Európskej normy pre motorové nafty, je požadované najmenšie cetánové číslo 51 jednotiek. Pomocou vhodných a účinných prídavkov, ako sú hlavne alkylnitráty a peroxidy, je možné toto číslo zvýšiť. Zvýšenie cetánového čísla závisí od jeho počiatočnej hodnoty a koncentrácie pridávaného aditíva. V prípade aditív na zvýšenie oktánového čísla automobilových benzínov sa dlho používali olovené prísady, ale kvôli toxicite olova boli zakázané. Ako alternatíva sa začali používať metyltercbutyl éter, ferocén a metylcyklopentadienyl mangán trikarbonyl, zatiaľ čo v leteckých benzínoch sa olovené prísady na zvýšenie oktánového čísla, používajú naďalej. Záver práce hodnotí popis efektivity účinku prídavkov na zvýšenie oktánového a cetánového čísla v palivách.
|
|
9:20
|
Bc.
Eliška
Křížová
|
M2
|
doc. Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.
|
Stanovení zvyšovačů cetanového čísla v motorové naftě
|
detail
Stanovení zvyšovačů cetanového čísla v motorové naftě
Cetanové číslo (CČ) představuje jeden ze základních parametrů motorových naft. Tento parametr ovlivňuje mnoho provozních parametrů motoru např. emise, studený start, hlučnost motoru nebo i spotřeba paliva. S tím jak rostou požadavky na emisní normy je potřeba také zvyšovat CČ. Nejčastěji se využívá přídavku zvyšovačů CČ. Celosvětově nejpoužívanějším zvyšovačem je 2-ethylhexyl nitrát, jehož koncentrace se v ČR stanovuje metodou dle normy ČSN EN ISO 13759. Metoda spočívá v reakci kyseliny dusičné s 2,4-dimethylfenolem. Po úpravě vzorku se měří absorpce světla při vlnové délce 452 nm. Jedná se o metodu vcelku časově náročnou. Ke stanovení koncentrace zvyšovačů lze však využít i další analytické metody založené na jiných principech. Cílem práce je popis a porovnání různých analytických metod využívaných pro stanovení CČ.
|
|
9:40
|
Bc.
Lukáš
Kejla
|
M1
|
Ing. Jiří Kroufek, Ph.D.
|
Stanovení sirných sloučenin v produktech hydrorafinace středních destilátů
|
detail
Stanovení sirných sloučenin v produktech hydrorafinace středních destilátů
Obsah síry je v současnosti jedním z nejsledovanějších parametrů při hodnocení středních ropných destilátů. Spálením sirných sloučenin vzniká oxid siřičitý, který má negativní vliv na životní prostředí. Sirné sloučeniny navíc působí jako katalytické jedy pro katalyzátory na bázi vzácných kovů. Současná norma ČSN EN 590 udává maximální obsah síry v motorových naftách 10 mg.kg-1 a je pravděpodobné, že se tato hodnota bude ještě s postupem času snižovat. Cílem této práce je shrnutí a porovnání metod stanovení velmi nízkých koncentrací síry a sirných sloučenin ve středních destilátech. V případě stanovení celkového obsahu síry byly porovnány metody ultrafialové fluorescence a vlnově-disperzní rentgenové fluorescenční spektrometrie. Pro stanovení obsahu sirných látek byly porovnány způsoby provedení plynové chromatografie s použitím různých selektivních detektorů.
|
|
10:00
|
Bc.
Petr
Pozděna
|
M1
|
Ing. Petr Straka, Ph.D.
|
Studium účinku depresantů ve směsích HVO s motorovou naftou.
|
detail
Studium účinku depresantů ve směsích HVO s motorovou naftou.
Hydrogenované rostlinné oleje (HVO) jsou zájmem intenzivního výzkumu, neboť představují ekologicky přijatelný zdroj uhlovodíků vroucích v rozmezí motorové nafty. Je však známo, že přídavek HVO do motorové nafty má za následek zhoršení teploty vylučování parafínů a bodu tekutosti. Na druhou stranu ovšem dochází ke zlepšení filtrovatelnosti. Cílem této práce bylo studium účinků depresantů na nízkoteplotní vlastnosti směsí HVO s motorovou naftou. Nejprve byly analyzovány vlastnosti neaditivovaných vzorků směsi motorové nafty a HVO. Poté byly zkoumány vlastnosti aditivovaných vzorků směsi motorové nafty, HVO a depresantu. Byly použity čtyři různě připravené HVO. První byl připraven za teploty 340 °C, tlaku 8 MPa na katalyzátoru CoMo/Al2O3. Druhý a třetí HVO byly připraveny na katalyzátoru NiMo/Al2O3 při tlaku 8 MPa a teplotách 340 respektive 360 °C. Čtvrtým byl komerční HVO získaný z procesu NExBTL. Jako depresant byl použit výrobek Infineum R288. Dalším bodem práce bylo studium chování směsí při nízkých teplotách pomocí polarizační mikroskopie.
|
|
10:20
|
Bc.
Pavel
Živný
|
M1
|
Ing. Petr Straka, Ph.D.
|
Stanovení vnitřní stability rop a jejich směsí
|
detail
Stanovení vnitřní stability rop a jejich směsí
Předmětem práce bude stanovení stability dvou vzorků rop, příprava jejich směsí a posouzení stability těchto směsí pomocí metody S-value, spolu s kapkovou zkouškou.
Vnitřní stabilita, která je úzce spjata s obsahem asfaltenů, je důležitou vlastností rop předurčující jejich chování při dopravě, čerpání a skladování. Asfalteny jsou za normálních podmínek v ropě přítomny ve formě koloidní suspenze, ve které jsou peptizovány aromatickými uhlovodíky a pryskyřicemi, čímž se udržují ve formě suspenze v olejové fázi. Problém může nastat v případě tepelného zatížení ropy anebo při jejím skladování, kdy dojde k porušení koloidů a vysrážení asfaltenů. Jednou z metod stanovení vnitřní stability rop a jejich směsí je metoda S-value, kterou se dají získat údaje jak o stabilitě asfaltenů z hlediska míry jejich peptizace, tak i jejich peptizační kapacitě a rovněž peptizační síle maltenického podílu.
Součástí práce je také literární rešerše na téma vnitřní stability ropných surovin a grafické vyhodnocení výsledků měření.
|
|
11:00
|
Bc.
Martina
Hrušková
|
M2
|
doc. Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.
|
Vliv teploty na stabilitu nízkoteplotních aditiv pro motorovou naftu
|
detail
Vliv teploty na stabilitu nízkoteplotních aditiv pro motorovou naftu
Dieselová paliva určená pro pohon motorových vozidel musí splňovat příslušné jakostní specifikace. Motorová nafta tak musí splňovat jakostní parametry normy ČSN EN 590 a směsná motorová nafta s přídavkem methylesterů mastných kyselin minimálně 30 % obj. musí splňovat podmínky normy ČSN 65 6508. Tyto normy mimo jiné udávají limitní hodnoty pro nízkoteplotní vlastnosti, které je nutné během zimního období upravovat. Úprava těchto vlastností se většinou provádí aditivací, tedy přidáním malého množství látky, která vylepší požadované vlastnosti. Aditiva používaná pro vylepšení nízkoteplotních vlastností mohou být teplotně nestabilní, což může negativně ovlivnit další sledovaný parametr paliv - oxidační stabilitu. Předkládaná práce se zabývá literární rešerší na toto téma a obsahuje informace o možnostech aditivace motorové nafty a směsné motorové nafty a možnostech stanovení oxidační stability těchto paliv.
|
|
11:20
|
Bc.
Daniel
Stříbrný
|
M1
|
Ing. Martin Staš, Ph.D.
|
Oxidační stabilita motorové nafty s přídavkem biosložky
|
detail
Oxidační stabilita motorové nafty s přídavkem biosložky
Motorová nafta dnes podle normy ČSN EN 590 obsahuje cca 7 obj. % biosložky FAME (fatty acid methyl ester - methyl ester mastných kyselin), které snižují oxidační stabilitu paliva. Produkty oxidace jsou karboxylové kyseliny, které způsobují korozi materiálu a vysokomolekulární látky, které mohou zanášet vstřikovací trysky a palivové filtry. Trendem dnešní doby je zvyšování obsahu biosložky v palivu, a proto se v této práci zabývám oxidační stabilitou nafty s různým množstvím biosložky.
|
|
11:40
|
Bc.
Klára
Čechová
|
M1
|
Ing. Bc. Hugo Kittel, CSc. MBA.
|
Možnosti uplatnění těžkého benzínu z FCC v rafinérských produktech
|
detail
Možnosti uplatnění těžkého benzínu z FCC v rafinérských produktech
Součástí některých jednotek FCC je redestilace hlavního produktu, tj. krakového benzínu, na užší frakce specifických vlastností. Frakci tzv. těžkého benzínu z FCC, s destilačním rozmezím 150 – 210 °C, lze v rafinériích kromě standardního mísení do automobilového benzínu (BA) využít i jako komponentu pro výrobu motorové nafty (NM) a leteckého petroleje (PL). Cílem práce bylo posoudit tyto možnosti na základě vlastností reálných vzorků.
V práci byl zpracován přehled rozhodujících vlastností uvedených paliv dle platných norem kvality. S použitím vzorků poskytnutých z rafinérie UNIPETROL v Kralupech n. Vlt. byly analyzovány důležité vlastnosti těžkého benzínu z FCC, základních frakcí používaných v rafinérii pro výrobu BA, NM a PL. Byly stanoveny vlastnosti uvedených finálních produktů a diskutovány základní limity pro mísení těžkého benzínu FCC, které se liší podle druhu paliva, do kterého je frakce přidávána. Z hlediska objemů je nejvýhodnější mísení těžkého FCC benzínu do NM. Těžký benzín z FCC zde do určité míry nahrazuje petrolejovou frakci, která pak může být využita k produkci leteckého petroleje. Z hlediska aktuálních cen, které jsou nejvyšší pro letecký petrolej, je nejvhodnější mísení těžkého benzínu do leteckého petroleje, kde ovšem existuje omezení vyráběného objemu.
|
|
12:00
|
Bc.
Eliška
Lyko Vachková
|
M2
|
Ing. František Rejl, Ph.D.
|
Hydraulické a transportní charakteristiky výplně N250 za podmínek destilace systému C6/C7
|
detail
Hydraulické a transportní charakteristiky výplně N250 za podmínek destilace systému C6/C7
V rámci této práce byl testován provoz nové destilační kolony o vnitřním průměru 300 mm za sníženého tlaku. Byla naměřena hydraulická a transportní data, tlaková ztráta a výška výplně ekvivalentní teoretickému patru (HETP), plněného lože při destilaci organické směsi cyklohexan/n-heptan za tlaku 33 kPa na ocelové strukturované výplni RMP N 250Y firmy RVT s geometrickou plochou 250 m2/m3. Získaná data byla porovnána s daty naměřenými se stejným systémem na ekvivalentní výplni Mellapak 250Y firmy Sulzer za podmínek atmosférické destilace.
|
