|
9:00
|
Elizaveta
Mutylo
|
B3
|
prof. Ing. Václav Švorčík, DrSc.
|
Vliv přídavku chitosanu na stabilitu stříbrných a zlatých nanočástic.
|
detail
Vliv přídavku chitosanu na stabilitu stříbrných a zlatých nanočástic.
Narůstající rezistence mikroorganismů k antibiotikům je označena jako prioritní celosvětový problém, který ohrožuje lidské zdraví a způsobuje rozsáhlé ekonomické škody. Ztráta účinnosti antibiotik vede k hledání alternativních antibakteriálních látek, které by měly zabraňovat vzniku odolnějších bakterií. Jedním z takových řešení je využití kovových nanočástic. Je obtížné připravit stabilní a sterilní roztoky nanočástic. Ve snaze vyvinout účinné, netoxické a stabilní roztoky s nanočásticemi stříbra a zlata jsme sledovaly vliv přídavku chitosanu, který má vynikající biologické vlastnosti. Samotný chitosan vykazuje antibakteriální aktivitu, je rozpustný ve vodě při pH<6 a snadno chelatuje s kovovými ionty. Roztoky s nanočásticemi byly připraveny katodovým naprašováním do polyethylenglykolu. Připravené roztoky byly sterilizovány vlhkým vzduchem za zvýšeného tlaku. Stabilita a vlastnosti roztoků byly sledovány pomocí atomové absorpční a UV-Vis spektroskopie. Tvar a velikost nanočástic byla zjištěna pomocí transmisní elektronové mikroskopie. Testy antibakteriálních vlastností byly provedeny in vitro na bakteriálních kmenech E. coli a S. epidermidis. Bylo zjištěno, že roztoky s přídavkem chitosanu jsou stabilnější a lze je sterilizovat.
|
|
9:00
|
Bc.
Jaromír
Háša
|
M2
|
Mgr. Oleksiy Lyutakov, Ph.D.
|
Plazmonem asistovaná litografie a chemická strukturace substrátů ušlechtilých kovů pro další bioaplikace
|
detail
Plazmonem asistovaná litografie a chemická strukturace substrátů ušlechtilých kovů pro další bioaplikace
V této práci byla vyvíjena metoda strukturování tenkých polymerních vrstev pomocí plasmonově indukované litografie. Jedná se o novou, rychlejší a jednodušší metodu tvorby 3D mikrotopografie na polymeru, než strukturovaní pomocí masky nebo klasické litografie. Jako plasmonově aktivní substrát byla použita vrstva nanočástic stříbra, absorbující v oblasti 450 nm, na kterou byla nanesena tenká vrstva polystyrenu nebo polykaprolaktonu. Při tvorbě struktur byl použít laser s odpovídající vlnovou délkou. Interakcí se substrátem dochází k lokálnímu zahřívání a redistribuci hmoty na základě Marangoniho jevu. Nastavováním parametrů posunu laseru byla zjištěna jejich závislost na výslednou amplitudu a periodicitu vznikajících struktur a byla ověřena pomocí mikroskopie atomárních sil (AFM). Dále byl polymerní povrch zkoumán pomocí skenovací elektronové mikroskopie (SEM) a UV-Vis spektroskopie. Efekt mikrotopografie na orientace buněk byl zkoumán na myších fibroblastech L929. Byl prokázán velký vliv mikrostrukturace na buněčnou odpověď. Plasmonová litografie má tudíž velký potenciál využití v oboru tkáňového inženýrství.
|
|
9:00
|
Bc.
Veronika
Lacmanová
|
M2
|
Ing. Alena Řezníčková, Ph.D.
|
Příprava a charakterizace tenkých měděných vrstev
|
detail
Příprava a charakterizace tenkých měděných vrstev
Tato práce se zabývá přípravou tenkých měděných vrstev katodovým naprašováním na polytetrafluorethylen (PTFE) a studiem jejich vlastností. Část vzorků byla po depozici tepelně namáhána při teplotě 300 °C po dobu 1 hod. Vlastnosti měděných vrstev před a po žíhání byly studovány pomocí gravimetrie, goniometrie, UV-Vis spektroskopie, měření plošného odporu, rentgenové fotoelektronové spektroskopie (XPS) a mikroskopie atomárních sil (AFM). Výsledky z gravimetrie ukazují, že s rostoucí dobou depozice roste tloušťka naprášené vrstvy mědi. Smáčivost povrchu roste s dobou depozice a v průběhu stárnutí klesá. Zatímco u tepelně namáhaných vzorků se smáčivost s dobou depozice ani s dobou stárnutí příliš nemění.UV-Vis spektra vykazují typické chování pro bulkovou měď (SPR 570 nm), tato charakteristika se tepelným namáháním ztrácí. Z výsledků XPS analýzy lze vidět, že s rostoucí dobou depozice roste koncentrace Cu a O na povrchu a zároveň klesá koncentrace F. S rostoucí dobou depozice roste také vodivost a dochází ke vzniku elektricky souvislé vrstvy, v případě tepelného namáhání dochází jen k mírnému zvýšení elektrické vodivosti. Působením tepelného namáhání se také mění morfologie povrchu a dochází ke změnám uspořádání vrstvy mědi na povrchu.
![]()
|
|
9:00
|
Bc
Klára
Neznalová
|
M2
|
Ing. Nikola Slepičková Kasálková, Ph.D.
|
Modifikace povrchu polymerů uhlíkovými nanovlákny
|
detail
Modifikace povrchu polymerů uhlíkovými nanovlákny
Tkáňové inženýrství je perspektivní vědní obor, který se snaží vyvíjet stále nové materiály, které budou organismem dobře přijímány a nahradí tak dnešní transplantace orgánů nebo umělé trvalé implantáty. Tyto materiály slouží jako podklad pro tvorbu nové tkáně, tzv. scaffoldy a je žádoucí, aby byly atraktivní pro růst buněk. Vhodnými adepty jsou polymerní substráty. Aby bylo možné polymerní materiály takto aplikovat, musí se jejich povrch vhodně modifikovat. Cílem této práce byla příprava polymerních fólií modifikovaných Ar plazmatem a následně roubovaných v suspenzi uhlíkových nanovláken. Změny povrchové smáčivosti v průběhu stárnutí byly studovány goniometricky měřením kontaktních úhlů, povrchová morfologie a drsnost byla analyzována metodou AFM a chemické složení povrchu bylo měřeno pomocí metody XPS.
|
|
9:00
|
Bc.
Prokop
Horník
|
M2
|
doc. Ing. Petr Macháč, CSc.
|
Příprava grafenu metodou silicidace struktury kov/SiC
|
detail
Příprava grafenu metodou silicidace struktury kov/SiC
Grafén v posledních letech zažívá stále sílící uplatnění v mnoha sférách a to pro jeho skvělé elektronické, mechanické a fotonické vlastnosti. Pro přípravu grafénu se používá několik různých metod. Jednou z nich je silicidace struktury kov/SiC, tato metoda byla využita i v této práci. Zde se využívá reakce napařeného kovu se substrátem SiC při tepelném namáhání a následného vysrážení grafénu na povrchu kovu při chladnutí. Napařena byla kombinace dvou kovů s rozdílnou rozpustností uhlíku v různých molárních poměrech. První byl napařen nikl nebo kobalt a následně měď nebo germanium. Struktury s molárními poměry 2,5/97,5, 5/95, 30/70 a 40/60 byly následně žíhány při teplotách od 800 do 1000°C po dobu 10, 60, 300s. K vyhodnocení grafénových vrstev byla použita Ramanova spektroskopoie.
|
|
9:00
|
Bc.
Kateřina
Kovaříková
|
M2
|
doc. Ing. Jakub Siegel, Ph.D.
|
Elektrochemická syntéza stříbrných nanočástic
|
detail
Elektrochemická syntéza stříbrných nanočástic
Tato práce se zabývá syntézou stříbrných nanočástic elektrochemickou cestou. K úspěšné syntéze je klíčová volba procesních podmínek. V této práci byl studován vliv pH elektrolytu, teploty, napětí a vzdálenosti elektrod při elektrolytickém rozpouštění stříbra na vznik nanočástic. K charakterizaci připravených částic byly použity metody analýzy velikosti, distribuce velikosti, morfologie a koncentrace nanočástic metodami transmistní elektronové mikroskopie (TEM), dynamického rozptylu světla (DLS), UV-VIS spektroskopie, a atomové absorpční spektrometrie (AAS). Nejlepších výsledků z hlediska koncentrace částic bylo dosaženo při nastavení těchto parametrů: 0,4 mM roztok citronanu sodného, vzdálenost elektrod 4 cm, napětí 15 V, doba depozice 30 minut a za průměrné teploty 95,2 °C.
|
|
9:00
|
Bc.
Blanka
Forejtová
|
M2
|
doc. Ing. Petr Slepička, Ph.D.
|
Nanostruktury a mikrostruktury na polymerech PC a PTFE
|
detail
Nanostruktury a mikrostruktury na polymerech PC a PTFE
Tato práce se zabývá přípravou tenkých filmů poly (L-mléčné kyseliny) s uspořádanými strukturami na dvou typech polymerů – PC a PTFE. Tyto uspořádané struktury, které mohou mít hexagonální tvar, morfologii „včelí“ plástve či sítě, mohou sloužit jako buněčný scaffold, což hraje zásadní roli při buněčné adhezi, proliferaci a diferenciaci. Poly (L-mléčná kyselina) je díky svým vlastnostem (excelentní biokompatibilita a biodegradabilita) řazena mezi slibné substráty k přípravě těchto nosičů pro tkáňové inženýrství. Tenké porézní filmy na plazmaticky modifikovaných i nemodifikovaných vzorcích PC a PTFE byly připravovány za normálních okolních podmínek (laboratorní teplota, relativní vzdušná vlhkost) metodou fázové separace (IPS), kdy na jednotlivých substrátech došlo k tvorbě texturovaných povrchů vlivem odpařování rozpouštědel z roztoku PLLA/chloroform/metanol. Připravené porézní filmy z PLLA byly dále studovány vhodnými analytickými metodami (AFM, XPS, goniometrie, konfokální mikroskopie, SEM). Bylo zjištěno, že velikost vzniklých struktur na povrchu polymeru závisí na době plazmatické modifikace, volbě použitých rozpouštědel a jejich vzájemném poměru.
|
