|
9:00
|
Bc.
Karolina
Dumská
|
M2
|
Ing. Václav Bystrianský
|
Ochrana svarových spojů pomocí vysokorychlostních žárových nástřiků
|
detail
Ochrana svarových spojů pomocí vysokorychlostních žárových nástřiků
Heterogenní svarové spoje jsou běžným konstrukčním řešením většiny energetických okruhů. U svarového spojení uhlíkové oceli s ocelí austenitickou může vlivem migrace nečistot (S, P, C) z uhlíkové oceli do oceli austenitické docházet k poškození částí vyrobených z austenitické oceli, tedy materiálu, který má výrazně lepší korozní odolnost. Jednou z možností ochrany svarových spojů je povrchová aplikace žárových ochranných nástřiků. Cílem této práce bylo ověření vlivu znečišťujících prvků (S, P, C) na chování modelových taveb Fe-Cr-Ni a především, využití elektrochemických metod k testování korozní odolnosti žárově stříkaných povlaků připravených metodou HVOF a TWAS.
|
|
9:00
|
Bc.
Aneta
Růžičková
|
M2
|
doc. Dr. Ing. Helena Parschová
|
Studium stability anexů
|
detail
Studium stability anexů
Tato práce se zabývá studiem termické a mechanické stability standardních anexů používaných při přípravě demineralizované vody. Sledovanými anexy byly silně bazické anexy typu I - Lewatit MonoPlus M 500 a Lewatit MonoPlus MP 800, silně bazický anex typu II - Lewatit MonoPlus M 600, a dále pak slabě bazický anex Lewatit MonoPlus MP 68. Termická stabilita byla sledována po dobu 7 dnů při teplotě 90 °C. Experimenty byly prováděny ve skleněných temperovaných celách napojených na termostat s 15 ml anexu v prostředí demineralizované vody, a také v roztoku hydroxidu sodného o koncentraci 1 mol/l, který je standardně používán k regeneraci anexů. Termická stabilita byla sledována stanovením celkových kapacit a bazicit v odebíraných vzorcích během jednotlivých experimentů. Mechanická stabilita byla sledována pomocí Chatillon testu, při němž bylo měřeno zatížení potřebné k prasknutí perliček.
|
|
9:00
|
Bc.
Jaromír
Valtr
|
M1
|
doc. RNDr. Petr Sajdl, CSc.
|
Studium sušidel pro kontejnery vyhořelého jaderného paliva
|
detail
Studium sušidel pro kontejnery vyhořelého jaderného paliva
Pro dlouhodobé skladování vyhořelého jaderného paliva z elektrárny Temelín se využívají kontejnery Castor® 1000/19 vyráběné firmou Škoda JS a.s.
Palivové soubory jsou do kontejnerů vkládány po dochlazení v bazénu vyhořelého paliva a jejich následném osušení avšak v jistém množství se voda nadále nachází v defektních palivových proutcích v souboru, odkud se může uvolnit do kontejneru a způsobovat v dlouhodobém horizontu korozi.
Ve spolupráci s firmou Škoda JS a.s. byl zahájen projekt zkoumající vlastnosti sušidel vhodných pro využití v pracovních podmínkách kontejnerů Castor® 1000/19. V současné době probíhají expoziční experimenty ve stacionárních autoklávech. Zkoumaná sušidla jsou prozatím oxidy vápenatý a hořečnatý a přírodní zeolit. Jako porovnávací sušidlo je využíván silikagel barvený chloridem kobaltnatým.
Prezentovaná práce se zabývá rozborem dosud získaných výsledků krátkodobých a střednědobých expozic.
|
|
9:00
|
Bc.
Zuzana
Štěpánková
|
M1
|
doc. Ing. Michael Pohořelý, Ph.D.
|
Stanovení biodostupnosti fosforu v čistírenském kalu a jeho popelu
|
detail
Stanovení biodostupnosti fosforu v čistírenském kalu a jeho popelu
Fosfor je 11. nejrozšířenějším prvkem na zemi a je nezbytný pro zdravý růst a vývoj veškerých živých organismů. Živočichové přijímají fosfor převážně z rostlinné potravy. Jeho nedostatek v půdách tak může závažně ovlivnit zemědělskou produkci a tím i kvalitu života člověka. Fosfor je v EU považován za kritickou komoditu, jelikož EU nedisponuje vlastním primárním zdrojem fosforu. Významným sekundárním zdrojem je komunální čistírenský kal. Ten je však nutno před aplikací na zemědělské půdy vhodně upravit tak, aby produkt úpravy obsahoval fosfor v co nejvíce biodostupné formě při co nejnižším zatížení kontaminanty. Cílem práce bylo stanovení a porovnání biodostupnosti fosforu v kalech a produktech jejich termické úpravy (popelech).
Okamžitá biodostupnost fosforu v kalech i jejich popelech byla velmi nízká: u kalů dosahovala v průměru 0,21 %, po jejich spálení klesla na 0,03 %. Stanovení střední až dlouhodobé biodostupnosti fosforu v kalech i jejich popelech probíhalo v kyselém prostředí dvou odlišných extrakčních činidel. Spálením kalů došlo ke zvýšení středně až dlouhodobé biodostupnosti fosforu: v prostředí 2% kyseliny citronové došlo ke zvýšení střední až dlouhodobé biodostupnosti v průměru z 14 % na 36 %, v prostředí půdního testu Mehlich3 pak došlo k nárůstu z 9 % na 24 %.
|
|
9:00
|
Bc.
Hana
Skálová
|
M2
|
doc. Ing. Luděk Jelínek, Ph.D.
|
Příprava sférických částic z fenol-formaldehydového polymeru pro ionexovou chromatografii
|
detail
Příprava sférických částic z fenol-formaldehydového polymeru pro ionexovou chromatografii
Cílem práce je příprava mechanicky a chemicky odolného silně kyselého katexu s celkovou kapacitou srovnatelnou s komerčně dostupnými katexy.
Příprava polymerních sférických částic o průměru pod 500 µm nerozpustných ve vodě a organických rozpouštědlech suspenzní polymerací probíhala ve dvou krocích. V prvním kroku byl polymerací formaldehydu a fenolu v kyselém prostředí připraven novolak nerozpustný ve vodě. V druhém kroku byl připravený novolak suspendován v horké vodě a zesíťován hexamethylentetraminem.
Promyté a vysušené perličky byly následně nabobtnány v chloroformu a poté sulfonovány kyselinou chlorsírovou. U připraveného silně kyselého katexu byla stanovena granulometrie a celková výměnná kapacita.
|
|
9:00
|
Bc.
Vojtěch
Oujiří
|
M2
|
Ing. Jana Petrů
|
Chování materiálů úložného obalového souboru v bentonitové vodě
|
detail
Chování materiálů úložného obalového souboru v bentonitové vodě
Předkládána práce se zaměřuje na korozní chování konstrukčních materiálů, pro kontejnery úložných obalových souborů pro hlubinné ukládání radioaktivního odpadu. V rámci této práce byly vybrány uhlíková ocel C15 a duplexní ocel EN 1.4462. Experiment probíhá v modelovém roztoku syntetické bentonitové pórové vody, za anaerobních podmínek. Vzorky vystavené tomuto prostředí, byly analyzovány gravimetricky a metodou XPS. Určení hmotnostních úbytků bylo provedeno dle technické normy ČSN ISO 8407. Cílem této práce je zjistit dlouhodobé chování obou materiálů za podmínek hlubinného úložiště.
|
|
9:00
|
Bc.
Quynh Trang
Nguyenová
|
M1
|
Ing. Eva Mištová, Ph.D.
|
Odstraňování iontů stroncia a cesia z pitné vody
|
detail
Odstraňování iontů stroncia a cesia z pitné vody
Předkládaná práce se zabývá možností společného odstranění iontů cesia a stroncia z pitné vody prostřednictvím dynamických kolonových experimentů. Experimenty jsou prováděny pomocí systému dvou kolon v sérii, kde první kolona obsahuje slabě kyselý katex Lewatit CNP 80 a druhá kolona přírodní zeolit, oba v sodné formě. Modelové pracovní roztoky pitné vody obsahují sledované ionty Cs+ a Sr+2 o koncentraci 0,25 meq·l–1 (a to v různých poměrech). U odebraných vzorků jsou měřeny koncentrace stroncia, cesia a dalších doprovodných iontů pomocí metody EAS a AAS. Cílem práce je zhodnotit, jaký vliv na sorpci má vzájemný poměr sledovaných iontů, dále pak vliv iontů obsažených v pitné vodě (Ca, Mg, K a Na) a také posloupnost kolon v systému.
|
|
9:00
|
Bc.
Michal
Lieskovský
|
M2
|
doc. Dr. Ing. Helena Parschová
|
Odstraňování nežádoucích iontů pomocí sorbentu s amidoximovou funkční skupinou.
|
detail
Odstraňování nežádoucích iontů pomocí sorbentu s amidoximovou funkční skupinou.
Cílem této práce bylo zjistit a porovnat účinnost odstranění nikelnatých, měďnatých a kobaltnatých iontů při rozdílné vstupní hodnotě pH (2 – 8) z modelových vodných roztoků obsahujících sledované ionty, tak i sledované ionty v roztoku kyseliny citronové. Sledovaným sorbentem byl Purolite S910 mající amidoximovou funkční skupinu.
Účinnost odstranění nikelnatých, měďnatých a kobaltnatých iontů byla sledována pomocí vsádkových pokusů po dobu 48 hodin, kdy byly průběžně odebírány vzorky upravovaného roztoku a měřena koncentrace iontů atomovou absorpční spektrometrií (AAS).
Při experimentech bylo zjištěno, že nízké hodnoty pH (2 a 3) vstupních roztoků nejsou vhodné pro účinné odstraňování sledovaných iontů tímto sorbentem.
|
|
9:00
|
Bc.
Jan
Glabasňa
|
M1
|
doc. Ing. Luděk Jelínek, Ph.D.
|
Vzájemná separace přechodných kovů za pomocí ionexu
|
detail
Vzájemná separace přechodných kovů za pomocí ionexu
Hlavním cílem této práce je zjistit jaké jsou možnosti odstraňování iontů kovů z roztoků vznikajících při zpracovaní elektroodpadu. Byly vybrány dva chelatační sorbenty s různou afinitou k jednotlivým iontům v modelovém roztoku (Cu2+, Pb2+, Sn2+, Ni2+).Modelový roztok byl upraven tak, aby se složení blížilo reálnému prostředí.
Pro měření byly vybrány sorbenty Lewatit TP 260 a Lewatit TP 214. TP 260 se využívá pro selektivní odstraňování těžkých kovů z vod. Lewatit TP 260 má funkční skupinu aminomethylfosfonová . Pracuje v pH od 0 - 14 a jeho celková sorpční kapacita je 2,4 min. eq/l. Druhý zvolený sorbent TP 214 se převážně používá pro efektivní odstraňování rtuti z podzemní vody, ale také pro regeneraci vody v hydrometalurgii. Funkční skupina TP 214 je thiourea (thiomočovina). Pracuje stejně jako TP 260 v rozmezí pH 0 - 14 a jeho celková sorpční kapacita je 1 min. eq/l.
V této práci byla použita metoda vsádková. Prostředí při jednotlivých měřeních byly různé a to bylo dáno změnou hodnoty pH. U obou sorbentů bylo zjištěno, že větší přebytek Cu2+ovlivňuje sorpci vůči ostatním iontům v roztoku.
|
|
9:00
|
Bc.
Jitka
Brandejsová
|
M1
|
doc. Dr. Ing. Helena Parschová
|
Odstraňování chromanů z vod standardními anexy
|
detail
Odstraňování chromanů z vod standardními anexy
Sloučeniny chromu mají v průmyslu široké využití, jedná se však o velice toxický kov. Nejvíce toxický je chrom ve formě Cr(VI). Tato práce se zabývá odstraňováním Cr(VI) z vodných roztoků při pH 4 za přítomnosti doprovodných iontů Cl-, NO3-, SO42- pomocí dynamických kolonových experimentů se silně bazickými anexy Lewatit M 500, Lewatit M 600 a slabě bazickými anexy Lewatit MP 62 a Lewatit MP 68. V práci je sledována i účinnost regenerace těchto anexů za účelem možnosti jejich opětovného použití pro odstraňování Cr(VI). Koncentrace chromu byly stanovovány pomocí atomové absorpční spektrometrie a doprovodných iontů pomocí iontové chromatografie. Nejvyšší účinnosti při odstraňování Cr(VI) dosahoval Lewatit M 500.
|
