Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
SVK
Nacházíte se: Studentská vědecká konference  → SVK 2018
iduzel: 43887
idvazba: 48122
šablona: stranka
čas: 28.3.2024 11:37:02
verze: 5378
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/?year=2018
branch: trunk
Server: 147.33.89.150
Obnovit | RAW
iduzel: 43887
idvazba: 48122
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'svk.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/svk-2018'
iduzel: 43887
path: 1/28821/43620/28823/43889/43887
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

SVK 2018

Sborníky SVK 2018: FCHT, FTOP, FPBT, FCHI.

Termín konání SVK

V akademickém roce 2018/19 proběhla SVK ve čtvrtek 22. 11. 2018, kdy je vyhlášen Rektorský den.

Organizace SVK

Organizace SVK je zajišťována prostřednictvím děkanátů fakult. Oddělení pro vědu a výzkum (VaV) zajišťuje elektronické vydání sborníku prací a koordinaci soutěže na fakultách.

Soutěž bude probíhat v přednáškových a posterových sekcích, výběr formy je na rozhodnutí vedení fakulty.

Minimální počet prací soutěžících v každé sekci je šest, maximální počet prací v sekci není limitován. Každý student může přihlásit jednu soutěžní práci.

Na Oddělení VaV má SVK na starosti Veronika Popová, tel. 220 44 3806, veronika.popova@vscht.cz. Dotazy ohledně elektronického přihlašovacího systému směřujte na jitka.cejkova@vscht.cz.

Časový harmonogram přípravy SVK 2018

  • Do 1. 10. 2018 jmenuje děkan fakultního organizátora SVK a jeho jméno nahlásí děkanáty na odd. VaV. Dále jmenuje pracovníky zodpovědné za organizaci jednotlivých sekcí. Fakultní a ústavní organizátoři poté budou seznámeni s elektronickým přihlašovacím systémem na stránkách http://svk.vscht.cz.
  • Od 8. 10. 2018 do 22. 10. 2018 se studenti závazně přihlásí do soutěže pomocí elektronického přihlašovacího systému http://svk.vscht.cz. K přístupu do systému použijí své školní přihlašovací údaje, vyplní ročník, jméno svého školitele a název svého příspěvku. Každý student může přihlásit jednu soutěžní práci a to s vědomím svého školitele.
  • Fakulty na základě počtu přihlášených studentů nahlásí do 25. 10. 2018 na odd. VaV počet sekcí na fakultě a počet soutěžních prací v jednotlivých sekcích.
  • Do 8. 11. 2018 studenti pomocí elektronického přihlašovacího systému nahrají anotaci svojí práce (max. 1300 znaků, max. 1 obrázek rozměru 16:9, možnosti formátování jsou návodně uvedeny v přihlašovacím systému).
  • Do 15. 11. 2018 fakultní organizátoři v elektronickém přihlašovacím systému roztřídí všechny soutěžní práce do jednotlivých sekcí na fakultě, dále uvedou názvy sekcí, místo a čas konání a složení komisí. Složení hodnotících komisí pro jednotlivé sekce určí vedení fakulty. Komise je nejméně tříčlenná a členy z řad akademických pracovníků mohou doplnit odborníci spolupracujících firem a průmyslových podniků. Předsedou komise by měl být profesor nebo docent.
  • Sborníky jednotlivých fakult budou automaticky vygenerovány na základě údajů uvedených v elektronickém přihlašovacím systému.

Seznam fakultních koordinátorů

V případě dotazů ohledně SVK se obracejte na příslušné ústavní či fakultní kordinátory, popřípadě kontaktujte Veroniku Popovou z Oddělení pro vědu a výzkum (Veronika.Popova@vscht.cz). Dotazy ohledně elektronického přihlašovacího systému směřujte na Jitku Čejkovou (Jitka.Cejkova@vscht.cz).

Další informace k soutěži

  • U příležitosti SVK je vyhlášena soutěž o Cenu Julie Hamáčkové v kategorii Studentská práce typu SVK; vyhlášení soutěže a bližší informace na http://gro.vscht.cz/cjh
  • Občerstvení pro komise a soutěžící hradí ústavy z vlastních prostředků.
  • Organizace průběhu soutěže v sekcích je výlučně věcí rozhodnutí fakult.
  • Finanční příspěvek na ocenění soutěžních prací bude hrazen z prostředků dotace na specifický výzkum (IGA 2018). Jeho výše bude stanovena dohodou proděkanů a prorektora pro VaV podle celkového počtu přihlášených soutěžních prací. Oceněna bude účast a dále první tři místa v každé sekci. Výplata příspěvku studentům bude provedena bezhotovostním převodem, zajistí děkanáty fakult. Je vítána další finanční nebo věcná podpora účastníků SVK ze sponzorských zdrojů. Její výše (hodnota), způsob rozdělení a výplaty je plně v kompetenci komise sekce.
  • Vytištění diplomů budou zajišťovat fakulty.

SVK 2018 – vyhlášení

Nejste zalogován/a (anonym)

Biotechnologie IV (A12 - 9:00)

  • Předseda: prof. Ing. Alena Čejková, CSc
  • Komise: doc. Ing. Martin Halecký, Ph.D., Ing. Barbora Branská, Ph.D.
Čas Jméno Ročník Školitel Název příspěvku Anotace
9:00 Bc. Vojtěch Lode M2 Ing. Petr Kaštánek, Ph.D. Buněčné kultury konopí setého jako potenciální zdroj bioaktivních látek a vliv určitých mikroorganismů na klíčení konopí detail

Buněčné kultury konopí setého jako potenciální zdroj bioaktivních látek a vliv určitých mikroorganismů na klíčení konopí

Konopí, jako rostlina, je využíváno už celá tisíciletí člověkem pro různé účely. Ať už se jednalo o lana, textilii, či jako léčivá rostlina. Její krušné časy přišly až ve 20. století, kdy byla démonizována v souvislosti s využitím jako droga. Moderní doba však postupně mění pohled na celou problematiku ohledně této rostliny. Konkrétně ve smyslu využití konopí, jako velmi dobrého zdroje farmaceuticky atraktivních látek (např. CBD, CBG). Možnosti získávání bioaktivních látek jsou různé, jednou z cest může být i použití kmenových buněk rostliny. První část této studie je proto zaměřena na kalusové kultury konopí, jako potenciálního zdroje bioaktivních látek konopí. Druhá část studie pojednává o vlivu mikroorganismů na růst rostliny konopí. Směsi různých mikroorganismů byly aplikovány s adhezivy na semena a následně byl sledován růst rostlin. Jejich pozitivní či negativní vliv se může projevit jak ve vitalitě rostliny, tak může být potencionálně ovlivněn i obsah bioaktivních látek. Ohledně obalení semen byl kontinuálně zkoumán i vliv použitých adheziv.
9:00 Bc. Kateřina Valentiková M2 doc. Ing. Irena Kolouchová, Ph.D. Faktory ovlivňující obsah výživově prospěšných látek ve vínech detail

Faktory ovlivňující obsah výživově prospěšných látek ve vínech

Víno se od ostatních alkoholických nápojů odlišuje především množstvím fenolových sloučenin. Fenolové sloučeniny jsou ve víně důležité hned z několika důvodů, nejdůležitější vlastností fenolových sloučenin je však jejich schopnost působit jako antioxidanty. Antioxidanty mají mnoho zdraví prospěšných účinků, mezi nejznámější se například řadí schopnost snižovat riziko vzniku kardiovaskulárních chorob či rakoviny. Míra antioxidační aktivity vína je dána množstvím a typem fenolových sloučenin. Jejich obsah ve víně je však ovlivněn mnoha faktory, například délkou macerace, barvou vína, odrůdou a dalšími.  Cílem této práce bylo zjistit, které faktory mají na obsah a složení fenolových sloučenin vína největší vliv. Konkrétně byl sledován vliv barvy vína a odrůdy Vitis vinifera. Také byl sledován vliv zralosti hroznů, přičemž mezi sebou byla porovnávána vína z různého období sklizně, a tedy vína s různou počáteční cukernatostí. Rovněž byl sledován vliv množství alkoholu. Pro analýzu byly využity metody DPPH, TPC a HPLC metoda pro stanovení stilbenoidů. Naměřená data byla pro lepší přehlednost zpracována graficky nebo upravena pomocí statistické analýzy rozptylu. Výsledky práce by mohly přispět k produkci vína se zvýšeným množstvím antioxidantů a tedy s lepšími dietetickými vlastnostmi.  
9:00 Bc. Kristýna Olivíková M2 Ing. Michaela Kosová, Ph.D. Příprava a charakterizace vaginálních preparátů s obsahem laktobacilů detail

Příprava a charakterizace vaginálních preparátů s obsahem laktobacilů

Za běžných podmínek je vaginální mikrobiom primárně tvořen bakteriemi rodu Lactobacillus. Mezi nejčastěji vyskytující se druhy patří L. crispatus, L. gasseri, L. iners a L. jensenii. Laktobacily mají řadu antimikrobiálních mechanismů. Mechanismy jsou založeny na schopnosti produkovat antimikrobiální látky (např. bakteriociny, organické kyseliny, peroxid vodíku) a schopnosti adheze, čímž mohou zamezit kolonizaci patogenních mikroorganismů na vaginální sliznici. Druhové zastoupení laktobacilů a jejich počet ovlivňuje mnoho faktorů, mezi něž patří zdravotní stav, věk, národnost a především těhotenství. Během těhotenství dochází ke změnám vaginálního mikrobiomu, kdy často dochází k poklesu druhového zastoupení laktobacilů, ke snížení vaginálního pH a zvýšení proliferace. Díky těmto změnám by měl být vaginální mikrobiom odolnější vůči patogenním mikroorganismům. Ty mohou vyvolat různá onemocnění, jejichž následkem mohou být infekce plodové vody a předčasný porod. Cílem této práce bylo sledování stability vybraných kmenů laktobacilů v lyofilizované formě a sledování stability a životaschopnosti lyofilizátů aplikovaných do čípkových směsí a mastí. Dále byla sledována antimikrobiální aktivita vůči 4 patogenním mikroorganismům (S. aureus, E. coli, Str. agalactiae a G. vaginalis).
9:00 Bc. Tomáš Graman M2 Ing. Lukáš Jelínek, Ph.D. Ideální pivo pro studené chmelení: obsah alkoholu a barva detail

Ideální pivo pro studené chmelení: obsah alkoholu a barva

Studené chmelení je v současnosti velmi oblíbenou metodou výroby aromatických piv, která je založena na aplikaci chmele ve studeném úseku výroby. Vnesení chmelového aroma do nápoje není ovšem snadné, zejména kvůli hydrofobnímu charakteru senzoricky aktivních látek (silic) a jejich náchylnosti k oxidaci. V minulosti hojně využívaná metoda macerace chmele v mladém pivu je nyní pomalu nahrazována tzv. chmelovými extraktory, kde je nápoj aromatizován cirkulací přes vrstvu chmelového materiálu. Samotný přestup silic pak může být ovlivněn mnoha faktory, mimo jiné i složením samotného piva. V této práci byl za pomoci malého laboratorního extraktoru zkoumán vliv obsahu alkoholu a barvy piva na míru přestupu chmelových silic během studeného chmelení. S rostoucím obsahem alkoholu vzrůstá i množství silic schopných přejít do piva, konkrétně vzorek s 10 % alkoholu obsahoval přibližně 14ti násobné množství silic než nealkoholické pivo. Bylo také prokázáno, že vyšší obsah alkoholu příznivě ovlivňuje extrakci seskviterpenů, konkrétně karyofylenu a α-humulenu (látek zodpovědných za bylinné a kořenité aroma piva). V rámci této práce byl také prokázán příznivý vliv barevných látek sladu na přestup silic, kdy u velmi tmavých piv (80 EBC) byl zaznamenán 53% nárůst obsahu silic oproti pivům světlým.  
9:00 Bc. Kateřina Voldřichová M2 prof. Ing. Pavel Dostálek, CSc. Vliv paskalizace na antioxidační kapacitu nefiltrovaného piva detail

Vliv paskalizace na antioxidační kapacitu nefiltrovaného piva

Pasterace nefiltrovaného piva přispívá k zajištění jeho mikrobiologické stability, její dopad na senzorické vlastnosti je však stále předmětem diskuse. Protože většina reakcí vedoucí k senzorickému znehodnocení piva je oxidačního charakteru, je tato práce zaměřena na porovnání antioxidační kapacity piv ošetřených různými stabilizačními metodami - tepelnou a vysokotlakou pasterací (paskalizací). Z již dříve naměřených dat bylo zjištěno, že uvedené metody ovlivňují koncentraci antioxidantů v nefiltrovaném pivu. V této práci byla za pomoci 2 spektrofotometrických metod zkoumána antioxidační kapacita vzorků piv typu ležák a pšeničného piva. Zároveň byl stanoven celkový obsah polyfenolů a oxidu siřičitého, jež se významně podílejí na oxidační stabilitě piva. Z výsledků vyplývá, že pšeničná piva mají obecně nižší koncentraci antioxidantů než piva typu ležák. Dále bylo zjištěno, že obsah antioxidantů v obou vzorcích zůstal po čtyřtýdenní dobu skladování téměř neměnný. V senzorickém hodnocení byly v pivu ošetřeném paskalizací identifikovány pachutě: květinové, isoamylacetát a acetaldehyd. Naopak u pasterovaných vzorků převažovala oxidační pachuť. Domníváme se, že paskalizace i pasterace jsou metody vhodné pro prodloužení trvanlivosti nefiltrovaného piva.  
9:00 Bc. Anna Kultová M2 doc. Dr. Ing. Michaela Rumlová Role motivů zinkových prstů při vbalování genomové RNA Mason-Pfizerova opičího viru detail

Role motivů zinkových prstů při vbalování genomové RNA Mason-Pfizerova opičího viru

Retroviry patří mezi obalené viry, jejichž genom tvoří jednovláknová RNA. Tyto viry jsou schopné pomocí reverzní transkriptázy přepsat svou vlastní genetickou informaci do DNA a tu následně inkorporovat do genomu hostitelské buňky.   Životní cyklus retrovirů má několik kritických bodů, mezi něž patří tvorba nezralé a zralé infekční částice. Tyto částice vznikají vzájemnými interakcemi mezi kapsidovými proteiny a interakcemi mezi nukleokapsidovým proteinem (NC) a virovou genomovou RNA. Zablokování těchto interakcí znemožňuje vytvoření nezralé či zralé částice a vede k potlačení virové infekce. Z těchto důvodů je proces skládání retrovirových částic jedním z cílů pro vývoj nových antiretrovirotik. Cílem práce je studium interakcí zinkových prstů v NC proteinu Mason‑Pfizerova opičího viru (M-PMV) s nukleovou kyselinou. Motivy zinkových prstů jsou zodpovědné za specifické rozpoznání a vazbu virové genomové RNA. Byla navržena série bodových a delečních mutací v oblasti zinkových prstů NC. Mutace byly vneseny do provirových i bakteriálních expresních vektorů. Byl sledován vliv mutací na skládání, RNA inkorporaci a infektivitu M-PMV. NC proteiny nesoucí vybrané mutace byly produkovány, purifikovány a pomocí fluorescenční anizotropie byla analyzována schopnost vázat nukleovou kyselinu.  
9:00 Bc. Radoslav Oprendek M2 Ing. Marcel Karabín, Ph.D. Charakterizácia a opätovné využitie chmeľového materiálu po studenom chmelení detail

Charakterizácia a opätovné využitie chmeľového materiálu po studenom chmelení

Chmelenie za studena je metóda používaná pri výrobe piva najmä u minipivovarov, ktorá spočíva v macerácii chmeľu s výraznou arómou v pive počas studenej fázy výroby, za účelom vylepšenia chmeľovej arómy piva v dôsledku extrakcie a premeny látok odvodených od chmeľových silíc. Na studené chmelenie sa chmeľ častokrát dávkuje v niekoľkonásobne väčšom množstve oproti chmeľu pridávanému do chmeľovaru, a preto predstavuje finančne pomerne nákladnú položku. Po skončení studeného chmelenia tvorí chmeľové mláto odpadový, v pivovarníctve ďalej nevyužívaný materiál, ktorý však obsahuje nezanedbateľné množstvo horkých kyselín, ktoré by v budúcnosti mohli byť využité pridaním do chmeľovaru, čím by bolo možné znížiť výrobné náklady. Pre tento účel bola v tejto štúdii popísaná dynamika extrakcie horkých kyselín z chmeľu do modelového roztoku počas studeného chmelenia za podmienok odpovedajúcich dokvášaniu rôznych druhov pív (ležiak a ale). Ďalej bol zisťovaný úbytok horkých kyselín zo vzorky chmeľového mláta z komerčného minipivovaru a posúdená možnosť nahradenia časti chmeľu pridávaného do chmeľovaru chmeľovým mlátom.  
9:00 Bc. Juraj Vojtko M2 prof. Dr. Ing. Petra Patáková Porovnanie produkcie butanolu u rodičovského kmeňa Clostridium beijerinckii a jeho mutantov detail

Porovnanie produkcie butanolu u rodičovského kmeňa Clostridium beijerinckii a jeho mutantov

Kmeň Clostridium beijerinckii je priemyselne využívaný najmä vďaka jeho schopnosti produkovať butanol, acetón či izopropanol v prísne anaeróbnych podmienkach pri 37 °C s využitím širokej škály substrátov ako pentózy, hexózy či škrob. Hlavným cieľom práce bolo porovnať produkciu butanolu a ďalších metabolitov u vybraných mutantov a rodičovského kmeňa C. beijerinckii NRRL B-598 pri rôznych kultivačných podmienkach. Testované boli vybrané mutanty, tolerantné k butanolu a rodičovský kmeň pri kultivácii v skúmavkách s využitím rôznych kultivačných podmienok, teda rôznych typov substrátov, ktorými boli TYA a P2 médium, hydrolyzát slamy obohatený o ďalšie zložky, hydrolyzát peria obohatený o glukózu a hydrolyzát kombinácie slamy a peria bez prídavkov. Na vyhodnotenie tvorby metabolitov a zvyškovej koncentrácie zdrojov uhlíka teda glukózy, xylózy, kyseliny octovej, maslovej a mliečnej či rozpúšťadiel ako acetón, butanol a etanol (prípadne ďalších látok) bola využitá HPLC.  
Aktualizováno: 4.5.2020 16:35, : Jitka Čejková

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi