Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
SVK
Nacházíte se: Studentská vědecká konference  → SVK 2019
iduzel: 49226
idvazba: 55645
šablona: stranka
čas: 1.12.2021 04:30:43
verze: 5002
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/?year=2019
branch: trunk
Obnovit | RAW

SVK 2019

Sborníky 2019: FCHT, FTOP, FPBT, FCHI 

 

Termín konání SVK

V akademickém roce 2019/2020 proběhla SVK ve čtvrtek 21. 11. 2019.

Organizace SVK

Organizace SVK je zajišťována prostřednictvím děkanátů fakult. Oddělení pro vědu a výzkum (VaV) zajišťuje rozpočet SVK z dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum. Ostatní zdroje zajišťují fakulty.

Soutěž bude probíhat v přednáškových a posterových sekcích, výběr formy je na rozhodnutí vedení fakulty. Minimální počet prací soutěžících v každé sekci je šest, maximální počet prací není limitován.

V případě dotazů ohledně SVK se obracejte na příslušné ústavní či fakultní koordinátory.

Na Oddělení VaV má SVK na starosti Veronika Popová, tel. 220 44 3806, veronika.popova@vscht.cz. Dotazy ohledně elektronického přihlašovacího systému směřujte na jitka.cejkova@vscht.cz.

Časový harmonogram přípravy SVK 2019

  • Do 1. 10. 2019 jmenuje děkan fakultního organizátora SVK a jeho jméno nahlásí děkanáty na odd. VaV. Dále určí pracovníky zodpovědné za organizaci jednotlivých sekcí.
  • Od 7. do 21. 10. 2019 se studenti závazně přihlásí do soutěže pomocí elektronického přihlašovacího systému http://svk.vscht.cz. K přístupu do systému použijí své školní přihlašovací údaje, vyplní ročník, jméno vedoucího práce a název svého příspěvku. Každý student může přihlásit jednu soutěžní práci a to s vědomím svého vedoucího práce.
  • Fakulty na základě počtu přihlášených studentů nahlásí do 25. 10. 2019 na odd. VaV počet sekcí na fakultě a počet soutěžních prací v jednotlivých sekcích.
  • Do 8. 11. 2019 studenti pomocí elektronického přihlašovacího systému nahrají anotaci svojí práce (max. 1300 znaků, max. 1 obrázek rozměru 16:9, možnosti formátování jsou návodně uvedeny v přihlašovacím systému).
  • Do 15. 11. 2019 fakultní organizátoři v elektronickém přihlašovacím systému roztřídí všechny soutěžní práce do jednotlivých sekcí na fakultě, dále uvedou názvy sekcí, místo a čas konání a složení komisí. Složení hodnotících komisí pro jednotlivé sekce určí vedení fakulty. Komise je nejméně tříčlenná a členy z řad akademických pracovníků mohou doplnit odborníci spolupracujících firem a průmyslových podniků. Předsedou komise by měl být profesor nebo docent.
  • Sborníky jednotlivých ústavů/sekcí a fakult budou automaticky vygenerovány na základě údajů uvedených v elektronickém přihlašovacím systému.

Další informace k soutěži

  • U příležitosti SVK je vyhlášena soutěž o Cenu Julie Hamáčkové v kategorii Studentská práce typu SVK; vyhlášení soutěže a bližší informace na http://gro.vscht.cz/cjh
  • Občerstvení pro komise a soutěžící hradí ústavy z vlastních prostředků.
  • Organizace průběhu soutěže v sekcích je výlučně věcí rozhodnutí fakult.
  • Finanční příspěvek na ocenění soutěžních prací bude hrazen z prostředků dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum (IGA 2019). Jeho výše bude stanovena dohodou proděkanů a prorektora pro VaV podle celkového počtu přihlášených soutěžních prací. Oceněna bude účast a dále první tři místa v každé sekci. Výplata příspěvku studentům bude provedena bezhotovostním převodem, zajistí děkanáty fakult. Je vítána další finanční nebo věcná podpora účastníků SVK ze sponzorských zdrojů. Její výše (hodnota), způsob rozdělení a výplaty je plně v kompetenci komise sekce.
  • Vytištění diplomů budou zajišťovat fakulty.

 

Rekapitulace termínů: 

Datum

Akce

1. 10.

jmenování fakultního organizátora a organizátorů jednotlivých sekcí

21. 10.

uzávěrka podávání přihlášek

8. 11.

uzávěrka nahrávání anotací

15. 11.

seznam sekcí, místo a čas konání, složení komisí, seznam sponzorů jednotlivých sekcí

18. 11.

Hotová příprava pro vygenerování sborníků v aplikaci svk

21. 11.

SVK

6.12.

Písemná zpráva z fakult na VaV o průběhu soutěže

 

 SVK 2019 - vyhlášení

Nejste zalogován/a (anonym)

Organická technologie a výroba léčiv I (Posluchárna A01 - 9:00)

  • Předseda: prof. Ing. Libor Červený, DrSc.
  • Komise: Ing. Iva Paterová, Ph.D., Ing. Jiří Trejbal, Ph.D., Ing. Petra Haeringová, Ing. Veronika Grohová
Čas Jméno Ročník Školitel Název příspěvku Anotace
--- Bc. Filip Čejka M2 Ing. Jiří Trejbal, Ph.D. Intenzifikace bioreaktoru na výrobu bioplynu detail

Intenzifikace bioreaktoru na výrobu bioplynu

Bioplyn je v rozvojových zemích nejčastěji vyráběn v konstrukčně velmi jednoduchém reaktoru. Tento reaktor je nejčastěji v literatuře znám pod pojmem "covered lagoon bioreactor". Kvůli jeho konstrukční jednoduchosti však nedosahuje vysoké produkce bioplynu z důvodu nízké reakční teploty a nedostatečného míchání. Cílem mé práce tak bylo navrhnout intenzifikaci tohoto reaktoru, která by zmíněné nedostatky odstranila. Navržená řešení byla podrobena komplexním matematickým simulacím ve dvou simulačních softwarech (Comsol Multiphysics a Chemcad). Vytvořené simulace budou použity jako podklad pro intenzifikaci tohoto reaktoru.  
--- Bc. Dominika Smržová M2 prof. Ing. Petr Zámostný, Ph.D. Vliv způsobu přípravy na povrchovou energii pevných disperzí detail

Vliv způsobu přípravy na povrchovou energii pevných disperzí

V současné době se ve farmaceutickém průmyslu stále častěji vyvíjejí léčivé látky, které jsou ve vodném prostředí prakticky nerozpustné. Existuje řada metod, jimiž lze zlepšit rozpustnost léčivé látky. Jednou z nich je příprava pevných disperzí, ve kterých je účinná látka dispergována v inertním hydrofilním nosiči. Pevné disperze jsou tedy nejčastěji dvousložkovým systémem, z nichž nejžádanější je amorfní tuhý roztok, ve kterém je léčivá látka molekulárně dispergovaná v polymeru. Cílem této práce bylo studium vlivu způsobu přípravy na povrchovou energii pevné disperze. Jako modelová léčivá látka byl zvolen ve vodě špatně rozpustný tadalafil. Jako matrice byly vybrány hydrofilní polymerní nosiče Soluplus®, Kollidon® VA 64 a Kollidon® 12 PF. Pevné disperze byly připraveny dvěma různými metodami, tj.  odpařováním rozpouštědla a extruzí z taveniny. Pevné disperze byly poté srovnány s fyzikálními směsmi z hlediska povrchových vlastností, které byly naměřeny pomocí inverzní plynové chromatografie.  Ze získaných výsledků bylo zjištěno, že způsob přípravy pevné disperze má výrazný vliv  na povrchovou energii pevné disperze a že nižší hodnoty povrchové energie svědčí o vzniku žádoucího tuhého roztoku, což bylo podpořeno výsledky z mapování pomocí Ramanovy spektroskopie.  
--- Bc. Hana Černá M2 Ing. Lada Sekerová Hydrogenace katalyzované kovovými komplexy Schiffových bází detail

Hydrogenace katalyzované kovovými komplexy Schiffových bází

Cílem této práce bylo otestovat použití kovových komplexů Schiffových bází jako katalyzátorů pro hydrogenace. Jako katalyzátory byly použity komplexy salicylidenanilinu s ionty měďnatými (Cu(SA)2) a palladnatými (Pd(SA)2) a polymerní komplex obsahující monomerní jednotky salicylidenanilinu a norbornadienu (NDB) komplexovaný rhodiovými ionty, tzv. P(Rh(SA)(NBD)). Byl sledován vliv substrátů, rozpouštědel, teploty a tlaku na průběh reakce. Také bylo testováno opakované použití katalyzátoru P(Rh(SA)(NBD)). Pokud nebyly testovány jiné reakční podmínky, reakce probíhaly za teploty 90 °C a tlaku 5 MPa. Komplexovaná Schiffova báze P(Rh(SA)(NBD)) se ukázala jako vhodný katalyzátor pro hydrogenace ketonů a nenasycených uhlovodíků.



--- Bc. Tomáš Prejza M2 Ing. Iva Paterová, Ph.D. Kondenzace a cyklizace – příprava γ-nonalaktonu detail

Kondenzace a cyklizace – příprava γ-nonalaktonu

Gama-nonalakton je průmyslově žádanou vonnou a chuťovou látkou, která nalézá uplatnění v potravinářství a parfémech všech cenových kategorií. Syntéza se provádí ve dvou krocích – kondenzaci a cyklizaci. První krok syntézy spočívá v Knoevenagelově kondenzaci heptanalu s kyselinou malonovou. Za specifických podmínek lze zmíněnou reakcí získat žádanou 3-nonenovou kyselinu, která je vstupní surovinou pro druhý krok přípravy gama-nonalaktonu. Reakci vedenou v rozpouštědle xylenu při teplotě 135 °C, katalyzovanou piperidiniumacetátem byla získána směs obsahující až 56,6 rel% kyseliny 3-nonenové. Molární poměr reaktantů neměl vliv na výsledné složení. Druhým krokem syntézy byla kysele katalyzovaná cyklizace kyseliny 3-nonenové na gama-nonalakton. Reakce byla provedena bez přítomnosti rozpouštědla a jako katalyzátor byla použita 96% kyselina sírová. Po 2 hodinách reakce při teplotě 110 °C byl takto připraven gama-nonalakton s obsahem až 70 rel% v reakční směsi.
--- Bc. Tereza Bultasová M2 doc.Mgr. Jarmila Zbytovská, Dr.rer.nat. Studium efektivity lipidové nanoformulace při transdermální aplikaci diklofenaku detail

Studium efektivity lipidové nanoformulace při transdermální aplikaci diklofenaku

Lipidové nanoformulace mají velký potenciál při dermální a transdermální aplikaci léčiv, a to především proto, že s výrazně sníženým množstvím vedlejších účinků umožnují efektivnější a cílenou dopravu léčiva do postižené tkáně. To je žádoucí při léčbě kožních chorob, osteoartrózy, revmatoidní artritidy, akutních bolestí svalů a kloubů i nikotinové substituční terapie. Tato práce se zabývá formulováním diklofenaku do lipidových nanotobolek s cílem zlepšení účinnosti transdermální aplikace. Pro  přípravu nanočástic byla použita metoda fázové inverze využívající přeměnu fáze olej ve vodě (o/v) na vodu v oleji (v/o) a zpět. Efektivita lipidové nanoformulace při transdermálním podání byla zkoumána na prasečí kůži pomocí permeační studie a také konfokálního mikroskopu. Bylo určováno množství diklofenaku, které kůží permeovalo i množství, které zůstalo zachyceno ve všech jejích vrstvách. Konfokální mikroskop umožnil přesnější detekci místa kumulace. Vytvořené nanočástice byly dále charakterizovány parametry Encapsulation Efficiency (EE%) a Drug Load (DL%). DL odráží hmotnostní poměr léčiva k dalším složkám formulace a EE využití léčiva pro nanočástice. Zkoumaná formulace se jeví jako efektivní pro podávání diklofenaku transdermálně.  
--- Bc. Michal Němeček M2 Ing. Jan Patera, Ph.D. Vliv mísení na povrchovou energii partikulárních směsí  detail

Vliv mísení na povrchovou energii partikulárních směsí 

Povrchová energie pevných látek je analogem povrchového napětí kapalin. Jedná se o velmi důležitou charakteristiku partikulárních látek, která souvisí s dalšími jejími vlastnostmi, jako jsou tokovost, smáčení, apod. Navíc lze pomocí povrchové energie rozlišit různé šarže jednotlivých látek či jejich polymorfy. Pro změření povrchové energie existuje několik metod. V této prací byla použita metoda inverzní plynové chromatografie (IGC), která oproti ostatním metodám nevyžaduje přílišnou úpravu vzorku. Ve farmaceutickém průmyslu se touto metodou dají charakterizovat různé výrobní operace, jako je například mísení či mletí. Cílem této práce bylo studium vlivu mísení na povrchovou energii partikulární ternární směsi a stanovení adheze a koheze. Studovanou směsí byla reálná tabletovina, která způsobovala průmyslovému partnerovi problémy při její výrobě. Tato směs se skládala z jedné API a dvou excipientů (Avicel PH 102 a Aerosil 200). Z vyhodnocení adheze a koheze vyplynulo, že se API dobře dispergovala v obou excipientech. Dále bylo z pohledu povrchové energie pozorováno nestandardní chování Avicelu PH 102 v binárních směsích, avšak pořadí přidávání jednotlivých látek do procesu mísení nemělo na povrchovou energii této směsi žádný vliv.
--- Bc. Aneta Lakomá M2 Ing. Adam Karaba, Ph.D. Identifikace faktorů ovlivňujících detekci detergentu na výrobním zařízení detail

Identifikace faktorů ovlivňujících detekci detergentu na výrobním zařízení

Validace čistících procesů ve farmaceutickém průmyslu je nezbytná z důvodu zabránění kontaminace následně vyráběného přípravku. Zdrojem kontaminace mohou být i detergenty používané k sanitaci zařízení. Z tohoto důvodu by mělo být součástí validace čistícího procesu i stanovení zbytkových detergentů. Pokud je prováděno ruční mytí, stanovení detergentů z oplachových vod není metodicky korektní pro nedefinovaný objem vody použitý při ručním oplachu zařízení. Cílem této práce je vyvinutí metodiky pro stanovení detergentu ve stěrech, jež byly po sanitaci odebrány. Vzhledem k tomu, že v používaném detergentu byly nejvíce zastoupeny anionické PAL (povrchově aktivní látky), byla ke stanovení použita analytická metoda určená právě na tuto skupinu látek (podle ČSN EN 903). Stěžejním úkolem je identifikace parametrů ručního mytí, které ovlivňují množství zbytkových anionických PAL na zařízení. Je zde zahrnuto studium vlivu členitosti povrchu, možnosti demontáže zařízení, předchozího vyráběného přípravku, délky setrvání detergentu na stěnách zařízení a lidského faktoru, na množství detekovaných anionických PAL.
--- Bc. Kateřina Steinbergerová M2 Ing. Kamila Syslová, Ph.D. Sytéza trans-palladnatých komplexů s různými odstupujícími ligandy detail

Sytéza trans-palladnatých komplexů s různými odstupujícími ligandy

Přechodné kovy nabízí široké využití v medicíně díky jedinečnému mechanismu působení, který lze ovlivnit volbou vhodného kovu, jeho oxidačního stavu, typem a počtem ligandů či jejich geometrií. Platinová cytostatika jsou nejvýznamnější skupinou léčiv z oblasti kovových komplexů. Léčba pomocí těchto látek však s sebou přináší závažné nežádoucí vedlejší účinky (nefrotoxicita, neurotoxicita aj.). Jednou z možností zlepšení farmakologického profilu látek je záměna centrálního kovu za palladium. Mezi výhody palladnatých komplexů patří vyšší rozpustnost ve fyziologickém prostředí, méně vedlejších účinků a přednostní tvorba trans-izomerů. Limitujícím faktorem Pd(II) komplexů je jejich vysoká reaktivita a nestabilita. Odstupující ligandy snadno disociují v cytoplasmatickém prostředí a reagují s nukleofilními biomolekulami (např. glutathion). Tím je zamezeno v dosažení molekuly DNA a daný komplex ztrácí svou potenciální cytostatickou aktivitu. Cílem této práce je syntéza trans-Pd(II) komplexů s adamantylaminovými a různými odstupujícími ligandy (Cl, Br, I). V rámci práce bude sledována stabilita sloučenin v přítomnosti glutathionu a cysteinu. Finální sloučeniny byly analyticky charakterizovány metodami LC-MS a FTIR. Za účelem ověření biologické aktivity byly provedeny testy cytotoxicity.
--- Bc. Zuzana Vavříková M2 Ing. Lada Sekerová Katalytické využití kovových komplexů salicylidenanilinu. detail

Katalytické využití kovových komplexů salicylidenanilinu.

V rámci této práce byly optimalizovány podmínky pro přípravu 1,2-epoxyindanu, popř. epoxycyklohexanu. Výchozími látkami byly inden, bicyklický aromatický uhlovodík, nebo cyklohexen. Byly použity 3 salicylidenanilinové katalyzátory, salicylidenanilin měďnatý (Cu(SA)2), salicylidenanilin palladnatý (Pd(SA)2) a polyacetylenový mikroporézní polymer obsahující jednotky salicylidenanilinu mědnatého (P(Cu(SA)2)). Jako oxidační činidlo byl použit terc‑BuOOH a byl sledován vliv katalyzátoru, reaktantu, teploty, kokatalyzátoru a molárního poměru reaktant:terc-BuOOH na rychlost reakce a selektivitu k žádanému produktu.Bylo zjištěno, že nejlepších výsledků (nejvyšší konverze indenu a selektivity k žádanému produktu) bylo dosaženo, pokud byl jako rozpouštědlo použit bezvodý dichlormethan, nebyl přidán kokatalyzátor a molární poměr reaktantu: terc-BuOOH byl 1:3 při 60 °C.V případě použití jak homogenního katalyzátoru Cu(SA)2, tak heterogenního měďnatého katalyzátoru  P(Cu(SA)2) bylo po 24 h dosaženo srovnatelné konverze indenu (76 resp. 74 %), přičemž selektivita k epoxyindanu byla výražně vyšší při použití katalyzátoru heterogenního (47 % resp. 29 %).  



--- Bc. Aneta Šnebergerová M2 doc.Ing. Eliška Vyskočilová, Ph.D. Hydrogenace dienických sloučenin za katalýzy rutheniovými komplexy detail

Hydrogenace dienických sloučenin za katalýzy rutheniovými komplexy

Komplex typu [Cp*Ru(butylsorbát)Tf (Cp*-pentamethylcyklopentadienyl), Tf=CF3SO3) je používán při selektivní hydrogenaci dienických sloučenin na přípravu chemických specialit. Vliv reakčních podmínek na reakční rychlost a selektivitu při hydrogenaci dienických sloučenin již byl detailně popsán. Vliv dienického ligandu na selektivitu a rychlost hydrogenace dosud nebyl podrobně studován. Tato práce seznamuje s problematikou selektivní hydrogenace vybraných dienických sloučenin za katalýzy rutheniovými komplexy. Cílem práce byla příprava a testovaní katalytické aktivity Ru komplexů, obsahujících různé dienické sloučeniny jako ligandy. Výsledky hydrogenace byly porovnány z hlediska reakčních rychlostí a selektivity. Na základě výsledků bylo zjištěno, že v přítomnosti katalyzátoru obsahujícího jako ligand cyklookta-1,5-dien, bylo dosaženo lepších výsledků z hlediska konverze. Nejnižší reakční rychlost byla pozorována u cyklookta-1,3-dienu, oproti tomu nejvyšší reakční rychlosti bylo dosaženo u 2,4-dimethylpent-1,3-dienu (téměř 100 % konverze). Převážně ze sterických důvodů dosahovala hodnota konverze cyklických sloučenin nižších hodnot než v případě sloučenin acyklických. Selektivita na struktuře použitého komplexu závislá nebyla a pohybovala se v rozmezí 93-98 %.  
Aktualizováno: 4.5.2020 16:18, : Jitka Čejková

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi