Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
SVK
Nacházíte se: Studentská vědecká konference  → SVK 2019
iduzel: 49226
idvazba: 55645
šablona: stranka
čas: 29.3.2024 10:34:39
verze: 5378
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/?year=2019
branch: trunk
Server: 147.33.89.150
Obnovit | RAW
iduzel: 49226
idvazba: 55645
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'svk.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/svk-2019'
iduzel: 49226
path: 1/28821/43620/28823/43889/49226
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

SVK 2019

Sborníky 2019: FCHT, FTOP, FPBT, FCHI 

 

Termín konání SVK

V akademickém roce 2019/2020 proběhla SVK ve čtvrtek 21. 11. 2019.

Organizace SVK

Organizace SVK je zajišťována prostřednictvím děkanátů fakult. Oddělení pro vědu a výzkum (VaV) zajišťuje rozpočet SVK z dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum. Ostatní zdroje zajišťují fakulty.

Soutěž bude probíhat v přednáškových a posterových sekcích, výběr formy je na rozhodnutí vedení fakulty. Minimální počet prací soutěžících v každé sekci je šest, maximální počet prací není limitován.

V případě dotazů ohledně SVK se obracejte na příslušné ústavní či fakultní koordinátory.

Na Oddělení VaV má SVK na starosti Veronika Popová, tel. 220 44 3806, veronika.popova@vscht.cz. Dotazy ohledně elektronického přihlašovacího systému směřujte na jitka.cejkova@vscht.cz.

Časový harmonogram přípravy SVK 2019

  • Do 1. 10. 2019 jmenuje děkan fakultního organizátora SVK a jeho jméno nahlásí děkanáty na odd. VaV. Dále určí pracovníky zodpovědné za organizaci jednotlivých sekcí.
  • Od 7. do 21. 10. 2019 se studenti závazně přihlásí do soutěže pomocí elektronického přihlašovacího systému http://svk.vscht.cz. K přístupu do systému použijí své školní přihlašovací údaje, vyplní ročník, jméno vedoucího práce a název svého příspěvku. Každý student může přihlásit jednu soutěžní práci a to s vědomím svého vedoucího práce.
  • Fakulty na základě počtu přihlášených studentů nahlásí do 25. 10. 2019 na odd. VaV počet sekcí na fakultě a počet soutěžních prací v jednotlivých sekcích.
  • Do 8. 11. 2019 studenti pomocí elektronického přihlašovacího systému nahrají anotaci svojí práce (max. 1300 znaků, max. 1 obrázek rozměru 16:9, možnosti formátování jsou návodně uvedeny v přihlašovacím systému).
  • Do 15. 11. 2019 fakultní organizátoři v elektronickém přihlašovacím systému roztřídí všechny soutěžní práce do jednotlivých sekcí na fakultě, dále uvedou názvy sekcí, místo a čas konání a složení komisí. Složení hodnotících komisí pro jednotlivé sekce určí vedení fakulty. Komise je nejméně tříčlenná a členy z řad akademických pracovníků mohou doplnit odborníci spolupracujících firem a průmyslových podniků. Předsedou komise by měl být profesor nebo docent.
  • Sborníky jednotlivých ústavů/sekcí a fakult budou automaticky vygenerovány na základě údajů uvedených v elektronickém přihlašovacím systému.

Další informace k soutěži

  • U příležitosti SVK je vyhlášena soutěž o Cenu Julie Hamáčkové v kategorii Studentská práce typu SVK; vyhlášení soutěže a bližší informace na http://gro.vscht.cz/cjh
  • Občerstvení pro komise a soutěžící hradí ústavy z vlastních prostředků.
  • Organizace průběhu soutěže v sekcích je výlučně věcí rozhodnutí fakult.
  • Finanční příspěvek na ocenění soutěžních prací bude hrazen z prostředků dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum (IGA 2019). Jeho výše bude stanovena dohodou proděkanů a prorektora pro VaV podle celkového počtu přihlášených soutěžních prací. Oceněna bude účast a dále první tři místa v každé sekci. Výplata příspěvku studentům bude provedena bezhotovostním převodem, zajistí děkanáty fakult. Je vítána další finanční nebo věcná podpora účastníků SVK ze sponzorských zdrojů. Její výše (hodnota), způsob rozdělení a výplaty je plně v kompetenci komise sekce.
  • Vytištění diplomů budou zajišťovat fakulty.

 

Rekapitulace termínů: 

Datum

Akce

1. 10.

jmenování fakultního organizátora a organizátorů jednotlivých sekcí

21. 10.

uzávěrka podávání přihlášek

8. 11.

uzávěrka nahrávání anotací

15. 11.

seznam sekcí, místo a čas konání, složení komisí, seznam sponzorů jednotlivých sekcí

18. 11.

Hotová příprava pro vygenerování sborníků v aplikaci svk

21. 11.

SVK

6.12.

Písemná zpráva z fakult na VaV o průběhu soutěže

 

 SVK 2019 - vyhlášení

Nejste zalogován/a (anonym)

Chemie a technologie polymerů (B11 - 9:00)

  • Předseda: doc. Ing. Antonín Kuta, CSc.
  • Komise: Ing. Radka Kalousková, CSc., Ing. Anatolij Sokolohorskyj, Dr. Ing. Jiří Pokorný
Čas Jméno Ročník Školitel Název příspěvku Anotace
9:10 Bc. Jan Šubrt M1 Ing. Zdeněk Hrdlička, Ph.D. Charakterizace drtí z pryžového odpadu a vliv jejich parametrů na vlastnosti kaučukových směsí a vulkanizátů detail

Charakterizace drtí z pryžového odpadu a vliv jejich parametrů na vlastnosti kaučukových směsí a vulkanizátů

Rozvoj automobilového průmyslu s sebou přinesl i velkou spotřebu surovin a materiálů. Tyto materiály je potřeba po konci životnosti jednotlivého dílu či celého automobilu zrecyklovat. Z tohoto pohledu je jedním z nejproblémovějších materiálů pneumatika, z největší části tvořená pryží. V posledních desetiletích se v Evropské unii výrazně řešil ekologický dopad skládkování pneumatik, které bylo ve velké míře zakázáno.  Odpadní pneumatiky se také drtí na granuláty a ty se používají např. jako palivo, nebo se mohou dále zpracovávat na jemnou drť. Ve své práci se zabývám charakterizací pryžových drtí z odpadních pneumatik a jejich zakomponováním do nových běhounových kaučukových směsí. Ty obsahovaly vždy stejnou koncentraci různých velikostních frakcí částic drtí vyrobených různými technologiemi. Studoval jsem reologické vlastnosti kaučukových směsí a po vulkanizaci mechanické vlastnosti vulkanizátů. Některé z těchto vlastností se s přídavkem drtě zlepšují.
9:15 Michaela Šusterová B3 Mgr. Soňa Hermanová, Ph.D. Polymérne nanočastice pre diagnostické aplikácie detail

Polymérne nanočastice pre diagnostické aplikácie

Poly(laktid-co-glykolid), PLGA, biodegradabilný a biokompatibilný kopolymér, je jedným z najviac študovaných a využívaných materiálov v medicíne. PLGA tvorí nanočastice, ktoré nachádzajú uplatnenie ako nosiče liečiv v nádorovej terapii. V prípade, že obsahujú enkapsulované fluorescenčné farbivá alebo superparamagnetické nanočastice oxidov železa (SPIONs), môžu slúžiť ako kontrastné činidlá. Cieľom tejto práce je pripraviť polymérny nosičový systém, tvorený nanočasticami PLGA s enkapsulovaným farbivom Nílskou červeňou a nanočasticami Fe3O4. Bol študovaný vplyv surfaktantu (Tween, Pluronic) pri príprave nanočastíc precipitáciou. Dokázali sme, že možno dosiahnuť modifikáciu záporne nabitého povrchu nanočastíc na kladný pomocou chitosanu. Kladný náboj na povrchu nanočastíc zvyšuje ich adhezivitu k povrchu slizníc a zaisťuje tak lepšiu biologickú dostupnosť.  
9:20 Jonáš Uřičář B3 Ing. Jaroslav Minář Nanokompozity na bázi poly(trifluoroethyl methakrylátu) a funkcionalizovaného oxidu železitého detail

Nanokompozity na bázi poly(trifluoroethyl methakrylátu) a funkcionalizovaného oxidu železitého

Častým problémem při syntéze polymerních nanokompozitů je nedostatečná kompatibilita plniva s matricí. Tato práce se věnuje syntéze nanokompozitů na bázi magnetického oxidu železitého a poly(2,2,2-trifluoroethyl methakrylátu) (γ–Fe2O3/PMATRIF), v nichž bylo kompatibility obou fází dosaženo funkcionalizací γ–Fe2O3 organokřemičitým vazným činidlem. Úspěšný průběh funkcionalizace byl potvrzen termogravimetrickou analýzou a infračervenou spektroskopií. Funkcionalizované nanoplnivo bylo dále využito k přípravě nanokompozitů in situ interkalační polymerizací 2,2,2-trifluoroethyl methakrylátu; z připravených nanokompozitů byly posléze separovány polymerní řetězce volné či vázané na plnivo.  U vázaných řetězců bylo pomocí termogravimetrické analýzy stanoveno množství nanoplniva, jeho homogenní distribuce byla prokázána skenovací elektronovou mikroskopií. Přídavek nanoplniva měl překvapivě za následek pokles teploty skelného přechodu. Měření kontaktního úhlu potvrdilo pozitivní vliv nanoplniva na hydrofobicitu nanokompozitu. Získané poznatky v budoucnosti usnadní přípravu materiálů pro pokročilé optické aplikace.  



9:25 Veronika Šofrová B3 Ing. Martin Krupička, Ph.D. Mechanochromní methyl-methakryláty na bázi spiropyranu detail

Mechanochromní methyl-methakryláty na bázi spiropyranu

Mechanochemie je vědní obor studující vliv mechanické síly na molekuly a  její využití k iniciaci chemických reakcí. V polymerní mechanochemii jsou do molekuly polymeru zabudovány mechanicky citlivé fragmenty- mechanofory. Jedním z takových mechanoforů je např. spiropyran.  Působením mechanické síly na molekulu spiropyranu dochází k jeho otevření na výrazně zbarvený merocyanin. Cílem práce je připravit systém spiropyran-PMMA s různou délkou řetězců a následné studium mechanochemických vlastností.   
9:30 Bc. Klaudia Jozefjaková M2 Ing. Lenka Malinová, Ph.D. Hvězdicové polymerní nosiče léčiv   detail

Hvězdicové polymerní nosiče léčiv  

Polymerní nosiče biologicky aktivních látek (BAL) patří k intenzivně studovaným materiálům v oblasti humánní medicíny. Jsou využívány jako transportní systémy pro kancerostatická léčiva, protilátky, antigeny, kterým mohou zajistit nižší toxicitu, dlouhodobější setrvání v organismu či preferenční akumulaci v cílových buňkách a tkáních. K takovým nosičům patří i námi studované hvězdicové polymery, které jsou sestaveny z lineárních biokompatibilních polymerních ramen na bázi poly(ethylenglykolu) (PEG) či poly[N-(2-hydroxypropyl)methakrylamidu] (PHPMA) vycházejících z hexavalentního biodegradovatelného cyklotrifosfazenového (CTP) jádra. Tyto polymery se vyznačují především vysokou molární hmotností, nízkou disperzitou a vysokým počtem funkčních skupin na koncích polymerních ramen pro navázání BAL. Práce je zaměřena jak na syntézu heterobifunkčních PEG a PHPMA polymerů, tak na přípravu funkcionalizovaných CTP derivátů a jejich následnou konjugaci za vzniku hvězdicových polymerů. K přípravě a charakterizaci hvězdicových polymerů  jsou v práci využívány moderní syntetické (bioortogonální reakce) a polymerační metody (RAFT) a sofistikované analytické techniky (SEC-MALLS, DLS). 
9:35 Bc. Pavla Palhounová M2 Ing. Drahomír Čadek, Ph.D. Kaučukové jedy: porovnání vlivu manganatých a měďnatých sloučenin detail

Kaučukové jedy: porovnání vlivu manganatých a měďnatých sloučenin

Kaučukové jedy jsou sloučeniny na bázi přechodných kovů, které významným způsobem podporují stárnutí kaučuků i pryží. Působí jako katalyzátory rozkladu peroxidů vzniklých termooxidací kaučuku, čímž mohou významně napomáhat degradaci pryžových výrobků. Patří sem především sloučeniny mědi, manganu, dále jsou v literatuře také uváděny kobalt, železo nebo chrom. Typ použité suroviny je v literatuře méně studován než množství přechodného kovu. Tato práce se snaží toto opomenutí napravit. V této práci byly do dvou různých druhů přírodního kaučuku (SIR 10, GH 10) vmíchány ve dvou koncentracích síran, oxid a stearan manganatý, jejichž působení bylo porovnáno s působením stejných měďnatých sloučenin. Stárnutí bylo studováno změnou viskozity Mooney, kde bylo především využito indexu zachování viskozity MRI (Mooney Retention Index). Dále byla sledována změna obsahu gelu vzorků po stárnutí.  
9:40 Bc. Dominika Schovánková M2 Ing. Lenka Malinová, Ph.D. Samouspořádané polymerní vakcíny detail

Samouspořádané polymerní vakcíny

Významná část farmaceutického výzkumu je v dnešní době zaměřena na vývoj účinných a bezpečných léčiv proti infekčním a nádorovým onemocněním. Z hlediska bezpečnosti jsou velkým příslibem peptidové antigenní vakcíny, které ale z důvodů nižší schopnosti interakce s buňkami imunitního systému a často i omezené rozpustnosti v tělních tekutinách nedosahují požadované účinnosti. Vyhovujícím řešením tohoto problému by mohlo být navázání peptidové vakcíny na nanočásticový polymerní nosič, který zajistí vakcíně vyšší afinitu k imunitním buňkám, zvýší její rozpustnost a prodlouží dobu jejího imunologického účinku v organismu. Práce je zaměřena na syntézu a fyzikálně-chemickou charakterizaci biokompatibilních diblokových kopolymerů sestávajících z hydrofilního poly[N-(2-hydroxypropyl)methakrylamidového] (PHPMA) a hydrofobního či termosenzitivního aminokyselinového bloku, které ve vodném prostředí spontánně vytvoří micelární struktury. Do struktur vybraných micel budou následně zavedeny jak peptidové antigeny, tak pomocné imunostimulační látky (adjuvancia). V práci budou využity moderní polymerační metody (RAFT, ROP) a sofistikované analytické techniky (SEC-MALLS, DLS).
9:45 Bc. Klára Čermáková M2 doc. Ing. Jan Merna, Ph.D. Příprava amfifilních roubovaných kopolymerů na bázi dendritického polyethylenu tandemem koordinační a RAFT radikálové polymerizace detail

Příprava amfifilních roubovaných kopolymerů na bázi dendritického polyethylenu tandemem koordinační a RAFT radikálové polymerizace

Nanočástice pro cílenou dopravu léčiv nebo diagnostiku nabývají v posledních letech na důležitosti, a to především pro biomedicinské aplikace, jako je například cílený přenos toxických chemoterapeutik přímo do místa s nádorem. Pro takovýto cílený přenos se využívají termoresponzivní amfifilní roubované kopolymery, které dokáží uvolnit navázané léčivo v požadovaném místě. Cílem práce byla příprava roubovaných kopolymerů s hydrofobním polyethylenovým (dPE) jádrem a hydrofilním termoresponsivním pláštěm kombinací chain-walking koordinační kopolymerace následované RAFT radikálovou polymerací. Vzniklé amfifilní roubované kopolymery byly převedeny nanoprecipitací na vodné disperze nanočástic, které umožnily enkapsulovat modelovou hydrofobní látku (nilská červeň). Hydrofilní pláště na bázi poly(N-izopropylakrylamidu) a poly(ethylenglykol)methylethermethakrylátu vykazovaly dolní kritickou rozpouštěcí teplotu v rozmezí 38-60 °C. Připravené částice by vedle medicínských aplikací mohly nalézt uplatnění rovněž v nanokatalýze.



9:50 Bc. Eliška Hrdá M1 Ing. Lenka Malinová, Ph.D. Využití vápenatého iniciátoru pro přípravu biodegradovatelných (ko)polyesterů detail

Využití vápenatého iniciátoru pro přípravu biodegradovatelných (ko)polyesterů

Poly(ε-kaprolakton) (PCL) patří mezi biodegradovatelné a biokompatibilní polymery. Vzhledem ke svým vlastnostem je v medicíně využíván pro cílený transport léčiv, jejich řízené uvolňování nebo jako skafold v tkáňovém inženýrství. Nejčastěji využívaným iniciátorem pro přípravu PCL je 2-ethylhexanoát cínatý (Sn(Oct)2), který je však podezříván z toxicity vůči buňkám. Z tohoto důvodu se pozornost zaměřuje na iniciátory na bázi biogenních kovů, tj. vápníku či hořčíku. Vzhledem k době degradace PCL v rozmezí 2-4 let se často využívají kopolymery ε-kaprolaktonu (CL) např. s laktidem či glykolidem, které vykazují rychlejší degradaci. Mezi tyto materiály lze zařadit i kopolymer CL s γ-butyrolaktonem (BL). V této práci byl pro přípravu PCL využit v literatuře neprozkoumaný iniciátor na bázi vápníku - bis(ε-kaprolaktamát) vápenatý (CaCLA2). U připraveného PCL byly porovnány jeho mechanické vlastnosti s PCL iniciovaným v literatuře popsaným methoxidem vápenatým či komerčním Sn(Oct)2. Dále byl CaCLA2 otestován pro kopolymeraci CL s BL, kde byly použity různé poměry monomerů pro vytvoření koncentrační řady. Kopolymery byly charakterizovány obsahem kopolymeru, zastoupením strukturních jednotek či termickými vlastnostmi a byly sledovány jejich vlastnosti v závislosti na obsahu zabudovaného BL.  
Aktualizováno: 4.5.2020 16:18, : Jitka Čejková

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi