Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
SVK
Nacházíte se: Studentská vědecká konference  → SVK 2019
iduzel: 49226
idvazba: 55645
šablona: stranka
čas: 1.12.2021 03:29:36
verze: 5002
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/?year=2019
branch: trunk
Obnovit | RAW

SVK 2019

Sborníky 2019: FCHT, FTOP, FPBT, FCHI 

 

Termín konání SVK

V akademickém roce 2019/2020 proběhla SVK ve čtvrtek 21. 11. 2019.

Organizace SVK

Organizace SVK je zajišťována prostřednictvím děkanátů fakult. Oddělení pro vědu a výzkum (VaV) zajišťuje rozpočet SVK z dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum. Ostatní zdroje zajišťují fakulty.

Soutěž bude probíhat v přednáškových a posterových sekcích, výběr formy je na rozhodnutí vedení fakulty. Minimální počet prací soutěžících v každé sekci je šest, maximální počet prací není limitován.

V případě dotazů ohledně SVK se obracejte na příslušné ústavní či fakultní koordinátory.

Na Oddělení VaV má SVK na starosti Veronika Popová, tel. 220 44 3806, veronika.popova@vscht.cz. Dotazy ohledně elektronického přihlašovacího systému směřujte na jitka.cejkova@vscht.cz.

Časový harmonogram přípravy SVK 2019

  • Do 1. 10. 2019 jmenuje děkan fakultního organizátora SVK a jeho jméno nahlásí děkanáty na odd. VaV. Dále určí pracovníky zodpovědné za organizaci jednotlivých sekcí.
  • Od 7. do 21. 10. 2019 se studenti závazně přihlásí do soutěže pomocí elektronického přihlašovacího systému http://svk.vscht.cz. K přístupu do systému použijí své školní přihlašovací údaje, vyplní ročník, jméno vedoucího práce a název svého příspěvku. Každý student může přihlásit jednu soutěžní práci a to s vědomím svého vedoucího práce.
  • Fakulty na základě počtu přihlášených studentů nahlásí do 25. 10. 2019 na odd. VaV počet sekcí na fakultě a počet soutěžních prací v jednotlivých sekcích.
  • Do 8. 11. 2019 studenti pomocí elektronického přihlašovacího systému nahrají anotaci svojí práce (max. 1300 znaků, max. 1 obrázek rozměru 16:9, možnosti formátování jsou návodně uvedeny v přihlašovacím systému).
  • Do 15. 11. 2019 fakultní organizátoři v elektronickém přihlašovacím systému roztřídí všechny soutěžní práce do jednotlivých sekcí na fakultě, dále uvedou názvy sekcí, místo a čas konání a složení komisí. Složení hodnotících komisí pro jednotlivé sekce určí vedení fakulty. Komise je nejméně tříčlenná a členy z řad akademických pracovníků mohou doplnit odborníci spolupracujících firem a průmyslových podniků. Předsedou komise by měl být profesor nebo docent.
  • Sborníky jednotlivých ústavů/sekcí a fakult budou automaticky vygenerovány na základě údajů uvedených v elektronickém přihlašovacím systému.

Další informace k soutěži

  • U příležitosti SVK je vyhlášena soutěž o Cenu Julie Hamáčkové v kategorii Studentská práce typu SVK; vyhlášení soutěže a bližší informace na http://gro.vscht.cz/cjh
  • Občerstvení pro komise a soutěžící hradí ústavy z vlastních prostředků.
  • Organizace průběhu soutěže v sekcích je výlučně věcí rozhodnutí fakult.
  • Finanční příspěvek na ocenění soutěžních prací bude hrazen z prostředků dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum (IGA 2019). Jeho výše bude stanovena dohodou proděkanů a prorektora pro VaV podle celkového počtu přihlášených soutěžních prací. Oceněna bude účast a dále první tři místa v každé sekci. Výplata příspěvku studentům bude provedena bezhotovostním převodem, zajistí děkanáty fakult. Je vítána další finanční nebo věcná podpora účastníků SVK ze sponzorských zdrojů. Její výše (hodnota), způsob rozdělení a výplaty je plně v kompetenci komise sekce.
  • Vytištění diplomů budou zajišťovat fakulty.

 

Rekapitulace termínů: 

Datum

Akce

1. 10.

jmenování fakultního organizátora a organizátorů jednotlivých sekcí

21. 10.

uzávěrka podávání přihlášek

8. 11.

uzávěrka nahrávání anotací

15. 11.

seznam sekcí, místo a čas konání, složení komisí, seznam sponzorů jednotlivých sekcí

18. 11.

Hotová příprava pro vygenerování sborníků v aplikaci svk

21. 11.

SVK

6.12.

Písemná zpráva z fakult na VaV o průběhu soutěže

 

 SVK 2019 - vyhlášení

Nejste zalogován/a (anonym)

Technologie tuků a kosmetiky (B60 - 9:00)

  • Předseda: prof. Ing. Vladimír Filip, CSc.
  • Komise: ing. Markéta Berčíková, Ph.D., ing. Iveta Hrádková, Ph.D., ing. Jan Kyselka, Ph.D., prof. Ing. Jan Šmidrkal, CSc.
Čas Jméno Ročník Školitel Název příspěvku Anotace
--- Bc. Tereza Váchalová M2 Ing. Jan Kyselka, Ph.D. Využití nanofiltrace a kavitace v chemii a technologii tuků. detail

Využití nanofiltrace a kavitace v chemii a technologii tuků.

Rafinace rostlinných olejů je sled fyzikálně-chemických operací, jejichž účelem je zvýšení stability a senzorické hodnoty rostlinných olejů pro potravinářské využití. Novým trendem při odstraňování fosfolipidů je aplikace separačních membránových procesů; snižují se energetické náklady a redukuje množství odpadní vody. Inovací v oblasti chemické rafinace je aplikace hydrodynamických kavitačních reaktorů při neutralizaci volných mastných kyselin (vMK), které přinášejí úspory ve spotřebě chemikálií a menší rafinační ztráty.  V experimentální části byla provedena filtrace surového řepkového oleje z tzv. dolisu pomocí funkcionalizovaných nanomembrán za konstantního tlaku. Složky retentátu byly extrahovány dle Soxhleta a extrakty byly podrobeny lipidomické analýze. Inovativní alkalická neutralizace vMK řepkového oleje byla provedena s využitím ultrazvukové kavitace. Současně byly provedeny konvenční experimenty, v neutralizovaných vzorcích byla sledována oxidační stabilita, doba zdržení v reaktoru i celková bilance.  
--- Bc. Adriana Vítová M2 Ing. Markéta Berčíková, Ph.D. Enzymová a alkalická interesterifikace tuků a olejů detail

Enzymová a alkalická interesterifikace tuků a olejů

Mezi možné přípravy strukturních tuků patří enzymaticky či alkalicky katalyzovaná interesterifikace. V minulosti se strukturní tuky připravovaly hlavně pomocí parciální katalytické hydrogenace, což vedlo ke vzniku trans-izomerů mastných kyselin, které nejsou ze zdravotního hlediska vhodné. Strukturní tuky jsou při pokojové teplotě pevné látky a díky tomu udělují výrobku strukturu.  Cílem práce je připravit strukturní tuk s vhodnými fyzikálními vlastnostmi, který lze použít jako komponentu tukové násady. Nejprve byly charakterizovány jednotlivé tuky a oleje. Následně byl smíchán palmstearin a totálně ztužený bezerukový řepkový olej. Poté byla provedena alkalická transesterifikace. U takto připraveného strukturního tuku byly stanoveny body tání a obsah tuhých podílů (SFC), které vykazovaly vysoké hodnoty a takto navržený strukturní tuk tedy není vyhovující. Dále byl připraven a smíchán plně ztužený palmojádrový a nízkoerukový řepkový olej s palmstearinem. Následně proběhla alkalická a  sn-1,3 specifická enzymatická interesterifikace za použití enzymu Lipozyme TL IM. Průběhy reakcí byly sledovány v čase a u odebraných vzorků byly stanoveny body tání. V rámci práce bude připraveno více směsí tuků v různých poměrech a budou sledovány fyzikální vlastnosti připravených strukturních tuků.
--- Bc. Kateřina Sasínová M2 Ing. Markéta Berčíková, Ph.D. Tenzidy pro mycí kosmetiku detail

Tenzidy pro mycí kosmetiku

Tenzidy jsou povrchově aktivní látky, které se již při malé koncentraci hromadí na fázovém rozhraní a snižují tak povrchovou energii soustavy. Molekula tenzidu je tvořena hydrofilní a lipofilní částí. Lipofilní část molekuly naváže nečistotu lipidické povahy, zatímco hydrofilní část je orientovaná do vodného roztoku, což umožňuje odstranění nečistoty během mycího procesu. Cílem práce je příprava kvartérních amoniových solí s různou délkou uhlovodíkového řetězce (C12 -C16). Prvním krokem tříkrokové syntézy byla příprava amidu z 3-dimethylaminopropylaminu (3-DMAPA) a methylesterů mastných kyselin. Čistota použitých methylesterů kyseliny laurové, myristové a palmitové se pohybovala v rozmezí 99,2 – 99,9 %. Jako katalyzátor byl použit methoxid sodný. Reakce probíhala v atmosféře argonu při 120 °C po dobu 2 hodin. Každých 30 minut byl sledován průběh reakce odebráním vzorku a provedením tenkovrstvé chromatografie. Výtěžek reakce se pohyboval v rozmezí 34-46 %. Přečištění produktu bylo provedeno krystalizací z hexanu. U získaných látek byl stanoven bod tání.
--- Bc. Jiří Stejskal M1 Ing. Jan Kyselka, Ph.D. Optimalizace lisování oxidačně labilních olejnin detail

Optimalizace lisování oxidačně labilních olejnin

Lisování majoritních olejnin na šnekových lisech je rutinní záležitostí, zatímco zpracování minoritních surovin či specialit je nutné optimalizovat. Tato práce se zabývá lisováním konopí setého a lnu setého, olejnin bohatých na polynenasycené mastné kyseliny, což způsobuje omezenou oxidační stabilitu výlisků i surového oleje. Při laboratorním lisování byl zkoumán vliv předúpravných operací (mletí, kondicionace) na průběh lisování, klíčové technologické parametry (teplota oleje a výlisků, výtěžnost, hmotnostní průchodnost) a také zastoupení lipidů a jejich doprovodných látek. Mezi minoritními sloučeninami byly podrobeny lipidomické analýze zejména anti- a prooxidanty.
--- Bc. Marianna Potočňáková M2 Ing. Iveta Hrádková, Ph.D. Antioxidační účinek α-tokoferolu a methylkafeátu. detail

Antioxidační účinek α-tokoferolu a methylkafeátu.

Antioxidanty sa vyskytujú ako prirodzená súčasť rastlinných olejov. Ich hlavnou funkciou je spomaliť priebeh oxidácie lipidov. Cieľom práce bolo sledovať zmeny v priebehu modelovej oxidácie pripravených metylesterov mastných kyselín slnečnicového oleja, ktorý bol zbavený prirodzene sa vyskytujúcich antioxidantov. Následne bola časť vzoriek obohatená najčastejšie sa vyskytujúcim α- tokoferolom v dvoch rôznych koncentráciach a metylesterom kyseliny kávovej. Počas štyroch týždňov bola sledovaná oxidačná stabilita, tvorba konjugovaných diénov, pokles koncentrácie α – tokoferolu a vznik „core aldehydes“. V nasledujúcej časti práce bude skúmaný možný synergický alebo antagonický účinok α- tokoferolu s metylesterom kyseliny kávovej a ubichinolom v priebehu oxidácie.  
--- Bc. Julia Bílková M2 prof. Ing. Vladimír Filip, CSc. Separace vosků ze slunečnice roční (Helianthus annuus) detail

Separace vosků ze slunečnice roční (Helianthus annuus)

Vosky jsou estery vyšších mastných kyselin a vyšších jednosytných alkoholů. Přirozeně se vyskytují v přírodě. U rostlin mají převážně ochrannou funkci proti vysychání a vyskytují se na povrchu listů/semen, kde vytváří tenkou vrstvu. Práce je zaměřena na separaci vosků ze semen slunečnice roční. Největší množství vosků je lokalizováno na slupce semene. Pokud se při výrobě slunečnicového oleje semena neloupají, ale jsou namleta celá, do výsledného produktu se dostávají vosky, které způsobují zákal v oleji. Vosky lze separovat od ostatních složek pomocí argentační sloupcové chromatografie podle technické specifikace ISO/TS 23647. K získání oleje a vosků byly využity samotné slupky semen, celá (neloupaná) semena a namletá celá semena pocházející z odrůdy slunečnice s vysokým podílem kyseliny olejové (HOSO). Tyto suroviny byly podrobeny extrakci v Soxhletově extraktoru. Další metodou k získání oleje společně s vosky byla zjednodušená vsádková extrakce po zahřátí suroviny v n-hexanu na 40 °C po dobu 30 minut. Výsledné produkty byly separovány kolonovou chromatografií a rozděleny na frakce, které byly následně analyzovány na plynovém chromatografu.  
--- Bc. Tereza Jirásková M2 Ing. Jan Kyselka, Ph.D. Degradace doprovodných látek lipidů při zpracování palmového oleje detail

Degradace doprovodných látek lipidů při zpracování palmového oleje

Palmový olej je nejvýznamnější surovinou tukového průmyslu, roční produkce dosahuje 75 Mt, většina je uplatněna v potravinářském průmyslu. Vyskytuje se v řadě potravinářských výrobků, nejvýznamněji však ve směsných emulgovaných a pokrmových tucích. K výrobě takových výrobků je nutné palmový olej nejdříve rafinovat. Rafinace se skládá z odslizení, bělení a deodorace-deacidifikace, cíleně se snižuje obsah nehydratovatelných fosfolipidů, pigmentů, mýdel, volných mastných kyselin, těkavých senzoricky aktivních látek a kontaminantů. Technologické podmínky (konc. kyselina fosforečná, bělící hlinka a vysoká teplota) nahrávají vzniku procesním kontaminantům jako jsou estery glycidylu a 3-MCPD. Při následných chemických modifikacích triacylglycerolů dochází k transformacím i degradaci vzniklých kontaminantů. Při totální hydrogenaci jsou vysyceny dvojné vazby z 99 % (180 – 190 °C) působením vodíku na niklovém katalyzátoru. Při tomto procesu také dochází k degradaci minoritních látek. Byly hodnoceny vzorky slunečnicového a sójového oleje v různých krocích rafinačního procesu. Dále byla provedena simulace hydrogenace: V řepkovém oleji byla sledována degradace fytosterolů při působení teplot 160 °C a 200 °C, a ve slunečnicovém oleji degradace výše zmíněných kontaminantů při teplotě 160 °C.  
Aktualizováno: 4.5.2020 16:18, : Jitka Čejková

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi