|
8:30
|
Bc.
Marta
Hybášková
|
M2
|
doc. Ing. Kamil Záruba, Ph.D.
|
Studium retence nukleotidů na nových steroidních stacionárních fázích
|
detail
Studium retence nukleotidů na nových steroidních stacionárních fázích
Nukleotidy jsou skupina molekul vyskytujících se ve všech živých organismech a zastávajících zásadní úlohu v řadě biologických procesů. Proto probíhají neustálé pokusy o vývoj a zdokonalování metod jejich separace a kvantifikace. Jednou z možností je využití HPLC se steroidními stacionárními fázemi, které se skládají např. z derivátů cholesterolu či žlučových kyselin. Tyto fáze poskytují místa pro řadu odlišných interakcí s analyty, navíc mohou být tvarově selektivní a u některých fází byla prokázána i enantioselektivita. Stacionární fáze, kterým se věnuje tato práce, byly připraveny Ugiho reakcí. Byly zkoumány dvě steroidní fáze (derivát kyseliny cholové a deoxycholové), a jako reference byla použita stacionární fáze tvořená 3-aminopropyl silikagelem. Na těchto fázích byla testována separace čtyř nukleotidů (adenosin, guanosin a uridin 5´-monofosfát, cyklický guanosin 3´,5´-monofosfát) za podmínek izokratické eluce s použitím mobilní fáze tvořené fosforečnanovým pufrem (c = 6,7 mmol·l-1, pH = 7,4) a methanolem v objemovém poměru 80:20 a 90:10. Byl použit absorpční detektor a signál byl vyhodnocován při 264 nm. Byl sledován vliv substituentů stacionárních fází na retenční chování nukleotidů, vliv složení mobilní fáze, a dále stabilita stacionárních fází a opakovatelnost analýz.
|
|
8:45
|
Bc.
Věra
Kantorová
|
M2
|
Ing. Antonín Kaňa, Ph.D.
|
Využití metody sp-ICP-MS pro monitoring stříbrných nanočástic v kosmetických přípravcích
|
detail
Využití metody sp-ICP-MS pro monitoring stříbrných nanočástic v kosmetických přípravcích
Nanotechnologie dnes nachází využití v široké škále odvětví, mimo jiné i v kosmetickém průmyslu. Využití zde nachází například nanočástice oxidu titaničitého a zinečnatého, které se používají v opalovacích přípravcích. Zajímavé využití však díky svým antiseptickým vlastnostem nabízí i nanočástice stříbra. Předkládaná práce se zabývá přípravou vzorků kosmetických přípravků pro analýzu stříbrných nanočástic pomocí hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem v single particle módu. Na disperzi standardu stříbrných nanočástic byla testována časová stabilita částic v různých extrakčních činidlech. Dále byla optimalizována koncentrace vybraného extrakčního činidla, velikost navážky a doba extrakce. Pro optimalizovanou metodiku byla stanovena mez detekce. Metodika byla následně aplikována na reálné kosmetické přípravky.
|
|
9:00
|
Bc.
Jana
Karlíčková
|
M2
|
Ing. Antonín Kaňa, Ph.D.
|
Přímá analýza stopových prvků ve víně metodou ICP-MS
|
detail
Přímá analýza stopových prvků ve víně metodou ICP-MS
V potravinářském průmyslu, stejně jako v jiných průmyslových odvětvích, dochází k padělání výrobků za účelem neoprávněného obohacení padělatelů. Spotřebiteli velmi oblíbenou, ale také hojně falšovanou komoditou je víno. Existuje pestrá škála způsobů falšování vína – příkladem může být neoprávněný přídavek cukrů, vody, klamavé označení stáří či geografického původu. Jednou z možností ověření geografického původu je analýza stopových prvků. V této práci byla vyvinuta metoda přímého stanovení stopových prvků ve víně metodou ICP-MS, kdy vzorky vína nejsou před analýzou složitě nebo zdlouhavě upravovány a jsou pouze vhodně naředěny. Tento způsob přípravy vzorku je jednoduchý, rychlý a je vhodný pro velký objem vzorků k analýze. Komplikací tohoto způsobu přípravy vzorků je přítomnost organické matrice, která je při měření příčinou nespektrálních interferencí, což má za následek nepřesné výsledky. Příprava vzorků vín byla optimalizována pro minimalizaci matričních vlivů, vyvinutá metoda byla validována a byla využita při analýze moravských vín.
|
|
9:15
|
Pavlína
Kvášová
|
B3
|
prof. Ing. Oto Mestek, CSc.
|
Stanovení stopových prvků v destilátech hmotnostní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem
|
detail
Stanovení stopových prvků v destilátech hmotnostní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem
Destiláty jsou ve světě velmi oblíbené a vyhledávané. Obsah stopových prvků v destilátech nese informace o jejich původu – použitých surovinách, technikách zpracování a kvalitě vody použité pro ředění destilátů. Měření vybraných stopových prvků v alkoholických nápojích je vyžadováno z hlediska kontroly kvality. Obsahují však vysoký obsah ethanolu, který znesnadňuje stanovení jednotlivých prvků. Cílem této práce bylo zjistit, jak ovlivňuje koncentrace ethanolu signály stanovovaných prvků při analýze metodou hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem a vypracovat a validovat metodiku stanovení stopových prvků s jednoduchou přípravou vzorku. Ředěním vzorků destilátů a použitím roztoků vhodných vnitřních standardů bylo možné potlačit vliv matrice a vybrané prvky stanovit. Pro každý prvek se zjistila mez detekce, ověřila se přesnost stanovení v matrici irské whiskey. Nakonec se stanovil obsah stopových prvků ve vybraných vzorcích irské whiskey.
|
|
9:30
|
Bc.
Barbora
Linhartová
|
M2
|
prof. RNDr. Štěpán Urban, CSc.
|
Měření lidského pachu pomocí GCxGC-TOF
|
detail
Měření lidského pachu pomocí GCxGC-TOF
Lidský pach je pro každého člověka individuální stejně jako například DNA nebo otisk prstu, proto by mohl využíván k identifikaci jedince nejen v souvislosti s trestnou činností. Doposud však nebyl kód lidského pachu rozluštěn, proto jsou hledány souvislosti jednotlivých vlivů a faktorů na lidský pach. Jedním z faktorů, který ovlivňuje lidský pach u žen, jsou především pohlavní hormony, jejichž hladiny se v průběhu menstruačního cyklu mění. Lze tedy předpokládat, že se tato skutečnost odrazí i na složení lidského pachu ženy. Tento vliv byl zkoumán již dříve, a to za použití GC/MS, ovšem tento experiment nebyl statisticky významný. V rámci této práce byla vypracována literární rešerše na téma ženské hormony a jejich metabolismus. Byly naměřeny vzorky pachu ženy v různých obdobích menstruačního cyklu pomocí metody GCxGC-TOF. Ve výsledných chromatogramech byly hledány metabolity těchto hormonů a látky s nimi související.
|
|
9:45
|
Bc.
Věra
Schrenková
|
M1
|
Ing. Antonín Kaňa, Ph.D.
|
Speciační analýza rtuti: postkolonové generování hydridů a studium jejich dealkylací pomocí kryogenní pasti
|
detail
Speciační analýza rtuti: postkolonové generování hydridů a studium jejich dealkylací pomocí kryogenní pasti
Rtuť je považována za jeden z nejvíce toxických prvků a její přítomnost v životním prostředí má tak značně negativní vliv na lidské zdraví i ekosystém. Vyskytuje se v několika chemických formách (speciích), které se odlišují vlastnostmi, jako je metabolismus či schopnost bioakumulace. Všechny sloučeniny rtuti však vzhledem ke svým toxickým vlastnostem představují zdravotní riziko již ve velmi nízkých koncentracích. Obvyklým přístupem ke speciační analýze, tedy k identifikaci a kvantifikaci jednotlivých specií, je spřažení separační techniky s prvkově citlivým detektorem na spektrometrické bázi. V rámci této práce byla ke speciační analýze využita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie na obrácených fázích (RP-HPLC) spřažená s hmotnostní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS), díky níž byly úspěšně separovány a kvantifikovány toxikologicky významné specie dvojmocná rtuť, methylrtuť, ethylrtuť a fenylrtuť. Zařazením kroku postkolonového generování těkavých sloučenin (VCG) došlo pro všechny specie k významnému snížení detekčních limitů a lepší opakovatelnosti stanovení. Dále byly během VCG vůbec poprvé studovány změny ve speciaci těkavých sloučenin rtuti, které byly kvantifikovány pomocí kryogenní pasti představující příklad jednoduché plynové chromatografie.
|
