Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
SVK
Nacházíte se: Studentská vědecká konference  → SVK 2019
iduzel: 49226
idvazba: 55645
šablona: stranka
čas: 1.12.2021 03:29:36
verze: 5002
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/?year=2019
branch: trunk
Obnovit | RAW

SVK 2019

Sborníky 2019: FCHT, FTOP, FPBT, FCHI 

 

Termín konání SVK

V akademickém roce 2019/2020 proběhla SVK ve čtvrtek 21. 11. 2019.

Organizace SVK

Organizace SVK je zajišťována prostřednictvím děkanátů fakult. Oddělení pro vědu a výzkum (VaV) zajišťuje rozpočet SVK z dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum. Ostatní zdroje zajišťují fakulty.

Soutěž bude probíhat v přednáškových a posterových sekcích, výběr formy je na rozhodnutí vedení fakulty. Minimální počet prací soutěžících v každé sekci je šest, maximální počet prací není limitován.

V případě dotazů ohledně SVK se obracejte na příslušné ústavní či fakultní koordinátory.

Na Oddělení VaV má SVK na starosti Veronika Popová, tel. 220 44 3806, veronika.popova@vscht.cz. Dotazy ohledně elektronického přihlašovacího systému směřujte na jitka.cejkova@vscht.cz.

Časový harmonogram přípravy SVK 2019

  • Do 1. 10. 2019 jmenuje děkan fakultního organizátora SVK a jeho jméno nahlásí děkanáty na odd. VaV. Dále určí pracovníky zodpovědné za organizaci jednotlivých sekcí.
  • Od 7. do 21. 10. 2019 se studenti závazně přihlásí do soutěže pomocí elektronického přihlašovacího systému http://svk.vscht.cz. K přístupu do systému použijí své školní přihlašovací údaje, vyplní ročník, jméno vedoucího práce a název svého příspěvku. Každý student může přihlásit jednu soutěžní práci a to s vědomím svého vedoucího práce.
  • Fakulty na základě počtu přihlášených studentů nahlásí do 25. 10. 2019 na odd. VaV počet sekcí na fakultě a počet soutěžních prací v jednotlivých sekcích.
  • Do 8. 11. 2019 studenti pomocí elektronického přihlašovacího systému nahrají anotaci svojí práce (max. 1300 znaků, max. 1 obrázek rozměru 16:9, možnosti formátování jsou návodně uvedeny v přihlašovacím systému).
  • Do 15. 11. 2019 fakultní organizátoři v elektronickém přihlašovacím systému roztřídí všechny soutěžní práce do jednotlivých sekcí na fakultě, dále uvedou názvy sekcí, místo a čas konání a složení komisí. Složení hodnotících komisí pro jednotlivé sekce určí vedení fakulty. Komise je nejméně tříčlenná a členy z řad akademických pracovníků mohou doplnit odborníci spolupracujících firem a průmyslových podniků. Předsedou komise by měl být profesor nebo docent.
  • Sborníky jednotlivých ústavů/sekcí a fakult budou automaticky vygenerovány na základě údajů uvedených v elektronickém přihlašovacím systému.

Další informace k soutěži

  • U příležitosti SVK je vyhlášena soutěž o Cenu Julie Hamáčkové v kategorii Studentská práce typu SVK; vyhlášení soutěže a bližší informace na http://gro.vscht.cz/cjh
  • Občerstvení pro komise a soutěžící hradí ústavy z vlastních prostředků.
  • Organizace průběhu soutěže v sekcích je výlučně věcí rozhodnutí fakult.
  • Finanční příspěvek na ocenění soutěžních prací bude hrazen z prostředků dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum (IGA 2019). Jeho výše bude stanovena dohodou proděkanů a prorektora pro VaV podle celkového počtu přihlášených soutěžních prací. Oceněna bude účast a dále první tři místa v každé sekci. Výplata příspěvku studentům bude provedena bezhotovostním převodem, zajistí děkanáty fakult. Je vítána další finanční nebo věcná podpora účastníků SVK ze sponzorských zdrojů. Její výše (hodnota), způsob rozdělení a výplaty je plně v kompetenci komise sekce.
  • Vytištění diplomů budou zajišťovat fakulty.

 

Rekapitulace termínů: 

Datum

Akce

1. 10.

jmenování fakultního organizátora a organizátorů jednotlivých sekcí

21. 10.

uzávěrka podávání přihlášek

8. 11.

uzávěrka nahrávání anotací

15. 11.

seznam sekcí, místo a čas konání, složení komisí, seznam sponzorů jednotlivých sekcí

18. 11.

Hotová příprava pro vygenerování sborníků v aplikaci svk

21. 11.

SVK

6.12.

Písemná zpráva z fakult na VaV o průběhu soutěže

 

 SVK 2019 - vyhlášení

Nejste zalogován/a (anonym)

Klinická biochemie (prostory ústavu 320 - 9:00)

  • Předseda: doc. Dr. Ing. Zuzana Novotná
  • Komise: PharmDr. Jindřiška Angelini, Ph.D., Ing. Tomáš Podzimek, Ph.D., Ing. Anna Macůrková, Ph.D.
Čas Jméno Ročník Školitel Název příspěvku Anotace
--- Bc. Tereza Kustošová M2 Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D. Účinky netoxických koncentrací T2 toxinu na zánětlivou signalizaci detail

Účinky netoxických koncentrací T2 toxinu na zánětlivou signalizaci

T2 toxin je sekundární metabolit plísní rodu Fusarium spp. Tyto mikroorganismy mohou infikovat plodiny jako je kukuřice, pšenice, ječmen či rýže, na poli, ale i při skladování. Molekula je stabilní při vysokých teplotách i v kyselém pH žaludku. T2 toxin se řadí mezi trichotecenové mykotoxiny a díky amfifilnímu charakteru snadno proniká do buněk, kde se váže do aktivního místa enzymu peptidyltransferasa na ribozomu a inhibuje syntézu proteinů. To může mít za následek ribotoxický stres. Výsledkem této signální dráhy je produkce mediátorů zánětu. Tato imunitní reakce je fyziologická obrana organismu na poškození tkání. Dochází ke zvýšené produkci molekul cytokinů, které mimo jiné způsobí stav nazývaný oxidační vzplanutí. Při něm v buňce dochází k aktivaci enzymů NADPH oxidasy, která se podílí na syntéze reaktivních kyslíkových sloučenin (ROS) a zvyšování oxidačního stresu či NO syntasy a tedy zvýšení koncentrace jedovatého oxidu dusnatého. Cílem této práce je sledování vlivu netoxických koncentrací na zánětlivou signalizaci. Tento proces lze sledovat měřením aktivity NADPH oxidasy či NO syntasy, hladin ROS produkovaných buňkou nebo mitochondriálního membránového potenciálu. Ze získaných výsledků je patrné, že T2 toxin má prooxidační vlastnosti a zvyšuje zánětlivou signalizaci.  
--- Bc. Olha Pyko M2 Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D. Vliv laktátu na hojení ran in vitro detail

Vliv laktátu na hojení ran in vitro

Při hojení rány dochází k obnově poraněné kožní tkáně. Úvodním dějem jsou zánětlivé změny související s aktivací vrozené imunity, následně dochází k množení fibroblastů, buněk pojivové tkáně, a závěrem k angiogenezi a reepitelizaci. Proces hojení může být ovlivněn různými faktory, mezi něž patří i kyselina mléčná. Ze studií vyplývá, že koncentrace laktátu se v hojicí ráně zvyšuje, a to z důvodu nedostatečného zásobení kyslíkem, posílené proliferace buněk, případně i energeticky náročné imunitní odpovědi proti pronikajícím patogenům. Pomocí simulace hojení rány lze sledovat dynamiku migrace buněk na poškozené místo. Cílem práce bylo zavést metody pro studium vlivu kyseliny mléčné na růst a migraci fibroblastů in vitro. Pro studium migrace buněk byl zaveden scratch test a růst buněk byl sledován s využitím resazurinové metody. Porovnávány byly čtyři druhy medií: kontrolní, médium s přídavkem kyseliny mléčné, laktátu sodného či kyseliny chlorovodíkové. Bylo zjištěno, že mírná acidóza a přítomnost laktátového aniontu v porovnání s kontrolními podmínkami migraci posílí. Z hlediska růstu buněk bylo zjištěno, že mírná acidóza a přítomnost laktátového aniontu má stimulační účinek.   
--- Bc. Martina Hošková M2 doc. Mgr. Ing. Štěpánka Kučková, Ph.D. Diagnostika rakoviny pankreatu pomocí hmotnostní spektrometrie  detail

Diagnostika rakoviny pankreatu pomocí hmotnostní spektrometrie 

Rakovina pankreatu je vzhledem ke zvyšující se celosvětové incidenci a neklesající mortalitě stále se zvyšující hrozbou. Pětiletá míra přežití pacientů je menší než 5 %. Diagnóza tohoto onemocnění přichází ve většině případů pozdě a pouze u 20 % pacientů se setkáváme s chirurgicky resekovatelným karcinomem. Mezi hlavní příčiny obtížné diagnostiky patří pozdní klinické projevy onemocnění, omezená přístupnost zobrazovacích metod ke tkáni slinivky břišní a malá specifita rutinně používaného biomarkeru CA 19-9. Ve své práci se zabývám rozlišením krevní plazmy pacientů s rakovinou pankreatu, rizikových pacientů s čerstvě vyvinutým DM (diabetes mellitus typ 2) a zdravých jedinců. K tomuto rozlišení využívám techniku hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF a následně data zpracovávám pomocí PCA (analýzy hlavních komponent), kdy se mi podařilo rozlišit tyto skupiny. Protože je technicky obtížné studovat proteiny vyskytující se v plazmě v malém množství, je nutné najít vhodnou metodu pro odstranění abundantních proteinů. Po depleci albuminu, aplikaci techniky ESI-Q-TOF MS a vyhodnocení dat pomocí PCA-LDA (analýzy hlavních komponent – lineární diskriminační analýzy) se mi podařilo identifikovat proteiny, které by mohly sloužit jako potencionální biomarkery karcinomu pankreatu.
--- Bc. Jana Hahnl M2 doc. Ing. Barbora Holubová, Ph.D. Tromboxan B2 jako potenciální nový prognostický marker v séru pacientů s rakovinou prostaty detail

Tromboxan B2 jako potenciální nový prognostický marker v séru pacientů s rakovinou prostaty

Pro léčbu rakoviny prostaty se v současné době používá řada způsobů léčby. Mezi terapeutické přístupy patří také vakcíny založené na bázi dendritických buněk. Jako jeden z nejspolehlivějších parametrů hodnocení účinku jednotlivých terapeutických postupů slouží tzv. doba zdvojení prostatického specifického antigenu. Přesto je třeba stále nacházet nové, spolehlivé a specifické biomarkery s výpovědní hodnotou směrem k vývoji klinického obrazu pacienta. Společnost SOTIO, a.s. vyvíjí mimo jiné nový typ buněčné vakcíny založené na bázi dendritických buněk. Cílem práce je prozkoumat možnosti stanovení hladin tromboxanu A2 prostřednictvím analýzy jeho stabilního metabolitu tromboxanu B2 metodou EIA (kompetitivní) ve vzorcích získaných od pacientů. Na možný význam tromboxanů v etiopatogenezi rakoviny prostaty poukazuje řada publikací. Byly studovány výsledky stanovení hladiny tromboxanu B2 pomocí kitů dvou výrobců Neogen a Cayman. Probíhá optimalizace metody – volba vhodných sérií ředění pacientských vzorků, tak aby byl získán dostatek dat v lineární oblasti kalibrační křivky. Jako obtížná se zatím jeví příprava séra zdravého dárce bez obsahu tromboxanu B2 po podání kyseliny acetylsalicylové.
--- Bc. Dominika Fečková M2 Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D. Antimikrobiální efekt funkcionalizovaných materiálů detail

Antimikrobiální efekt funkcionalizovaných materiálů

Táto práca sa zaoberá testovaním antimikrobiálneho efektu funkcionalizovaných materiálov. Jedným z testovaných materiálov sú nanoroboty BiVO4, ktoré je možné poháňať svetlom. Tieto nanoroboty, ktoré môžeme nazvať aj nanomotory sú schopné transportovať pasívne častice. Po osvietení adherujú ku kvasinkám. Adherenci vieme ovládať zapnutím a vypnutím svetla. U týchto nanorobotov sme testovali ich fungicídny účinok, ktorý je založený na princípe fotodynamickej terapie. Modelovým organizmom boli kvasinky Saccharomyces cerevisiae . Ďalším testovaným materiálom boli nanoroboty BiVO4 potiahnuté oxidom železnato-železitým. Tým získali tieto nanoroboty magnetické vlastnosti. U BiVO4/Fe3O4 bol fungicídny efekt pasivovaný a naším cieľom bolo otestovať adherenci ku kvasinkám po osvietení viditeľným svetlom. Modelovým organizmom boli opäť kvasinky Saccharomyces cerevisiae a  experimet prebehol taktiež na pive. Výsledky experimentov nám u prvého materiálu BiVO4 potvrdili fungicídny efekt, ktorý by bolo možné využiť napríklad na odstránenie mikrobiálnej kontaminácie vo vode. Nanomagnety BiVO4/Fe3O4 po osvietení adherovali ku kvasinkám a tak majú potenciál k odstraňovaniu zbytkových kvasiniek z biotechnologických suspenzií.  
--- Bc. Jiří Stodola M2 Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D. Vývoj a in vitro testování lubrikačního gelu bránícího přenosu HIV detail

Vývoj a in vitro testování lubrikačního gelu bránícího přenosu HIV

Od objevení viru HIV uplynuly už více než tři dekády, ale hledání vhodného a účinného přípravku zabraňujícímu jeho přenosu sexuální cestou stále pokračuje. Jedním z možných přístupů je aplikace funkčního lubrikantu. V počátcích tohoto výzkumu, kdy ještě nebyl zcela znám mechanismus infikování cílových buněk hostitele, byly používány nespecificky působící přípravky na bázi povrchově aktivních látek. Jejich cílem bylo buď přímo narušit obalové struktury viru anebo vytvořit prostředí nehostinné pro jeho existenci. Klinické výzkumy však ukázaly, že účinnost přenosu HIV naopak zvyšují. Naším cílem je vyvinout přípravek, který by nebyl cytotoxický, neindukoval zánětlivou odpověď a zároveň byl účinný proti viru HIV. Jako výchozí materiál posloužila kyselina mléčná, coby přirozený metabolit poševní mikroflóry, kterou jsme s využitím mikrovlnného záření kondenzovali a vytvořili tak oligolaktidy. Jejich hydrolýzou je okolní prostředí okyselováno. Cytotoxicita preparátů byla hodnocena na základě ovlivnění životaschopnosti buněk tkáňových linií Caco, HDF, HEK-293 a HeLa. K vyhodnocení životaschopnosti buněk byl použit resazurinový test. Vliv preparátů na viriony HIV-1 byl posuzován dle účinnosti transfekce buněk HEK-293, se kterými byly viriony po expozici preparátům kultivovány.  
Aktualizováno: 4.5.2020 16:18, : Jitka Čejková

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi