Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
SVK
Nacházíte se: Studentská vědecká konference  → SVK 2019
iduzel: 49226
idvazba: 55645
šablona: stranka
čas: 1.12.2021 04:30:43
verze: 5002
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/?year=2019
branch: trunk
Obnovit | RAW

SVK 2019

Sborníky 2019: FCHT, FTOP, FPBT, FCHI 

 

Termín konání SVK

V akademickém roce 2019/2020 proběhla SVK ve čtvrtek 21. 11. 2019.

Organizace SVK

Organizace SVK je zajišťována prostřednictvím děkanátů fakult. Oddělení pro vědu a výzkum (VaV) zajišťuje rozpočet SVK z dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum. Ostatní zdroje zajišťují fakulty.

Soutěž bude probíhat v přednáškových a posterových sekcích, výběr formy je na rozhodnutí vedení fakulty. Minimální počet prací soutěžících v každé sekci je šest, maximální počet prací není limitován.

V případě dotazů ohledně SVK se obracejte na příslušné ústavní či fakultní koordinátory.

Na Oddělení VaV má SVK na starosti Veronika Popová, tel. 220 44 3806, veronika.popova@vscht.cz. Dotazy ohledně elektronického přihlašovacího systému směřujte na jitka.cejkova@vscht.cz.

Časový harmonogram přípravy SVK 2019

  • Do 1. 10. 2019 jmenuje děkan fakultního organizátora SVK a jeho jméno nahlásí děkanáty na odd. VaV. Dále určí pracovníky zodpovědné za organizaci jednotlivých sekcí.
  • Od 7. do 21. 10. 2019 se studenti závazně přihlásí do soutěže pomocí elektronického přihlašovacího systému http://svk.vscht.cz. K přístupu do systému použijí své školní přihlašovací údaje, vyplní ročník, jméno vedoucího práce a název svého příspěvku. Každý student může přihlásit jednu soutěžní práci a to s vědomím svého vedoucího práce.
  • Fakulty na základě počtu přihlášených studentů nahlásí do 25. 10. 2019 na odd. VaV počet sekcí na fakultě a počet soutěžních prací v jednotlivých sekcích.
  • Do 8. 11. 2019 studenti pomocí elektronického přihlašovacího systému nahrají anotaci svojí práce (max. 1300 znaků, max. 1 obrázek rozměru 16:9, možnosti formátování jsou návodně uvedeny v přihlašovacím systému).
  • Do 15. 11. 2019 fakultní organizátoři v elektronickém přihlašovacím systému roztřídí všechny soutěžní práce do jednotlivých sekcí na fakultě, dále uvedou názvy sekcí, místo a čas konání a složení komisí. Složení hodnotících komisí pro jednotlivé sekce určí vedení fakulty. Komise je nejméně tříčlenná a členy z řad akademických pracovníků mohou doplnit odborníci spolupracujících firem a průmyslových podniků. Předsedou komise by měl být profesor nebo docent.
  • Sborníky jednotlivých ústavů/sekcí a fakult budou automaticky vygenerovány na základě údajů uvedených v elektronickém přihlašovacím systému.

Další informace k soutěži

  • U příležitosti SVK je vyhlášena soutěž o Cenu Julie Hamáčkové v kategorii Studentská práce typu SVK; vyhlášení soutěže a bližší informace na http://gro.vscht.cz/cjh
  • Občerstvení pro komise a soutěžící hradí ústavy z vlastních prostředků.
  • Organizace průběhu soutěže v sekcích je výlučně věcí rozhodnutí fakult.
  • Finanční příspěvek na ocenění soutěžních prací bude hrazen z prostředků dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum (IGA 2019). Jeho výše bude stanovena dohodou proděkanů a prorektora pro VaV podle celkového počtu přihlášených soutěžních prací. Oceněna bude účast a dále první tři místa v každé sekci. Výplata příspěvku studentům bude provedena bezhotovostním převodem, zajistí děkanáty fakult. Je vítána další finanční nebo věcná podpora účastníků SVK ze sponzorských zdrojů. Její výše (hodnota), způsob rozdělení a výplaty je plně v kompetenci komise sekce.
  • Vytištění diplomů budou zajišťovat fakulty.

 

Rekapitulace termínů: 

Datum

Akce

1. 10.

jmenování fakultního organizátora a organizátorů jednotlivých sekcí

21. 10.

uzávěrka podávání přihlášek

8. 11.

uzávěrka nahrávání anotací

15. 11.

seznam sekcí, místo a čas konání, složení komisí, seznam sponzorů jednotlivých sekcí

18. 11.

Hotová příprava pro vygenerování sborníků v aplikaci svk

21. 11.

SVK

6.12.

Písemná zpráva z fakult na VaV o průběhu soutěže

 

 SVK 2019 - vyhlášení

Nejste zalogován/a (anonym)

Biotechnologie II (A11 - 9:00)

  • Předseda: prof. Ing. Pavel Dostálek, CSc
  • Komise: doc. Dr. Ing. Michaela Rumlová, doc. Ing. Olga Maťátková, Ph.D.
Čas Jméno Ročník Školitel Název příspěvku Anotace
--- Bc. Elizaveta Timkina M2 doc. Ing. Irena Kolouchová, Ph.D. Fenotypová variabilita kmenů rodu Kocuria izolovaných z extrémních lokalit detail

Fenotypová variabilita kmenů rodu Kocuria izolovaných z extrémních lokalit

Léčebné lázeňské prameny jsou používány jak k pitným, tak koupelovým kúrám. Běžné mikrobiologické testy, které se u těchto vod provádějí, zahrnují testy např. na koliformní bakterie. Ale i tyto vody jsou zdrojem mikroorganismů, které mohou být biotechnologicky cenné. Práce se zabývá testováním vybraných kmenů rodu Kocuria izolovaných z léčebných vod v Jáchymově, které jsou využívány ke koupelím pro přirozený obsah rozpuštěného radonu. Mikroorganismy rodu Kocuria jsou předmětem mnoha studií pro své široké metabolické schopnosti a produkci zajímavých sekundárních metabolitů. U jednotlivých kmenů byla testována jejich fyziologická aktivita při různých teplotách a schopnost utilizace různých substrátů.
--- Bc. Markéta Kulišová M2 doc. Ing. Irena Kolouchová, Ph.D. Základní charakteristika sekundárních metabolitů révy vinné detail

Základní charakteristika sekundárních metabolitů révy vinné

Díky četnému využití révy vinné, v podobě hroznů (stolní víno, hrozinky) a nápojů, se tato kulturní rostlina stala jednou z nejdůležitějších a nejdéle pěstovaných na světě. Fytochemie révy vinné je bohatá na širokou škálu sloučenin. Mnoho z nich je známo svými léčebnými aplikacemi v terapii rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění a dalších. Farmaceuticky využitelné látky patří mezi produkty sekundárního metabolismu jak samotné rostliny Vitis vinifera, tak endofytních mikroorganismů révy. Endofyty jsou definovány jako asymptomatické mikroorganismy, které kolonizují vnitřní pletiva rostlin. Sekundární metabolity endofytů vykazují pozoruhodnou chemickou rozmanitost, díky čemuž mají významný biotechnologický potenciál v medicíně, zemědělství či průmyslu. Mohou pozitivně ovlivňovat růst rostliny a zvyšovat odolnost vůči abiotickým i biotickým stresům. Cílem práce je identifikace endofytů révy vinné a jejich základní charakterizace, např. endofyty produkující metabolity s potenciální antifungální aktivitou vůči fytopatogenním mikromycetám Fusarium solani, Mucor plumbeus, Botrytis cinerea a tvorbu sideroforů.  
--- Bc Markéta Husáková M2 doc. Ing. Irena Kolouchová, Ph.D. Fenotypová variabilita endofytních kmenů rodu Kocuria izolovaných z Vitis vinifera detail

Fenotypová variabilita endofytních kmenů rodu Kocuria izolovaných z Vitis vinifera

Endofyty jsou asymptomatické mikroorganismy, které osidlují rostlinné tkáně a tvoří přirozený mikrobiom všech rostlin. Může se jednat o viry či houby, nejvyšší zastoupení však mají endofytní bakterie. Kromě svého přirozeného působení na rostliny, jako je podpora růstu, ať již přímo jako PGPB (Plant growth-promoting bacteria) či nepřímo například fixací dusíku, mají endofytní mikroorganismy také dalšími benefitními vlastnostmi. Mohou rostlinám umožňovat lepší konkurenceschopnost a odolnost proti biotickým i abiotickým nepříznivým vlivům. Práce je zaměřena na bakterie rodu Kocuria izolované ze tří odrůd Vitis vinifera (révy vinné). Zástupci rodu Kocuria mají kromě výše popsaných pozitivních vlastností pro svého rostlinného hostitele potenciální využití v biotechnologiích jako producenti pigmentů, antibiotik či exopolysacharidů. Někteří zástupci jsou schopni degradovat antibiotika a další kontaminanty v životním prostředí. Izoláty zkoumané v  práci byly identifikovány pomocí analýzy sekvence genu pro 16S rRNA jako Kocuria rosea a Kocuria rhiophila. Dále byla zkoumána růstová charakteristika jednotlivých izolátů a jejich schopnost utilizovat různé zdroje uhlíku a produkovat siderofory. Další náplní práce bude zkoumání produkovaných sideroforů a další charakterizace jednotlivých kmenů.
--- Bc. Elena Vikhrova M2 Ing. Barbora Branská, Ph.D. Produkce mléčné kyseliny v submerzním a imobilizovaném systému detail

Produkce mléčné kyseliny v submerzním a imobilizovaném systému

Potenciálním využitím kyseliny mléčné je výroba biologicky odbouratelných polymerů. Kvůli snaze snížit náklady na její produkci se testuje použití levných substrátu, jako např. hydrolyzát slámy, popřípadě levnějších zdrojů dusíku, jako je hydrolyzát peří. V této práci byl nejprve proveden screening růstu 4 kmenů bakterií mléčného kvašení na různých zdrojích uhlíku, také byl sledován vliv různých koncentrací sacharidů na růst. Jako produkční kmen pro kontinuální kultivaci v submerzním a imobilizovaném uspořádání (hybridní systém) byl zvolen kmen Lactobacillus casei 198 díky své schopnosti fermentovat xylózu obsaženou v hydrolyzátu slámy. Byl sledován vliv různých zdrojů uhlíku, jejich koncentrací a rychlostí přítoku čerstvého média do bioreaktoru na výsledné kultivační parametry (koncentrace mléčné kyseliny, výtěžnost a produktivita). Jako fermentační médium byly testovány MRS s přidáním glukózy a MRS s přidáním sacharózy, momentálně kultivace probíhá na MRS médiu, ve kterém je jako surovina pro výrobu mléčné kyseliny využíván odpadní sirob a melasa. V dalších krocích práce bude testována produkce na hydrolyzátu slámy a dusíkaté složky MRS média budou částečně nebo zcela nahrazeny hydrolyzátem peří.  
--- Bc. Patricie Novotná M2 Ing. Barbora Branská, Ph.D. Produkce biobutanolu z odpadní lignocelulózové biomasy přítokovanou kultivací detail

Produkce biobutanolu z odpadní lignocelulózové biomasy přítokovanou kultivací

Butanol má v současné době uplatnění jako aditivum do pohonných hmot, extraktant antibiotik, hormonů či vitaminů. V současnosti je prováděn výzkum za účelem navýšení jeho produkce a nalezení levných surovin pro fermentaci. Při mikrobiální produkci butanolu lze jako substrát využít odpadní lignocelulózovou biomasu. Pro tuto práci byla jako materiál zvolena pšeničná sláma. V prvním kroku byla sláma podrobena alkalické hydrolýze a následně využita jako kultivační médium při kultivaci bakterií rodu Clostridium v bioreaktoru. Kultivace byly zahájeny ve vsádkovém režimu, kdy kultivačním médiem byl hydrolyzát slámy, při jehož hydrolýze byl použit roztok hydroxidu o nižší koncentraci a vzniklo tak méně inhibičních látek. Při poklesu hodnoty pH uvnitř reaktoru byl spuštěn přítok hydrolyzátu slámy, při jehož hydrolýze byl použit koncentrovanější roztok hydroxidu. Tím bylo dosaženo lepší výtěžnosti glukózy ze substrátu, a tak mohlo dojít k vyšší produkci butanolu. Přítokování média lze zahájit v různých fázích aceton-butanol-etanolové fermentace, což má vliv na průběh kultivace a výsledný zisk butanolu. V rámci práce je zjišťován optimální čas zahájení přítoku pro dosažení co nejvyšší produkce butanolu.
--- Bc. Anastasiia Vasyliuk M2 prof. Ing. Alena Čejková, CSc. Vliv postřiků na fyziologický stav révy vinné detail

Vliv postřiků na fyziologický stav révy vinné

Vinařské technologie ovlivňují obsah polyfenolů a endofytů v rostlině Vitis vinifera, a tím nepřímo ovlivňují její fyziologický stav a tím i kvalitu hroznů, barvu, chuťové a čichové vnímání a potenciál stárnutí vína. Endofytní mikroorganismy a polyfenolové fytoalexiny, které mohou být produkovány jak rostlinou tak endofyty, jako např. stilbenoid resveratrol, mohou příznivě působit na růst hostitelské rostliny. Nedávno se rozšířily biodynamické a organické způsoby pěstovaní révy vinné přičemž je jen málo probádané jestli použití organických a rostlinných postřiku poskytuje nějaké výhody spojené s růstem a následně kvalitou hroznů a finálního produktu – vína, z hlediska obsahu antioxidantů, zastoupení a aktivity endofytních mikroorganismů. V této prací byly srovnány vzorky z různých částí révy vinné (letorosty, třapiny, slupky) s odlišným způsobem pěstovaní (konvenčně, organicky a biodynamicky) v průběhu roku z pohledu obsahu polyfenolů a taky vliv postřiků na aktivity endofytů v letorostech révy pocházejících z konvenční a biodynamické vinice. Nebyly pozorovány statisticky významné rozdíly mezi obsahem antioxidantů v letorostech , ale bylo zjištěno, že endofyty z biodynamické vinice produkovaly vyšší množství sideroforů a fytohormonu IAA ve srovnání s endofyty z konvenční vinice.  
--- Bc. Andrea Schovánková M2 prof. Ing. Martin Fusek, CSc. Hodnocení nových enzymaticky stabilních inhibitorů galektinů 1 a 3 detail

Hodnocení nových enzymaticky stabilních inhibitorů galektinů 1 a 3

Galektiny 1 a 3 jsou lektinové proteiny, které se přirozeně nachází v různých živočišných tkáních. Kromě toho bývají ale také produkovány tumorovými buňkami jako jistá forma obrany nádoru proti imunitnímu systému organismu. Díky specifické vaznosti těchto proteinů jsou totiž schopné interakce s povrchovými strukturami T-lymfocytů vyvolávající jejich apoptózu. Z toho důvodu představují galektiny atraktivní cíl pro výzkum nových přístupů k protirakovinným terapiím. Galektinové inhibitory by se mohly stát součástí kombinovaných chemoterapií a podporovat samotný imunitní systém pacienta. Cílem mojí práce je optimalizace a použití metod pro vyhodnocení účinků potenciálních nových galektinových inhibitorů připravovaných v rámci tohoto projektu na VŠCHT i na ÚOCHB AV ČR. Pro tento účel byly izolovány mononukleární buňky z lidské periferní krve a byly připraveny rekombinantní galektiny 1, 3 a vazebná doména galektinu 3. Hodnocení aktivity nových inhibitorů galektinu 1 bylo provedeno na aktivovaných lymfocytech pomocí průtokové cytometrie a aktivita inhibitorů galektinu 3 bude srovnávána podle chemotaktické aktivity galektinu 3 vůči monocytům. Pro ověření výsledků bylo použito stanovení disociační konstanty inhibitorů s galektiny pomocí fluorescenční polarimetrie.
--- Bc. Jakub Kolář M1 prof. Ing. Alena Čejková, CSc. Fytofabrikace nanočástic stříbra a jejich aktivita vůči suspenzním buňkám Pseudomonas aeruginosa detail

Fytofabrikace nanočástic stříbra a jejich aktivita vůči suspenzním buňkám Pseudomonas aeruginosa

Vzrůstající rezistence mikroorganismů k průmyslově a klinicky používaným antibiotikům se stala jedním z velmi důležitých témat poslední doby a hledáním řešení tohoto problému se začala zabývat řada výzkumných skupin. Slibnou alternativou se v současnosti zdá být použití kovových nanočástic. Stávající fyzikální a chemické metody syntézy takových nanočástic jsou bohužel poměrně finančně náročné a představují zátěž pro životní prostředí. Východiskem by mohlo být nalezení vhodné metody pro jejich biotechnologickou produkci. V této studii jsme se zabývali fytofabrikací nanočástic stříbra pomocí extraktu z letorostů Vitis vinifera a jejich antimikrobiálním působením vůči čtyřem kmenům gramnegativní bakterie Pseudomonas aeruginosa. Antimikrobiální působení bylo sledováno na suspenzní populaci buněk měřením optické denzity v průběhu kultivace v přítomnosti fytofabrikovaných stříbrných nanočástic. Pomocí extraktu z letorostů Vitis vinifera se podařilo připravit nanočástice stříbra, které se ukázaly být velmi účinnými při potlačování růstu suspenzních buněk Pseudomonas aeruginosa.
Aktualizováno: 4.5.2020 16:18, : Jitka Čejková

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi