Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
SVK
Nacházíte se: Studentská vědecká konference  → SVK 2019
iduzel: 49226
idvazba: 55645
šablona: stranka
čas: 1.12.2021 04:30:43
verze: 5002
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/?year=2019
branch: trunk
Obnovit | RAW

SVK 2019

Sborníky 2019: FCHT, FTOP, FPBT, FCHI 

 

Termín konání SVK

V akademickém roce 2019/2020 proběhla SVK ve čtvrtek 21. 11. 2019.

Organizace SVK

Organizace SVK je zajišťována prostřednictvím děkanátů fakult. Oddělení pro vědu a výzkum (VaV) zajišťuje rozpočet SVK z dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum. Ostatní zdroje zajišťují fakulty.

Soutěž bude probíhat v přednáškových a posterových sekcích, výběr formy je na rozhodnutí vedení fakulty. Minimální počet prací soutěžících v každé sekci je šest, maximální počet prací není limitován.

V případě dotazů ohledně SVK se obracejte na příslušné ústavní či fakultní koordinátory.

Na Oddělení VaV má SVK na starosti Veronika Popová, tel. 220 44 3806, veronika.popova@vscht.cz. Dotazy ohledně elektronického přihlašovacího systému směřujte na jitka.cejkova@vscht.cz.

Časový harmonogram přípravy SVK 2019

  • Do 1. 10. 2019 jmenuje děkan fakultního organizátora SVK a jeho jméno nahlásí děkanáty na odd. VaV. Dále určí pracovníky zodpovědné za organizaci jednotlivých sekcí.
  • Od 7. do 21. 10. 2019 se studenti závazně přihlásí do soutěže pomocí elektronického přihlašovacího systému http://svk.vscht.cz. K přístupu do systému použijí své školní přihlašovací údaje, vyplní ročník, jméno vedoucího práce a název svého příspěvku. Každý student může přihlásit jednu soutěžní práci a to s vědomím svého vedoucího práce.
  • Fakulty na základě počtu přihlášených studentů nahlásí do 25. 10. 2019 na odd. VaV počet sekcí na fakultě a počet soutěžních prací v jednotlivých sekcích.
  • Do 8. 11. 2019 studenti pomocí elektronického přihlašovacího systému nahrají anotaci svojí práce (max. 1300 znaků, max. 1 obrázek rozměru 16:9, možnosti formátování jsou návodně uvedeny v přihlašovacím systému).
  • Do 15. 11. 2019 fakultní organizátoři v elektronickém přihlašovacím systému roztřídí všechny soutěžní práce do jednotlivých sekcí na fakultě, dále uvedou názvy sekcí, místo a čas konání a složení komisí. Složení hodnotících komisí pro jednotlivé sekce určí vedení fakulty. Komise je nejméně tříčlenná a členy z řad akademických pracovníků mohou doplnit odborníci spolupracujících firem a průmyslových podniků. Předsedou komise by měl být profesor nebo docent.
  • Sborníky jednotlivých ústavů/sekcí a fakult budou automaticky vygenerovány na základě údajů uvedených v elektronickém přihlašovacím systému.

Další informace k soutěži

  • U příležitosti SVK je vyhlášena soutěž o Cenu Julie Hamáčkové v kategorii Studentská práce typu SVK; vyhlášení soutěže a bližší informace na http://gro.vscht.cz/cjh
  • Občerstvení pro komise a soutěžící hradí ústavy z vlastních prostředků.
  • Organizace průběhu soutěže v sekcích je výlučně věcí rozhodnutí fakult.
  • Finanční příspěvek na ocenění soutěžních prací bude hrazen z prostředků dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum (IGA 2019). Jeho výše bude stanovena dohodou proděkanů a prorektora pro VaV podle celkového počtu přihlášených soutěžních prací. Oceněna bude účast a dále první tři místa v každé sekci. Výplata příspěvku studentům bude provedena bezhotovostním převodem, zajistí děkanáty fakult. Je vítána další finanční nebo věcná podpora účastníků SVK ze sponzorských zdrojů. Její výše (hodnota), způsob rozdělení a výplaty je plně v kompetenci komise sekce.
  • Vytištění diplomů budou zajišťovat fakulty.

 

Rekapitulace termínů: 

Datum

Akce

1. 10.

jmenování fakultního organizátora a organizátorů jednotlivých sekcí

21. 10.

uzávěrka podávání přihlášek

8. 11.

uzávěrka nahrávání anotací

15. 11.

seznam sekcí, místo a čas konání, složení komisí, seznam sponzorů jednotlivých sekcí

18. 11.

Hotová příprava pro vygenerování sborníků v aplikaci svk

21. 11.

SVK

6.12.

Písemná zpráva z fakult na VaV o průběhu soutěže

 

 SVK 2019 - vyhlášení

Nejste zalogován/a (anonym)

Technologie mléka (B02 - 9:00)

  • Předseda: doc. Ing. Jiří Štětina, CSc.
  • Komise: doc. Ing. Ladislav Čurda, CSc., Ing. Šárka Horáčková, CSc., Ing. Iveta Klojdová, Ph.D.
Čas Jméno Ročník Školitel Název příspěvku Anotace
--- Bc. Kateřina Szewczyková M2 doc. Ing. Jiří Štětina, CSc. Faktory ovlivňující texturu pařených sýrů detail

Faktory ovlivňující texturu pařených sýrů

Sýry lze označit jako „pařené“, pokud jsou po prokysání ošetřené napařením horkou vodou, syrovátkou, mlékem nebo párou. Současné natahování sýřeniny jim dodává typickou vláknitou strukturu, a proto je pro pařené sýry textura důležitým jakostním parametrem. Cílem práce bylo vypracování metodiky laboratorní výroby a hodnocení textury pařeného sýru a jejich standardizace. Sýry byly vyráběny z čerstvého pasterovaného mléka za přídavku chloridu vápenatého (0,05 ml/100 g), pepsinového syřidla a glukono-δ-laktonu (0,5–1 g/100 g), jímž byla nahrazena fermentace mikrobiální kulturou, dávka byla zvolena tak, aby pH pokleslo na hodnotu 5. Srážení probíhalo při teplotě 35 °C po dobu 30 minut, doba odkapávání byla 2 h 15 min. Čerstvé sýry byly pařeny v syrovátce při 80 °C po dobu 1 minuty a poté charakterizovány z hlediska obsahu sušiny, tuku, bílkovin a popelovin. Pro hodnocení textury byly použity metody natahování a stlačování mezi deskami (texturní profilová analýza, relaxace napětí). Dále byla sledována závislost daných texturních deskriptorů na koncentraci soli v pařícím roztoku (0, 0,5, 1, 2 %). Takto byly vyrobeny a hodnoceny pařené sýry o obsahu sušiny 41,4–55,7 % a tuku v sušině 37,4–66,1 %.
--- Viktoriya Storozhko M2 doc. Ing. Ladislav Čurda, CSc. Vlastnosti enzymových hydrolyzátů syrovátkových bílkovin detail

Vlastnosti enzymových hydrolyzátů syrovátkových bílkovin

  Syrovátka je vedlejším produktem při výrobě sýrů a tvarohů. Laktosa je hlavní složkou sušiny v syrovátce. Nejcennější složkou jsou však syrovátkové bílkoviny α-laktalbumin, β-laktoglobulin, bovinní sérový albumin, imunoglobuliny a laktoferrin s vynikajícími funkčními a nutričními vlastnostmi.    Na modifikaci vlastností syrovátkových bilkovin lze použít enzymatickou hydrolýzu. Enzymatická proteolýza zvyšuje rozpustnost, upravuje pěnivost, emulgační a gelovací vlastnosti a uvolňuje biologicky aktivní peptidy z určitých proteinů. Existuje několik metod monitorování hydrolýzy proteinů: stanovení stupně hydrolýzy spektrofotometricky nebo pomocí pH-statu, dále SDS-PAGE nebo HPLC-MS.  Nejčastěji  použivanými enzymy pro hydrolýzu bílkovin jsou  alkalasa,  bromelain, Flavourzym a pepsin.    Práce byla zaměřena na provedení enzymatické hydrolýzy koncentrátu syrovátkových bílkovin za použítí enzymů  Laktosin a Accelerzyme CPG. Následně bylo stanoveno množství volných aminoskupin spektrofotometricky  po reakci s o-ftaldialdehydem (OPA). Z obdržených hodnot byl výpočítán stupeň hydrolýzy v závislosti na čase a dávce enzymu. Další práce bude zaměřena na sledování funkčních a senzorických vlastností hydrolyzátů.  
--- Bc. Evgeniya Strepan M2 Ing. Šárka Horáčková, CSc. Aplikace Lactobacillus plantarum do fermentovaných mléčných a nemlečných výrobků detail

Aplikace Lactobacillus plantarum do fermentovaných mléčných a nemlečných výrobků

Fermentované výrobky, které se nejčastěji vyrábějí pomocí bakterií mléčného kvašení, jsou bohatým zdrojem živin, minerálních látek a také právě zdravotně prospěšných bakterií. Práce je zaměřena na aplikaci do potravin druhu Lactobacillus plantarum, který může splňovat některé probiotické charakteristiky. U čtyř vybraných kmenů ATCC 14917, 229v, CCDM 375 a CCDM 181 byla testována schopnost fermentace různých sacharidů, jejich enzymová aktivita, růst v MRS bujónu při různém pH a různé teplotě pro výběr vhodných kultivačních podmínek. V další části práce byla ověřena schopnost růstu těchto kmenů v mléce v porovnání s růstem v sójovém a mandlovém nápoji. Všechny kmeny vykazovaly růst při pH 4–6 a teplotě 30°C a 37°C, při teplotě 42°C byl jejich nárůst nižší. U všech kmenů byla potvrzena schopnost fermentovat sacharidy (glukosa, fruktosa, sacharosa, rafinosa, laktosa), které se vyskytují v testovaných médiích. V porovnání s mlékem byl celkový počet buněk v sójovém a mandlovém nápoji vyšší.  
--- Bc. Ema Umlaufová M1 doc. Ing. Ladislav Čurda, CSc. Využití kyselé syrovátky pro přípravu dezertu detail

Využití kyselé syrovátky pro přípravu dezertu

Kyselá syrovátka představuje vedlejší produkt při výrobě čerstvých sýrů, tvarohu nebo průmyslové výroby kaseinu. Zatímco z nutričního hlediska je zdrojem plnohodnotných bílkovin a mnoha vitaminů, zejména řady B, z technologického hlediska její využití v mlékárenském průmyslu významně komplikuje vysoký obsah mléčné kyseliny a popelovin. Kromě tlakových membránových procesů se pro úpravu kyselé syrovátky v poslední době hojně využívá elektrodialýza, jejíž hybnou silou je rozdíl elektrických potenciálů. V této práci byla kyselá syrovátka zahuštěná nanofiltrací a demineralizována elektrodialýzou použita pro výrobu dezertu, kde tvořila 50 % surovin. Kromě ní dezert obsahoval smetanu a sušené odstředěné mléko. Směs byla podrobena různým podmínkám homogenizace a na základě senzorického hodnocení byl zvolen nejvhodnější postup přípravy.  
--- Bc. Tereza Kremličková M2 doc. Ing. Ladislav Čurda, CSc. Charakteristika keramických membrán při dynamické cross-flow filtraci detail

Charakteristika keramických membrán při dynamické cross-flow filtraci

Tato práce se zabývá sledováním vlastností mikro- a ultrafiltračních keramických membrán ve formě rotujících membránových disků. Vstupní surovinou byla sušená syrovátka obnovená na 7% roztok. Byla sledována závislost toku permátu na velikosti pórů membrán v rozmezí od 5 nm do 2 μm. Průměrný tok permeátu při ultrafiltraci syrovátky se pohyboval od 36,8 do 230,8 kg h-1 m-2. Práce byla zaměřena i na rozdíly složení výsledného permeátu a retentátu oproti vstupní surovině. Ve vzorcích byl stanoven obsah bílkovin dle Kjeldahla a zastoupení jednotlivých bílkovin syrovátky pomocí kapalinové chromatografie. Bílkoviny syrovátky jsou zadržovány na membránách o velikosti pórů menších než 7 nm. Výhodou použitého uspořádání dynamické cross-flow filtrace je minimální zanášení membrán.  
--- Bc. Klaudie Šudrychová M2 doc. Ing. Jiří Štětina, CSc. Textura mléčných dezertů fermentovaných v obalu detail

Textura mléčných dezertů fermentovaných v obalu

Výrobky s vysokým obsahem bílkovin patří mezi současný trend v potravinářství a jednou z možností je i mléčný výrobek s polotuhou konzistencí, která se vzniká při fermentaci v obalu. Při vývoji takového mléčného dezertu byl sledován vliv koncentrace bílkovin, sacharózy, tuku a homogenizace na viskozitu a velikost částic mléčné směsi v rámci tepelného ošetření (85 °C s výdrží 5 min) a na texturu výsledného gelu, získaného po okyselení glukono-δ-laktonem. Vznik gelu byl realizován pomocí glukono-δ-laktonu při teplotě 42 °C po dobu 4 h, přičemž pH pokleslo na hodnotu menší než 4,8. Termostabilita byla u všech vzorků vyhovující. Změna viskozity mléčné směsi se nejvíce projevila u vzorků s koncentrační řadou bílkovin. Tvrdost a křehkost gelu se zvyšovala s vyšším obsahem bílkovin a tuku. Vliv sacharózy na tvrdost gelu nebyl prokázán.  Vysoká homogenizace směsi při 1400 bar neměla významný vliv na texturu mléčného gelu, oproti homogenizaci provedené při 140 bar.  Synereze se výrazněji projevila u výrobků s nižším obsahem bílkovin, sacharózy i tuku.
--- Bc. Anežka Nováková M1 doc. Ing. Jiří Štětina, CSc. Stabilita proteinů při elektrodialýze syrovátky detail

Stabilita proteinů při elektrodialýze syrovátky

 Syrovátka je nejrozšířenější vedlejší produkt mlékárenského průmyslu, který měl dříve díky svému vysokému obsahu minerálních látek omezené využití. Využitelnost syrovátky lze zvýšit její demineralizací, což umožňuje proces elektrodialýzy. Výkon elektrodialyzačních zařízení při demineralizaci syrovátky je vyšší při zvýšené teplotě. V této práci byl studován vliv vybraných podmínek při demineralizaci sladké zahuštěné syrovátky elektrodialýzou na stabilitu syrovátkových bílkovin při teplotě 15 a 55 °C. Vedle teploty byl dále zhodnocen vliv polarizace elektrod a stupně odsolení. Pro posouzení stability syrovátkových bílkovin a stanovení podílu denaturovaných bílkovin bylo u demineralizovaných vzorků provedeno stanovení velikosti částic, zeta-potenciálu a agregace částic při záhřevu od 35 do 90 °C. Velikost částic u vzorků zpracovávaných při 55 °C dosahovala v průměru hodnot 160 ± 2 nm, při 15 °C 163 ± 1 nm. Hodnota zeta-potenciálu byla při 55 °C průměrně -11,5 ± 1 mV, při 15 °C -10,4 ± 0,6 mV. Získané výsledky neprokázaly, že by demineralizace syrovátky elektrodialýzou způsobila denaturaci syrovátkových bílkovin. Bylo ovšem zjištěno, že podmínky elektrodialýzy ovlivnily chování syrovátkových bílkovin při záhřevu nad 60 °C.
Aktualizováno: 4.5.2020 16:18, : Jitka Čejková

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi