|
9:00
|
Bc.
Josef
Fišer
|
M2
|
Ing. Martin Zlámal, Ph.D.
|
Vliv vegetace na kumulaci rtuti v brakických močálech.
|
detail
Vliv vegetace na kumulaci rtuti v brakických močálech.
Nejdelší řeka Pyrenejského poloostrova – Tajo – ústí do Atlantického oceánu poblíž Lisabonu. Estuár řeky dlouhodobě vykazuje zvýšenou koncentraci toxické rtuti, což je odrazem průmyslové činnosti v okolí. Bakterie přítomné v brakických vodách umožňují methylaci rtuti na methylrtuť - neurotoxin, akumulující se v tělech ryb a ostatních živočichů. Jejich konzumací se může dostat do potravního řetězce člověka. Byly odebrány vzorky dvou druhů rostlin (Spartina Maritima a Sarcocornia Fruticosa) včetně sedimentů z jejich blízkého i vzdálenějšího okolí. Koncentrace rtuti ve vzorcích byla měřena metodou přímého tepelného rozkladu v peci se zlatou amalgamační pastí s následnou atomovou absorpční spektroskopií. Sedimenty z míst nekolonizovaných vegetací obsahovaly vyšší koncentrace rtuti než sedimenty z blízkosti vegetace. Kořeny rostlin obsahovaly vyšší koncentrace rtuti než stonky a listy. Tato práce přispěla k výzkumu problematiky především aktuálními daty o koncentraci rtuti v sedimentech estuáru s ohledem na přítomnost vegetace.
![]()
|
|
9:15
|
Dita
Hronová
|
M2
|
Ing. Jaromír Hnát, Ph.D.
|
Příprava a testování neplatinových katalyzátorů pro alkalický palivový článek
|
detail
Příprava a testování neplatinových katalyzátorů pro alkalický palivový článek
Palivový článek představuje zařízení kontinuálně přeměňující chemickou energii na energii elektrickou. Dochází v něm k elektrochemické reakci oxidovadla (vzduch) a paliva (vodík, metanol, zemní plyn) za přítomnosti katalyzátoru. V praxi se uplatňuje několik různých typů palivových článků, lišících se například pracovní teplotou, či používaným elektrolytem. V práci jsme se zabývali katalyzátory pro alkalický palivový článek, který používá jako elektrolyt vodný roztok KOH. Mezi vynikající katalyzátory pro palivové články obecně patří platinové kovy. Alkalické prostředí však umožňuje použití dostupnějších katalyzátorů, než jsou platinové kovy (např. Ni, Ag). V rámci této práce byl testován neplatinový katalyzátor na bázi MnO2 na dvou různých uhlíkových nosičích a platinový katalyzátor na uhlíkovém nosiči. U vybraných materiálů byl stanovován aktivní povrch katalyzátorů, dále byla prováděna XRD analýza, a byla zjištěna jejich elektrochemická aktivita pro redukci kyslíku pomocí cyklické a lineární voltametrie. Z výsledků vyplývá, že neplatinové katalyzátory na bázi MnO2 vykazují horší aktivitu, avšak tento nedostatek je kompenzován nízkou cenou a jednoduchou přípravou. Další práce se tak zaměří na přípravu a testování nových typů neplatinových katalyzátorů se zvýšenou aktivitou.
|
|
9:30
|
Bc.
Aneta
Hrubantová
|
M2
|
prof. Dr. Ing. Josef Krýsa
|
Příprava CuFeO2 pro fotoelektrochemickou produkci vodíku
|
detail
Příprava CuFeO2 pro fotoelektrochemickou produkci vodíku
Práce se zabývá přípravou fotoaktivního materiálu - delafossitu CuFeO2, syntetizovaného hydrotermální metodou a jeho aplikací pro fotoelektrochemickou redukci vody. Rozklad vody pomocí sluneční energie je ekonomicky přijatelná a ekologická cesta k získání vodíku. CuFeO2 je polovodič typu p a má velmi zajímavé fotoelektrochemické vlastnosti a dobrou chemickou stabilitu. CuFeO2 byl syntetizován hydrotermálně v alkalickém prostředí za použití dvou různých prekurzorů. V prvním případě byl použit CuSO4.5H2O, FeSO4.7H2O a alginát sodný, v druhém případě Cu(NO3)2.3H2O a FeCl2. Připravený práškový materiál obsahoval kromě dalafossitu i oxidy Fe a Cu a proto byly podmínky syntézy modifikovány a dále provedena kalcinace práškového materiálu s cílem získat maximální podíl krystalického delafossitu. Ze vzniklého práškového materiálu byly připraveny elektrody, které byly dále fotoelektrochemicky testovány.
|
|
9:45
|
Bc.
Ondřej
Kršek
|
M2
|
doc. Dr. Ing. Vlastimil Fíla
|
Membrány se smíšenou matricí na bázi UiO-66 pro separaci CO2
|
detail
Membrány se smíšenou matricí na bázi UiO-66 pro separaci CO2
Membránové procesy pro separaci plynů jsou v současnosti vysoce populární jak ve výzkumné, tak i průmyslové sféře. V době boje proti klimatickým změnám nabízí alternativu k řadě tradičních separačních procesů, navíc slučitelnou s principy trvale udržitelného rozvoje. Separace plynných směsí s obsahem CO2 nachází uplatnění například v metodách čištění bioplynu nebo ve snižování emisí skleníkových plynů u odplynů z technologií, které zpracovávají fosilní paliva.
Cílem této práce je příprava polymerních membrán se smíšenou matricí a charakterizace jejich separačních a morfologických vlastností. Matrice membrán byla tvořena syntetizovaným polyimidem 6FDA-DAM: DABA (3:1) a jako plnivo byly použity MOF částice UiO-66, grafen oxid a jejich kombinace. Bylo připraveno několik membrán s různým hmotnostním obsahem částic. Separační měření binární směsi CO2/CH4 bylo provedeno na aparatuře s plynovým chromatografem, vybaveným plamenově ionizačním detektorem a metanizérem.
|
|
10:00
|
Veronika
Rečková
|
M2
|
doc. Ing. Martin Paidar, Ph.D.
|
Optimalizace přípravy YSZ elektrolytů metodou odlévání suspenze
|
detail
Optimalizace přípravy YSZ elektrolytů metodou odlévání suspenze
Oxid zirkoničitý dopovaný oxidem ytria (ZrO2 – 8 mol% Y2O3; YSZ) patří mezi materiály vykazující chemickou a mechanickou stabilitu i vodivost pro O-II za vysokých teplot. Vzhledem k těmto vlastnostem a jeho cenové dostupnosti je YSZ využíván ve vysokoteplotních technologiích, jako jsou keramické články s pevnými oxidy (SOCs), kyslíkové senzory a pumpy. V SOCs systémech je YSZ využíváno jako neporézní elektrolyt. V SOCs systému, kde YSZ elektrolyt je nosným prvkem, představuje tloušťka elektrolytu kritický parametr pro mechanickou stabilitu sytému a jeho celkový ohmický odpor. Vysoká ohmická ztráta na elektrolytu představuje v SOCs významný problém, který komplikuje aplikaci SOCs. Pro zlepšení účinnosti SOCs systému je proto nezbytné používat co nejtenčí elektrolyt, který bude dostatečně mechanicky stabilní.
Spolehlivou metodou přípravy YSZ elektrolytu je uniaxiální lisování komerčního YSZ prášku s následnou sintrací. Vznikne mechanicky stabilní elektrolyt, ale o velké tloušťce, a tedy s vysokým odporem. Na základě literární rešerše, byla vybrána nová metoda, která je založena na odlévání elektrolytu z roztoku/suspenze YSZ. Cílem této práce bylo připravit a charakterizovat elektrolyt s lepšími elektrochemickými vlastnosti a zjednodušit způsob přípravy.
|
|
10:15
|
Bc.
Alina
Volkova
|
M2
|
Ing. Milan Bernauer, Ph.D.
|
Nízkoteplotní transformace methanu
|
detail
Nízkoteplotní transformace methanu
Methan je v současné době převážně používán jako zdroj energie a v chemickém průmyslu jako surovina pro výrobu syntézního plynu, resp. vodíku. Zdrojem methanu je především zemní plyn a alternativně i biomasa, což otvíra možnosti jeho použití jako obnovitelného zdroje energie, nebo uhlíkatých surovin. Předložená práce je věnována problematice nizkoteplotní (<300°C) katalytické transfomaci methanu na methanol. Selektivní oxidace methanu vyžaduje specificky aktivní katalyzátor schopný umožnit disociativní adsorpci kyslíku a následnou oxidaci methanu na methanol. Jedním z potenciálních katalyzatorů vhodných pro tuto reakci jsou MOFy (Metal Organic Framework). MOF tvoří relativně novou třídu materiálů, které začaly prokazovat svoji užitečnost pro různé aplikace (separace plynů a katalýza). MOFy jsou krystalické mikroporézní látky, obsahující kovový kationt vazaný na organický ligand. Dalším materiálem vhodným k provedení selektivní oxidace methanu mohou být tzv. kovové pěny (metal foams) jejichž předností je nízká hmotnost, vysoká pevnost a pórovitost. V rámci tohoto výzkumu byla sestavena nová aparatura pro katalytické testy, zahrnující jednotku na přípravu plynných smesí (methan + oxidační činidlo), reaktor a hmotnostní spektrometr.
|
|
10:30
|
Eva
Šrámková
|
M2
|
Ing. Tomáš Bystroň, Ph.D.
|
Elektrochemická aktivita elektrochemicky modifikovaných elektrod ze skelného uhlíku
|
detail
Elektrochemická aktivita elektrochemicky modifikovaných elektrod ze skelného uhlíku
Uhlíkové elektrody nachází uplatnění v mnoha elektrochemických procesech. Kinetické parametry elektrodových reakcí na uhlíkových elektrodách jsou obecně ovlivněny charakterem povrchu elektrod. K přípravě elektrod s požadovanými elektrokatalytickými vlastnostmi lze využít různých způsobů modifikace jejich povrchu. Skelný uhlík (angl. glassy carbon, GC) je perspektivním elektrodovým materiálem, zejména díky vysoké chemické a tepelné odolnosti, elektrické vodivosti a širokému potenciálovému oknu ve vodných roztocích. To umožňuje studium elektrodových reakcí, jejichž potenciál leží mimo oblast stability vody. V této práci jsme se zabývali charakterizací elektrokatalytické aktivity GC elektrod aktivovaných elektrochemicky v silně zásaditém prostředí. Za tímto účelem byly připraveny elektrody aktivované cyklováním v rozmezí různých hodnot potenciálů. Cílem bylo najít korelaci mezi složením jejich povrchové vrstvy a elektrokatalytickými vlastnostmi vůči vybraným redoxním reakcím. Složení povrchové vrstvy elektrod bylo stanoveno pomocí rentgenové fotoelektronové spektroskopie. Elektrokatalytické vlastnosti elektrod byly charakterizovány pomocí standardních rychlostních konstant reakcí vybraných redoxních párů. K tomuto účelu byla využita metoda cyklické voltametrie.
|
