Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
SVK
Nacházíte se: Studentská vědecká konference  → SVK 2019
iduzel: 49226
idvazba: 55645
šablona: stranka
čas: 1.12.2021 04:30:43
verze: 5002
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/?year=2019
branch: trunk
Obnovit | RAW

SVK 2019

Sborníky 2019: FCHT, FTOP, FPBT, FCHI 

 

Termín konání SVK

V akademickém roce 2019/2020 proběhla SVK ve čtvrtek 21. 11. 2019.

Organizace SVK

Organizace SVK je zajišťována prostřednictvím děkanátů fakult. Oddělení pro vědu a výzkum (VaV) zajišťuje rozpočet SVK z dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum. Ostatní zdroje zajišťují fakulty.

Soutěž bude probíhat v přednáškových a posterových sekcích, výběr formy je na rozhodnutí vedení fakulty. Minimální počet prací soutěžících v každé sekci je šest, maximální počet prací není limitován.

V případě dotazů ohledně SVK se obracejte na příslušné ústavní či fakultní koordinátory.

Na Oddělení VaV má SVK na starosti Veronika Popová, tel. 220 44 3806, veronika.popova@vscht.cz. Dotazy ohledně elektronického přihlašovacího systému směřujte na jitka.cejkova@vscht.cz.

Časový harmonogram přípravy SVK 2019

  • Do 1. 10. 2019 jmenuje děkan fakultního organizátora SVK a jeho jméno nahlásí děkanáty na odd. VaV. Dále určí pracovníky zodpovědné za organizaci jednotlivých sekcí.
  • Od 7. do 21. 10. 2019 se studenti závazně přihlásí do soutěže pomocí elektronického přihlašovacího systému http://svk.vscht.cz. K přístupu do systému použijí své školní přihlašovací údaje, vyplní ročník, jméno vedoucího práce a název svého příspěvku. Každý student může přihlásit jednu soutěžní práci a to s vědomím svého vedoucího práce.
  • Fakulty na základě počtu přihlášených studentů nahlásí do 25. 10. 2019 na odd. VaV počet sekcí na fakultě a počet soutěžních prací v jednotlivých sekcích.
  • Do 8. 11. 2019 studenti pomocí elektronického přihlašovacího systému nahrají anotaci svojí práce (max. 1300 znaků, max. 1 obrázek rozměru 16:9, možnosti formátování jsou návodně uvedeny v přihlašovacím systému).
  • Do 15. 11. 2019 fakultní organizátoři v elektronickém přihlašovacím systému roztřídí všechny soutěžní práce do jednotlivých sekcí na fakultě, dále uvedou názvy sekcí, místo a čas konání a složení komisí. Složení hodnotících komisí pro jednotlivé sekce určí vedení fakulty. Komise je nejméně tříčlenná a členy z řad akademických pracovníků mohou doplnit odborníci spolupracujících firem a průmyslových podniků. Předsedou komise by měl být profesor nebo docent.
  • Sborníky jednotlivých ústavů/sekcí a fakult budou automaticky vygenerovány na základě údajů uvedených v elektronickém přihlašovacím systému.

Další informace k soutěži

  • U příležitosti SVK je vyhlášena soutěž o Cenu Julie Hamáčkové v kategorii Studentská práce typu SVK; vyhlášení soutěže a bližší informace na http://gro.vscht.cz/cjh
  • Občerstvení pro komise a soutěžící hradí ústavy z vlastních prostředků.
  • Organizace průběhu soutěže v sekcích je výlučně věcí rozhodnutí fakult.
  • Finanční příspěvek na ocenění soutěžních prací bude hrazen z prostředků dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum (IGA 2019). Jeho výše bude stanovena dohodou proděkanů a prorektora pro VaV podle celkového počtu přihlášených soutěžních prací. Oceněna bude účast a dále první tři místa v každé sekci. Výplata příspěvku studentům bude provedena bezhotovostním převodem, zajistí děkanáty fakult. Je vítána další finanční nebo věcná podpora účastníků SVK ze sponzorských zdrojů. Její výše (hodnota), způsob rozdělení a výplaty je plně v kompetenci komise sekce.
  • Vytištění diplomů budou zajišťovat fakulty.

 

Rekapitulace termínů: 

Datum

Akce

1. 10.

jmenování fakultního organizátora a organizátorů jednotlivých sekcí

21. 10.

uzávěrka podávání přihlášek

8. 11.

uzávěrka nahrávání anotací

15. 11.

seznam sekcí, místo a čas konání, složení komisí, seznam sponzorů jednotlivých sekcí

18. 11.

Hotová příprava pro vygenerování sborníků v aplikaci svk

21. 11.

SVK

6.12.

Písemná zpráva z fakult na VaV o průběhu soutěže

 

 SVK 2019 - vyhlášení

Nejste zalogován/a (anonym)

Ústav konzervace potravin II (B33 - 9:00)

  • Předseda: Doc. Ing. Helena Čížková, Ph.D.
  • Komise: Doc. Ing. Rudolf Ševčík, Ph.D., Ing. Eliška Václavíková, Ph.D.
Čas Jméno Ročník Školitel Název příspěvku Anotace
9:00 Bc. Lucie Bambasová M2 Ing. Eva Šviráková, Ph.D. Detekce tvorby biofilmů u octových bakterií v průmyslu výroby nealkoholických nápojů   detail

Detekce tvorby biofilmů u octových bakterií v průmyslu výroby nealkoholických nápojů  

V průmyslu výroby nealkoholických nápojů jsou octové bakterie považovány zpravidla  za nežádoucí kontaminaci. Mají statut technologicky nežádoucích bakterií, ovšem některé druhy jsou podmíněně patogenní. Jsou zodpovědné za vážné senzorické změny nealkoholických nápojů a tvoří obtížně odstranitelné povrchové biofilmy. Experimenty byly uskutečněny s 9 kmeny octových bakterií; šlo o 3 kmeny Gluconoacetobacter spp., 5 kmenů Gluconobacter spp. a jeden kmen Kozakia sp. (K. baliensis CCM 7137). Práce byla cílena na detekci biofilmů u testovaných octových bakterií s využitím různých mikrobiologických metod. Z kvalitativních metod byly použity: Christensenova zkumavková metoda v modifikaci v mikrotitračních destičkách, metoda využívající agar s kongo červení a sprejová metoda využívající preparát TBF 300S (Christeyns, BEL). Kvantitativní metody zastupovala spektrofotometrická metoda (A530) (EPOCH 2, BioTech Instruments, USA). Bylo zjištěno, že 7 z 9 kmenů tvořilo biofilmy za pomocí všech použitých metod. Výsledky této práce mohou být využitelné zejména v průmyslu výroby nealkoholických nesycených ochucených nápojů při zvyšování jejich zdravotní bezpečnosti a jakosti.  
9:15 Bc. et Bc. Michal Mrlík M2 Ing. Lukáš Vápenka, Ph.D. Možnosti rozlišení recyklovaného a panenského polyethylentereftalátu detail

Možnosti rozlišení recyklovaného a panenského polyethylentereftalátu

Objem produkce polymerních materiálů pro potravinářské i nepotravinářské použití setrvale roste, současně se zvyšuje tlak spotřebitelů na ekologičtější balení potravin, včetně využívání recyklovaných materiálů, jako je recyklovaný polyethylentereftalát (PET). Vzhledem k vysokým nárokům na bezpečnost obalů potravin z recyklovaného PET je jejich výroba nákladná, a proto je recyklovaná surovina dražší než nově vyrobený PET (tzv. panenský PET, podle anglického výrazu „virgin PET“). Někteří producenti potravin na českém trhu již deklarují použití určitého množství recyklované suroviny v jejich obalech, avšak v současné době není vyvinuta metoda, která by rozlišila recyklovaný a panenský PET, případně stanovila jejich zastoupení ve směsi. Z toho důvodu jsou zkoumány možné rozdíly ve vzorcích recyklovaného a panenského PET, a to metodami klasické i instrumentální analýzy.
9:30 Bc. Petr Musila M2 Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Nové směry netermálního ošetření potravin -bakteriofágy detail

Nové směry netermálního ošetření potravin -bakteriofágy

Bakteriofágy jsou viry bakterií a svým počtem se řadí mezi nejpočetnější entity na světě. Mechanismus jejich účinku je vysoce specifický, čehož se začíná využívat i v potravinářském průmyslu, a to především ke snížení mikrobiální kontaminace specifických druhů mikroorganismů (např. Salmonella spp., Listeria spp., E. coli). Aplikace probíhá v podobě postřiku či máčení surovin roztokem obsahujícím fágy. Nejvíce legislativně schválených přípravků je v USA, avšak tento trend přichází již i do Evropy. V rámci dosavadní práce byla zpracována rešeršní část týkající se problematiky ohledně fágů a jejich účinek na vybrané mikroorganismy. Dále byl zjištěn seznam výrobců, kteří se danou problematikou zabývají a na základě toho byly prozatím získány v Evropě schválené přípravky od holandské firmy PhageGuard, a to LISTEXTM a SALMONELEXTM. Nyní jsou naplánovány metody a postupy k testování účinnosti těchto přípravků, a to jak v laboratorních podmínkách, tak i v rámci provozu ve spolupráci s vybranými výrobci, kdy je nutné navrhnout technologický postup pro aplikaci tohoto přípravku v provozu.  
9:45 Bc. Tereza Sedlářová M2 Ing. Lenka Votavová, Ph.D. Vliv technologického opracování potravin na vznik a uvolňování kontaminantů z materiálů určených pro kontakt s potravinami detail

Vliv technologického opracování potravin na vznik a uvolňování kontaminantů z materiálů určených pro kontakt s potravinami

Cílem práce bylo sledovat vznik a kvantifikaci látky tris (2,4-di-terc-butylfenyl)-fosfátu, kontaminantu, který vzniká z povoleného stabilizátoru tris (2,4-di-terc-butylfenyl)-fosfitu neboli Irgafosu 168 při výrobě potravinářských obalů. Stabilizátor Irgafos 168 se běžně využívá při výrobě polymerních fólií určených pro kontakt s potravinami. Vlivem tepelného zpracování (např. sváření obalů) však dochází k jeho degradaci na tris (2,4-di-terc-butylfenyl)-fosfát, který je kontaminantem. Ve své práci jsem simulovala podmínky, jednak tepelného opracování při teplotách 60 °C a 170 °C, jednak skladování při laboratorní, chladírenské a mrazírenské teplotě. Připravené vzorky jsem analyzovala na plynovém chromatografu s hmotnostním spektrometrem a kvantifikovala pomocí metody vnitřního standardu. Bylo zjištěno, že značné množství kontaminantu vzniká při teplotě 170 °C, při teplotě, která simuluje sváření obalů. Menší množství vznikalo i při 60 °C. Během skladování při laboratorní, chladírenské a mrazírenské teplotě kontaminant nevznikal. Tris (2,4-di-terc-butylfenyl)-fosfát je klasifikován jako látka, která není zdraví škodlivá. Avšak některé publikace se zabývají migrací degradačních produktů Irgafosu 168 a toxického vlivu na buněčný růst.  
10:00 Bc. Lucie Svobodová M2 prof. Ing. František Kvasnička, CSc. Možnosti využití extraktů konopí pro konzervaci potravin detail

Možnosti využití extraktů konopí pro konzervaci potravin

Konzervace potravin je důležitým procesem při jejich zpracování. Jejím cílem je mikrobiální stabilita pro zajištění zdravotní nezávadnost a ochrany potravinářského produktu před zkázou. V posledních letech je na základě spotřebitelských preferencí zkoumáno použití rostlinných výtažků jako alternativy k chemickým antimikrobiálním látkám. Konopí seté může být na základě mnoha studií považováno za potenciální zdroj antioxidačních a antimikrobiálních látek. Ovšem většina těchto studií byla provedena pouze na modelových mikroorganismech. Z toho důvodu byl v mé práci zkoumán antimikrobiální účinek konopných extraktů na konkrétním potravinářském výrobku - játrové paštice. Jelikož je antimikrobiální aktivita konopných extraktů přisuzována zejména kanabidiolu, byly používány extrakty s různým poměrem zastoupení této látky. Zároveň je důležité zohlednit i vzájemné synergické či antagonistické účinky s dalšími chemickými sloučeninami, které jsou v konopí přítomny. Pro zhodnocení antimikrobiálních účinků byly tedy aplikovány kromě vzorku kanabidiolu i další konopné extrakty. Ke stanovení antimikrobiální účinnosti byl proveden skladovací pokus při chladírenských teplotách po dobu 4 týdnů. Každý týden byla provedena kultivace na agarových půdách pro zjištění počtu mikroorganismů.
10:15 Bc. Viktorie Švarcová M2 Ing. Iveta Horsáková, Ph.D. Možnosti růstu kvasinek v limonádách - odolnost vůči konzervačním a sanitačním postupům. detail

Možnosti růstu kvasinek v limonádách - odolnost vůči konzervačním a sanitačním postupům.

V nealkoholických nápojích, ošetřených jak konzervačními látkami (jako je např. sorban draselný a benzoan sodný) tak i sycených CO2 se mohou objevovat kazící mikroorganismy. Mezi nežádoucími mikroorganismy se vyskytují také kvasinky. V této práci byly izolovány a identifikovány kvasinky Zygosaccharomyces sp. (baillii), Candida intermediaCandida sp., Kazachstania sp., Wickerhamomyces anomalus, které pocházejí přímo z nápoje nebo z prostředí výrobního zařízení. U těchto mikroorganismů byla sledována jejich odolnost ke sníženému pH 3,5 a ke konzervantům: sorbanu draselnému a benzoanu sodnému a jejich kombinaci. Nárůst kvasinek byl sledován pomocí měření optické hustoty kultivačního média densi-la-metrem II. Bylo zjištěno, že všechny kvasinky velmi dobře rostou v prostředí pH 3,5 a některé dokonce lépe (Zygosaccharomyces sp. (baillii), Kazachstania sp.) než v neupraveném bujónu. Kvasinka Zygosaccharomyces sp. (baillii) narůstala i v prostředí konzervačních látek a kvasinky Candida intermediaCandida sp., Kazachstania sp., Wickerhamomyces anomalus byly konzervačními látkami potlačeny.
Aktualizováno: 4.5.2020 16:18, : Jitka Čejková

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi