9:00
|
Vojtěch
Domín
|
B3
|
Ing. Roman Kodým, Ph.D.
|
Studium elektrodových reakcí v procesu vysokoteplotní elektrolýzy vodní páry pomocí matematického modelu
|
detail
Studium elektrodových reakcí v procesu vysokoteplotní elektrolýzy vodní páry pomocí matematického modelu
Čím dál více využívané obnovitelné zdroje energie poskytují nestálý výkon, proto je důležité nalézt technologie, které umožní uložení energie při přebytku a v případě potřeby zpětnou konverzi. Možným řešením je vodíková ekonomika – při přebytku elektrické energie se elektrolýzou vody vyrábí vodík a spotřebovává se při jejím nedostatku. Nadějnou alternativou ke konvenčním způsobům výroby vodíku je pak elektrolýza vody na pevných oxidech, jíž se zabývá tato práce. Oproti elektrolýze alkalické či PEM má znatelnou výhodu – za vysokých teplot roste příspěvek tepla k celkové reakční entalpii, množství elektrické energie, kterou je nutno dodat, naopak klesá. To je obzvlášť výhodné při využití geotermálních či odpadních zdrojů tepla. V této práci byl použit 1D matematický model jedné porézní elektrody zohledňující distribuci kyslíku, proudové hustoty a elektrického potenciálu uvnitř elektrody. Model slouží k vyhodnocení kinetických dat elektrodových reakcí na základě experimentálních dat a umožňuje lepší pochopení kinetiky elektrodových reakcí při vysokoteplotní elektrolýze. Výsledky získané z modelu pak lze dále využít jako vstupní data pro složitější modely celého zařízení, které umožní systém optimalizovat.
|
9:15
|
Filip
Dostál
|
B3
|
Ing. Miloslav Lhotka, Ph.D.
|
Charakterizace katalyzátorů pomocí TPR
|
detail
Charakterizace katalyzátorů pomocí TPR
Teplotně programovatelná redukce (TPR) je široce používaná metoda pro charakterizaci katalyzátorů na bázi oxidů kovů, směsných oxidů kovů a oxidy kovů naneseném na nosiči. Metoda TPR poskytuje kvantitativní informace redukovatelnosti povrchu oxidu, jakož i o heterogenitě redukovatelného povrchu. Cílem práce bylo provést programovatelnou teplotní redukci oxidických CuO - ZnO katalyzátorů. Katalyzátory na bázi měď-zinek patří v současné době mezi široce studované katalyzátory, využívané např. pro syntézu methanolu. Pro měření teplotně programovatelné redukce byla použita aparatura ChemStar od firmy Quantachrome. Jako nosný plyn byl použit argon, jako měřící plyn směs argonu (90 obj.%) a vodíku (10 obj.%) s objemovým průtokem 50 ml/min. Redukce byla provedena v rozsahu teplot od 20 °C až do teploty 800 °C, s teplotním krokem 5 ° C/min. Po vlastním měření byla proměřena kalibrace TCD detektoru pomocí směsi argonu a vodíku v různých poměrech. Výsledky měření jsou prezentovány ve formě TPR spekter, ze kterých lze určit stupeň a teplotu redukce mědi a zinku. Pro detailní vyhodnocení je nutné dopracovat metodiku měření TPR a vyhodnocení spekter.
|
9:30
|
Barbora
Gabrielová
|
B3
|
Ing. Tomáš Bystroň, Ph.D.
|
Elektrochemická oxidace a redukce při syntéze aktivních látek ve farmaceutickém průmysl .
|
detail
Elektrochemická oxidace a redukce při syntéze aktivních látek ve farmaceutickém průmysl .
Elektrochemické metody syntéz jsou založeny na přenosu jednoho či více elektronů mezi molekulou reaktantu a elektrodou. To umožňuje provádět oxidační a redukční reakce bez nutnosti používat oxidační a redukční činidla a zvýšit tak bezpečnost, selektivitu a ekologickou nezávadnost provozovaných procesů. Uvedené aspekty činí tento přístup velmi zajímavý také ve farmaceutickém průmyslu. Cílem této práce bylo prozkoumat možnost využití elektrochemické syntézy při výrobě vybraných farmaceuticky aktivních látek. V první fázi byl proveden předběžný výzkum s cílem vybrat potenciálně zajímavé reakční systémy pro další detailnější studium. Při práci byly na různých elektrodách (borem-dopovaný diamant, grafit, skelný uhlík, Pt) naměřeny cyklické voltamogramy studovaných látek v roztocích o vhodném složení. Na jejich základě bylo vyhodnoceno, zda bude daný proces v další fázi studován detailněji.
|
9:45
|
Bc.
Miroslav
Hala
|
M1
|
Ing. Jakub Mališ, Ph.D.
|
Měření stability kompozitních grafitů pro bipolární desky
|
detail
Měření stability kompozitních grafitů pro bipolární desky
Bipolární desky jsou jednou z nejdůležitějších částí svazků PEM palivových článků, kde plní hned několik důležitých funkcí. Jejich hlavním úkolem je rovnoměrná distribuce vodíku a kyslíku, a odvod vzniklé vody. Dále slouží k vedení proudu mezi jednotlivými články ve svazku, pasivnímu chlazení a fixaci jednotlivých komponent v celém zařízení. Vzhledem k tomu, že většinu hmotnosti, objemu a značnou část cenových nákladů palivového článku tvoří právě bipolární desky, je na jejich mechanické a chemické vlastnosti kladen velký důraz. Jedním z materiálů, který se využívá k jejich výrobě, je polymerní uhlíkový kompozit. Tato práce se zabývá pozorováním chemické stability, nasákavosti, smáčivosti a mechanických vlastností kompozitních grafitů. Výsledky těchto měření společně s výsledky, na které tato práce navazuje, budou použity k výběru nejvhodnějšího materiálu pro výrobu svazku palivových článků.
|
10:00
|
Kateřina
Hradečná
|
B3
|
Ing. Jaromír Hnát, Ph.D.
|
Charakterizace polymerní anion-selektivní membrány se zvýšenou stabilitou
|
detail
Charakterizace polymerní anion-selektivní membrány se zvýšenou stabilitou
Iontově selektivní membrány (IEM) patří do skupiny semipermeabilních membrán. IEM obsahují funkční skupiny nesoucí náboj, jehož povaha určuje selektivitu k danému iontu přítomného v roztoku. Podle iontu, který přednostně prochází membránou, můžeme IEM rozdělit na kation selektivní (CEM) a anion selektivní (AEM). V průmyslu se AEM využívají v procesu elektrodialýzy. Do budoucna se předpokládá jejich rozšíření také v alkalické elektrolýze vody a alkalických membránových palivových článcích. Dohromady tyto dvě technologie nabízí možnost realizace tzv. vodíkové ekonomiky. Charakterizovaná AEM se skládá z kopolymerní chlormethylované matrice polystren-blok-poly(ethylen-ran-butylen)blok-polystyren (PSEBS-CM) a funkční skupiny N-methylpyrolidin (NMPyr).
Oproti současným AEM, u kterých je stabilita omezena jejich maximální pracovní teplotou nejčastěji <50°C, tato membrána vykazuje stabilitu i při pracovních teplotách do 60°C. V rámci vlastní práce bylo pomocí infračervené spektroskopie a elementární analýzy určeno přesné složení membrány. Dále byla stanovena její botnavost, iontově výměnná kapacita a specifická vodivost. V posledním kroku byly vzorky membrány testovány za podmínek alkalické elektrolýzy vody a doplněné o charakterizaci pomocí elektrochemické impedanční spektroskopie.
|
10:15
|
Bc.
Tomáš
Imrich
|
M1
|
prof. Dr. Ing. Josef Krýsa
|
Polovodičové fotoanódy na báze Fe2O3 pre fotoelektrochemický rozklad vody
|
detail
Polovodičové fotoanódy na báze Fe2O3 pre fotoelektrochemický rozklad vody
V záujme rozvoja čistých zdrojov energie sa venuje veľká pozornosť vodíku a jeho výrobe z obnoviteľných zdrojov. Jednu z metód predstavuje fotoelektrochemický rozklad vody pomocou slnečného žiarenia, kde významnú úlohu majú nanoštrukturované materiály. Tie sú využité pre prípravu fotoanód a fotokatód. Fotoanódy sú tvorené n-polovodičovými materiálmi, najmä na báze primárnych oxidov Ti, W a Fe, pričom táto práca popisuje prípravu a vlastnosti hematitu, α-Fe2O3. Metódou prípravy bola zvolená aerosólová pyrolýza, sklo s vodivou vrstvou fluórom dopovaného SnO2. Charakterizácia pripravených vrstiev hematitu sa zameriava na hodnoty fotoprúdov v rôznych elektrolytoch, ako na jeden z hlavných parametrov. Ďalším významným prvkom u pripravených vrstiev hematitu je miera ich fotokorózie v priebehu ožarovania a polarizácie vo vodnom elektrolyte. Významná pozornosť bola preto venovaná pokrytiu hematitových vrstiev ochrannou vrstvou oxidu titánu (TiO2) a porovnanie ich vlastností s čistými hematitovými vrstvami. Výsledky sú diskutované v závislosti na príprave jednotlivých TiO2 ochranných vrstiev (sol-gel, sprejová pyrolýza, ALD) a type prostredia, v ktorom bola fotoanóda exponovaná.
|
10:30
|
Bc.
Anna
Kloužková
|
M1
|
prof. Dr. Ing. Josef Krýsa
|
Vliv dlouhodobé expozice v QUV panelu na fotoaktivitu tenkých transparentních vrstev TiO2
|
detail
Vliv dlouhodobé expozice v QUV panelu na fotoaktivitu tenkých transparentních vrstev TiO2
Fotokatalytické polovodičové materiály (TiO2, ZnO) mají perspektivní využití pro odstraňování látek znečišťující životní prostředí, ať už se jedná o látky rozpuštěné ve vodě (barviva, léčiva, biocidy), či látky znečišťující vzduch (VOC, NOx). Jednou z možných aplikací fotokatalyzátorů jsou transparentní povrchy, nanesené v podobě tenkého filmu, mající samočisticí vlastnosti. Uvedené fotoaktivní povrchy nejsou díky kombinaci fotokatalytické aktivity a indukované superhydrofility (schopnost po UV ozáření vytvářet vysoce smáčivý povrch) náchylné k zašpinění a uchovávají si stále původní vzhled. Cílem této práce je příprava tenkých transparentních vrstev TiO2 na skleněných substrátech a posouzení vlivu dlouhodobé expozice v QUV panelu na jejich vlastnosti (fotoaktivita, morfologie, fázové složení). Fotokatalytická aktivita byla hodnocena metodou Resazurinového inkoustu (Rz), založenou na fotokatalytické redukci Rz barviva. Důležitým parametrem při přípravě fotoaktivního skla byla přítomnost bariérové vrstvy a teplota nutná k vytvoření krystalické fáze anatasu. Vystavení vzorků skel zrychlenému testu stárnutí mělo za následek zvýšení fotokatalytické aktivity, zároveň nebyly zaznamenány výraznější změny v morfologii vrstev či optických vlastností skel.
|
10:45
|
Jan
Křenovský
|
B3
|
Ing. Jakub Mališ, Ph.D.
|
Charakterizace vlastností perfluorovaných sulfonových membrán, používaných jako elektrolyt v PEM palivových článcích
|
detail
Charakterizace vlastností perfluorovaných sulfonových membrán, používaných jako elektrolyt v PEM palivových článcích
S postupným zaváděním tzv. vodíkové ekonomiky do praxe dochází k významnému vývoji a rozvoji nových technologií. V případě mobilních aplikací se jako nejvhodnější jeví použití tzv. ,,proton exchange membrane“ (PEM) palivových článků. Nedílnou součástí PEM palivových článků jsou membrány, které jednak oddělují anodový a katodový prostor a zároveň plní funkci elektrolytu. Postupem času se ukázalo, že perfluorované sulfonové polymery splňují výše uvedené požadavky nejlépe. Po vypršení patentové ochrany a v důsledku dalšího vývoje přibylo množství různých strukturních modifikací těchto polymerů, které se liší svými vlastnostmi. Při výrobě je kladen důraz na požadavky, které by měli membrány splňovat. Ovšem některé vlastnosti se navzájem vylučují. Výrobci se proto snaží vyrobit membrány, které by byly kompromisem, jenž by co nejlépe vyhovoval nárokům kladeným technologií PEM palivových článků. Cílem práce je charakterizovat a porovnat jednotlivé typy membrán od výrobců DuPont, Fumatech a Dongyue.
|
11:00
|
Bc.
Veronika
Marková
|
M1
|
Ing. Jakub Mališ, Ph.D.
|
Porovnání výkonů MEA s komerčně dostupnými membránami
|
detail
Porovnání výkonů MEA s komerčně dostupnými membránami
Technologie palivových článků typu PEM představuje vhodný zdroj elektrické energie pro řadu mobilních aplikací. Klíčovou komponentou tohoto typu palivového článku je MEA skládající se z membrány a dvou elektrod: anody a katody, které jsou směrem k membráně orientovány katalytickou vrstvou. V této vrstvě je cílem maximalizovat tzv. třífázový kontakt, což vede ke zvýšení výkonu palivového článku. Jako potenciálně vhodná příprava MEA je metoda hot-press založena na slisování elektrod s membránou za zvýšeného tlaku a teploty. V procesu přípravy touto metodou je nutné optimalizovat parametry jako je teplota, přítlak a doba lisování. Tyto parametry se odvíjejí od vlastností membrány a elektrod. Použití optimální teploty aplikované při metodě hot-press vede k tvorbě kvalitního třífázového kontaktu, přičemž tato teplota je závislá na vlastnostech použité membrány a pojiva katalytické vrstvy. Cílem této práce je tedy optimalizovat teplotu metody hot-press při přípravě MEA v závislosti na použitých komerčně dostupných membránách od různých výrobců.
|