Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
SVK
Nacházíte se: Studentská vědecká konference  → SVK 2019
iduzel: 49226
idvazba: 55645
šablona: stranka
čas: 29.3.2024 10:34:39
verze: 5351
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/?year=2019
branch: trunk
Server: 147.33.89.153
Obnovit | RAW
iduzel: 49226
idvazba: 55645
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'svk.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/svk-2019'
iduzel: 49226
path: 1/28821/43620/28823/43889/49226
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

SVK 2019

Sborníky 2019: FCHT, FTOP, FPBT, FCHI 

 

Termín konání SVK

V akademickém roce 2019/2020 proběhla SVK ve čtvrtek 21. 11. 2019.

Organizace SVK

Organizace SVK je zajišťována prostřednictvím děkanátů fakult. Oddělení pro vědu a výzkum (VaV) zajišťuje rozpočet SVK z dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum. Ostatní zdroje zajišťují fakulty.

Soutěž bude probíhat v přednáškových a posterových sekcích, výběr formy je na rozhodnutí vedení fakulty. Minimální počet prací soutěžících v každé sekci je šest, maximální počet prací není limitován.

V případě dotazů ohledně SVK se obracejte na příslušné ústavní či fakultní koordinátory.

Na Oddělení VaV má SVK na starosti Veronika Popová, tel. 220 44 3806, veronika.popova@vscht.cz. Dotazy ohledně elektronického přihlašovacího systému směřujte na jitka.cejkova@vscht.cz.

Časový harmonogram přípravy SVK 2019

  • Do 1. 10. 2019 jmenuje děkan fakultního organizátora SVK a jeho jméno nahlásí děkanáty na odd. VaV. Dále určí pracovníky zodpovědné za organizaci jednotlivých sekcí.
  • Od 7. do 21. 10. 2019 se studenti závazně přihlásí do soutěže pomocí elektronického přihlašovacího systému http://svk.vscht.cz. K přístupu do systému použijí své školní přihlašovací údaje, vyplní ročník, jméno vedoucího práce a název svého příspěvku. Každý student může přihlásit jednu soutěžní práci a to s vědomím svého vedoucího práce.
  • Fakulty na základě počtu přihlášených studentů nahlásí do 25. 10. 2019 na odd. VaV počet sekcí na fakultě a počet soutěžních prací v jednotlivých sekcích.
  • Do 8. 11. 2019 studenti pomocí elektronického přihlašovacího systému nahrají anotaci svojí práce (max. 1300 znaků, max. 1 obrázek rozměru 16:9, možnosti formátování jsou návodně uvedeny v přihlašovacím systému).
  • Do 15. 11. 2019 fakultní organizátoři v elektronickém přihlašovacím systému roztřídí všechny soutěžní práce do jednotlivých sekcí na fakultě, dále uvedou názvy sekcí, místo a čas konání a složení komisí. Složení hodnotících komisí pro jednotlivé sekce určí vedení fakulty. Komise je nejméně tříčlenná a členy z řad akademických pracovníků mohou doplnit odborníci spolupracujících firem a průmyslových podniků. Předsedou komise by měl být profesor nebo docent.
  • Sborníky jednotlivých ústavů/sekcí a fakult budou automaticky vygenerovány na základě údajů uvedených v elektronickém přihlašovacím systému.

Další informace k soutěži

  • U příležitosti SVK je vyhlášena soutěž o Cenu Julie Hamáčkové v kategorii Studentská práce typu SVK; vyhlášení soutěže a bližší informace na http://gro.vscht.cz/cjh
  • Občerstvení pro komise a soutěžící hradí ústavy z vlastních prostředků.
  • Organizace průběhu soutěže v sekcích je výlučně věcí rozhodnutí fakult.
  • Finanční příspěvek na ocenění soutěžních prací bude hrazen z prostředků dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum (IGA 2019). Jeho výše bude stanovena dohodou proděkanů a prorektora pro VaV podle celkového počtu přihlášených soutěžních prací. Oceněna bude účast a dále první tři místa v každé sekci. Výplata příspěvku studentům bude provedena bezhotovostním převodem, zajistí děkanáty fakult. Je vítána další finanční nebo věcná podpora účastníků SVK ze sponzorských zdrojů. Její výše (hodnota), způsob rozdělení a výplaty je plně v kompetenci komise sekce.
  • Vytištění diplomů budou zajišťovat fakulty.

 

Rekapitulace termínů: 

Datum

Akce

1. 10.

jmenování fakultního organizátora a organizátorů jednotlivých sekcí

21. 10.

uzávěrka podávání přihlášek

8. 11.

uzávěrka nahrávání anotací

15. 11.

seznam sekcí, místo a čas konání, složení komisí, seznam sponzorů jednotlivých sekcí

18. 11.

Hotová příprava pro vygenerování sborníků v aplikaci svk

21. 11.

SVK

6.12.

Písemná zpráva z fakult na VaV o průběhu soutěže

 

 SVK 2019 - vyhlášení

Nejste zalogován/a (anonym)

Interakce v biologických systémech (prostory ústavu 320 - 9:00)

  • Předseda: doc. Ing. Petra Lipovová, Ph.D.
  • Komise: Ing. Zita Purkrtová, Ph.D., Ing. Ludmila Karamonová, Ph.D., Ing. Jiří Šantrůček, Ph.D.
Čas Jméno Ročník Školitel Název příspěvku Anotace
--- Bc. Tadeáš Bílek M2 prof. Ing. Martin Fusek, CSc. Charakterizace ADME vlastností nových inhibitorů purinnukleosidfosforylázy in vitro detail

Charakterizace ADME vlastností nových inhibitorů purinnukleosidfosforylázy in vitro

Enzym purinnukleosidfosforyláza (PNP) hraje důležitou roli v recyklaci purinových nukleotidů. Jak bylo zjištěno u PNP deficientních pacientů, jeho absence vede k úbytku T-lymfocytů. To dělá z PNP atraktivní cíl v rámci léčby akutní T-lymfoblastické leukemie. Na trhu již existuje látka forodesin, která je nanomolárním inhibitorem PNP. Potence nových inhibitorů však není jediná věc, kterou je při navrhování nových léčiv třeba vzít v úvahu. Neméně důležitým parametrem je chování látek v prostředí lidského těla. Pomocí širokéha spektra metod zkráceně nazývaných ADME-TOX (Absorpce, Distribuce, Metabolismus, Eliminace, Toxicita) je testována stabilita látek v játrech a plazmě, jejich toxicita vůči různým buněčným liniím, průchodnost buněčnou membránou či vazebnost na plazmatické proteiny. Soubor těchto vlastností je určující pro biologickou dostupnost potenciálního léčiva. Ač jsou tyto metody prováděny in vitro, představují poměrně spolehlivý model potřebný k vývoji a iteraci struktury inhibitorů. Cílem mé práce je charakterizovat ADME-TOX vlastnosti nových inhibitorů PNP, navržených a nasyntetizovaných v laboratoři doktora Zlatka Janeby na ÚOCHB AV ČR, a porovnání těchto dat s forodesinem, jehož farmakokinetické vlastnosti nejsou ideální.
--- Bc. Jan Škubník M2 Ing. Silvie Rimpelová, Ph.D. Intracelulární lokalizace a fototoxicita derivátů kolchicinu detail

Intracelulární lokalizace a fototoxicita derivátů kolchicinu

Nádorová onemocnění patří k největším výzvám moderní medicíny. Jedním z přístupů cílené léčby je fotodynamická terapie (FDT), která využívá specifické látky toxické až po aktivaci určitou vlnovou délkou světla. Při aplikaci těchto látek nedochází ke vzniku rezistencí a vedlejších účinků. V této práci jsou analyzovány nové deriváty kolchicinu - přírodní protinádorové látky. Deriváty jsou značeny fluorescenční značkou BODIPY, která umožňuje jejich vizualizaci v živých buňkách. Dva z nich obsahují jodovaný analog BODIPY vhodný pro FDT. Biologická aktivita látek byla měřena na buňkách nádorů prsu (MCF-7) a plic (A549) a primárních fibroblastech (MRC-5). Signifikantní fluorescenční signál v buňce poskytovaly pouze nejodované deriváty a to po 3h ovlivnění při 50 – 500nM koncentracích. Pomocí sensoru buněčných organel byla zjištěna intracelulární lokalizace látek v endoplazmatickém retikulu. Cyto- a fototoxicita derivátů byla určena spektrofotometricky pomocí činidla WST-1. Nejtoxičtější byl derivát substituovaný jodo-BODIPY na cykloheptanovém kruhu. Druhý jodovaný derivát je selektivní pro nádorové buňky. Získaná data odhalují vysoký potenciál dvou fotoaktivních derivátů a vzhledem k jejich vysoké cytotoxicitě a selektivitě k nádorům dávají prostor k jejich dalšímu výzkumu.  
--- Bc. Denisa Kučerová M2 Ing. Jitka Viktorová, Ph.D. Stanovení zánětlivých markerů produkovaných makrofágy po ovlivnění přírodními látkami detail

Stanovení zánětlivých markerů produkovaných makrofágy po ovlivnění přírodními látkami

Imunitní systém (IS) patří mezi základní mechanismy regulace homeostázy v lidském těle. Jako součást této důležité funkce zajišťuje ochranu buněk proti exogenním patogenům, ale i likvidaci apoptických či pozměněných maligních buněk. Neodmyslitelnou součástí obranných reakcí je antigenní detekce cizích molekul a jejich následná likvidace makrofágy. V případě infekce jsou součástí první linie obrany v postižené tkáni, kde fagocytují mikroorganismy a zároveň iniciují zánětlivou odpověď pomocí produkce cytokinů. Cytokiny jsou mediátory zánětlivých a protizánětlivých reakcí, představují signální molekuly, které zprostředkovávají komunikaci mezi jednotlivými buňkami IS. Regulace zánětlivé odpovědi je nevyhnutelná v rámci mnohých závažných onemocněních včetně maligních procesů. Jedna z možností modulace je aplikace přírodních látek – flavonolignanů. Tyto fytoprodukty jsou součástí silymarinového komplexu (Silybum marianum), který poskytuje mnoho pozitivních biologických účinků. Naměřené výsledky potvrdili protizánětlivé účinky na buněčné linii myších makrofágů po stimulaci bakteriálními lipopolysacharidy. Další stanovení budou zaměřené na sledování vlivu flavonolignanů na uvolňování cytokinů po stimulaci makrofágů, a to především TNFα a vybraných interleukinů (IL-1, IL-6).  
--- Bc. Aneta Exnerová M2 prof. Ing. Martin Fusek, CSc. Neuroprotektivní účinky nových anorektických analogů peptidu uvolňujícího prolaktin (PrRP) v modelu in vitro detail

Neuroprotektivní účinky nových anorektických analogů peptidu uvolňujícího prolaktin (PrRP) v modelu in vitro

Alzheimerova choroba (AD) je v poslední době spojována s porušenou centrální signalizací inzulínu, rezistencí k leptinu, obezitou a diabetem 2. typu. Zvláště je zkoumán vztah mezi diabetem 2. typu a Alzheimerovou chorobou, který se označuje jako diabetes 3. typu. Při AD dochází v mozku k hyperfosforylaci proteinu Tau a k tvorbě amyloidních beta plaků. Nyní se však ukazuje, že inzulín, leptin nebo agonisté GLP-1 (glucagon-like peptide-1) brání patologické fosforylaci proteinu Tau nebo vzniku plaků amyloidního beta peptidu u zvířecích modelů AD. Peptid uvolňující prolaktin (PrRP) je anorexigenní peptid vyskytující se běžně v lidském organismu. V dřívějších studiích byly zjištěny jeho příznivé účinky na obezitu a diabetes 2. typu. Dále se ukazuje, že by PrRP mohl mít potenciální neuroprotektivní účinek. Hlavním cílem našeho projektu je zjistit, zda naše nové anorexigenní analogy PrRP mají pozitivní vliv na poškození neuronů pěstovaných v tkáňových kulturách. Tento vliv je zjišťován testem metabolické aktivity (MTT). Zároveň je mapována signalizace těchto analogů v neurálních buňkách pomocí metody western blot.
--- Bc. Kateřina Pospíšilová M2 prof. Ing. Tomáš Ruml, CSc. Biologické účinky bilirubinu a lumirubinu in vitro   detail

Biologické účinky bilirubinu a lumirubinu in vitro  

Pro léčbu závažné novorozenecké žloutenky se využívá fototerapie modrozeleným světlem (PT; 420-490 nm). Při tomto procesu je bilirubin (BR) konvertován na polárnější foto-produkty, jež mohou být snáze vyloučeny močí nebo žlučí. PT však provází řada negativních vedlejších účinků (vyšší incidence alergií, astmatu nebo nádorových onemocnění v pozdějším věku, vyšší mortalita novorozenců s nižší porodní váhou), jejichž mechanismus vzniku není plně objasněn. Studium významu bioaktivních látek vznikajících při PT by mohlo vést k lepšímu pochopení celé problematiky. V této práci jsme se zaměřili na biologické vlastnosti lumirubinu (LR), který je majoritním foto-degradačním produktem. Pomocí LC-MS TripleQuad byla měřena koncentrace LR v biologické matrici. Viabilita buněčných linií hepatoblastomu, neuroblastomu a plicních fibroblastů byla ověřována MTT testem. Fluorescenčním testem TEAC byla měřena antioxidační kapacita. Produkce mitochondriálního superoxidu byla měřena na průtokovém cytometru. Při 37 °C je t½  LR 3 hod a 6 hod v 21%, resp. 1% O2. LR i BR vykázaly 2x vyšší antioxidační kapacitu než analog vitamínu E Trolox (p˂0,05). Produkce mitochondriálního superoxidu se snížila o 50 % (cLR/BR=25 μM; p˂0,001). LR viabilitu buněčných linií nesnížil, u BR viabilita klesala s koncentrací.  
--- Jana Psotová B3 Ing. Silvie Rimpelová, Ph.D. Cytotoxicita a intracelulární lokalizace fluorescenčních derivátů digitoxinu detail

Cytotoxicita a intracelulární lokalizace fluorescenčních derivátů digitoxinu

Digitoxin, srdeční glykosid izolovaný z náprstníku červeného, má dnes klíčovou roli v léčbě srdečního selhání. Jeho účinek spočívá v inhibici sodno-draselné pumpy (Na+/K+-ATPasy), membránového proteinu lokalizovaného v cytoplasmatické membráně savčích buněk. Inhibice tohoto proteinu vede k zastavení buněčné proliferace a případně až k apoptóze buněk. Proto byly v této práci studovány nové fluorescenční deriváty digitoxinu jako látky s potenciálem v teranostice nádorových onemocnění. Testovány byly celkem čtyři fluorescenční deriváty digitoxinu s odlišnou emisí fluorescence, samotný digitoxin sloužil jako kontrola. Studované látky byly nejprve dokovány s Na+/K+-ATPasou za účelem zjištění jejich interakce s tímto proteinem. Dále byla pomocí fluorescenční mikroskopie určena jejich lokalizace v nádorových buňkách a primárních fibroblastech a stanovena cytotoxicita. Derivát digitoxinu s fluorescein isothiokyanátem se dokoval stejným způsobem jako digitoxin. Tři z testovaných látek se lokalizovaly v endoplasmatickém retikulu a lysozomech nádorových buněk. Fluorescenční deriváty digitoxinu vykazovaly nižší cytotoxické účinky v porovnání s digitoxinem a vyšší selektivitu vůči nádorovým buňkám. Dále se budeme zabývat intracelulární lokalizací a molekulovým dokováním zbylých derivátů.  
Aktualizováno: 4.5.2020 16:18, : Jitka Čejková

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi