Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
SVK
Nacházíte se: Studentská vědecká konference  → SVK 2019
iduzel: 49226
idvazba: 55645
šablona: stranka
čas: 29.3.2024 12:03:37
verze: 5351
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/?year=2019
branch: trunk
Server: 147.33.89.153
Obnovit | RAW
iduzel: 49226
idvazba: 55645
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'svk.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/svk-2019'
iduzel: 49226
path: 1/28821/43620/28823/43889/49226
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

SVK 2019

Sborníky 2019: FCHT, FTOP, FPBT, FCHI 

 

Termín konání SVK

V akademickém roce 2019/2020 proběhla SVK ve čtvrtek 21. 11. 2019.

Organizace SVK

Organizace SVK je zajišťována prostřednictvím děkanátů fakult. Oddělení pro vědu a výzkum (VaV) zajišťuje rozpočet SVK z dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum. Ostatní zdroje zajišťují fakulty.

Soutěž bude probíhat v přednáškových a posterových sekcích, výběr formy je na rozhodnutí vedení fakulty. Minimální počet prací soutěžících v každé sekci je šest, maximální počet prací není limitován.

V případě dotazů ohledně SVK se obracejte na příslušné ústavní či fakultní koordinátory.

Na Oddělení VaV má SVK na starosti Veronika Popová, tel. 220 44 3806, veronika.popova@vscht.cz. Dotazy ohledně elektronického přihlašovacího systému směřujte na jitka.cejkova@vscht.cz.

Časový harmonogram přípravy SVK 2019

  • Do 1. 10. 2019 jmenuje děkan fakultního organizátora SVK a jeho jméno nahlásí děkanáty na odd. VaV. Dále určí pracovníky zodpovědné za organizaci jednotlivých sekcí.
  • Od 7. do 21. 10. 2019 se studenti závazně přihlásí do soutěže pomocí elektronického přihlašovacího systému http://svk.vscht.cz. K přístupu do systému použijí své školní přihlašovací údaje, vyplní ročník, jméno vedoucího práce a název svého příspěvku. Každý student může přihlásit jednu soutěžní práci a to s vědomím svého vedoucího práce.
  • Fakulty na základě počtu přihlášených studentů nahlásí do 25. 10. 2019 na odd. VaV počet sekcí na fakultě a počet soutěžních prací v jednotlivých sekcích.
  • Do 8. 11. 2019 studenti pomocí elektronického přihlašovacího systému nahrají anotaci svojí práce (max. 1300 znaků, max. 1 obrázek rozměru 16:9, možnosti formátování jsou návodně uvedeny v přihlašovacím systému).
  • Do 15. 11. 2019 fakultní organizátoři v elektronickém přihlašovacím systému roztřídí všechny soutěžní práce do jednotlivých sekcí na fakultě, dále uvedou názvy sekcí, místo a čas konání a složení komisí. Složení hodnotících komisí pro jednotlivé sekce určí vedení fakulty. Komise je nejméně tříčlenná a členy z řad akademických pracovníků mohou doplnit odborníci spolupracujících firem a průmyslových podniků. Předsedou komise by měl být profesor nebo docent.
  • Sborníky jednotlivých ústavů/sekcí a fakult budou automaticky vygenerovány na základě údajů uvedených v elektronickém přihlašovacím systému.

Další informace k soutěži

  • U příležitosti SVK je vyhlášena soutěž o Cenu Julie Hamáčkové v kategorii Studentská práce typu SVK; vyhlášení soutěže a bližší informace na http://gro.vscht.cz/cjh
  • Občerstvení pro komise a soutěžící hradí ústavy z vlastních prostředků.
  • Organizace průběhu soutěže v sekcích je výlučně věcí rozhodnutí fakult.
  • Finanční příspěvek na ocenění soutěžních prací bude hrazen z prostředků dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum (IGA 2019). Jeho výše bude stanovena dohodou proděkanů a prorektora pro VaV podle celkového počtu přihlášených soutěžních prací. Oceněna bude účast a dále první tři místa v každé sekci. Výplata příspěvku studentům bude provedena bezhotovostním převodem, zajistí děkanáty fakult. Je vítána další finanční nebo věcná podpora účastníků SVK ze sponzorských zdrojů. Její výše (hodnota), způsob rozdělení a výplaty je plně v kompetenci komise sekce.
  • Vytištění diplomů budou zajišťovat fakulty.

 

Rekapitulace termínů: 

Datum

Akce

1. 10.

jmenování fakultního organizátora a organizátorů jednotlivých sekcí

21. 10.

uzávěrka podávání přihlášek

8. 11.

uzávěrka nahrávání anotací

15. 11.

seznam sekcí, místo a čas konání, složení komisí, seznam sponzorů jednotlivých sekcí

18. 11.

Hotová příprava pro vygenerování sborníků v aplikaci svk

21. 11.

SVK

6.12.

Písemná zpráva z fakult na VaV o průběhu soutěže

 

 SVK 2019 - vyhlášení

Nejste zalogován/a (anonym)

Organická technologie a výroba léčiv II (Učebna A081a - 9:00)

  • Předseda: prof. Ing. Petr Zámostný, Ph.D.
  • Komise: Ing. Kamila Syslová, Ph.D., Ing. Martin Zapletal, Ph.D., Ing. Ondřej Dammer, Ph.D., Ing. Martin Záboj
Čas Jméno Ročník Školitel Název příspěvku Anotace
--- Bc. Nikita Marinko M2 prof. Ing. Petr Zámostný, Ph.D. Vliv různých rozpouštědel na mikronizaci a formulaci meloxikamu do nosičových systémů pro zlepšené uvolňování detail

Vliv různých rozpouštědel na mikronizaci a formulaci meloxikamu do nosičových systémů pro zlepšené uvolňování

Jedním z konvenčních přístupů zrychlení rychlosti rozpouštění léčivých látek je snížení velikosti částic. Trendy ve formulačním vývoji lékových forem usilují o využívání nanočástic léčiv, a to např. ve formě nanosuspenzí. Nanosuspenze jsou nejčastěji připravované buď mletím, nebo vysrážením z roztoku. V obou případech ale musí být stabilizovány vůči zpětné agregaci částic. To vyžaduje plánovat formulaci lékových forem s přídavkem dalších látek, které zprostředkují stabilizaci nanosuspenze. To lze obejít využitím mikrosuspenzí, které nepodléhají tomuto jevu tak intenzivně. Cílem této práce bylo sledovat zvýšení rychlosti rozpouštění granulátů připravených z mikrosuspenze léčivé látky meloxikam. Sledován byl především vliv různých rozpouštědel na procesy mokrého mletí a granulace mikrosuspenze s excipienty. U mokrého mletí se jednalo o pozorování vlivu rozpouštědla na úroveň snížení velikosti částic a dispergaci v suspenzi. U granulace mikrosuspenze se sledoval vliv suspenzního rozpouštědla při granulaci na výslednou strukturu a kvalitu granulátu. Diskuze těchto pozorování byla provedena na bázi naměřených disolučních profilů, které byly dále matematicky interpretovány k detailnějšímu porovnání.  
--- Bc. Lenka Hašková M2 Ing. Maria Kotova Optimalizace přípravy 2'-hydroxychalkonu   detail

Optimalizace přípravy 2'-hydroxychalkonu  

Substituované flavanony a chalkony jsou cennými prekurzory pro syntézu medicínsky významných sloučenin. Syntéza těchto sloučenin vyvolala zájem z důvodu jejich různorodých biologických aktivit, jako jsou hypertenzní, antibakteriální, antimikrobiální, protinádorové a protizánětlivé aktivity. Hlavní metodou pro syntézu chalkonů je klasická Claisen-Schmidtova kondenzace aldehydu a ketonu v přítomnosti vodných alkalických bází, následovaná dehydratací. Běžnou metodou syntézy flavanonů je intramolekulární cyklizace 2'-hydroxychalkonů. Předkládaná práce se zabývala optimalizací přípravy 2'-hydroxychalkonu a následnou izomerací tohoto intermediátu na flavanon. Pro optimalizaci syntézy 2'-hydroxychalkonu byly testovány různé katalyzátory, rozpouštědla a různé pořadí přidávání látek do reakce. Při cyklizaci chalkonu na flavanon byl porovnáván vliv bazické a kyselé katalýzy. Nejlepších výsledků syntézy 2'-hydroxychalkonu bylo dosaženo, když reakce běžela přes noc, při použití 50 mmol 2-hydroxyacetofenonu, ekvimolárního množství benzaldehydu a 150 mmol hydroxidu draselného v methanolu. Nejvyšší dosažená selektivita k 2'-hydroxychalkonu byla 88,6 %, nejvyšší výtěžek 40,74 %. Při kysele katalyzované cyklizaci 2'-hydroxychalkonu na flavanon bylo dosaženo stoprocentní konverze již po 90 min.
--- Bc. Kateřina Zítová M2 doc.Ing. Eliška Vyskočilová, Ph.D. Využití polymerních sítí v asymetrické transfer hydrogenaci detail

Využití polymerních sítí v asymetrické transfer hydrogenaci

Ve farmaceutickém průmyslu je kladen důraz na optickou čistotu látek, neboť kýžený terapeutický efekt má často pouze jeden z enantiomerů dané aktivní látky. Řešením může být například asymetrická transfer hydrogenace (ATH), při které je možné připravit selektivně žádaný enantiomer. Cílem práce bylo připravit katalytické systémy tvořené rutheniovými komplexy imobilizovanými na siliku a polymerní síť a následně ověřit aktivitu a selektivitu připravených katalyzátorů v  ATH acetofenonu při použití azeotropické směsi HCOOH/NEt3 jako zdroje vodíku. Pro porovnání byla provedena i ATH v homogenním uspořádání při použití komerčně dostupného rutheniového katalyzátoru. V obou systémech bylo dosaženo podobných výsledků. Hodnoty enantiomerního přebytku (ee) dosahovaly 99 %. V případě homogenního uspořádání činila hodnota konverze 94 %. V případě heterogenního uspořádání s katalyzátorem imobilizovaným na silice bylo dosaženo 55% konverze acetofenonu, katalyzátor na polymerní síti se ukázal jako neaktivní.  
--- Bc. Kateřina Kvasničková M2 Ing. Martin Zapletal, Ph.D. Studium kinetiky esterifikace cyklohexanolu a kyseliny mravenčí. detail

Studium kinetiky esterifikace cyklohexanolu a kyseliny mravenčí.

Cyklické alkoholy jsou významnými meziprodukty chemického průmyslu. Z hlediska kapacity je nejdůležitějším zástupcem cyklohexanol, který se používá k výrobě kyseliny adipové a ε-kaprolaktamu. Vzhledem k nedostatkům stávajících technologií jsou zkoumány nové a efektivnější způsoby výroby cyklohexanolu, přičemž jedním z nich by mohla být nepřímá hydratace cyklohexenu v přítomnosti kyseliny mravenčí. Cílem této práce je studium druhého stupně této technologie, hydrolýzy cyklohexylformiátu. Jelikož je tento systém dvoufázový, byly ve skleněné laboratorní aparatuře provedeny vsádkové experimenty zpětné esterifikace cyklohexanolu a kyseliny mravenčí, která probíhá v jedné fázi. Na základě experimentálních dat byly provedeny regrese v programu ERA 3.0 a získány hodnoty kinetických parametrů. Následně byly vypočteny hodnoty aktivační energie a reakční entalpie. Získané výsledky poslouží k návrhu reaktoru v této technologii.
--- Bc. Julie Epikaridisová M2 Ing. Jan Patera, Ph.D. Vliv společného mletí na disoluční chování obtížně rozpustné léčivé látky detail

Vliv společného mletí na disoluční chování obtížně rozpustné léčivé látky

V dnešní době je většina nově připravovaných léčivých látek špatně rozpustná ve vodném prostředí, což vede k řadě komplikací při výrobě lékové formy. Práce byla zaměřena na zvyšování rozpustnosti obtížně rozpustné léčivé látky metodou společného mletí. Bylo sledováno odlišné chování binárních směsí, ať už fyzikálních nebo mletých, s cílem studovat rozdíly v uvolňování léčivé látky při použití různých excipientů. Jako modelová látka byl použit indometacin, léčivo s výraznou schopností tvorby skelné fáze, a jako nosiče komerční polymery Ac-Di-Sol®, meglumin a polyvinylpyrrolidon. Pomocí disoluce v průtokové cele byla sledována kinetika rozpouštění léčivé látky. U všech mletých směsí bylo pozorováno zlepšení disolučního chování indometacinu oproti fyzikálním směsem. Bylo zjištěno, že se API nejrychleji uvolňovala ze směsí obsahující meglumin a nejpomaleji z polyvinylpyrrolidonu. Zároveň lze konstatovat, že čím více bylo obsaženo excipientu v mletých směsích s polyvinylpyrrolidonem, tím byla zaznamenána vyšší hodnota maximální relativní rychlosti uvolnění léčiva.
--- Bc. Barbora Šteflová M2 Ing. Eva Vrbková, Ph.D. Příprava směsných MoO3 a WO3 katalyzátorů a jejich aplikace v syntéze chemických specialit. detail

Příprava směsných MoO3 a WO3 katalyzátorů a jejich aplikace v syntéze chemických specialit.

Tato práce je zaměřena na přípravu směsných oxidických katalyzátorů: MoO3-SiO2, WO3-SiO2 a na jejich následnou aplikaci v syntéze chemických specialit. Celkem bylo připraveno 16 katalyzátorů, které se lišily jednak hmotnostním obsahem oxidu kovu vůči nosiči (1, 10, 25 a 40 hm. %) a dále metodou přípravy - impregnační a sol-gel metoda. Všechny připravené směsné oxidy byly následně pro potvrzení struktury a složení analyzovány pomocí rentgenové difrakce a fluorescence. Katalytická aktivita připravených materiálů byla testována ve dvou reakcích. První z nich byla aldolová kondenzace benzaldehydu s heptanalem, kdy může docházet ke vzniku dvou produktů: autokondenzátu heptanalu a jasminaldehydu. Druhou reakcí byla syntéza cyklického acetalu (2-hexyl-1,3-dioxolanu) - acetalizace heptanalu ethylenglykolem. Byl testován vliv jednotlivých katalyzátorů na průběh daných reakcí (t = 100 °C). Nejvyšších konverzí heptanalu (≥85 %) bylo u aldolové kondenzace dosaženo při použití katalyzátorů: Mo sg 2-10 %, 3-25 %, 4-40 %. U těchto reakcí bylo dosaženo 40% selektivity tvorby jasminaldehydu. Nejvyšších konverzí heptanalu (≥95 %) a 98% selektivity tvorby cyklického acetalu bylo u acetalizace dosaženo při použití katalyzátorů: Mo impr. 3-25 %, 4-40 %, Mo sg 3-25 %, 4-40 % a W impr. 3‑25 %.  
--- Bc. Jiří Zbytovský M2 Ing. Jiří Trejbal, Ph.D. Extrakce síranových roztoků z výroby kaprolaktamu detail

Extrakce síranových roztoků z výroby kaprolaktamu

Při průmyslové výrobě kaprolaktamu se jako vedlejší produkt tvoří vodný roztok síranu amonného, který typicky obsahuje zhruba 1 % kaprolaktamu. Ve stávající technologii se na jeho získání používá extrakce pomocí trichlorethylenu, z důvodu nově připravované legislativy je však hledáno alternativní rozpouštědlo. Cílem této práce bylo prozkoumat možnost použití toluenu, proto byla nejprve experimentálně změřena data rovnováhy kapalina–kapalina pro systémy kaprolaktam–toluen–voda–síran amonný a kaprolaktam–trichlorethylen–voda–síran amonný, a to za různých teplot, obsahů síranu i kaprolaktamu. Tato data byla následně zpracována na rovnovážné křivky. Kromě toho byla experimentálně zjištěna závislost mezifázového napětí na obsahu kaprolaktamu v takovémto systému. Tato data byla následně využita k sestavení matematického modelu extraktoru v prostředí MATLAB, a to zaprvé modelu patrového, zadruhé pak přenosového modelu, který simuluje výplňovou kolonu, Karrův extraktor, extraktor s rotujícími disky či Kühniho extraktor. Ze simulací se jeví, že optimálním řešením by mohla být výplňová kolona s Raschigovými kroužky. Tato zjištění budou sloužit k návrhu procesu extrakce kaprolaktamu pro průmyslového partnera.
--- Bc. Kateřina Karlíková M2 Ing. Iva Paterová, Ph.D. Využití rutheniem modifikovaných hydrotalcitů při přípravě Delphonu detail

Využití rutheniem modifikovaných hydrotalcitů při přípravě Delphonu

Využití rutheniem modifikovaných hydrotalcitů při přípravě Delphonu Delphon je žádanou látkou v parfumářském průmyslu pro svou jasmínovo-magnoliovou vůni. Lze jej připravit „one-pot“ reakcí, kdy se za katalýzy rutheniem modifikovaných hydrotalcitů provádí aldolová kondenzace valeraldehydu s cyklopentanonem vedoucí ke vzniku 2-pentylidencyklopentanonu, který je možné následně hydrogenovat na žádaný Delphon. Katalyzátory použité pro popsanou reakci se připravují z prekurzorů Mg/Al hydrotalcitů. Tyto prekurzory lze modifikovat rutheniem, redukovat a poté aktivovat kalcinací a rehydratací. Na základě provedených experimentů byly navrženy tyto vhodné reakční podmínky pro one-pot aldolovou kondenzaci cyklopentanonu s valeraldehydem následovanou hydrogenací, kdy bylo dosaženo totální konverze valeraldehydu a 81% selektivity k Delphonu: teplota 120 °C, tlak 5 MPa, rozpouštědlo isopropylalkohol, molární poměr výchozích látek 1:5 (V:C), 40 hm.% rehydratovaného hydrotalcitu, ve kterém je molární zastoupení prvků Mg:Al = 2,5:1 a byl modifikován 3 hm.% ruthenia.  
--- Bc. Kateřina Šuchmová M2 Ing. Kamila Syslová, Ph.D. Vývoj LC-MS metod pro screening biogenních molekul u pacientů s Alzheimerovou chorobou detail

Vývoj LC-MS metod pro screening biogenních molekul u pacientů s Alzheimerovou chorobou

Alzheimerova demence (AD) je mezi staršími jedinci nejčastější onemocnění. Je to progresivní neurodegenerativní onemocnění vyznačující se tvorbou β-amyloidových plaků v mozku. Nejzávažnějším symptomem je snížení kognitivních funkcí, což vede až ke ztrátě soběstačnosti. Ztráta kognitivních funkcí může být způsobena dysfunkcí CNS, která je důsledkem narušení cholinergního systému. Bylo prokázáno, že aktivita enzymu cholin-acetyltransferázy, který zprostředkovává cholinergní neurotransmisi, je u mozku s AD značně nižší než u mozku zdravého jedince stejné věkové kategorie. Existuje řada způsobů, jimiž lze progresi onemocnění zpomalit, nicméně prozatím je tato nemoc nevyléčitelná. Pro zpomalení progrese je stěžejní včasná diagnostika, díky níž lze zahájit léčbu co nejdříve. Cílem této práce byl vývoj metod na bázi LC-MS pro monitorování acylkarnitinů a aminokyselin v krevní plazmě pacientů s AD a kontrolní skupinou zdravých jedinců. Acylkarnitiny mohou upozornit na změnu složení mastných kyselin v organismu a jsou i důležitým zdrojem energie (podléhají β-oxidaci v mitochondriích). Navíc acetylkarnitin je jedním z prekurzorů acetylcholinu.
--- Bc. Sára Pytlíková M2 doc.Mgr. Jarmila Zbytovská, Dr.rer.nat. Formulace nanočásticových nosičů hydrokortizonu detail

Formulace nanočásticových nosičů hydrokortizonu

Hydrokortizon je hlavním představitelem skupiny steroidních hormonů, glukokortikoidů. Je zodpovědný za adaptaci organismu na stresové podmínky regulací uvolňování glukózy do krve. V topickém podání je hydrokortizon indikován jako velmi účinné antialergikum a imunosupresivum. V důsledku penetrace dermálně podávaného léčiva přes kůži do krevního řečiště narážíme na řadu závažných systémových nežádoucích účinků, jako je snižování senzitivity buněk na přítomnost glukózy, redistribuce tukové tkáně a v neposlední řadě imunosuprese. Je tedy žádoucí vyvinout lékovou formu, která by zajistila prostup léčiva kůží v minimální míře. Potenciálem lékových forem s velikostí částic v řádech nanometrů je možnost ovlivnit průchod léčiva kůží a docílit tak požadovaného dermálního (lokálního) účinku. Cílem tohoto projektu bylo vyvinout časově stabilní lipidový nanočásticový emulzní systém s jednotnou velikostí částic a výrazně zvýšenou kumulací léčiva v kůži. Bylo nutné provést rozsáhlou optimalizaci složení formulace z hlediska použitých složek a jejich obsahu. Výsledkem výzkumu byly dvě „lead“ formulace splňující výše uvedené požadavky, se kterými byl proveden permeační experiment, kdy byla prokázána nízká penetrace léčiva do krevního řečiště a bylo testováno, zda se léčivo akumuluje v kůži.  



--- Bc. Veronika Vágnerová M2 Ing. Jan Patera, Ph.D. Vývoj metody pro stanovení Hansenových parametrů rozpustnosti polymerů používaných ve farmaceutickém průmyslu detail

Vývoj metody pro stanovení Hansenových parametrů rozpustnosti polymerů používaných ve farmaceutickém průmyslu

Hansenovy parametry rozpustnosti jsou používány v mnoha průmyslových oborech, kde slouží například k predikci kompatibility materiálů, jejich povrchu a k určení vhodného rozpouštědla. Velkého významu dosahují také v preformulačním vývoji ve farmaceutickém průmyslu, kde je možné pomocí nich posoudit výběr vhodných excipientů, čehož se týkal i cíl práce, kdy byla vyvíjena metoda pro jejich stanovení u polymerů inverzní plynovou chromatografií. Hansenovy parametry rozpustnosti byly získány na základě tří odlišných přístupů: Snydera a Kargera s využitím závislosti energie adsorpce na aplikované teploty, dle Voelkela a Janase stanovením Flory-Hugginsova interakčního parametru rozpustnosti a dle Stevena Abotta pomocí vzdáleností parametrů rozpustnosti molekulárních sond. Byla ověřena aplikovatelnost metody dle Voelkela a Janase, kdy byly její výsledky porovnány s již naším pracovištěm zavedeným postupem na bázi Snydera a Kargera. Dále byly vyzkoušeny podmínky, při nichž by mohla být tato metoda více optimalizována. Pracovalo se zejména s analýzou teploty skelného přechodu a vlivem použitých nosičů. Postup dle Stevena Abotta byl nově implementován a bude i nadále optimalizován. Na základě dosud zjištěných výsledků byla prokázána použitelnost metody dle Voelkela a Janase.
Aktualizováno: 4.5.2020 16:18, : Jitka Čejková

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi