|
9:10
|
Bc.
Oldřich
Kotyza
|
M2
|
doc. Ing. Jan Merna, Ph.D.
|
Příprava koncově funkcionalizovaného polyhexenu
|
detail
Příprava koncově funkcionalizovaného polyhexenu
Aplikace polyolefinů mohou být dále rozšířeny zabudováním polárních skupin. Selektivní zavedení koncové skupiny by mohlo vést k využití polyolefinů jako součásti speciálních polymerních architektur. Koncově funkcionalizované polyolefiny mohou být využity např. jako makroiniciátory pro syntézu amfifilních blokových kopolymerů, které by bylo možno využít jako kompatibilizátory polymerních směsí nebo s využitím jejich samouspořádání k přípravě polymerních nanočástic.
Cílem této práce je na modelové polymeraci hex-1-enu pomocí diiminových komplexů niklu ověřit možnost zavedení koncové skupiny transmetalací živého polymerního řetězce na organozinečnatou (ZnEt2) sloučeninu (viz Schéma). Pro spolehlivost stanovení koncových skupin byly syntetizovány nízkomolekulární polyhexeny (2–3 kg/mol), u kterých byla účinnost funkcionalizace sledována pomocí 1H-NMR spektroskopie a SEC-MALLS. V závislosti na struktuře Ni katalyzátoru byly připraveny -OH terminované polyolefiny s účinností 70–100 %. Zavedení koncové skupiny významně zvyšuje polaritu výsledného polyolefinu.
![]()
|
|
9:15
|
Ing.
Kristýna
Weinertová
|
M2
|
prof. Ing. Petr Sysel, CSc.
|
Příprava a charakterizace filmů na bázi polyimidů
|
detail
Příprava a charakterizace filmů na bázi polyimidů
Aromatické polyimidy (PI) jsou skupinou polymerů, které vykazují některé ceněné vlastnosti v širokém teplotním rozsahu. Tato skutečnost je předurčuje k využití a dalšímu výzkumu v progresivních aplikačních oblastech, jako jsou (mikro)elektronika nebo membránové separační technologie. Vlastnosti separačních membrán jsou především řízeny jejich strukturou a geometrií. Z literárních poznatků vyplývá, že začleněním siloxanového podílu do struktury PI lze cíleně ovlivnit jejich filmotvornost i separační vlastnosti. Tato práce se zabývá přípravou a charakterizací polyimidových a poly(imid-siloxanových) membrán ve formě filmů o tloušťce 14 μm až 150 μm. Výchozími monomery byly diaminy 4,4'-diaminodifenylether nebo 1,3-bis(3-aminopropyl)-1,1,3,3,-tetramethyldisiloxan a dianhydridy tetrakarboxylových kyselin 4,4'-oxydiftalanhydrid nebo 4,4'-(hexafluorisopropyliden)dianhydrid. Filmy byly zhotoveny odléváním roztoků polyimidových prekurzorů v 1-methyl-2-pyrrolidonu o různé koncentraci na teflonový substrát s následnou termickou imidizací. Struktura produktů byla charakterizována IČ spektroskopií a dále byly vyhodnoceny jejich termická a mechanická stabilita a povrchové vlastnosti prostřednictvím měření kontaktního úhlu.
|
|
9:20
|
Bc.
Hana
Kulhánková
|
M2
|
prof. Ing. Petr Sysel, CSc.
|
Alternativní postupy přípravy polyimidů
|
detail
Alternativní postupy přípravy polyimidů
Aromatické polyimidy (PI) tvoří významnou součást skupiny speciálních polymerů. Vyznačují se celkovou odolností v širokém teplotním rozsahu od − 100 do 200 °C. Využití nacházejí zejména v (mikro)elektronice, leteckém průmyslu a jako membrány v separačních technologiích. Vzhledem k tomu, že většina PI je ve finální podobě netavitelná a nerozpustná, jsou nejčastěji připravovány dvoustupňovou syntézou přes stádium zpracovatelného polyimidového prekurzoru, polyamidkarboxylové kyseliny (PAKK). Syntéza PAKK musí být prováděna v rozpouštědlech, která jsou schopna rozpustit jak ji samou, tak výchozí monomery, kterými jsou často aromatické dianhydridy a diaminy. Skupina hojněji využívaných rozpouštědel je tvořena pouze několika polárními aprotickými médii, jako jsou 1-methyl-2-pyrrolidon a N,N-dimethylformamid. Tato rozpouštědla jsou však považována za toxická a je snahou jejich použití omezit. V této práci proto byla studována buď příprava PI za použití alternativních rozpouštědel, zejména γ-butyrolaktonu, nebo biokatalytická příprava PI na bázi nízkomolekulárních aromatických i alifatických a výšemolekulárních siloxanových diaminů. Následně byly analyzovány struktura a vlastnosti, hlavně termické a mechanické, výsledných produktů převedených do podoby tenkých vrstev.
|
|
9:25
|
Bc.
Kateřina
Nováková
|
M2
|
Ing. Václava Benešová
|
Příprava a vlastnosti kopolymerů polyamid 6-block-polyoxypropylen
|
detail
Příprava a vlastnosti kopolymerů polyamid 6-block-polyoxypropylen
Polyamid 6 je zajímavý konstrukční termoplast, jehož předností je například dobrá odolnost vůči olejům a rozpouštědlům. Houževnatost materiálu především za nízkých teplot lze zvýšit začleněním vhodných elastických segmentů do polyamidových řetězců.
V této práci byly syntetizovány blokové kopolymery polyamid 6-block-poly(oxypropylen) aniontovou polymerací ε-kaprolaktamu v přítomnosti α,ω-dihydroxypoly(oxypropylenu), iniciátoru sodné solí ε-kaprolaktamu a funkcionalizovaného diisokyanátu jako aktivátoru. Složení katalytického systému polymerace bylo optimalizováno tak, aby bylo dosaženo vysokých stupňů přeměny monomeru. Dále pak byla sledována změna termických vlastností a vrubové houževnatosti v závislosti na poměru obsahů elastomeru v kopolymeru.
|
|
9:30
|
Bc.
Anna
Kutová
|
M2
|
prof. Ing. Jiří Brožek, CSc.
|
Syntéza a fotochemické síťování methakrylované kyseliny hyaluronové
|
detail
Syntéza a fotochemické síťování methakrylované kyseliny hyaluronové
Světlem inciovaná radikálová polymerace je jedna z nejčastěji používaných síťovacích reakcí polymerů. Tyto reakce probíhají rychle ve fyziologických podmínkách za vzniku kovalentně síťovaných produktů a je možno je časově a prostorově kontrolovat. Díky tomu lze výsledné gely tvarovat a vytvářet jejich povrchovou strukturu a tím měnit fyzikální a mechanické vlastnosti vzniklých hydrogelů. V práci byl nasyntetizován a charakterizován methakrylovaný derivát kyseliny hyaluronové. Následně byl rozpuštěn ve fosfátovém pufru (pH 7) a provedeno jeho fotochemické síťování za různých podmínek (doba reakce, množství fotoiniciátoru, koncentrace vzorku,...) U výsledných gelů byly analyzovány sorpční a mechanické vlastnosti – Youngův modul pružnosti a statická houževnatost.
|
|
9:35
|
Jonáš
Uřičář
|
B2
|
Ing. Jaroslav Minář
|
Syntéza nanokompozitu polyamid 6/grafen oxid in situ polymerací
|
detail
Syntéza nanokompozitu polyamid 6/grafen oxid in situ polymerací
Technologický rozmach často přináší nové požadavky na konstrukční materiály. Těmto požadavkům mohou dostát polymerní nanokompozity s uhlíkatými plnivy. Cílem této práce je příprava a charakterizace nanokompozitů polyamid 6/grafen oxid. Grafen oxid byl připraven modifikovanou Hummersovou metodou a charakterizován z hlediska chemického složení, morfologie a termické stability. Syntéza nanokompozitu byla provedena in situ interkalační polymerací disperze ε-kaprolaktam/grafen oxid, reakce byla iniciována dikaprolaktamato-bis(2-methoxyethoxy)hlinitanem sodným a aktivována 1,6-hexamethylendiisokyanátem. U produktů polymerací byl sledován vliv množství grafen oxidu, resp. iniciátoru na obsah polymeru a polymerační stupeň a dále byly vyhodnoceny termické vlastnosti.
|
|
9:40
|
Bc.
Tereza
Fišerová
|
M2
|
Ing. Lenka Malinová, Ph.D.
|
PPF - Biodegradovatelný kostní cement
|
detail
PPF - Biodegradovatelný kostní cement
Při implantaci kloubních náhrad se pro fixaci náhrady ke kosti používají polymerní kostní cementy. V dnešní době se výhradně používá kostní cement na bázi poly(methylmethakrylátu) (PMMA), jehož hlavní nevýhodou je, že není resorbovatelný. Proto se pozornost zaměřuje na možnosti přípravy bioresorbovatelných neboli biodegradovatelných kostních cementů, u kterých se předpokládá postupné nahrazování cementu vlastní kostní tkání. Často se záměrně do cementu přidávají antibiotika za účelem tlumení nežádoucích zánětlivých reakcích. Použitím bioresorbovatelných cementů by bylo zajištěno postupné uvolňování antibiotik. Mezi bioresorbovatelné cementy se řadí poly(propylenfumarát) (PPF). V této práci byla úspěšně provedena příprava PPF dvoukrokovou procedurou z výchozích látek diethylfumarátu a propylenglykolu. Pro přípravu kostního cementu byl PPF zesíťován s poly(ethylenglykol) dimethakrylátem (PEG-DMA) pomocí dibenzoylperoxidu (DBP). Byl hledán vhodný poměr a technika přidávání jednotlivých složek pro vznik pevného a soudržného materiálu. Během síťování byla zjištěna maximální teplota síťovací reakce. Nakonec byly u připravených cementů změřeny mechanické vlastnosti v tlaku.
|
|
9:45
|
Bc.
Jakub
Melichar
|
M2
|
Ing. Václava Benešová
|
Příprava a vlastnosti polyesteramidu na bázi η-kapryllaktamu a ε-kaprolaktonu
|
detail
Příprava a vlastnosti polyesteramidu na bázi η-kapryllaktamu a ε-kaprolaktonu
Polyesteramidy kombinují dobré mechanické a termické vlastnosti polyamidů a biodegradabilitu alifatických polyesterů. V závislosti na poměru esterových a amidových jednotek mohou být využitelné jako konstrukční nebo i odbouratelné materiály. Pozornost v literatuře je především věnována polyesteramidům na bázi ε-kaprolaktamu a ε-kaprolaktonu, tj. sedmičlenných cyklů. Cílem práce bylo prostudovat vliv laktamu o větší velikosti cyklu - η-kapryllaktamu - na podmínky kopolymerace s ε-kaprolaktonem a vlastnosti výsledných produktů. Aniontová kopolymerace byla iniciována ethylmagnesium bromidem a metodou polymeračního odlévání byly připraveny materiály s vysokým obsahem polymeru ve formě desek (150x100x4 mm) pro hodnocení termických vlastností (DSC a DMA).
|
