|
9:00
|
Bc.
Veronika
Jacová
|
M2
|
prof. Ing. Alena Čejková, CSc.
|
Studium toxicity grafenových materiálů vůči mikroorganismům.
|
detail
Studium toxicity grafenových materiálů vůči mikroorganismům.
Vývoj nových materiálov a zdokonaľovanie výrobných procesov neustále napreduje. Jedným z kandidátov, ktorého existencia a budúcnosť v oblasti nanotechnológii má veľký význam, je práve grafén. Jeho pôsobenie ako nanočastica s 2-D štruktúrou poukazuje na jeho výnimočné vlastnosti, ktoré našli uplatnenie nielen v elektronike, v športovom priemysle, ale aj v oblasti biotechnológií.
Biokompatibilita a značná variabilita nám umožňuje ovplyvňovať jeho vlastnosti a použitie. Ďalším testovaním bolo zistené, že deriváty grafénu taktiež preukázali vlastnosti významného charakteru a ponúkajú biokompatibilnosť, odolnosť, stabilitu a radu ďalších vlastností, ktoré im pomáhajú sa spájať s inými druhmi zlúčenín.
Pred komerčnými aplikáciami je nutné študovať možný toxický vplyv týchto látok na živé organizmy a preto cieľom tejto práce bolo testovanie inhibičných účinkov grafénových materiálov voči vybranej modelovej gramnegatívnej baktérii Pseudomonas aeruginosa DBM 3081 a ich vplyv na suspenzný rast a rast v biofilme tejto baktérie.
Z najznámejších 2-D štruktúrnych grafénových modifikácií sa pri testovaní využíval grafénový oxid (GO), ktorý bol pripravený niekoľkými spôsobmi výrobných procesov s možnosťou naviazania vybraných zlúčenín.
|
|
9:00
|
Bc.
Monika
Lazarová
|
M2
|
Ing. Marcel Karabín, Ph.D.
|
Studium markerů piv zrajících v kontaktu se dřevem
|
detail
Studium markerů piv zrajících v kontaktu se dřevem
Během zrání alkoholických nápojů v dřevěných sudech dochází vlivem extrakce a přeměn senzoricky aktivních látek k rozvoji nových chutí, aromat a změnám barvy, a proto se tato technika stala součástí výroby whisky, vína, rumu aj. S rozvojem craft brewingu se zrání ve dřevě stalo zajímavým také pro pivovarství a v současnosti tuto techniku využívají především minipivovary k produkci netradičních piv označovaných přívlastkem „barrel/wood aged“. Nejbežnějšími typy piv, které zrají v kontaktu se dřevem, jsou barleywine, stout nebo spontánně kvašená piva. Tradiční způsob zrání s využitím dřevěných sudů je však velmi nákladný, a navíc představuje riziko oxidace piva, ke které dochází v důsledku porozity dřeva. Proto je v současné době stále více studován alternativní způsob zrání piva s dřevěnými částicemi ve vzduchotěsných nádobách, který teoreticky vede k dosažení podobných senzorických vlastností jako při použití sudů. Účelem této práce je posouzení míry a dynamiky extrakce vybraných senzoricky aktivních látek ze dřeva v modelových podmínkách zrání piva s dřevěnými štěpky. Pozorován byl zejména vliv druhu a míry opálení použitého dřeva a získané hodnoty byly následně porovnávány s komerčně dostupnými barrel aged produkty.
|
|
9:00
|
Bc.
Veronika
Burková
|
M2
|
Ing. Barbora Branská, Ph.D.
|
Studium mechanismů tolerance solventogenních klostridií k butanolu
|
detail
Studium mechanismů tolerance solventogenních klostridií k butanolu
Při produkci butanolu rodem Clostridium je významnou překážkou jeho toxicita vůči produkčním buňkám. Aby bylo možné produkci zvýšit, je třeba znát mechanismy, kterými jsou buňky schopny tolerovat vyšší koncentrace butanolu. Jednou z možností je aktivní transport butanolu do extracelulárního prostoru efluxními pumpami. Cílem mé práce bylo zavést vhodnou metodiku pro hodnocení aktivity efluxních pump s využitím ethidiumbromidu pro Clostridium beijerinckii NRRL B-598 (původní kmen) a jeho mutanty se zvýšenou tolerancí vůči butanolu. Míra efluxu byla stanovována jako pokles intracelulární fluorescence buněk pomocí průtokové cytometrie za daný časový úsek. V dalším kroku byl sledován vývoj změn v aktivitě efluxních pump v průběhu růstového a sporulačního cyklu. K bližší charakterizaci jednotlivých stádií byly zároveň proměřeny růstové křivky a fermentační profily jak pro původní kmen C. beijerinckii NRRL B-598, tak i jeho mutanty.
|
|
9:00
|
Bc.
Lukáš
Klazar
|
M2
|
prof. Ing. Pavel Dostálek, CSc.
|
Vliv zavedení nových komponentů na varně na prekurzory koloidního zákalu piva
|
detail
Vliv zavedení nových komponentů na varně na prekurzory koloidního zákalu piva
Vznik koloidního zákalu ve stočeném pivu je dlouhodobým předmětem výzkumu všech průmyslových pivovarů, protože tento zákal spotřebitelé vnímají negativně. Na tvorbě koloidního zákalu se podílí především specifické proteiny a polyfenoly, jejichž interakcí zákal vzniká. Koloidní nestabilita a s ní související vznik zákalu je ovlivněna několika různými faktory, ale hlavní podíl nesou vstupní suroviny, a to zejména slad a chmel. Dále má na ní velký vliv také technologie výroby. Cílem této práce bylo zjistit vliv zavedení nových komponentů na varně do provozu na prekurzory koloidního zákalu v mladině. Bylo provedeno celkem 5 různých analýz: stanovení celkových polyfenolů spektrofotometricky, stanovení anthokyanogenů podle Harrise a Ricketse, stanovení tanoidů titrací PVP, stanovení koagulovatelného dusíku podle Kjeldahla a stanovení citlivých proteinů titrací taninu. Z provedených analýz je zřejmé, že dochází k lepšímu povařování rmutů, čemuž odpovídá lepší koloidní stabilita mladiny, to potvrzují i ostatní analýzy. Je tedy předpoklad, že úpravy na varně povedou k mírnému zlepšení přirozené koloidní stability piva.
|
|
9:00
|
Bc.
Ondřej
Novák
|
M2
|
doc. Ing. Martin Halecký, Ph.D.
|
Vliv teploty na Henryho konstanty vybraných n-alkanů v silikonovém oleji pro aplikaci v dvoufázových bioreaktorech
|
detail
Vliv teploty na Henryho konstanty vybraných n-alkanů v silikonovém oleji pro aplikaci v dvoufázových bioreaktorech
Při použití probublávaných submerzních reaktorů pro čištění odpadního vzduchu lze dosáhnout zvýšení dostupnosti hydrofobních polutantů mikroorganismům přídavkem inertní nepolární fáze – silikonového oleje, zejména za podmínek přehřívání reaktoru vlivem teploty odpadních plynů. Náplní této práce bylo stanovit teplotní závislost Henryho konstant cílových hydrofobních polutantů (hexan až dodekan) v silikonovém oleji metodou „static headspace“ v teplotním rozmezí 30–60°C. Hodnoty Henryho konstant Hcp v silikonovém oleji klesají s teplotou, ale naopak vzrůstají s prodlužujícím se uhlíkatým řetězcem. V porovnání s vodou jsou hodnoty Henryho konstanty v silikonovém oleji řádově třikrát větší (hexan při 30 °C). Dále byl zjištěn vliv poměru směsi vody a silikonového oleje (0:1; 1:3; 1:1; 3:1 a 1:0) na Henryho konstanty hexanu při 50 °C. Výsledky této práce umožňují posoudit vliv přídavku silikonového oleje na celkové rovnovážné množství cílových polutantů dostupných mikroorganismům v reaktoru.
|
|
9:00
|
Zuzana
Kůtová
|
B3
|
doc. Dr. Ing. Michaela Rumlová
|
Optimalizace metody pro testování inhibitorů skládání viru lidské imunitní nedostatečnosti HIV-1
|
detail
Optimalizace metody pro testování inhibitorů skládání viru lidské imunitní nedostatečnosti HIV-1
Genom HIV-1 (Human Immunodeficiency Virus) a enzymy potřebné pro jeho reverzní transkripci a integraci do hostitelské buňky jsou uloženy uvnitř zralé kapsidy. Ta je tvořena kapsidovým proteinem (CA), který je vzájemnými interakcemi uspořádán do kónické struktury, typicky tvořené 250 hexamery a 12 pentamery (Obr. 1A). Hexamer je stabilizován řadou proteinových interakcí, zprostředkovaných N-terminálními i C-terminálními doménami CA (Obr. 1B). Jakýkoliv zásah do přirozené stability hexamerní sítě vede ke ztrátě schopnosti replikace.
Cílem práce bylo připravit stabilní hexamer kapsidového proteinu HIV za účelem testovaní inhibitorů rozpadu kapsidy. Pro tento účel byl připraven CA protein nesoucí mutace A14C/E45C, umožňující stabilizaci hexameru a mutace W184A/M185A, která zabraňuje multimerizaci hexameru. Pro ověření přístupu, bude použit publikovaný inhibitor PF74 (Obr. 1C), který svou vazbou na hexamerní sítě HIV-1 zralé kapsidy tuto strukturu stabilizuje a zabraňuje jejímu rozvolnění.
Obrázek 1: (A) Model zralé kapsidy HIV-1 (Pornillos, Ganser-PornillosaYeager, 2011) (B) Hexamer kapsidového proteinu tvořený N terminální doménou (zeleně) a C terminální doménou (červeně) (Deshmukh a kol., 2013). (C) Struktura látky PF74 (Bhattacharya a kol., 2014).
![]()
|
|
9:00
|
Bc.
Zuzana
Gašparínová
|
M2
|
Ing. Eva Vaňková, Ph.D.
|
Antibiofilmové účinky anorganické sloučeniny COSANu v kombinaci s antibiotiky
|
detail
Antibiofilmové účinky anorganické sloučeniny COSANu v kombinaci s antibiotiky
Kobalt bis-1,2-dikarbolid neboli COSAN (CObaltcarborane Sandwich ANiont) je stabilní anorganická sloučenina. Díky nízké toxicitě a široké škále derivátů má potenciál pro farmakologické využití. Soli COSANu mají antimikrobiální aktivitu a jsou účinné i vůči methicillin resistentním kmenům Staphylococcus aureus (MRSA) a multirezistentním kmenům Pseudomonas aeruginosa. Aktuálním problémem v medicíně je vznik a šíření rezistence vůči antimikrobiálním látkám, směřující k možnosti využití látek, jako je COSAN, k podpoře účinku současných léčiv. V práci je studován vliv kombinace COSANu s tetracyklinem, erythromycinem a vankomycinem na biofilm tří kmenů bakterie Staphylococcus epidermidis (DBM 3179, CNCTC 5671 a CCM 2343). Bakterie byly kultivovány v mikrotitrační destičce po dobu 24 h při 37 °C v přítomnosti kombinací zmíněných biologicky aktivních látek. Účinnost látek byla stanovena barvením resazurinem jehož změna na resorufin byla detekována spektrofotometrickým stanovením intenzity fluorescence. V případě S. epidermidis CCM 2343 bylo kombinací vankomycinu s COSANem dosaženo nejvyššího synergistického působení. Při použití 50 mg/l vankomycinu a 19,5 mg/l COSANu se metabolická aktivita buněk biofilmu snížila na 0,5 % (zatímco při 50 mg/l samotného vankomycinu pouze na 68 %).
|
|
9:00
|
Bc.
Adéla
Marková
|
M2
|
doc. Ing. Irena Kolouchová, Ph.D.
|
Vliv vegetačního období na zastoupení endofytní mikroflóry Vitis vinifera
|
detail
Vliv vegetačního období na zastoupení endofytní mikroflóry Vitis vinifera
Endofyty jsou označovány jako asymptomatické mikroorganismy, které kolonizují vnitřní tkáně rostlin. Endofyty kromě ochrany rostlin před environmentálním stresem také mohou příznivě podporovat jejich růst. Cílem této práce bylo izolování a určení spektra endofytních populací u čtyř odrůd Vitis vinifera v průběhu roku. Izolované mikroorganismy byly rovněž podrobeny testování na vlastnosti podporující růst rostlin, konkrétně na fosfátovou solubilizaci, produkci sideroforů a antioxidantů, utilizaci ACC (1-aminocyklopropan-1-karboxylové kyseliny) a fixaci N2. Během experimentální části se z podzimního odběru podařilo izolovat 85 a ze zimního 63 mikroorganismů. Z izolátů podzimního období bylo identifikováno 34 a ze zimního 33 bakteriálních zástupců. Listy a letorosty obou období celkem obsahovaly 9 bakteriálních rodů. Fosfátová solubilizace byla zjištěna u 44 % podzimních a 79 % zimních izolátů. Produkce sideroforů byla detekována u 81 % podzimních a 100 % zimních izolátů. Schopnost vázat atmosférický dusík a produkovat antioxidanty byla detekována u všech izolátů. Utilizace ACC byla prokázána pouze u 25 % podzimních a 17 % zimních izolátů. Výsledky ukázaly, že roční období má výrazný vliv nejen na zastoupení a diverzitu endofytů v révě vinné, ale také na jejich funkční rozmanitost.
|
