Nacházíte se: Studentská vědecká konference → SVK 2023

iduzel: 54301
idvazba: 90058
šablona: stranka
čas: 9.5.2024 07:52:11
verze: 5378
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/
branch: trunk
Server: 147.33.89.150
Obnovit | RAW

iduzel: 54301
idvazba: 90058
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'svk.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/svk-2023'
iduzel: 54301
path: 1/28821/43620/28823/54301
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

SVK 2023

Organizace SVK v akademickém roce 2023/2024

Termín konání SVK

V akademickém roce 2023/2024 proběhne SVK ve čtvrtek 23. 11. 2023, kdy je vyhlášen Rektorský den.

Organizace SVK

SVK je soutěž prací studentů bakalářských a magisterských studijních programů, která každoročně
probíhá na VŠCHT Praha.

Organizace SVK je zajišťována prostřednictvím děkanátů fakult. Oddělení pro výzkum a transfer
technologií (VaTT) zajišťuje rozpočet SVK z dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum, který je
určen výhradně na odměny za účast (startovné) a za umístění pro soutěžící z řad studentů VŠCHT
Praha. Ostatní zdroje zajišťují fakulty.

Soutěž bude probíhat v přednáškových a posterových sekcích, výběr formy je na rozhodnutí vedení
fakulty. Minimální počet přihlášených soutěžních prací studentů VŠCHT Praha v každé sekci je šest,
maximální počet prací není limitován. Fakultním koordinátorům SVK bude umožněno operativně
rozhodnout o uskutečnění soutěže v sekci i v případě, že počet přihlášených soutěžících klesne z
důvodu vyšší moci pod 6. V takovém případě bude ve spolupráci s VaTT rozhodnuto o poměrném
krácení odměn za umístění. Odměna za účast (startovné) bude zachována v plné výši.

V případě dotazů ohledně SVK se obracejte na příslušné ústavní či fakultní koordinátory.
Pro fakultní koordinátory má na oddělení VaTT SVK na starosti Mgr. Mili Losmanová, tel. 220 44 4536,
losmanom@vscht.cz.

Časový harmonogram přípravy SVK

Do 4. 10. 2023 jmenuje děkan fakultního organizátora SVK a jeho jméno nahlásí děkanát na odd. VaTT. Dále určí pracovníky zodpovědné za organizaci jednotlivých sekcí. V případě celoškolských sekcí určí koordinátory zodpovědné za organizaci prorektor pro pedagogiku.
Od 9. 10. 2023 do 30. 10. 2023 se studenti závazně přihlásí do soutěže pomocí elektronického přihlašovacího systému http://svk.vscht.cz. K přístupu do systému použijí své školní přihlašovací údaje, vyplní ročník, jméno vedoucího práce a název svého příspěvku. Každý student může přihlásit jednu soutěžní práci, a to s vědomím svého vedoucího práce.
Fakulty, respektive celoškolské sekce na základě počtu přihlášených studentů nahlásí do 9. 11. 2023 na odd. VaTT počet sekcí na fakultě a počet soutěžních prací v jednotlivých sekcích.
Do 10. 11. 2023 studenti pomocí elektronického přihlašovacího systému nahrají anotaci svojí práce (max. 1300 znaků, možnosti formátování jsou návodně uvedeny v přihlašovacím systému).
Do 18. 11. 2023 fakultní organizátoři, respektive koordinátoři celoškolských sekcí v elektronickém přihlašovacím systému roztřídí všechny soutěžní práce do jednotlivých sekcí na fakultě, dále uvedou názvy sekcí, místo a čas konání a složení komisí. Složení hodnotících komisí pro jednotlivé sekce určí vedení fakulty, respektive prorektor pro pedagogiku. Komise je nejméně tříčlenná a členy z řad akademických pracovníků mohou doplnit odborníci spolupracujících firem a průmyslových podniků. Předsedou komise by měl být profesor nebo docent.
Do 22.11. 2023 bude možné automaticky vygenerovat sborníky jednotlivých ústavů/sekcí a fakult na základě údajů uvedených v elektronickém přihlašovacím systému. Fakultní koordinátoři, respektive koordinátoři celoškolských sekcí zajistí zveřejnění úplných fakultních sborníků na fakultních webech SVK.

Další informace k soutěži

Prezentace studentské práce v rámci SVK se považuje za předuveřejnění výsledku v případě plánované patentové ochrany a je tedy překážkou pro udělení patentu.
Občerstvení pro komise a soutěžící hradí ústavy z vlastních prostředků.
Organizace průběhu soutěže v sekcích je výlučně věcí rozhodnutí fakult, respektive celoškolských sekcí.
Finanční příspěvek na účast a ocenění umístění soutěžních prací studentů VŠCHT Praha bude hrazen z prostředků dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum (IGA 2023). Jeho výše bude stanovena dohodou proděkanů a prorektora pro VaV podle celkového počtu přihlášených soutěžních prací. Oceněna bude účast a dále první tři místa v každé sekci. Výplata příspěvku studentům bude provedena bezhotovostním převodem, zajistí děkanáty fakult. Je vítána další finanční nebo věcná podpora účastníků SVK ze sponzorských zdrojů. Její výše (hodnota), způsob rozdělení a výplaty je plně v kompetenci komise sekce.
Vytištění diplomů budou zajišťovat fakulty, respektive koordinátoři celoškolských sekcí.
U příležitosti SVK je vyhlášena soutěž o Cenu Julie Hamáčkové v kategorii Studentská práce typu SVK; soutěž je určena i pro doktorandy; vyhlášení soutěže a bližší informace na http://gro.vscht.cz/cjh

Rekapitulace termínů:

Datum	Akce
4. 10.	Fakulty - nahlášení fakultního organizátora a organizátorů sekcí - na VaTT
30. 10.	Studenti - uzávěrka podávání přihlášek
9. 11.	Fakulty - nahlášení počtu účastníků a počtu sekcí – na VaTT
10. 11.	Studenti - uzávěrka nahrávání anotací
18. 11.	Fakulty - seznam sekcí, místo a čas konání, složení komisí, seznam sponzorů jednotlivých sekcí
22. 11.	Fakulty - vygenerování sborníků v aplikaci svk; zveřejnění úplných fakultních sborníků na fakultních webech SVK
23. 11.	SVK
5. 12.	Fakulty - písemná zpráva z fakult o průběhu soutěže - na VaTT

Seznam fakultních koordinátorů

FCHT - doc. Ing. Jan Budka, Ph.D. (Jan.Budka@vscht.cz)
FTOP - Ing. Alice Vagenknechtová, Ph.D. (Alice.Vagenknechtova@vscht.cz)
FPBT - Ing. Michaela Marková, Ph.D. (Michaela.Markova@vscht.cz)
FCHI - doc. Ing. Jitka Čejková, Ph.D. (Jitka.Cejkova@vscht.cz)

Přihlašovací formulář

Nejste zalogován/a (anonym)

Přihlásit

Organická a farmaceutická technologie I (A77c - 9:00)

Předseda: prof. Ing. Petr Zámostný, Ph.D.
Komise: Ing. Iva Paterová, Ph.D., Ing. Martin Zapletal, Ph.D.

Čas	Jméno	Ročník	Školitel	Název příspěvku	Anotace
---	Bc. Martin Králík	M1	Ing. Tereza Školáková, Ph.D.	Formulace a in vitro charakterizace liquisolid systémů	detail Formulace a in vitro charakterizace liquisolid systémů Cílem práce byla formulace liquisolid systémů (LSS) a jejich následné zhodnocení. Liquisolid systémy neboli systémy kapalina v pevné fázi jsou lékovou formulací zlepšující biodostupnost léčivé látky. K přípravě LSS byl použit indomethacin jako modelová léčivá látka, Neusilin^® US2, FujiSil^® a Avicel^® PH-101 byly použity jako nosiče, Aerosil^® 200 a Syloid^® Al-1 FP byly použity jako obalovací materiály a PEG 200, PEG 400 a Tween^® 80 byly použity jako rozpouštědla. Připravené LSS byly tabletovány při různém lisovacím zatížení a poté byla proměřena radiální pevnost jejich tablet. Nejvyšší hodnoty radiální pevnosti vykazovaly tablety připravené ze směsi indomethacin, Neusilin^® US 2, Syloid^® Al-1 FP a PEG 200. Dále byly tablety z LSS podrobeny disoluční zkoušce (USP 2). Bylo zjištěno, že dané LSS jsou na základě disolučních křivek potenciálně vhodné k prodlouženému uvolňování. Dále bylo zjištěno, že LSS obsahující Avicel^® PH-101 mají menší schopnost zadržet použitá rozpouštědla než systémy, které jako nosič obsahují Neusilin^® US2 či FujiSil^®. LSS obsahující Neusilin^® US2 vykazovaly vyšší nebo srovnatelnou rychlost uvolňování API jako LSS obsahující FujiSil^®.
---	Bc. Anna Křížová	M1	doc. Ing. Eliška Vyskočilová, Ph.D.	Příprava molekulárně otištěných polymerů s využitím thymolu jako templátu	detail Příprava molekulárně otištěných polymerů s využitím thymolu jako templátu Molekulárně otištěné polymery (MIPy) jsou polymerní materiály při jejichž syntéze je do vznikající struktury otištěna cílová (templátová) molekula, která po sobě zanechá v polymerní matrici komplementární kavity. MIPy je možné využít pro analytické metody jako jsou chromatografická separace, či extrakce na pevné fázi, další jejich významnou aplikací je cílený transport léčiv a mohou být taktéž použity jako rozpoznávací prvek pro elektrochemické biosenzory. Tato práce se zabývala syntézou molekulárně otištěných polymerů blokovou polymerací s thymolem jako templátem, optimalizací extrakce (metoda – třepání, míchání, Soxhletova extrakce; rozpouštědlo – methanol, isopropylalkohol, diethylether) thymolu z připraveného polymeru a využitím připraveného polymeru jako stacionární fáze pro extrakci na pevné fázi (SPE). Z testovaných extrakčních metod dosáhla nejlepších výsledků extrakce v Soxhletově extraktoru při použití methanolu jako extrakčního činidla (výtěžek extrakce 60 % po 5 h). Byla potvrzena možnost využití připraveného molekulárně otištěného polymeru jako stacionární fáze pro SPE, přičemž minimální kapacita polymeru byla 20 mg thymolu/g MIPu. Zachycený thymol byl následně kvantitativně eluován jak methanolem, tak isopropylalkoholem.
---	Nikolas Letzel	B2	Ing. Martin Veselý, Ph.D.	Minimalizace uvolňování hliníku z Raneyova niklového katalyzátoru do reakční směsi	detail Minimalizace uvolňování hliníku z Raneyova niklového katalyzátoru do reakční směsi Raneyův niklový katalyzátor je jedním z nejpoužívanějších hydrogenačních činidel. Při reakcích se z něho do reakční směsi uvolňuje hliník, který je nedílnou součástí při výrobě katalyzátoru, ale nežádoucí při jeho použití. V úvodní části této práce byla provedena série vyluhovacích experimentů, při nichž bylo sledováno množství uvolňovaného hliníku v závislosti na pH, teplotě a času. Při provedení 72hodinového experimentu s pH 13 a teplotou 35 °C bylo z Raneyova niklu vylouženo 30 % hliníku. Následně byla modelovými hydrogenacemi (glukózy a benzonitrilu) ověřena nesnížená aktivita takto vylouženého katalyzátoru a zároveň bylo dosaženo poklesu kontaminace produktu hliníkem až na desetinu oproti použití čerstvého katalyzátoru. Koncentrace hliníku byly stanovovány pomocí atomové absorpční spektrometrie a UV/VIS spektrofotometrie.
---	Martin Kubelka	B3	doc. Mgr. Jarmila Zbytovská, Dr. rer. nat.	Vliv typu ceramidu na obnovu poškozené kožní bariéry	detail Vliv typu ceramidu na obnovu poškozené kožní bariéry Stratum corneum, nejvrchnější vrstva kůže, slouží jako klíčová bariéra proti toxinům z prostředí a dehydrataci. Jeho zdraví a funkčnost jsou úzce spojeny s přítomností sfingolipidů jménem ceramidy, které se zde přirozeně vyskytují a jsou esenciální pro tvorbu lipidové matrix, která je zodpovědná za bariérové schopnosti kůže. Pokles jejich koncentrace vede k oslabení kožní bariéry, což může způsobit různá onemocnění kůže, jako je ekzém nebo psoriáza. V současné době se pro řešení tohoto problému používají léčiva na bázi kortikosteroidů, které ale mají mnoho vedlejších účinku a mohou na ně vznikat alergické reakce. Naproti tomu regenerace pokožky přímou aplikací chybějících ceramidů se jeví jako kvalitní alternativa. Naše vědecká skupina prokázala pozitivní účinky lipozomální formulace obsahující dva typy ceramidů – C3 a C6, na regeneraci pokožky. Dosud ale nebyla popsána účinnost samotného C3 a C6. Cílem mé práce bylo popsat rozdíl mezi cerosomy obsahující pouze zmíněný C3 či C6, které byly připraveny metodou hydratace lipidového filmu a vysokotlakou homogenizací. Cerosomy byly charakterizovány pomocí dynamického rozptylu světla, čímž byla stanovena jejich velikost a povrchový náboj. Efekt na obnovu bariérových schopností kůže byl ověřen v rámci ex vivo studií na prasečí kůži.
---	Ludmila Kolářová	B3	doc. Ing. Eliška Vyskočilová, Ph.D.	Příprava citronellyl acetátu transesterifikací	detail Příprava citronellyl acetátu transesterifikací Citronellol a citronellyl-acetát patří mezi přírodní látky, konkrétně mezi kyslíkaté deriváty monoterpenů. Jsou to sekundární metabolity rostlin, které slouží především jako atraktanty nebo repelenty. Díky své vůni mohou lákat opylovače nebo naopak odpuzovat škůdce. Obě látky se využívají jako vonné látky v kosmetice a mohou být také součástí parfémových kompozic nebo aromat v potravinách. (R)-citronellol má citrónovou vůni a citronellyl-acetát voní jako růže. Tato práce je zaměřená na přípravu citronellyl-acetátu kysele katalyzovanou transesterifikací citronellolu. V první části práce byl zkoumán vliv katalyzátoru na průběh reakce. Na studium tohoto vlivu byl použit jako transesterifikační činidlo ethyl-acetát. Z pěti testovaných katalyzátorů se jako nejlepší ukázala kyselina p-toluensulfonová (PTSA). Po dvou hodinách při použití 12 mol. % PTSA byla konverze citronellolu 76 % se selektivitou 95 % pro citronellyl-acetát. PTSA byla dále použita jako katalyzátor ve všech následujících reakcích. Další část práce se týkala vlivu množství katalyzátoru s použitím ethyl-acetátu jako transesterifikačního činidla. Práce má potenciál pro využití mimo jiné i proto, že je v souladu s principy zelené chemie. Produkt vzniká poměrně rychle a s vysokou selektivitou i při nízké teplotě.
---	Lucia Gabošová	B3	Ing. Maria Kotova, Ph.D.	Príprava linalyl-acetátu.	detail Príprava linalyl-acetátu. Linalool (3,7-dimethyl-1,6-oktadien-3-ol) je terciárny alkohol vyskytujúci sa vo forme dvoch enantiomérov, ktoré sa líšia svojimi fyzikálnymi vlastnosťami. Linalool a jeho ester linalyl-acetát sa vďaka vonným vlastnostiam používajú v kozmetike a drogérií ako vonná prísada. Štúdiami bola preukázaná taktiež rôznorodá biologická aktivita linalyl-acetátu. Kvôli stérickému bráneniu hydroxylovej skupiny je príprava linalyl-acetátu technologicky náročná a spravidla poskytuje malé výťažky. Cieľom tejto práce je príprava linalyl-acetátu kyslo katalyzovanou acetyláciou linaloolu pomocou anhydridu kyseliny octovej (obr. 1) a optimalizácia reakčných podmienok. Ako katalyzátory boli použité Lewisove kyseliny, napríklad BiBr₃, Sc(OTf)₃ a Zn(OTf)₂(OTf = CF₃SO₃^-). V tejto práci bol sledovaný vplyv druhu katalyzátora a pomeru reaktantov na konverziu linaloolu a selektivitu tvorby linalyl-acetátu.
---	Bc. Lucie Kočová	M1	doc. Mgr. Jarmila Zbytovská, Dr. rer. nat.	Příprava a charakterizace polymerních nanočástic s dexamethasonem	Vyžaduje anotaci
---	Bc. Jitka Malínská	M1	Ing. Iva Paterová, Ph.D.	Hydrogenace dehydrosantalinolu na Ru katalyzátoru	detail Hydrogenace dehydrosantalinolu na Ru katalyzátoru 2-Methyl-4-(2,2,3-trimethyl-3-cyclopenten-1-yl)-1-butanol známý pod komerčním názvem Brahmanol je alkohol s širokým využitím v parfumářském a potravinářském průmyslu. Cílem této práce byla příprava výchozích látek a následná optimalizace přípravy Brahmanolu. Syntéza začíná izomerací α-pinenoxidu a vzniklý kamfolenický aldehyd je následně kondenzován s propanalem za vzniku dehydrosantalinolu. Ten je následně hydrogenován v autoklávu s využitím Ru katalyzátorů. Byl studován vliv různých rozpouštědel, Ru katalyzátorů, reakční teploty a tlaku vodíku na průběh reakce. Optimalizací reakčních podmínek bylo při hydrogenaci dosaženo 100% konverze a 80% selektivity k Brahmanolu.