Nacházíte se: Studentská vědecká konference → SVK 2023

iduzel: 54301
idvazba: 90058
šablona: stranka
čas: 9.5.2024 12:28:17
verze: 5378
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/
branch: trunk
Server: 147.33.89.150
Obnovit | RAW

iduzel: 54301
idvazba: 90058
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'svk.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/svk-2023'
iduzel: 54301
path: 1/28821/43620/28823/54301
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

SVK 2023

Organizace SVK v akademickém roce 2023/2024

Termín konání SVK

V akademickém roce 2023/2024 proběhne SVK ve čtvrtek 23. 11. 2023, kdy je vyhlášen Rektorský den.

Organizace SVK

SVK je soutěž prací studentů bakalářských a magisterských studijních programů, která každoročně
probíhá na VŠCHT Praha.

Organizace SVK je zajišťována prostřednictvím děkanátů fakult. Oddělení pro výzkum a transfer
technologií (VaTT) zajišťuje rozpočet SVK z dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum, který je
určen výhradně na odměny za účast (startovné) a za umístění pro soutěžící z řad studentů VŠCHT
Praha. Ostatní zdroje zajišťují fakulty.

Soutěž bude probíhat v přednáškových a posterových sekcích, výběr formy je na rozhodnutí vedení
fakulty. Minimální počet přihlášených soutěžních prací studentů VŠCHT Praha v každé sekci je šest,
maximální počet prací není limitován. Fakultním koordinátorům SVK bude umožněno operativně
rozhodnout o uskutečnění soutěže v sekci i v případě, že počet přihlášených soutěžících klesne z
důvodu vyšší moci pod 6. V takovém případě bude ve spolupráci s VaTT rozhodnuto o poměrném
krácení odměn za umístění. Odměna za účast (startovné) bude zachována v plné výši.

V případě dotazů ohledně SVK se obracejte na příslušné ústavní či fakultní koordinátory.
Pro fakultní koordinátory má na oddělení VaTT SVK na starosti Mgr. Mili Losmanová, tel. 220 44 4536,
losmanom@vscht.cz.

Časový harmonogram přípravy SVK

Do 4. 10. 2023 jmenuje děkan fakultního organizátora SVK a jeho jméno nahlásí děkanát na odd. VaTT. Dále určí pracovníky zodpovědné za organizaci jednotlivých sekcí. V případě celoškolských sekcí určí koordinátory zodpovědné za organizaci prorektor pro pedagogiku.
Od 9. 10. 2023 do 30. 10. 2023 se studenti závazně přihlásí do soutěže pomocí elektronického přihlašovacího systému http://svk.vscht.cz. K přístupu do systému použijí své školní přihlašovací údaje, vyplní ročník, jméno vedoucího práce a název svého příspěvku. Každý student může přihlásit jednu soutěžní práci, a to s vědomím svého vedoucího práce.
Fakulty, respektive celoškolské sekce na základě počtu přihlášených studentů nahlásí do 9. 11. 2023 na odd. VaTT počet sekcí na fakultě a počet soutěžních prací v jednotlivých sekcích.
Do 10. 11. 2023 studenti pomocí elektronického přihlašovacího systému nahrají anotaci svojí práce (max. 1300 znaků, možnosti formátování jsou návodně uvedeny v přihlašovacím systému).
Do 18. 11. 2023 fakultní organizátoři, respektive koordinátoři celoškolských sekcí v elektronickém přihlašovacím systému roztřídí všechny soutěžní práce do jednotlivých sekcí na fakultě, dále uvedou názvy sekcí, místo a čas konání a složení komisí. Složení hodnotících komisí pro jednotlivé sekce určí vedení fakulty, respektive prorektor pro pedagogiku. Komise je nejméně tříčlenná a členy z řad akademických pracovníků mohou doplnit odborníci spolupracujících firem a průmyslových podniků. Předsedou komise by měl být profesor nebo docent.
Do 22.11. 2023 bude možné automaticky vygenerovat sborníky jednotlivých ústavů/sekcí a fakult na základě údajů uvedených v elektronickém přihlašovacím systému. Fakultní koordinátoři, respektive koordinátoři celoškolských sekcí zajistí zveřejnění úplných fakultních sborníků na fakultních webech SVK.

Další informace k soutěži

Prezentace studentské práce v rámci SVK se považuje za předuveřejnění výsledku v případě plánované patentové ochrany a je tedy překážkou pro udělení patentu.
Občerstvení pro komise a soutěžící hradí ústavy z vlastních prostředků.
Organizace průběhu soutěže v sekcích je výlučně věcí rozhodnutí fakult, respektive celoškolských sekcí.
Finanční příspěvek na účast a ocenění umístění soutěžních prací studentů VŠCHT Praha bude hrazen z prostředků dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum (IGA 2023). Jeho výše bude stanovena dohodou proděkanů a prorektora pro VaV podle celkového počtu přihlášených soutěžních prací. Oceněna bude účast a dále první tři místa v každé sekci. Výplata příspěvku studentům bude provedena bezhotovostním převodem, zajistí děkanáty fakult. Je vítána další finanční nebo věcná podpora účastníků SVK ze sponzorských zdrojů. Její výše (hodnota), způsob rozdělení a výplaty je plně v kompetenci komise sekce.
Vytištění diplomů budou zajišťovat fakulty, respektive koordinátoři celoškolských sekcí.
U příležitosti SVK je vyhlášena soutěž o Cenu Julie Hamáčkové v kategorii Studentská práce typu SVK; soutěž je určena i pro doktorandy; vyhlášení soutěže a bližší informace na http://gro.vscht.cz/cjh

Rekapitulace termínů:

Datum	Akce
4. 10.	Fakulty - nahlášení fakultního organizátora a organizátorů sekcí - na VaTT
30. 10.	Studenti - uzávěrka podávání přihlášek
9. 11.	Fakulty - nahlášení počtu účastníků a počtu sekcí – na VaTT
10. 11.	Studenti - uzávěrka nahrávání anotací
18. 11.	Fakulty - seznam sekcí, místo a čas konání, složení komisí, seznam sponzorů jednotlivých sekcí
22. 11.	Fakulty - vygenerování sborníků v aplikaci svk; zveřejnění úplných fakultních sborníků na fakultních webech SVK
23. 11.	SVK
5. 12.	Fakulty - písemná zpráva z fakult o průběhu soutěže - na VaTT

Seznam fakultních koordinátorů

FCHT - doc. Ing. Jan Budka, Ph.D. (Jan.Budka@vscht.cz)
FTOP - Ing. Alice Vagenknechtová, Ph.D. (Alice.Vagenknechtova@vscht.cz)
FPBT - Ing. Michaela Marková, Ph.D. (Michaela.Markova@vscht.cz)
FCHI - doc. Ing. Jitka Čejková, Ph.D. (Jitka.Cejkova@vscht.cz)

Přihlašovací formulář

Nejste zalogován/a (anonym)

Přihlásit

Ústav polymerů (budova B, B11 - 9:00)

Předseda: Doc. Ing. Antonín Kuta, CSc.
Komise: Prof. Ing. Jiří Brožek, CSc., Prof. Ing. Petr Sysel. CSc.

Čas	Jméno	Ročník	Školitel	Název příspěvku	Anotace
---	Bc. Tomáš Doubek	M1	prof. Ing. Jan Merna, Ph.D.	Koncově funkcionalizované polyolefiny připravené chain-walking katalyzátory	detail Koncově funkcionalizované polyolefiny připravené chain-walking katalyzátory Tato práce se zabývá možnostmi zavedení koncových funkčních skupin do struktury polyolefinů připravených živou CW polymerací olefinů katalyzovanou diiminovými komplexy niklu a palladia (viz schéma). Strategie funkcionalizace spočívá na přidání pent-4-en-1-olu k živým polymerním řetězcům. Hodnotí se způsob a účinnost zapojení funkční skupiny na konec řetězce. Cílem práce je získání makroiniciátorů pro následné kopolymerace. Polymery vzniklé za katalýzy komplexu niklu s koncovou hydroxy skupinou byly podrobeny reakci ε-kaprolaktonem s cílem získání blokového kopolymeru. Polymery připravené pomocí komplexu palladia mají zabudovanou na konci aldehydovou skupinu. Reakcí této skupiny s diaminem jsme se pokusili o přípravu polyethylenu s koncovou amino skupinou. Molární hmotnost získaných polymerů byla analyzována pomocí vysokoteplotní rozměrově-vylučovací chromatografie (SEC/GPC) a účinnost funkcionalizace a určení koncových skupin pomocí 1H-NMR spektroskopie.
---	Bc. Anežka Chodounská	M1	Ing. Radka Kalousková, CSc.	Příprava a charakterizace hydrofilní epoxidové pryskyřice	detail Příprava a charakterizace hydrofilní epoxidové pryskyřice Epoxidové pryskyřice jsou díky malému smrštění při vytvrzování, vysoké chemické a teplotní odolnosti a díky vysoké korozní odolnosti hojně využívány. Většina používaných epoxidů jsou hydrofobní materiály, pro některé aplikace je ovšem zapotřebí materiálů hydrofilních. V rámci mojí práce byly zkoumány epoxidové pryskyřice na bázi bisfenol A propoxylát diglycidyl etheru (PDGEBA) vytvrzovaného vodorozpustným polyetherdiaminem (Jeffamin^® ED-900), které vykazují díky polyethylen glykolovému bloku hydrofilní chování. Byly zkoumány některé materiálové vlastnosti jako obsah gelu, sorpce vody, teplota skelného přechodu, mechanické vlastnosti a vliv UV záření na tyto pryskyřice. Jako testovací vzorky byly použity destičky epoxidové pryskyřice z ekvimolární směsi s různými vytvrzovacími časy a destičky plněné různým množstvím suspenze grafen oxidu.
---	Adriana Šmejkalová	M2	Ing. Radka Kalousková, CSc.	Polymerace ε-kaprolaktonu iniciovaná laktamátem vápenatým a hořečnatým a jeho využití při měkčení PVC.	detail Polymerace ε-kaprolaktonu iniciovaná laktamátem vápenatým a hořečnatým a jeho využití při měkčení PVC. Poly(ɛ-kaprolakton) je považován, díky nízké teplotě skelného přechodu, zdravotní přijatelnosti a dobré mísitelnosti s PVC za nejslibnější náhradu potenciálně toxických ftalátových změkčovadel. K iniciaci polymerace kaprolaktonu (CLO) jsou běžně užívány organocínaté, resp. zinečnaté sloučeniny, které do řetězce polymeru vnáší nežádoucí prvek. Ze zdravotního hlediska se jeví vhodnějšími kandidáty iniciace CLO sloučeniny vápníku a hořčíku. Předmětem práce je příprava ekologického polymerního změkčovadla na bázi ε-kaprolaktonu, přiraveného v přítomnosti laktamátu vápníku, resp. hořčíku a jeho aplikace v polyvinylchloridu.
---	Bc. Michaela Jindrová	M1	Ing. Drahomír Čadek, Ph.D.	Příprava a vlastnosti esterifikovaného termoplastického škrobu	detail Příprava a vlastnosti esterifikovaného termoplastického škrobu Termoplastický bramborový škrob (TPS), materiál na bázi přírodního polysacharidu a glycerolu, je levný, obnovitelný a kompletně rozložitelný. K jeho dalším výhodám se řadí možnost zpracování běžnými plastikářskými technikami, čímž se nabízí jako ekologická náhrada nerozložitelných plastů, zvláště těch na jednorázové použití. TPS je ovšem citlivý na vlhkost, která zhoršuje jeho vlastnosti. Proto bylo cílem této práce bramborový škrob nejdříve esterifikovat a poté z něj připravit takzvaný esterifikovaný termoplastický škrob (TPES), jež by byl více odolný vůči vlhkosti než klasický TPS. Před samotnou plastifikací byly provedeny analýzy ke zjištění rozsahu esterifikace, po plastifikaci byla zjišťována nasákavost a také mechanické vlastnosti.
---	Bc. Lucie Reinšteinová	M1	prof. Ing. Jiří Brožek, CSc.	Polyamid 4 — nanovlákenné vrstvy a jejich degradace	detail Polyamid 4 — nanovlákenné vrstvy a jejich degradace Polyamid 4 byl v 70. letech minulého století považován za perspektivní vláknařský materiál vykazující dobré mechanické vlastnosti, vysokou hydrofilitu a sorpci vody podobnou bavlně. Problémem byla jeho nízká tepelná stabilita v blízkosti jeho teploty tání, a tak nebylo možné ho zvlákňovat z taveniny. S rozvojem technologie elektrostatického zvlákňování polymerů z roztoků a vytváření nanovlákenných vrstev se pozornost vrátila k polyamidu 4. V rámci této práce byly elektrostatickým zvlákňováním z roztoku kyseliny mravenčí a dichlormethanu připraveny nanovlákenné vrstvy z polyamidu 4. Následně byly vrstvy podrobeny degradaci ve fosfátovém pufru. Míra degradace v průběhu pokusu byla posuzována na základě změn hmotnostních úbytků vzorků a změn molární hmotnosti stanovené viskozimetrickou metodou. Morfologie vrstev byla zkoumána pomocí skenovací elektronové mikroskopie. Informace o teplotách tání byly získány z diferenciální snímací kalorimetrie.
---	Marie Kolářová	B3	Ing. Václava Benešová	Polyesteramidové membrány pro pervaporaci	detail Polyesteramidové membrány pro pervaporaci Kopolymery obsahující strukturní jednotky ε-kaprolaktonu a ε-kaprolaktamu – polyesteramidy - vykazují zajímavé vlastnosti. Jejich mechanické vlastnosti a citlivost k biologické rozložitelnosti jsou určovány poměrem strukturních jednotek. Při určitých poměrech těchto jednotek má polymer amorfní charakter. Této vlastnosti se může využít například v membránových procesech, například pervaporativního dělení kapalných roztoků. Tato práce se zabývá přípravou polyesteramidů aniontovou polymerizací ε-kaprolaktonu a ε-kaprolaktamu v různých poměrech tak, aby výsledný materiál obsahoval co nejvyšší podíl amorfní struktury a zároveň vykazoval potřebnou mechanickou odolnost. Z těchto kopolymerů byly připraveny folie lisováním a odpařením rozpouštědla z polymerních roztoků, a byly studovány jejich pervaporační charakteristiky pro směsi isopropylalkoholu a vody. Cílem práce je optimalizace složení folií pro dělení azeotropů pervaporativní dehydratací.
---	Sára Trnková	B3	Ing. Drahomír Čadek, Ph.D.	Vliv různých parametrů na tahové zkoušky pryží přírodního kaučuku	detail Vliv různých parametrů na tahové zkoušky pryží přírodního kaučuku Tahové zkoušky pryží patří mezi základní metody charakterizace v gumárenském průmyslu, díky kterým lze stanovit např. pevnost, tažnost či gumárenský modul. Na základě tahových zkoušek lze stanovovat výsledné vlastnosti výrobků a předvídat jejich chování. Mezinárodní norma ČSN EN ISO 37 jasně popisuje stanovování tahových zkoušek – tloušťka a typ vzorků, rychlost trhání, teplota při zkoušce, … V rámci této práce byly prováděny experimenty na vulkanizátech neplněné a plněné směsi přírodního kaučuku, z nichž byly připraveny tělesa (oboustranné lopatky) pro měření tahových vlastností. Parametry, jež byly při tahových zkouškách hodnoceny, byly rozdílná rychlost posuvu příčníku trhacího stroje (100, 500 a 1000 mm/min), různá tloušťka (1 a 2 mm) a typ zkušebních těles (typ těles 1 a 2). I když se řada těchto parametrů považuje za zanedbatelné z pohledu provádění zkoušky (kromě rychlosti posuvu, kde teorie říká, že s rostoucí rychlostí posuvu roste pevnost v tahu), ukazuje se, že situace nebude úplně jednoznačná. Cílem realizovaných experimentů bylo zjistit vlivy výše zmíněných parametrů na výsledné tahové vlastnosti použitých pryží.
---	Bc. Michal Handt	M1	prof. Ing. Jan Merna, Ph.D.	Příprava blokových kopolymerů přepínáním koordinačního a radikálového mechanismu	detail Příprava blokových kopolymerů přepínáním koordinačního a radikálového mechanismu Blokové kopolymery z polárních a nepolárních bloků představují atraktivní třídu materiálů uplatnitelných v mnoha průmyslových oblastech. Takovéto materiály je však obtížné syntetizovat běžnými technikami, protože každý z monomerů často polymeruje jiným reakčním mechanismem, přičemž přítomnost jednoho z monomerů v reakční směsi může znemožnit polymeraci druhého. Tato práce se zabývá syntézou blokových kopolymerů polyolefin-blok-polyakrylát s použitím katalyzátoru na bázi α-diiminového komplexu palladia. Tento katalyzátor je schopen, vlivem vnějšího stimulu (modrým světlem), přepínat reakční mechanismus z koordinačního na radikálový a je tak schopný vytvořit blokový kopolymer. Při koordinační polymeraci toleruje přítomnost akrylátu, což umožňuje i tzv. „one‑pot“ polymeraci obou monomerů. Výsledné produkty byly analyzovány ¹H NMR spektroskopií a rozměrově vylučovací chromatografií.
---	Bc. Tomáš Beinhauer	M2	Ing. Radka Kalousková, CSc.	Modifikace PVC přídavkem recyklátu vulkanizovaného NBR	detail Modifikace PVC přídavkem recyklátu vulkanizovaného NBR Práce ověřuje možnost využití prášku sesíťovaného butadienakrylonitrilového kaučuku (NBR) jako aditiva proměkčené i neměkčené PVC. NBR inkorporovaný v PVC zvyšuje odolnost blendu povětrnosti a působení ozónu a můžepůsobit, s ohledem na podíl nitrilových skupin v kaučuku, i jako změkčovadlo, plnivo či modifikátor houževnatosti. NBR s dostatečným množstvím nitrilových skupin je snášenlivý s polárním PVC, působí jako permanentní změkčovadlo atakové blendy PVC/NBR jsou v praxi běžně užívány. Co se týče modifikace houževnatosti PVC jsou v současné doběpreferovány spíše chlorovaný PE, EPM kaučuk, kopolymer PE-PVAc a Core-Shell kopolymery. Tato práce zkoumávyužitelnost zcela konkrétního NBR recyklátu získaného drcením použitých jednorázových rukavic.
---	Marika Julie Gregorová	B3	Ing. Drahomír Čadek, Ph.D.	Porovnání metod hodnocení hustoty taveniny přírodního kaučuku při 105 °C	detail Porovnání metod hodnocení hustoty taveniny přírodního kaučuku při 105 °C Pro zpracování přírodního kaučuku řadou technik (lisování, kalandrování, vytlačování) jsou nesmírně důležité jeho tokové vlastnosti. Pro stanovení viskozity kaučuku nebo kaučukové směsi při dané teplotě je potřebná i hustota taveniny, jež se pro nekompaktní materiály nesnadno měří. Stanovit hustotu taveniny lze více způsoby, a to přímo a nepřímo. Tato práce je zaměřena na tři metody stanovení hustoty taveniny přírodního kaučuku a jeho směsi. Použitými metodami byly pyknometrická metoda (nepřímé stanovení), měření elektronickým densimetrem (nepřímé stanovení) a stanovení pomocí přístroje pro měření tavného indexu (přímé stanovení). Každá metoda je jinak přesná a časově náročná. Cílem bylo vybrat nejoptimálnější metodu pro použití v praxi.