Nacházíte se: Studentská vědecká konference → SVK 2023

iduzel: 54301
idvazba: 90058
šablona: stranka
čas: 9.5.2024 06:41:27
verze: 5378
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/
branch: trunk
Server: 147.33.89.150
Obnovit | RAW

iduzel: 54301
idvazba: 90058
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'svk.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/svk-2023'
iduzel: 54301
path: 1/28821/43620/28823/54301
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

SVK 2023

Organizace SVK v akademickém roce 2023/2024

Termín konání SVK

V akademickém roce 2023/2024 proběhne SVK ve čtvrtek 23. 11. 2023, kdy je vyhlášen Rektorský den.

Organizace SVK

SVK je soutěž prací studentů bakalářských a magisterských studijních programů, která každoročně
probíhá na VŠCHT Praha.

Organizace SVK je zajišťována prostřednictvím děkanátů fakult. Oddělení pro výzkum a transfer
technologií (VaTT) zajišťuje rozpočet SVK z dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum, který je
určen výhradně na odměny za účast (startovné) a za umístění pro soutěžící z řad studentů VŠCHT
Praha. Ostatní zdroje zajišťují fakulty.

Soutěž bude probíhat v přednáškových a posterových sekcích, výběr formy je na rozhodnutí vedení
fakulty. Minimální počet přihlášených soutěžních prací studentů VŠCHT Praha v každé sekci je šest,
maximální počet prací není limitován. Fakultním koordinátorům SVK bude umožněno operativně
rozhodnout o uskutečnění soutěže v sekci i v případě, že počet přihlášených soutěžících klesne z
důvodu vyšší moci pod 6. V takovém případě bude ve spolupráci s VaTT rozhodnuto o poměrném
krácení odměn za umístění. Odměna za účast (startovné) bude zachována v plné výši.

V případě dotazů ohledně SVK se obracejte na příslušné ústavní či fakultní koordinátory.
Pro fakultní koordinátory má na oddělení VaTT SVK na starosti Mgr. Mili Losmanová, tel. 220 44 4536,
losmanom@vscht.cz.

Časový harmonogram přípravy SVK

Do 4. 10. 2023 jmenuje děkan fakultního organizátora SVK a jeho jméno nahlásí děkanát na odd. VaTT. Dále určí pracovníky zodpovědné za organizaci jednotlivých sekcí. V případě celoškolských sekcí určí koordinátory zodpovědné za organizaci prorektor pro pedagogiku.
Od 9. 10. 2023 do 30. 10. 2023 se studenti závazně přihlásí do soutěže pomocí elektronického přihlašovacího systému http://svk.vscht.cz. K přístupu do systému použijí své školní přihlašovací údaje, vyplní ročník, jméno vedoucího práce a název svého příspěvku. Každý student může přihlásit jednu soutěžní práci, a to s vědomím svého vedoucího práce.
Fakulty, respektive celoškolské sekce na základě počtu přihlášených studentů nahlásí do 9. 11. 2023 na odd. VaTT počet sekcí na fakultě a počet soutěžních prací v jednotlivých sekcích.
Do 10. 11. 2023 studenti pomocí elektronického přihlašovacího systému nahrají anotaci svojí práce (max. 1300 znaků, možnosti formátování jsou návodně uvedeny v přihlašovacím systému).
Do 18. 11. 2023 fakultní organizátoři, respektive koordinátoři celoškolských sekcí v elektronickém přihlašovacím systému roztřídí všechny soutěžní práce do jednotlivých sekcí na fakultě, dále uvedou názvy sekcí, místo a čas konání a složení komisí. Složení hodnotících komisí pro jednotlivé sekce určí vedení fakulty, respektive prorektor pro pedagogiku. Komise je nejméně tříčlenná a členy z řad akademických pracovníků mohou doplnit odborníci spolupracujících firem a průmyslových podniků. Předsedou komise by měl být profesor nebo docent.
Do 22.11. 2023 bude možné automaticky vygenerovat sborníky jednotlivých ústavů/sekcí a fakult na základě údajů uvedených v elektronickém přihlašovacím systému. Fakultní koordinátoři, respektive koordinátoři celoškolských sekcí zajistí zveřejnění úplných fakultních sborníků na fakultních webech SVK.

Další informace k soutěži

Prezentace studentské práce v rámci SVK se považuje za předuveřejnění výsledku v případě plánované patentové ochrany a je tedy překážkou pro udělení patentu.
Občerstvení pro komise a soutěžící hradí ústavy z vlastních prostředků.
Organizace průběhu soutěže v sekcích je výlučně věcí rozhodnutí fakult, respektive celoškolských sekcí.
Finanční příspěvek na účast a ocenění umístění soutěžních prací studentů VŠCHT Praha bude hrazen z prostředků dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum (IGA 2023). Jeho výše bude stanovena dohodou proděkanů a prorektora pro VaV podle celkového počtu přihlášených soutěžních prací. Oceněna bude účast a dále první tři místa v každé sekci. Výplata příspěvku studentům bude provedena bezhotovostním převodem, zajistí děkanáty fakult. Je vítána další finanční nebo věcná podpora účastníků SVK ze sponzorských zdrojů. Její výše (hodnota), způsob rozdělení a výplaty je plně v kompetenci komise sekce.
Vytištění diplomů budou zajišťovat fakulty, respektive koordinátoři celoškolských sekcí.
U příležitosti SVK je vyhlášena soutěž o Cenu Julie Hamáčkové v kategorii Studentská práce typu SVK; soutěž je určena i pro doktorandy; vyhlášení soutěže a bližší informace na http://gro.vscht.cz/cjh

Rekapitulace termínů:

Datum	Akce
4. 10.	Fakulty - nahlášení fakultního organizátora a organizátorů sekcí - na VaTT
30. 10.	Studenti - uzávěrka podávání přihlášek
9. 11.	Fakulty - nahlášení počtu účastníků a počtu sekcí – na VaTT
10. 11.	Studenti - uzávěrka nahrávání anotací
18. 11.	Fakulty - seznam sekcí, místo a čas konání, složení komisí, seznam sponzorů jednotlivých sekcí
22. 11.	Fakulty - vygenerování sborníků v aplikaci svk; zveřejnění úplných fakultních sborníků na fakultních webech SVK
23. 11.	SVK
5. 12.	Fakulty - písemná zpráva z fakult o průběhu soutěže - na VaTT

Seznam fakultních koordinátorů

FCHT - doc. Ing. Jan Budka, Ph.D. (Jan.Budka@vscht.cz)
FTOP - Ing. Alice Vagenknechtová, Ph.D. (Alice.Vagenknechtova@vscht.cz)
FPBT - Ing. Michaela Marková, Ph.D. (Michaela.Markova@vscht.cz)
FCHI - doc. Ing. Jitka Čejková, Ph.D. (Jitka.Cejkova@vscht.cz)

Přihlašovací formulář

Nejste zalogován/a (anonym)

Přihlásit

Chemie ochrany prostředí, udržitelnost a produktová ekologie (A172 - 8:45)

Předseda: prof. Dr. Ing. Martin Kubal
Komise: Ing. Veronika Rippelová, Ph. D., Ing. Eliška Purkarová, Ph.D., Bc. Martin Pešek, Ing. Blanka Švecová, Ph.D.

Čas	Jméno	Ročník	Školitel	Název příspěvku	Anotace
9:00	Bc. Nikola Němcová	M2	Ing. Lenka McGachy, Ph.D.	Degradace UV filtrů benzofenonového typu ve vodném roztoku za použití železem aktivovaného peroxodisíranu	detail Degradace UV filtrů benzofenonového typu ve vodném roztoku za použití železem aktivovaného peroxodisíranu Degradace UV filtrů benzofenonového typu ve vodném roztoku za použití železem aktivovaného peroxodisíranu Bc. Nikola Němcová (M2), Školitel: Ing. Lenka McGachy, Ph.D. V současnosti je mikropolutantům věnována stále větší pozornost. Tyto látky se kumulují v životním prostředí a představují tak vzrůstající riziko zejména kvůli své toxicitě a jejich synergickým efektům. Tato práce se zabývá benzofenony. Díky své schopnosti absorbovat UV záření se benzofenony hojně vyskytují v produktech osobní péče, nebo v obalech. Cílem práce je rozšířit znalosti o degradaci benzofenonů v prostředí pokročilých oxidačních procesů za přítomnosti nanoželezem aktivovaného peroxodisíranu. Chování bude zkoumáno ve vodném prostředí s proměnnými parametry, jakými jsou teplota, pH, přítomnost iontů jako HCO₃^- a Cl^-. V rámci provedených experimentů bylo použito nanoželezo NANOFER 25DS (Nanoiron spol. s.r.o.). Skenovací elektronová mikroskopie, využitá k charakterizaci NANOFER 25DS ukázala, že se jedná o nanočástice železa o průměrné velikosti 50-300 nm. Následně byla provedena sada vsádkových experimentů zaměřených na vliv NANOFER 25DS na odbourávání vybraného zástupce benzofenonů (benzofenon 1) a potenciál NANOFER 25DS aktivovat peroxodisíran a zvyšovat jeho účinnost při odbourávání benzofenonu 1.
9:20	Richard Kostrakiewicz	B3	Mgr. Ing. Marek Martinec, Ph.D.	Studium interakcí peroxodisíranu s horninovým prostředím v rámci ISCO	detail Studium interakcí peroxodisíranu s horninovým prostředím v rámci ISCO In-situ chemická oxidace (ISCO) s využitím oxidačního činidla peroxodisíranu (PDS) je jednou z rozšířených technik sanace kontaminovaných zvodnělých zemin. Avšak účinnost odstranění kontaminantu ze zeminy pomocí PDS je závislá na schopnosti PDS setrvat v ošetřovaném zvodnělém horninovém prostředí. Tato schopnost je však značně ovlivněna vlastnostmi horninového prostředí, a to především obsahy přechodných kovů jako je železo, mangan a další. K porozumění tohoto vlivu byla provedena série vsádkových experimentů zkoumajících vliv složení horninového prostředí na spotřebu PDS. Z prvotních výsledků vsádkových experimentů je zřejmý vliv složení zeminy na spotřebu PDS a rychlost průběhu, kdy experimenty s reálnou zeminou vykazují rychlejší průběh rozkladu PDS oproti experimentům prováděným s modelovým mořským pískem a kontrolním obsahujícím pouze demineralizovanou vodu. Konkrétní vliv jednotlivých složek zeminy na aktivaci PDS a jeho rozklad bude součástí dalších plánovaných experimentů.
9:40	Eliška Bradová	B3	Ing. Václav Durďák, Ph.D.	Analýza materiálových toků z linky pro recyklaci solárních panelů	detail Analýza materiálových toků z linky pro recyklaci solárních panelů Množství instalovaných solárních panelů v České republice prudce narůstá. I přes nízkou environmentální zátěž spojenou se získáváním energie ze slunečního záření pomocí solárních panelů je nutné brát v úvahu jejich omezenou životnost a s tím spojený vznik odpadů. Optimální koncovku tvoří v rámci udržitelnosti přirozeně recyklace. Také legislativně je v České republice Zákonem 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností dána hranice recyklace a opětovného použití 80 % hmotnosti dosloužených solárních panelů. Jelikož značnou část používaných materiálů lze považovat za ekonomicky méně zajímavou, je stěžejní výzvou v rámci recyklace solárních panelů jejich separace od cenných materiálů a surovin, které jsou Evropskou komisí chápany jako kritické. Následné efektivní zpracování materiálových toků umožňuje omezení dopadů využívání solárních panelů na životní prostředí. Současné tuzemské třídící linky využívají zejména mechanicko-fyzikálních procesů, v rámci kterých vznikají materiály o různém zastoupení sekundárních surovin. Předkládaný příspěvek se zabývá analýzou výstupních proudů z prototypové třídicí linky. Na jejím základě bude následně možné optimalizovat procesy dalšího zpracování vznikajících materiálových toků, jejichž objem bude v příštích letech nevyhnutelně narůstat.
10:00	Bc. Andrey Bulkin	M1	Dr. Ing. Jana Chumchalová	Analysis of gypsum drywall residue for applications as soil amendment	detail Analysis of gypsum drywall residue for applications as soil amendment Gypsum drywall is a common building material that is used in construction of residential and public spaces. It has seen a great increase in production and use in recent years. Gypsum waste drywall paper is a side product of commercial attempts at gypsum recycling. In this study, its properties as a soil amendment in agricultural use were examined and evaluated. To achieve this, research of several branches of government legislature, regarding waste treatment and disposal, guidelines for fertiliser use, and legislation was done. Series of biological and chemical experiments to obtain data where conducted. The resulting data was compared with prescribed limits. Material fulfils requirements for ecotoxicology test on mustard seeds (Sinapis alba), with some inhibitory effects observed. Additionally, it fulfils requirements for E. coli and enterococci according to AHEM, concentrations of toxic elements, and pH value limit in leachates. However, it does not meet the safety limits of total organic carbon concentration. Results signify that drywall residues need to undergo additional processing to allow agricultural use.
10:40	Bc. Magdaléna Dibdiaková	M1	Mgr. Klára Anna Mocová, Ph.D.	Enviromentálne hodnotenie stavebných materiálov a odpadov pomocou kontaktných testov	detail Enviromentálne hodnotenie stavebných materiálov a odpadov pomocou kontaktných testov Obehové hospodárstvo prináša so sebou nové vnímanie a prístup k odpadu, a tak aj tému udržateľnosti stavebného priemyslu. Dôležité je posúdiť environmentálne aspekty stavebných recyklátov, aby spĺňali normy a kritéria pre ich bezpečné použitie, a to z dôvodu potenciálneho využitia aj po tom, ako sa stanú stavebným odpadom. Materiály ako betón, tehly a hlinené omietky sú bežnou súčasťou takéhoto odpadu. Tieto materiály sa líšia od seba fyzikálnymi vlastnosťami, matricou a aj tým, ako sú udržateľné. Tento príspevok sa zameriava na posúdenie stavebných materiálov z hľadiska ich dopadu na životné prostredie, čo je podkladom pre ich opätovné využitie v praxi. Hodnotenie vzoriek bolo vykonané pomocou kontaktných testov, kde sa merali morfologické parametre jačmeňa (Hordeum vulgare) a enzymatická pôdna aktivita mikroorganizmov. Výsledky testov umožňujú zistiť a porovnávať vplyv jednotlivých vzoriek na klíčivosť a rastový výkon jačmeňa, pomocou parametrov ako sú napríklad inhibícia/stimulácia chlorofylov a karotoneidov, dĺžka výhonkov, DHA, UH a parametre koreňa rastliny. To pomáha pri výbere vhodného stavebného materiálu, optimalizácii jeho vlastností či určení jeho využitia po recyklácii.
11:00	Hana Moravcová	B3	Mgr. Klára Anna Mocová, Ph.D.	Vliv přídavku živin do výluhů na biodostupnost prvků a ekotoxicitu	Vyžaduje anotaci
11:20	Iveta Hrdá	B3	prof. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA	Analýza environmentálních dopadů energetických mixů metodou LCA	detail Analýza environmentálních dopadů energetických mixů metodou LCA Environmentální dopady energetiky jsou v současnosti důležitým tématem v souvislosti se změnou klimatu a závazkem Evropské unie k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Výroba elektrické energie zatěžuje životní prostředí vysokými emisemi oxidu uhličitého vznikajícími spalováním fosilních paliv. Pro zamezení dalšího růstu uhlíkové stopy byly navrženy možnosti změny energetického mixu v České republice do roku 2040. Cílem příspěvku je porovnání těchto energetických mixů ve vztahu k jejich environmentálním dopadům metodou Life Cycle Assessment a hledání optimálního složení vedoucího k efektivnímu snižování emisí CO₂. Výsledky práce poukazují na možnost dlouhodobého snížení uhlíkové stopy do roku 2040 omezením spotřeby uhelných produktů za současného navýšení jaderných zdrojů elektrické energie. Pokles do roku 2030 je umožněn za výrazného úbytku spalování hnědého uhlí a nárůstu podílů zemního plynu, větrné a solární energie.
11:40	Bc. Martina Hájková, MBA	M2	RNDr. et Mgr. Miloš Polák, Ph.D.	Analýza materiálových toků odpadních mobilních telefonů v kontextu cirkulární ekonomiky	detail Analýza materiálových toků odpadních mobilních telefonů v kontextu cirkulární ekonomiky Spotřeba mobilních telefonů celosvětově zaznamenává enormní nárůst, jejich inovační cyklus a životnost se zkracuje, což každoročně vede ke vzniku velkého množství odpadních mobilních telefonů, které mají z materiálového hlediska stále významnou hodnotu. Ze spotřebitelských průzkumů vyplývá, že vysloužilé mobilní telefony se ve velké míře akumulují v domácnostech a každý rok je vyhozeno určité množství mobilních telefonů do směsného komunálního odpadu. Pro přesnější pochopení odpadového hospodářství mobilních telefonů v České republice byla vypracovaná databáze obsahující více než 2 000 odpadních mobilních telefonů a jejich parametrů selektovaných vzorkovací metodou na sběrném místě. Provedená kvantitativní analýza zahrnovala statistické analýzy a analýzu materiálových toků (MFA), která představuje často používaný nástroj v oboru průmyslové ekologie, který měří vstupy a výstupy materiálů a zkoumá cesty a toky jednotlivých materiálových toků v rámci celého systému. Základem pro provedení MFA analýzy byl výpočet celkové životnosti mobilních telefonů stanovený podle Weibullova rozdělení, jejíž odhad činil 11,04 let.