Nacházíte se: Studentská vědecká konference → SVK 2023

iduzel: 54301
idvazba: 90058
šablona: stranka
čas: 9.5.2024 16:51:13
verze: 5351
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/
branch: trunk
Server: 147.33.89.153
Obnovit | RAW

iduzel: 54301
idvazba: 90058
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'svk.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/svk-2023'
iduzel: 54301
path: 1/28821/43620/28823/54301
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

SVK 2023

Organizace SVK v akademickém roce 2023/2024

Termín konání SVK

V akademickém roce 2023/2024 proběhne SVK ve čtvrtek 23. 11. 2023, kdy je vyhlášen Rektorský den.

Organizace SVK

SVK je soutěž prací studentů bakalářských a magisterských studijních programů, která každoročně
probíhá na VŠCHT Praha.

Organizace SVK je zajišťována prostřednictvím děkanátů fakult. Oddělení pro výzkum a transfer
technologií (VaTT) zajišťuje rozpočet SVK z dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum, který je
určen výhradně na odměny za účast (startovné) a za umístění pro soutěžící z řad studentů VŠCHT
Praha. Ostatní zdroje zajišťují fakulty.

Soutěž bude probíhat v přednáškových a posterových sekcích, výběr formy je na rozhodnutí vedení
fakulty. Minimální počet přihlášených soutěžních prací studentů VŠCHT Praha v každé sekci je šest,
maximální počet prací není limitován. Fakultním koordinátorům SVK bude umožněno operativně
rozhodnout o uskutečnění soutěže v sekci i v případě, že počet přihlášených soutěžících klesne z
důvodu vyšší moci pod 6. V takovém případě bude ve spolupráci s VaTT rozhodnuto o poměrném
krácení odměn za umístění. Odměna za účast (startovné) bude zachována v plné výši.

V případě dotazů ohledně SVK se obracejte na příslušné ústavní či fakultní koordinátory.
Pro fakultní koordinátory má na oddělení VaTT SVK na starosti Mgr. Mili Losmanová, tel. 220 44 4536,
losmanom@vscht.cz.

Časový harmonogram přípravy SVK

Do 4. 10. 2023 jmenuje děkan fakultního organizátora SVK a jeho jméno nahlásí děkanát na odd. VaTT. Dále určí pracovníky zodpovědné za organizaci jednotlivých sekcí. V případě celoškolských sekcí určí koordinátory zodpovědné za organizaci prorektor pro pedagogiku.
Od 9. 10. 2023 do 30. 10. 2023 se studenti závazně přihlásí do soutěže pomocí elektronického přihlašovacího systému http://svk.vscht.cz. K přístupu do systému použijí své školní přihlašovací údaje, vyplní ročník, jméno vedoucího práce a název svého příspěvku. Každý student může přihlásit jednu soutěžní práci, a to s vědomím svého vedoucího práce.
Fakulty, respektive celoškolské sekce na základě počtu přihlášených studentů nahlásí do 9. 11. 2023 na odd. VaTT počet sekcí na fakultě a počet soutěžních prací v jednotlivých sekcích.
Do 10. 11. 2023 studenti pomocí elektronického přihlašovacího systému nahrají anotaci svojí práce (max. 1300 znaků, možnosti formátování jsou návodně uvedeny v přihlašovacím systému).
Do 18. 11. 2023 fakultní organizátoři, respektive koordinátoři celoškolských sekcí v elektronickém přihlašovacím systému roztřídí všechny soutěžní práce do jednotlivých sekcí na fakultě, dále uvedou názvy sekcí, místo a čas konání a složení komisí. Složení hodnotících komisí pro jednotlivé sekce určí vedení fakulty, respektive prorektor pro pedagogiku. Komise je nejméně tříčlenná a členy z řad akademických pracovníků mohou doplnit odborníci spolupracujících firem a průmyslových podniků. Předsedou komise by měl být profesor nebo docent.
Do 22.11. 2023 bude možné automaticky vygenerovat sborníky jednotlivých ústavů/sekcí a fakult na základě údajů uvedených v elektronickém přihlašovacím systému. Fakultní koordinátoři, respektive koordinátoři celoškolských sekcí zajistí zveřejnění úplných fakultních sborníků na fakultních webech SVK.

Další informace k soutěži

Prezentace studentské práce v rámci SVK se považuje za předuveřejnění výsledku v případě plánované patentové ochrany a je tedy překážkou pro udělení patentu.
Občerstvení pro komise a soutěžící hradí ústavy z vlastních prostředků.
Organizace průběhu soutěže v sekcích je výlučně věcí rozhodnutí fakult, respektive celoškolských sekcí.
Finanční příspěvek na účast a ocenění umístění soutěžních prací studentů VŠCHT Praha bude hrazen z prostředků dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum (IGA 2023). Jeho výše bude stanovena dohodou proděkanů a prorektora pro VaV podle celkového počtu přihlášených soutěžních prací. Oceněna bude účast a dále první tři místa v každé sekci. Výplata příspěvku studentům bude provedena bezhotovostním převodem, zajistí děkanáty fakult. Je vítána další finanční nebo věcná podpora účastníků SVK ze sponzorských zdrojů. Její výše (hodnota), způsob rozdělení a výplaty je plně v kompetenci komise sekce.
Vytištění diplomů budou zajišťovat fakulty, respektive koordinátoři celoškolských sekcí.
U příležitosti SVK je vyhlášena soutěž o Cenu Julie Hamáčkové v kategorii Studentská práce typu SVK; soutěž je určena i pro doktorandy; vyhlášení soutěže a bližší informace na http://gro.vscht.cz/cjh

Rekapitulace termínů:

Datum	Akce
4. 10.	Fakulty - nahlášení fakultního organizátora a organizátorů sekcí - na VaTT
30. 10.	Studenti - uzávěrka podávání přihlášek
9. 11.	Fakulty - nahlášení počtu účastníků a počtu sekcí – na VaTT
10. 11.	Studenti - uzávěrka nahrávání anotací
18. 11.	Fakulty - seznam sekcí, místo a čas konání, složení komisí, seznam sponzorů jednotlivých sekcí
22. 11.	Fakulty - vygenerování sborníků v aplikaci svk; zveřejnění úplných fakultních sborníků na fakultních webech SVK
23. 11.	SVK
5. 12.	Fakulty - písemná zpráva z fakult o průběhu soutěže - na VaTT

Seznam fakultních koordinátorů

FCHT - doc. Ing. Jan Budka, Ph.D. (Jan.Budka@vscht.cz)
FTOP - Ing. Alice Vagenknechtová, Ph.D. (Alice.Vagenknechtova@vscht.cz)
FPBT - Ing. Michaela Marková, Ph.D. (Michaela.Markova@vscht.cz)
FCHI - doc. Ing. Jitka Čejková, Ph.D. (Jitka.Cejkova@vscht.cz)

Přihlašovací formulář

Nejste zalogován/a (anonym)

Přihlásit

Fyzikální chemie I (A125 - 9:00)

Předseda: doc. Ing. Ctirad Červinka, Ph.D.
Komise: Mgr. Juraj Fedor, Ph.D., Ing. Martin Klajmon, Ph.D.

Čas	Jméno	Ročník	Školitel	Název příspěvku	Anotace
9:00	Jakub Dubský	B2	prof. RNDr. Bc. Petr Slavíček, Ph.D.	Modelování nelokálních Augerovských dějů pomocí QM:QM	detail Modelování nelokálních Augerovských dějů pomocí QM:QM Mezimolekulární coulombický rozpad (ICD) je relativně nový, a ne příliš prozkoumaný děj, kterým se atom nebo molekula zbavuje přebytečné energie. Tento typ elektronové relaxace je podobný Augerovu rozpadu, nicméně u ICD dochází k ionizaci dvou jednotek účastnících se reakce, zatím co u Augerova jevu dochází ke dvojité ionizaci pouze jedné jednotky. Pro modelování takovéhoto systému používám fragmentační metodu typu QM:QM. Tato technika nám umožní, díky rozložení velkého systému na menší fragmenty, vypočítat ionizační energie pro soustavy, jenž by bylo prakticky nemožné řešit pomocí konvenčních metod kvantové teorie. Součástí práce byl vývoj a testování programu pro výpočty ionizačních energií na různě velkých kapičkách vody. Technika je pak použita pro modelování ICD, kdy je třeba provést výpočty ionizačních energií pro dvakrát nabité dimery vody a pro dimer, kdy z jedné molekuly vody byl vyražen elektron z nízko ležících orbitalů. Tyto děje studuji pro plně solvatované systémy. Studuji také souvislost ICD jako elektronového relaxačního děje s dynamikou atomových jader ve vnitřně ionizovaném stavu vody. Výsledky z této práce povedou ve spojení s mikrotryskami a elektronovou emisní spektroskopií k rozvoji technik pro vnější i vnitřní analýzu kapalných fází.
9:20	Petr Chalupský	B3	doc. RNDr. Michal Kolář, Ph.D.	Exploring peptide folding in a carbon nanotube using well-tempered metadynamics	detail Exploring peptide folding in a carbon nanotube using well-tempered metadynamics Our group has a long-standing interest in the molecular details of protein synthesis. This key process occurs in ribosomes, large biomolecular complexes present in every living cell. The nascent protein translocates through the ribosomal tunnel and initiates folding prior to its release. Many molecular details of this folding remain unclear. We want to understand this process better by running all-atom molecular dynamics simulations of a peptide in the ribosomal tunnel. As a first approximation, our system consists of a polyalanine peptide in a carbon nanotube. Using well-tempered metadynamics, we characterized the conformational behavior of the peptide along the end-to-end collective variable. We also tuned the metadynamics parameters that we will use in simulations of the ribosomal tunnel. The structure of the ribosomal tunnel varies across organisms. Interestingly, this led to the development of a large class of antibiotics, which specifically target the bacterial tunnel. Currently, we have prepared 5 simulation models of various ribosomal tunnels. The result of the following simulations will give us insight into the earliest moments of a nascent peptide. This in turn can lead to new strategies against bacterial infections or diseases caused by misfolded protein.
9:40	Marek Klíma	B3	prof. RNDr. Bc. Petr Slavíček, Ph.D.	Investigating Proton-Coupled Energy Transfer: Case of BODIPY and Lumazine	detail Investigating Proton-Coupled Energy Transfer: Case of BODIPY and Lumazine Proton-Coupled Energy Transfer (PCEnT) is a process that transfers energy between two chromophores with simultaneous transfer of a proton. What makes this process interesting is the ability to excite a chromophore with light from the visible spectrum when normally it would have to be excited by UV light. This fact has a significant impact in the field of medicinal photochemistry, where only visible or near-infrared light can be used. Last year, our laboratory participated in an extension of the process to include triplet states. In my work, I studied a pair of well-known chromophores, lumazine and BODIPY, to determine whether it is possible to excite lumazine to the triplet state by PCEnT with BODIPY as a visible light absorber. To do this, I used various quantum-chemical approaches, including ab initio multireference methods and constrained density functional theory.
10:00	Jan Koreš	B2	prof. RNDr. Bc. Petr Slavíček, Ph.D.	Sodium/CO2 collisions: gas phase model of CO2 reduction by hydrated electrons?	detail Sodium/CO2 collisions: gas phase model of CO2 reduction by hydrated electrons? With the rising content of carbon dioxide in the atmosphere and its effect on the climate of the earth, the need to find new methods for lowering it becomes more and more urgent. One of those techniques could be carbon capture through the reduction of carbon dioxide with a hydrated electron. So far, only a few computational studies have been done exploring this reaction. This might also be because there is not a simple universal computational model for a hydrated electron. This study explores the mechanism of an electron transfer reaction of carbon dioxide and a sodium atom. The collisions of sodium atom with carbon dioxide molecules might be a simple computational model of carbon dioxide reduction with a hydrated electron. The results provide insight into the reaction paths and the dependency on the system geometry.
10:20	Rudolf Kvasňovský	B2	doc. RNDr. Michal Kolář, Ph.D.	Stavba simulačního modelu mitochondriálního ribosomu	detail Stavba simulačního modelu mitochondriálního ribosomu Tato práce je zaměřena na problematiku počítačového simulování mitochondriálního ribosomu (viz obrázek). Na začátku bude popsána úloha mitochondriálních ribosomů v organismech, bude popsáno, čím se vyznačují oproti běžným ribosomům, kde je najdeme, jaká je jejich struktura a proč je jejich studium důležité a zajímavé. V dalších fázích prezentace bude přiblížen samotný proces stavby simulačního modelu, kterým momentálně ve své práci procházím a který je zároveň pokusem o první simulaci lidského mitochondriálního ribosomu na světě. Budou lehce zmíněny programy, které pro modelování využívám, objasněna bude i datová struktura vstupních souborů pro simulace. Speciální pozornost bude věnována problematickým místům simulace, kterými jsou hlavně nekanonická residua v proteinech a RNA a tomu, jak se s těmito překážkami vyrovnávám ve své práci. Závěrem bude nastíněno, v jaké fázi se práce momentálně nachází, jaké jsou její vyhlídky do budoucna a k čemu se bude hotový simulační model používat. Výstupem pro přítomné by mělo být uvedení do problematiky mitochondriálních ribosomů a také základní představa o samotném procesu modelování mitochondriálního ribosomu.
10:40	Daniel Myšák	B2	Mgr. Ing. Eva Krupičková Pluhařová, Ph.D.	Computational modeling of Glutamate dehydrogenase in crowded environment with focus on active site	detail Computational modeling of Glutamate dehydrogenase in crowded environment with focus on active site Living organisms regulate their life functions by biocatalyst called enzymes. Enzymes activity is very sensitive to its surrounding which allow the cells to quickly react and change metabolism. Cell’s interior contains large variety of macromolecules, thus it is crowded. On the other hand, majority of the in vitro experiments with enzymes are made in simple aqueous buffer. Influence of the crowded environment is missing and that is why we focus on it. We simulated Glutamate dehydrogenase (GDH), one of the most common and important enzymes in all organisms, and compared our results with experimental data. We used all-atom classical molecular dynamics for GDH systems with glutamate (GLU) and norvaline (NVA) as substrates under various conditions (pH, crowder). Then we collected 200 ns trajectories. We checked thermodynamics parameters, calculated diffusion coefficients of solvents and structural parameters of GDH. Then we characterized large variety of possible active site conformations under various conditions, such as different substrate (GLU, NVA) and pH. We described active site flexibility and diverse orientation of residues. These observations can help to explain how enzymes behave in crowded environment.
11:00	Vít Turčin	B2	prof. Mgr. Pavel Jungwirth, CSc., DSc.	Stability of small ammonia clusters with an excess electron using ab-initio molecular dynamics	detail Stability of small ammonia clusters with an excess electron using ab-initio molecular dynamics Metal-ammonia solutions are well known for their intense blue or golden color that is attributed to the presence of solvated electrons. These solutions are widely used in organic synthesis, for example in Birch reduction, due to their high reducing potential. The presented work focuses on understanding the stabilization mechanism of solvated electrons in liquid ammonia. Experimental evidence indicates that the smallest stable negative ammonia cluster contains 13 ammonia molecules. In contrast, theoretical studies predict a much smaller number of ammonia molecules that are needed to stabilize an excess electron. To explore this, we present an ab initio molecular dynamics study on clusters containing from 2 to 48 ammonia molecules with an excess electron. The aim of the study is to investigate the vertical stability of the excess electron for thermal structures of the selected cluster sizes. This was achieved by calculating the vertical detachment energy (VDE) of the obtained thermal structures.