Nacházíte se: Studentská vědecká konference → SVK 2023

iduzel: 54301
idvazba: 90058
šablona: stranka
čas: 9.5.2024 04:30:37
verze: 5378
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/
branch: trunk
Server: 147.33.89.150
Obnovit | RAW

iduzel: 54301
idvazba: 90058
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'svk.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/svk-2023'
iduzel: 54301
path: 1/28821/43620/28823/54301
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

SVK 2023

Organizace SVK v akademickém roce 2023/2024

Termín konání SVK

V akademickém roce 2023/2024 proběhne SVK ve čtvrtek 23. 11. 2023, kdy je vyhlášen Rektorský den.

Organizace SVK

SVK je soutěž prací studentů bakalářských a magisterských studijních programů, která každoročně
probíhá na VŠCHT Praha.

Organizace SVK je zajišťována prostřednictvím děkanátů fakult. Oddělení pro výzkum a transfer
technologií (VaTT) zajišťuje rozpočet SVK z dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum, který je
určen výhradně na odměny za účast (startovné) a za umístění pro soutěžící z řad studentů VŠCHT
Praha. Ostatní zdroje zajišťují fakulty.

Soutěž bude probíhat v přednáškových a posterových sekcích, výběr formy je na rozhodnutí vedení
fakulty. Minimální počet přihlášených soutěžních prací studentů VŠCHT Praha v každé sekci je šest,
maximální počet prací není limitován. Fakultním koordinátorům SVK bude umožněno operativně
rozhodnout o uskutečnění soutěže v sekci i v případě, že počet přihlášených soutěžících klesne z
důvodu vyšší moci pod 6. V takovém případě bude ve spolupráci s VaTT rozhodnuto o poměrném
krácení odměn za umístění. Odměna za účast (startovné) bude zachována v plné výši.

V případě dotazů ohledně SVK se obracejte na příslušné ústavní či fakultní koordinátory.
Pro fakultní koordinátory má na oddělení VaTT SVK na starosti Mgr. Mili Losmanová, tel. 220 44 4536,
losmanom@vscht.cz.

Časový harmonogram přípravy SVK

Do 4. 10. 2023 jmenuje děkan fakultního organizátora SVK a jeho jméno nahlásí děkanát na odd. VaTT. Dále určí pracovníky zodpovědné za organizaci jednotlivých sekcí. V případě celoškolských sekcí určí koordinátory zodpovědné za organizaci prorektor pro pedagogiku.
Od 9. 10. 2023 do 30. 10. 2023 se studenti závazně přihlásí do soutěže pomocí elektronického přihlašovacího systému http://svk.vscht.cz. K přístupu do systému použijí své školní přihlašovací údaje, vyplní ročník, jméno vedoucího práce a název svého příspěvku. Každý student může přihlásit jednu soutěžní práci, a to s vědomím svého vedoucího práce.
Fakulty, respektive celoškolské sekce na základě počtu přihlášených studentů nahlásí do 9. 11. 2023 na odd. VaTT počet sekcí na fakultě a počet soutěžních prací v jednotlivých sekcích.
Do 10. 11. 2023 studenti pomocí elektronického přihlašovacího systému nahrají anotaci svojí práce (max. 1300 znaků, možnosti formátování jsou návodně uvedeny v přihlašovacím systému).
Do 18. 11. 2023 fakultní organizátoři, respektive koordinátoři celoškolských sekcí v elektronickém přihlašovacím systému roztřídí všechny soutěžní práce do jednotlivých sekcí na fakultě, dále uvedou názvy sekcí, místo a čas konání a složení komisí. Složení hodnotících komisí pro jednotlivé sekce určí vedení fakulty, respektive prorektor pro pedagogiku. Komise je nejméně tříčlenná a členy z řad akademických pracovníků mohou doplnit odborníci spolupracujících firem a průmyslových podniků. Předsedou komise by měl být profesor nebo docent.
Do 22.11. 2023 bude možné automaticky vygenerovat sborníky jednotlivých ústavů/sekcí a fakult na základě údajů uvedených v elektronickém přihlašovacím systému. Fakultní koordinátoři, respektive koordinátoři celoškolských sekcí zajistí zveřejnění úplných fakultních sborníků na fakultních webech SVK.

Další informace k soutěži

Prezentace studentské práce v rámci SVK se považuje za předuveřejnění výsledku v případě plánované patentové ochrany a je tedy překážkou pro udělení patentu.
Občerstvení pro komise a soutěžící hradí ústavy z vlastních prostředků.
Organizace průběhu soutěže v sekcích je výlučně věcí rozhodnutí fakult, respektive celoškolských sekcí.
Finanční příspěvek na účast a ocenění umístění soutěžních prací studentů VŠCHT Praha bude hrazen z prostředků dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum (IGA 2023). Jeho výše bude stanovena dohodou proděkanů a prorektora pro VaV podle celkového počtu přihlášených soutěžních prací. Oceněna bude účast a dále první tři místa v každé sekci. Výplata příspěvku studentům bude provedena bezhotovostním převodem, zajistí děkanáty fakult. Je vítána další finanční nebo věcná podpora účastníků SVK ze sponzorských zdrojů. Její výše (hodnota), způsob rozdělení a výplaty je plně v kompetenci komise sekce.
Vytištění diplomů budou zajišťovat fakulty, respektive koordinátoři celoškolských sekcí.
U příležitosti SVK je vyhlášena soutěž o Cenu Julie Hamáčkové v kategorii Studentská práce typu SVK; soutěž je určena i pro doktorandy; vyhlášení soutěže a bližší informace na http://gro.vscht.cz/cjh

Rekapitulace termínů:

Datum	Akce
4. 10.	Fakulty - nahlášení fakultního organizátora a organizátorů sekcí - na VaTT
30. 10.	Studenti - uzávěrka podávání přihlášek
9. 11.	Fakulty - nahlášení počtu účastníků a počtu sekcí – na VaTT
10. 11.	Studenti - uzávěrka nahrávání anotací
18. 11.	Fakulty - seznam sekcí, místo a čas konání, složení komisí, seznam sponzorů jednotlivých sekcí
22. 11.	Fakulty - vygenerování sborníků v aplikaci svk; zveřejnění úplných fakultních sborníků na fakultních webech SVK
23. 11.	SVK
5. 12.	Fakulty - písemná zpráva z fakult o průběhu soutěže - na VaTT

Seznam fakultních koordinátorů

FCHT - doc. Ing. Jan Budka, Ph.D. (Jan.Budka@vscht.cz)
FTOP - Ing. Alice Vagenknechtová, Ph.D. (Alice.Vagenknechtova@vscht.cz)
FPBT - Ing. Michaela Marková, Ph.D. (Michaela.Markova@vscht.cz)
FCHI - doc. Ing. Jitka Čejková, Ph.D. (Jitka.Cejkova@vscht.cz)

Přihlašovací formulář

Nejste zalogován/a (anonym)

Přihlásit

Aplikovaná matematika, informatika a kybernetika I (A335 - 8:30)

Předseda: doc. Ing. Jan Švihlík, Ph.D.
Komise: Ing. Jan Kohout, Ph.D., Mgr. Šimon Axmann, Ph.D., Ing. Olga Rubešová (EATON), Ing. Tereza Svatoňová (ExPS), Petra Majerová (SIDAT)

Čas	Jméno	Ročník	Školitel	Název příspěvku	Anotace
8:30	Bc. Jakub Ciler	M1	Ing. Jan Kohout, Ph.D.	Klasifikace asymetrie v obličeji pomocí neuronové sítě	detail Klasifikace asymetrie v obličeji pomocí neuronové sítě Při operaci rovnovážného ústrojí dojde k přerušení lícního nervu. Následná rehabilitace je závislá na pravidelných návštěvách lákaře, které ovšem nemusejí být dostatečně frekventované. Z tohoto důvodu je snaha vyvinout aplikaci, která by pacientům poskytovala okamžitě a v domácím prostředí informace o jejich stavu. Ten je vyhodnocován pomocí neuronové sítě implementované v Pythonu. Používají se konvoluční a plně propojené vrstvy pro extrakci a klasifikaci příznaků. Pro vyhodnocení sítě jsou využity charakteristiky jako F1 Score, Recall, Accuracy a Precision. Implementace zahrnuje také k-fold a leave-one-out validační postupy pro posouzení spolehlivosti modelu.
8:50	Milana Dejaková	B2	Ing. Ondřej Studeník	Vývoj nástroje pro analýzu CFD-DEM simulací	detail Vývoj nástroje pro analýzu CFD-DEM simulací Ve spolupráci Ústavu matematiky, informatiky a kybernetiky a Ústavu chemického inženýrství je vyvíjen unikátní řešič umožňující simulaci unášení nepravidelných částic tekutinou, včetně interakcí mezi částicemi a částic se stěnami systému. Vyvíjený řešič je nadstavba otevřené C ++ knihovny OpenFOAM zaměřené na výpočetní dynamiku tekutin (CFD) a rozšiřuje jí o implementaci metody vnořené hranice a metody diskrétních elementů (DEM) umožňující simulaci pohyblivé pevné fáze. Vzniklý CFD-DEM řešič je schopen popisu zmíněných systémů až do 10 000 částic, kdy je pro každou částici vyhodnocena interakce s okolní tekutinou i případný kontakt s  jinou částicí nebo hranicí systému. Aby bylo možné využít aplikační potenciál nového CFD-DEM řešiče, je nutné ověřit správnost globální bilance, tedy zákony zachování. V této práci, prezentuji vývoj nástroje, který umožňuje analýzu průběhu simulace na základě načtení výpisu CFD-DEM řešiče. Načtená data jsou uspořádána dle času a individuálních částic a zpracována. Toto umožňuje verifikovat přesnost globální bilance a případně identifikovat nedostatky ve stávající implementaci CFD-DEM řešiče. Hlavním výsledkem této práce je automatizace třídění načtených dat a výpočet globální bilance energie těles s bližším pohledem na výpočet energie kontaktu.
9:10	Ivana Havlenová	B2	Ing. Martin Isoz, Ph.D.	Příprava výpočetního prostředí pro topologickou optimalizaci mikrofluidního čipu	detail Příprava výpočetního prostředí pro topologickou optimalizaci mikrofluidního čipu Automatická optimalizace designu je klíčovým krokem při navrhování moderních zařízení s optimálními vlastnostmi. Jedním z takových zařízení jsou mikrofluidní čipy, které nacházejí stále větší uplatnění v průmyslu i medicíně, mimo jiné pro rychlou analýzu malého množství kapalin jako tzv. lab-on-chip. Cílem této práce je tvorba výpočetního prostředí, které umožní automatickou a robustní topologickou optimalizaci mikrofluidního čipu. Vlastnosti čipu se při optimalizaci vyhodnocují pomocí metody výpočetní dynamiky tekutin (CFD), kde se všechny kroky řešení od generace výpočetní sítě přes spuštění a kontrolu numerické simulace až po zpracování výsledků provádějí automaticky na základě scriptů v pythonu. Vývoj prostředí he hlavním předmětem práce. Dosažené výsledky prezentujeme na rozměrové optimalizaci mikrofluidního rozdělovače, kde je kritériem optimality minimalizace tlakové ztráty. Na tomto optimalizačním problému je testováno chování prostředí s využitím různých optimalizačních algoritmů.
9:30	Bc. Hana Josífková	M1	Ing. Jan Vrba, Ph.D.	Vývoj navigačního systému pro kontrolu a řízení trajektorie rakety	detail Vývoj navigačního systému pro kontrolu a řízení trajektorie rakety Teorie řízení má široké spektrum aplikací od jednoduchého kontrolování hladiny v nádrži až po sofistikované systémy, mezi které patří například řízení auta bez řidiče, udržování ideálních podmínek v reaktoru či právě navigační systémy. Raketu s vlastním navigačním systémem, která je schopna se zorientovat pouze pomocí základních informací integrovaných přímo v ní, je poté daleko snazší řídit a dostat na požadované místo dopadu. Implementace simulačního programu pro odhad trajektorie letu rakety je realizována v jazyce Python. Samotný nagivační systém pro čip rakety je vytvářen v C++.
9:50	Bc. Jan Michna	M2	Ing. Jan Vrba, Ph.D.	Voice Pathology Detection	detail Voice Pathology Detection Voice disorders detection nowadays relies on either very subjective doctor testing on expensive and uncomfortable surgery neither of which are optimal for screening and early disorder detection. Due to the huge improvement of computing possibilities as well as artificial intelligence and especially deep learning and convolutional neural networks a new method has presented itself in voice recording analysis. My work aims at developing an accurate method at detecting voice disorders as a result of numerous diseases. The method developed will be implementable into a mobile application available to the public thus aiding the medical facilities as well as offering significantly cheaper and more accurate results to the patients.
10:10	Bc. Eliška Paulíková	M1	doc. Ing. Jitka Čejková, Ph.D.	Návrh a konstrukce Pellobota pro manipulaci s drobnými objekty	detail Návrh a konstrukce Pellobota pro manipulaci s drobnými objekty Manuální práce prováděná v laboratoři, jako je pipetování nebo přesun různých objektů z jednoho experimentu do druhého, může potenciálně zahrnovat značnou míru lidské chybovosti, kterou je těžké zcela eliminovat. Nejúčinnějším způsobem, jak tomuto riziku předcházet, je robotizace. V rámci předložené práce byl znovu uveden do provozu téměř deset let starý pipetovací robot Evobot, u kterého byla provedena nutná optimalizace softwaru. Evobot je založený na modulární robotice umožňující využívat rozhraní plug'n'play. Každý z pipetovacích modulů komunikuje díky plošným spojům (PCB), které ovládají krokové motory v jednotlivých modulech pomocí SPI komunikace. Řídící jednotkou je Arduino s rozšiřující deskou Ramps 1.4. Jeden z cílů této práce je vytvořit chapadlo pro manipulaci s drobnými objekty, s touto nadstavbou přichází i nový název Pellobot. Pro tento účel je nezbytné navrhnout a vytvořit model pomocí 3D tisku. Vytištěné objekty jsou poté umístěny do jednoho z původních pipetovacích modulů. V chapadle následně dochází k vytvoření vakua pomocí peristaltického čerpadla, které tvaruje spodní část chapadla podle tvaru přenášeného objektu, čímž umožní s daným objektem manipulovat.
10:30	Bc. Jakub Seiner	M1	Ing. Jan Vrba, Ph.D.	Detekce poruch hlasu ze zvukových nahrávek	detail Detekce poruch hlasu ze zvukových nahrávek Tento příspěvek pojednává o inovativním přístupu k využití adaptivních metod detekce novosti v oblasti zdravotnictví, a to konkrétně při analýze záznamu hlasu pacientů trpících hlasovou dysfunkcí. Detekce novosti sama o sobě již ve zdravotnictví své místo má, jako příklad lze uvést detekci demence nebo Alzheimerovy choroby z EEG signálu. Oba zmíněné příklady se vyznačují vysokou selektivitou a lze tedy předpokládat že i v problematice hlasových poruch může detekce novosti být vhodným řešením. V případě prokázání funkčnosti a vývoji vhodného softwaru pro automatickou diagnostiku těchto onemocnění by došlo ke sjednocení výsledků a vedlo ke kvalitnější léčbě. Doposud diagnostika využívala zejména experty, specializující se na tento typ onemocnění, kteří museli strávit podstatnou část svého studia a praxe, analýzou zasažených pacientů, což ale při vyhodnocování vede k subjektivnímu hodnocení. To by se v případě úspěchu mohlo stát minulostí a mělo by za následek snížení nároků na odbornost a tím i rozšíření kvalitnější péče.