Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
SVK
Nacházíte se: Studentská vědecká konference  → SVK 2023
iduzel: 54301
idvazba: 90058
šablona: stranka
čas: 9.5.2024 15:48:33
verze: 5378
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/
branch: trunk
Server: 147.33.89.150
Obnovit | RAW
iduzel: 54301
idvazba: 90058
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'svk.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/svk-2023'
iduzel: 54301
path: 1/28821/43620/28823/54301
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

SVK 2023

Organizace SVK v akademickém roce 2023/2024

Termín konání SVK

V akademickém roce 2023/2024 proběhne SVK ve čtvrtek 23. 11. 2023, kdy je vyhlášen Rektorský den.

Organizace SVK

SVK je soutěž prací studentů bakalářských a magisterských studijních programů, která každoročně
probíhá na VŠCHT Praha.


Organizace SVK je zajišťována prostřednictvím děkanátů fakult. Oddělení pro výzkum a transfer
technologií (VaTT) zajišťuje rozpočet SVK z dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum, který je
určen výhradně na odměny za účast (startovné) a za umístění pro soutěžící z řad studentů VŠCHT
Praha. Ostatní zdroje zajišťují fakulty.


Soutěž bude probíhat v přednáškových a posterových sekcích, výběr formy je na rozhodnutí vedení
fakulty. Minimální počet přihlášených soutěžních prací studentů VŠCHT Praha v každé sekci je šest,
maximální počet prací není limitován. Fakultním koordinátorům SVK bude umožněno operativně
rozhodnout o uskutečnění soutěže v sekci i v případě, že počet přihlášených soutěžících klesne z
důvodu vyšší moci pod 6. V takovém případě bude ve spolupráci s VaTT rozhodnuto o poměrném
krácení odměn za umístění. Odměna za účast (startovné) bude zachována v plné výši.


V případě dotazů ohledně SVK se obracejte na příslušné ústavní či fakultní koordinátory.
Pro fakultní koordinátory má na oddělení VaTT SVK na starosti Mgr. Mili Losmanová, tel. 220 44 4536,
losmanom@vscht.cz. 

Časový harmonogram přípravy SVK

  • Do 4. 10. 2023 jmenuje děkan fakultního organizátora SVK a jeho jméno nahlásí děkanát na odd. VaTT. Dále určí pracovníky zodpovědné za organizaci jednotlivých sekcí.  V případě celoškolských sekcí určí koordinátory zodpovědné za organizaci prorektor pro pedagogiku.
  • Od 9. 10. 2023 do 30. 10. 2023 se studenti závazně přihlásí do soutěže pomocí elektronického přihlašovacího systému http://svk.vscht.cz. K přístupu do systému použijí své školní přihlašovací údaje, vyplní ročník, jméno vedoucího práce a název svého příspěvku. Každý student může přihlásit jednu soutěžní práci, a to s vědomím svého vedoucího práce.
  • Fakulty, respektive celoškolské sekce na základě počtu přihlášených studentů nahlásí do 9. 11. 2023 na odd. VaTT počet sekcí na fakultě a počet soutěžních prací v jednotlivých sekcích.
  • Do 10. 11. 2023 studenti pomocí elektronického přihlašovacího systému nahrají anotaci svojí práce (max. 1300 znaků, možnosti formátování jsou návodně uvedeny v přihlašovacím systému).
  • Do 18. 11. 2023 fakultní organizátoři, respektive koordinátoři celoškolských sekcí v elektronickém přihlašovacím systému roztřídí všechny soutěžní práce do jednotlivých sekcí na fakultě, dále uvedou názvy sekcí, místo a čas konání a složení komisí. Složení hodnotících komisí pro jednotlivé sekce určí vedení fakulty, respektive prorektor pro pedagogiku. Komise je nejméně tříčlenná a členy z řad akademických pracovníků mohou doplnit odborníci spolupracujících firem a průmyslových podniků. Předsedou komise by měl být profesor nebo docent. 
  • Do 22.11. 2023 bude možné automaticky vygenerovat sborníky jednotlivých ústavů/sekcí a fakult na základě údajů uvedených v elektronickém přihlašovacím systému. Fakultní koordinátoři, respektive koordinátoři celoškolských sekcí zajistí zveřejnění úplných fakultních sborníků na fakultních webech SVK.

 

Další informace k soutěži

  • Prezentace studentské práce v rámci SVK se považuje za předuveřejnění výsledku v případě plánované patentové ochrany a je tedy překážkou pro udělení patentu.
  • Občerstvení pro komise a soutěžící hradí ústavy z vlastních prostředků.
  • Organizace průběhu soutěže v sekcích je výlučně věcí rozhodnutí fakult, respektive celoškolských sekcí.
  • Finanční příspěvek na účast a ocenění umístění soutěžních prací studentů VŠCHT Praha bude hrazen z prostředků dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum (IGA 2023). Jeho výše bude stanovena dohodou proděkanů a prorektora pro VaV podle celkového počtu přihlášených soutěžních prací. Oceněna bude účast a dále první tři místa v každé sekci. Výplata příspěvku studentům bude provedena bezhotovostním převodem, zajistí děkanáty fakult. Je vítána další finanční nebo věcná podpora účastníků SVK ze sponzorských zdrojů. Její výše (hodnota), způsob rozdělení a výplaty je plně v kompetenci komise sekce.
  • Vytištění diplomů budou zajišťovat fakulty, respektive koordinátoři celoškolských sekcí.
  • U příležitosti SVK je vyhlášena soutěž o Cenu Julie Hamáčkové v kategorii Studentská práce typu SVK; soutěž je určena i pro doktorandy; vyhlášení soutěže a bližší informace na http://gro.vscht.cz/cjh

 

Rekapitulace termínů:

Datum

Akce

4. 10.

Fakulty - nahlášení fakultního organizátora a organizátorů sekcí - na VaTT

30. 10.

Studenti - uzávěrka podávání přihlášek

9. 11.

Fakulty - nahlášení počtu účastníků a počtu sekcí – na VaTT

10. 11.

Studenti - uzávěrka nahrávání anotací

18. 11.

Fakulty - seznam sekcí, místo a čas konání, složení komisí, seznam sponzorů jednotlivých sekcí

22. 11.

Fakulty - vygenerování sborníků v aplikaci svk; zveřejnění úplných fakultních sborníků na fakultních webech SVK

23. 11.

SVK

5. 12.

Fakulty - písemná zpráva z fakult o průběhu soutěže - na VaTT

 

Seznam fakultních koordinátorů

  • FCHT - doc. Ing. Jan Budka, Ph.D. (Jan.Budka@vscht.cz)
  • FTOP - Ing. Alice Vagenknechtová, Ph.D.  (Alice.Vagenknechtova@vscht.cz)
  • FPBT - Ing. Michaela Marková, Ph.D. (Michaela.Markova@vscht.cz)
  • FCHI - doc. Ing. Jitka Čejková, Ph.D. (Jitka.Cejkova@vscht.cz)

 

Přihlašovací formulář

Nejste zalogován/a (anonym)

Technologie vody (Knihovna Ústavu 217, místnost č. B 116 - 9:00)

  • Předseda: doc. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D.
  • Komise: Ing. Hana Kujalová, Ph.D., Ing. Martin Pečenka, Ph.D., Ing. Bc. Stanislav Gajdoš, Ing. Denisa Čadková, Ing. Radka Rosenbergová, Mgr. Jiří Čmelík, Ph.D., Ing. Jana Ondřejková
Čas Jméno Ročník Školitel Název příspěvku Anotace
9:10 Bc. Tomáš Zetek M1 Dr. Ing. Pavla Šmejkalová Faktory ovlivňující adsorpci pesticidních látek na GAU detail

Faktory ovlivňující adsorpci pesticidních látek na GAU

Pesticidní látky patří mezi mikropolutanty, které negativně ovlivňují lidské zdraví. Jejich výskyt v pitných vodách je nežádoucí a proto musí být účinně odstraňovány. Vhodnou metodou jejich eliminace je adsorpce na granulovaném aktivním uhlí. S vyčerpáním sorpční kapacity aktivního uhlí dochází k postupnému průniku pesticidních látek do upravené vody. Jejich koncentrace ale není přímo úměrná jejich výchozí koncentraci v surové vodě. Účinnost adsorpce je ovlivněna řadou faktorů, které souvisí s fyzikálně-chemickými vlastnostmi molekuly pesticidní látky a rovněž tak typem použitého aktivního uhlí. Cílem práce bylo hodnocení  vlivu molární hmotnosti, polarity povrchu a hydrofobicity molekuly pesticidů na průběh adsorpce.
9:30 Bc. Jakub Sochor M1 - Adsorpce aminokyseliny fenylalaninu produkovaného fytoplanktonem na aktivním uhlí při úpravě pitné vody detail

Adsorpce aminokyseliny fenylalaninu produkovaného fytoplanktonem na aktivním uhlí při úpravě pitné vody

Vlivem eutrofizace zdrojů povrchové vody pro úpravu na vodu pitnou je potřeba reagovat na tento stav optimalizací technologií úpravy pro eliminaci organických látek produkovaných sinicemi a řasami (tzv. algal organic matter, AOM). Nízkomolekulární frakce AOM je minimálně odstranitelná pomocí konvenčních úpravárenských postupů typu koagulace/flokulace. Je proto nutné využít metody založené na jiném principu. V tomto příspěvku se jedná o metodu adsorpce kontaminantu na aktivním uhlí (GAU). Prostřednictvím laboratorních rovnovážných adsorpčních testů byl zkoumán vliv počáteční koncentrace aminokyseliny fenylalaninu, hodnoty pH a teploty systému na odstranění této látky z vodného prostředí vlivem adsorpce na vybraném druhu GAU. Adsorpce aminokyselin je výrazně ovlivněna nábojovými poměry v systému, které jsou závislé na hodnotě pH roztoku. Hodnota pH vodné fáze přímo ovlivňuje jak náboj povrchu GAU, tak i disociaci a protonizaci funkčních skupin aminokyseliny. Výběr vhodného typu GAU pro daný typ sorbované látky a určení optimálních podmínek pro proces sorpce jsou základními faktory ovlivňujícími účinnost eliminace těchto nežádoucích látek z vody. Experimentální práce probíhala ve spolupráci s Ústavem pro hydrodynamiku AV ČR.
9:50 Bc. Katarína Hanusová M2 prof. Ing. Jan Bartáček, Ph.D. Sledování genů antibiotické rezistence v šedé vodě detail

Sledování genů antibiotické rezistence v šedé vodě

Antibiotická rezistence je rostoucí hrozbou pro lidské zdraví, jelikož komplikuje až znemožňuje léčbu některých bakteriálních onemocnění. Rezidua antibiotik se zároveň s geny rezistence dostávají do odpadních vod a tím i na čistírny odpadních vod, kde jsou ideální podmínky k jejich další proliferaci. Monitoring šedých vod prokázal, že i v nich je možné geny rezistence sledovat. Tento fakt by mohl být problémem při opětovném využití vyčištěných šedých vod. Tato práce se zabývá vlivem užívání antibiotik na výskyt genů antibiotické rezistence v šedé vodě a sleduje vývoj jejich množství v čase a procesu čištění. Konkrétně byly sledovány geny antibiotické rezistence v šedé vodě z obytné jednotky s čistírnou šedých vod po dobu užívání antibiotika tetracyklinu jedním z obyvatel. Sledování bylo zahájeno v počátku léčby a pokračovalo i po jejím ukončení. Byly sledovány geny rezistence vůči tetracyklinu (tetA, tet39, tetO), bakteriální marker 16S – rRNA a integron třídy 1. Byl pozorován nárůst genů antibiotické rezistence v samotné šedé vodě a následně i v biomase vymyté z biofiltru, kde došlo k významnému zvýšení jejich množství v průběhu měření. Z toho je možné usuzovat, že docházelo k jejich zadržování v biomase, případně i k přenosu genů a jejich proliferaci.
10:10 Eva Svárovská B3 doc. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D. Udržitelnost kvality vody v chladících systémech  detail

Udržitelnost kvality vody v chladících systémech 

Mikrobiální znečištění vody má významný vliv na stav a funkčnost zařízení v chladících systémech. Organismy klíčové z pohledu základní kvality vody jsou zástupci koliformních bakterií a E. coli a mikroorganismy kultivovatelné při 22 °C a 36 °C. Indikátorem formace biofilmů jsou bakterie rodu Pseudomonas, případně mikromycety, které indikují sekundární kontaminaci např. vzduchem anebo rezistenci vůči technologickému zásahu. Na probíhající biotickou korozi poukazuje přítomnost a abundance aerobně kultivovaných železitých bakterií a anaerobně kultivovaných sulfát-redukujících bakterií a klostridií. Při ošetřování chladicích vod se zpravidla používají biocidy, kondicionační prostředky a antikorozní adheziva. Jejich zvýšená aplikace může vést  k ovlivnění funkčnosti zařízení a k rezistenci mikroorganismů. Vhodným a šetrným způsobem ošetření chladicích vod jsou pokročilé oxidační procesy. Proces ozonizace a UV záření s různou intenzitou a dobou expozice je aplikován na zdroj surové vody (používané jako chladící kapaliny) s cílem minimalizace jejího mikrobiálního znečištění a případného rizika vzniku resistence. Cílem této práce je zjištění účinnosti procesů ozonizace a UV záření na eliminaci vybraných mikroorganismů z reálné vody.   
10:30 Bc. Kateřina Hlaváčková M1 Ing. Ondřej Hlaváček Technologie likvidace zaolejovaných vod z průmyslového areálu detail

Technologie likvidace zaolejovaných vod z průmyslového areálu

Průmyslové areály jsou původci řady odpadních proudů, které jsou svým znečištěním specifické. To se týká i produkce specificky znečištěných odpadních vod. Průmyslové zóny disponují vlastní čistící technologií, které tyto proudy upraví dle požadavků následujícího recipienta. Práce se zabývá likvidací zaolejovaných vod produkovaných v průmyslové zóně v Mladé Boleslavi, kde jsou likvidovány za pomocí technologie odparky v teplárenských kotlích. Tento postup je alternativou vůči externí likvidaci, která podléhá likvidaci v kategorii nebezpečného odpadu. Práce se zabývá popisem problematiky a technologického postupu, hodnocením účinnosti odstranění polutantů a dopady na následné technologie.
10:50 Adriana Hačková B1 Ing. Vojtěch Kouba, Ph.D. Anammox bakterie jako nástroj pro energeticky šetrné odstraňování dusíku z odpadních vod a produkci cenných lipidů detail

Anammox bakterie jako nástroj pro energeticky šetrné odstraňování dusíku z odpadních vod a produkci cenných lipidů

Anammox bakterie (kmen Planctomycetes) se používají na čistírnách odpadních vod pro odstraňování dusíku. V novém kontextu by bylo přínosné tyto bakterie využít i pro produkci unikátních a potenciálně cenných biomateriálů, jako jsou například ladderánové lipidy. Pro tyto aplikace anammox bakterií je mimo jiné klíčová znalost jejich reakční stechiometrie, a taktéž jejich růstová rychlost (typicky 15-30 dní). Cílem této práce bylo kultivovat anammox bakterie Candidatus Brocadia v laboratorním bioreaktoru o pracovním objemu 6 litrů, stanovit jejich reakční stechiometrii a optimalizovat její růstovou rychlost. Výsledky testování přispějí k využití anammox bakterií pro šetrnější odstranění dusíku z vod, a také pro účinnější produkci ladderánových lipidů.
11:10 Kateřina Vokurková B3 Ing. Hana Kujalová, Ph.D. Snížení koncentrace fosforu v povrchových vodách pomocí tuhých sorbentů detail

Snížení koncentrace fosforu v povrchových vodách pomocí tuhých sorbentů

V přírodních vodách dochází během vegetačního období k přirozené eutrofizaci způsobené přítomností sloučenin fosforu a dusíku, které se uvolňují do vodního sloupce ze sedimentů a odumřelých organismů. Účinkem antropogenního znečištění se zvyšuje koncentrace nutrientů, proto také stoupá míra eutrofizace a pro vodní ekosystém se stává neúnosnou. Dochází k přemnožení mikroorganismů, zakalení vody, růstu vodního květu, vyšší fotosyntetické produkci, při které se snižuje obsah CO2 a tím vzrůstá hodnota pH. Uvedené procesy jsou příčinou zhoršené kvality vody a týkají se především stojatých povrchových vod. Prvkem limitujícím rozsah eutrofizace v kontinentálních vodách je fosfor.   Tato práce je zaměřena na otázku snížení koncentrace forem fosforu ve stojatých přírodních vodách pomocí adsorpce na pevné sorbenty. V rámci vsádkového pokusu s reálnou povrchovou vodou ze dvou lokalit je sledována koncentrace rozpuštěného reaktivního fosforu neboli rozpuštěných orthofosforečnanů a koncentrace celkového fosforu ve vodě v závislosti na době kontaktu s vybranými sorbenty. Cílem práce je vytipovat sorbent vhodný pro snížení koncentrace fosforu v přírodních vodách pod mezní hodnotu způsobující eutrofizaci a zjistit, zda nedochází ke zpětnému uvolňování nutrientů ze sorbentu do vodního sloupce.  
11:30 Bc. Linda Herbríková M2 doc. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D. Vliv PUR pěn na charakter a složení aktivovaného kalu detail

Vliv PUR pěn na charakter a složení aktivovaného kalu

V současné době ekologické odpovědnosti k životnímu prostředí je kladen zvýšený důraz na efektivní čištění odpadních vod. V reakci na neustále rostoucí environmentální výzvy se očekává, že Evropský parlament zváží přísnější limity pro odtok z čistíren odpadních vod, s důrazem na odstraňování nutrientů. Zejména v oblasti odstraňování dusíku se objevuje naléhavá potřeba inovativních přístupů k posílení účinnosti čistíren odpadních vod. Předmětem této práce je hodnocení různých typů biodegradabilního porézního materiálu na bázi polyuretanových pěn (PUR) a jejich vlivu na biologické parametry za účelem dosažení vyšší účinnosti odstraňování dusíku. Laboratorní testování probíhá v SBR reaktorech s aktivovaným kalem, ve kterém jsou umístěny různé typy PUR materiálů a v jejich přítomnosti je hodnocen vliv na rozmanitost mikroorganismů pomocí mikroskopie a kultivačních postupů. V rámci analýz jsou stanovovány termotolerantní koliformní bakterie, pseudomonády, klostridia, kultivovatelné mikroorganismy při 36 °C, nitrifikační a denitrifikační bakterie. Spolu s kinetickými testy je takto zkoumán vliv jednotlivých PUR materiálů na biologické procesy v kalu. Laboratorní výsledky poskytují základ pro následnou optimalizaci receptury PUR hmot v reálných podmínkách čistírny odpadních vod.



11:50 Bc Barbora Stiborová M2 Ing. Martin Pečenka, Ph.D. Využití biodegradabilních polyurethanových pěn k intenzifikaci nitrifikace na čistírnách odpadních vod detail

Využití biodegradabilních polyurethanových pěn k intenzifikaci nitrifikace na čistírnách odpadních vod

Biologické odstraňování nutrientů, tj. sloučenin dusíku a fosforu, z odpadních vod je běžným postupem při čištění na městských čistírnách odpadních vod. Limitujícím procesem je biologická nitrifikace, která je negativně ovlivňována řadou technologických parametrů. Zvýšením účinnosti nitrifikace by mohlo na některých čistírnách odpadních vod dojít k lepšímu plnění emisních standardů, vyšší úrovni ochrany vodních zdrojů a optimalizaci provozních nákladů dané čistírny. Tato práce se zabývá zvýšením účinnosti procesu nitrifikace použitím biodegradabilních nosičů biomasy z polyuretanových materiálů (PUR). Experimenty byly prováděny ve čtyřech SBR reaktorech, přičemž ve třech reaktorech byly do aktivační směsi vloženy různé typy PUR pěn, zatímco čtvrtý reaktor sloužil jako srovnávací, bez nosičů biomasy. Cílem této práce bylo v laboratorním měřítku sledovat a vyhodnocovat fyzikálně-chemické a technologické parametry procesu čištění z hlediska vlivu aplikace nosičů biomasy na procesy odstraňování anorganických forem dusíku. Z naměřených hodnot těchto parametrů bylo vyhodnoceno, který nosič biomasy je nejvhodnější pro kultivaci nitrifikačních mikroorganismů za neoptimálních podmínek, a tedy jeho použitelnost pro intenzifikaci procesu nitrifikace na komunálních čistírnách odpadních vod.
12:10 Bc. Adéla Vykydalová M1 - Použití recyklační membránové technologie pro průmyslové vody detail

Použití recyklační membránové technologie pro průmyslové vody

Průmyslové podniky spotřebovávají velké množství vody pro chlazení, čištění, zpracování a výrobu surovin. Opětovné využití průmyslových odpadních vod může pomoci snížit spotřebu distribuované vody, snížit náklady na likvidaci odpadů a snížit negativní dopad na životní prostředí. Možnosti na recyklaci průmyslové odpadní vody jsou rozmanité, např. procesy biologické nebo fyzikálně-chemické, které jsou hojně používané po celém světě. Každý sektor určitého průmyslu produkuje konkrétní kombinaci polutantů. Recyklační jednotka, ze které byly odebírány vzorky, byla umístěna v průmyslové prádelně. V odpadní vodě z prádelen se nejčastěji vyskytují tenzidy, změkčovadla, bělidla, fosfor a detergenty na bázi fosfátů. Jednotka zahrnuje proces flotace a membránové procesy, např. ultrafiltrace, reverzní osmóza. Sledovalo se osm fyzikálně-chemických parametrů vybraných pro posouzení kvality odpadní a vyčištěné vody. Stanovované parametry jsou pH, vodivost, CHSKCr, BSK7, nerozpuštěné látky, rozpuštěné látky, rozpuštěné anorganické soli a celkový fosfor. Cílem práce bylo posouzení aplikovatelnosti a využitelnosti jednotky. 
12:30 Bc. Tereza Wasniowska M1 - Stanovení aniontů v odpadních vodách z výroby buničiny  detail

Stanovení aniontů v odpadních vodách z výroby buničiny 

Výroba viskózové buničiny sulfitovým způsobem je spojená s produkcí velkého množství odpadní vody, kterou je potřeba před vypuštěním do vodního toku vyčistit na čistírně odpadních vod. Nutnost sledovat charakter odpadní vody vyplývá ze zákonných maximálních limitních koncentrací látek, které může podnik za 1 rok vypustit do řeky, a jejich překročení je pokutováno. Výskyt iontů je podmíněn dávkováním chemikálií s obsahem sledovaných iontů (SO42-, Cl-) při výrobě buničiny i při čištění odpadních vod. Sledované ionty byly ve vzorcích stanoveny izotachoforeticky (ITP). Metoda ITP se řadí do skupiny elektromigračních separačních metod. Pro ověření správnosti výsledků získaných metodou ITP byly použity analytické metody, které jsou založeny na jiném principu stanovení, konkrétně gravimetrie a titrace. Pro stanovení obsahu síranu byla použitá i metoda kyvetového testu (KIT) od firmy HACH, jejíž účinnost byla rovněž sledována.  
12:50 Bc. Ondřej Veselý M2 Ing. Dana Pokorná, CSc. Biomethanizace CO2 z bioplynu v technologickém uspořádání in-situ detail

Biomethanizace CO2 z bioplynu v technologickém uspořádání in-situ

Biomethanizace oxidu uhličitého (CO2) je procesem vedoucím k lepší energetické využitelnosti bioplynu, při kterém je využito metabolických cest hydrogenotrofních methanogenů běžně přítomných v anaerobním společenství. Hydrogenotrofní methanogeny metabolizují CO2 a vodík, a produkují energeticky využitelný methan. Dnes již běžně zavedené fyzikálně-chemické metody zušlechťování bioplynu zajišťují pouze separaci CO2. Při biologické metodě dochází však ke konverzi CO2, který je normálně nevyužit, právě na methan, což vede k navýšení jeho obsahu v bioplynu a celkové objemové produkce methanu. Biomethanizace v uspořádání in-situ je založena na dávkování vodíku přímo do anaerobního fermentoru a využití hydrogenotrofních methanogenů již v anaerobním fermentoru. Cílem této práce bylo vyhodnotit provoz modelového in-situ biomethanizačního reaktoru v reálných podmínkách. Model zpracovával směs primárního a přebytečného kalu z ČOV Hradec Králové pro simulaci anaerobního fermentoru. Po ustálení modelu byl přidáván vodík ze zásobních tlakových lahví. V průběhu provozu bylo postupně zvyšováno zatížení vodíkem s účelem najít limity procesu a optimální provozní podmínky pro maximální navýšení efektivity anaerobní fermentace bez inhibice celkového procesu.  
Aktualizováno: 2.10.2023 14:58, : Mili Viktorie Losmanová

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi