Nacházíte se: Studentská vědecká konference → SVK 2023

iduzel: 54301
idvazba: 90058
šablona: stranka
čas: 9.5.2024 15:48:33
verze: 5378
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/
branch: trunk
Server: 147.33.89.150
Obnovit | RAW

iduzel: 54301
idvazba: 90058
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'svk.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/svk-2023'
iduzel: 54301
path: 1/28821/43620/28823/54301
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

SVK 2023

Organizace SVK v akademickém roce 2023/2024

Termín konání SVK

V akademickém roce 2023/2024 proběhne SVK ve čtvrtek 23. 11. 2023, kdy je vyhlášen Rektorský den.

Organizace SVK

SVK je soutěž prací studentů bakalářských a magisterských studijních programů, která každoročně
probíhá na VŠCHT Praha.

Organizace SVK je zajišťována prostřednictvím děkanátů fakult. Oddělení pro výzkum a transfer
technologií (VaTT) zajišťuje rozpočet SVK z dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum, který je
určen výhradně na odměny za účast (startovné) a za umístění pro soutěžící z řad studentů VŠCHT
Praha. Ostatní zdroje zajišťují fakulty.

Soutěž bude probíhat v přednáškových a posterových sekcích, výběr formy je na rozhodnutí vedení
fakulty. Minimální počet přihlášených soutěžních prací studentů VŠCHT Praha v každé sekci je šest,
maximální počet prací není limitován. Fakultním koordinátorům SVK bude umožněno operativně
rozhodnout o uskutečnění soutěže v sekci i v případě, že počet přihlášených soutěžících klesne z
důvodu vyšší moci pod 6. V takovém případě bude ve spolupráci s VaTT rozhodnuto o poměrném
krácení odměn za umístění. Odměna za účast (startovné) bude zachována v plné výši.

V případě dotazů ohledně SVK se obracejte na příslušné ústavní či fakultní koordinátory.
Pro fakultní koordinátory má na oddělení VaTT SVK na starosti Mgr. Mili Losmanová, tel. 220 44 4536,
losmanom@vscht.cz.

Časový harmonogram přípravy SVK

Do 4. 10. 2023 jmenuje děkan fakultního organizátora SVK a jeho jméno nahlásí děkanát na odd. VaTT. Dále určí pracovníky zodpovědné za organizaci jednotlivých sekcí. V případě celoškolských sekcí určí koordinátory zodpovědné za organizaci prorektor pro pedagogiku.
Od 9. 10. 2023 do 30. 10. 2023 se studenti závazně přihlásí do soutěže pomocí elektronického přihlašovacího systému http://svk.vscht.cz. K přístupu do systému použijí své školní přihlašovací údaje, vyplní ročník, jméno vedoucího práce a název svého příspěvku. Každý student může přihlásit jednu soutěžní práci, a to s vědomím svého vedoucího práce.
Fakulty, respektive celoškolské sekce na základě počtu přihlášených studentů nahlásí do 9. 11. 2023 na odd. VaTT počet sekcí na fakultě a počet soutěžních prací v jednotlivých sekcích.
Do 10. 11. 2023 studenti pomocí elektronického přihlašovacího systému nahrají anotaci svojí práce (max. 1300 znaků, možnosti formátování jsou návodně uvedeny v přihlašovacím systému).
Do 18. 11. 2023 fakultní organizátoři, respektive koordinátoři celoškolských sekcí v elektronickém přihlašovacím systému roztřídí všechny soutěžní práce do jednotlivých sekcí na fakultě, dále uvedou názvy sekcí, místo a čas konání a složení komisí. Složení hodnotících komisí pro jednotlivé sekce určí vedení fakulty, respektive prorektor pro pedagogiku. Komise je nejméně tříčlenná a členy z řad akademických pracovníků mohou doplnit odborníci spolupracujících firem a průmyslových podniků. Předsedou komise by měl být profesor nebo docent.
Do 22.11. 2023 bude možné automaticky vygenerovat sborníky jednotlivých ústavů/sekcí a fakult na základě údajů uvedených v elektronickém přihlašovacím systému. Fakultní koordinátoři, respektive koordinátoři celoškolských sekcí zajistí zveřejnění úplných fakultních sborníků na fakultních webech SVK.

Další informace k soutěži

Prezentace studentské práce v rámci SVK se považuje za předuveřejnění výsledku v případě plánované patentové ochrany a je tedy překážkou pro udělení patentu.
Občerstvení pro komise a soutěžící hradí ústavy z vlastních prostředků.
Organizace průběhu soutěže v sekcích je výlučně věcí rozhodnutí fakult, respektive celoškolských sekcí.
Finanční příspěvek na účast a ocenění umístění soutěžních prací studentů VŠCHT Praha bude hrazen z prostředků dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum (IGA 2023). Jeho výše bude stanovena dohodou proděkanů a prorektora pro VaV podle celkového počtu přihlášených soutěžních prací. Oceněna bude účast a dále první tři místa v každé sekci. Výplata příspěvku studentům bude provedena bezhotovostním převodem, zajistí děkanáty fakult. Je vítána další finanční nebo věcná podpora účastníků SVK ze sponzorských zdrojů. Její výše (hodnota), způsob rozdělení a výplaty je plně v kompetenci komise sekce.
Vytištění diplomů budou zajišťovat fakulty, respektive koordinátoři celoškolských sekcí.
U příležitosti SVK je vyhlášena soutěž o Cenu Julie Hamáčkové v kategorii Studentská práce typu SVK; soutěž je určena i pro doktorandy; vyhlášení soutěže a bližší informace na http://gro.vscht.cz/cjh

Rekapitulace termínů:

Datum	Akce
4. 10.	Fakulty - nahlášení fakultního organizátora a organizátorů sekcí - na VaTT
30. 10.	Studenti - uzávěrka podávání přihlášek
9. 11.	Fakulty - nahlášení počtu účastníků a počtu sekcí – na VaTT
10. 11.	Studenti - uzávěrka nahrávání anotací
18. 11.	Fakulty - seznam sekcí, místo a čas konání, složení komisí, seznam sponzorů jednotlivých sekcí
22. 11.	Fakulty - vygenerování sborníků v aplikaci svk; zveřejnění úplných fakultních sborníků na fakultních webech SVK
23. 11.	SVK
5. 12.	Fakulty - písemná zpráva z fakult o průběhu soutěže - na VaTT

Seznam fakultních koordinátorů

FCHT - doc. Ing. Jan Budka, Ph.D. (Jan.Budka@vscht.cz)
FTOP - Ing. Alice Vagenknechtová, Ph.D. (Alice.Vagenknechtova@vscht.cz)
FPBT - Ing. Michaela Marková, Ph.D. (Michaela.Markova@vscht.cz)
FCHI - doc. Ing. Jitka Čejková, Ph.D. (Jitka.Cejkova@vscht.cz)

Přihlašovací formulář

Nejste zalogován/a (anonym)

Přihlásit

Analytická chemie II (posluchárna A21 (A-239) - 8:30)

Předseda: Ing. Veronika Škeříková Ph.D.
Komise: Ing. Jan Koucký, Ph.D., Ing. Magda Vosmanská, CSc., Ing. Jan Neuman, Ph.D. (OPTIK INSTRUMENTS s.r.o)

Čas	Jméno	Ročník	Školitel	Název příspěvku	Anotace
8:30	Tomáš Formánek	B3	doc. RNDr. Ing. Pavel Řezanka, Ph.D.	Vývoj metodiky pro zakoncentrování radionuklidu ¹³⁷Cs z vody	detail Vývoj metodiky pro zakoncentrování radionuklidu ¹³⁷Cs z vody ¹³⁷Cs je jedním z radioaktivních izotopů vyskytujících se v enviromentálních vzorcích. Může vznikat jaderným štěpením z uranu nebo plutonia v jaderných elektrárnách. Prostředí však nejvíce kontaminovaly testy jaderných zbraní a také jaderné havárie jako například havárie v Černobylu nebo Fukušimě. Z důvodu relativně dlouhého poločasu rozpadu (T_1/2= 30,17 let) se v životním prostředí nachází i desítky let po zmíněných událostech. Ve velmi nízkých koncentracích se může vyskytovat i ve vodě. Tyto koncentrace nemusí být vždy detekovatelné přímím měřením, nicméně i nízká koncentrace ¹³⁷Cs může být škodlivá jak pro ekosystémy, tak pro lidské zdraví. Tato práce se bude zaměřovat na analýzu existujících postupů pro zakoncentrování ¹³⁷Cs i na vývoji nových metod. Vyvinutá metodika bude aplikována na vzorky vod odebraných z radioaktivních povrchových pramenů v České republice.
8:50	Bc. Jakub Harvalík	M2	prof. Dr. RNDr. Pavel Matějka	Reduktivní elektrochemické štěpení sulfonimidů jako přímá cesta k sulfonamidům	detail Reduktivní elektrochemické štěpení sulfonimidů jako přímá cesta k sulfonamidům Sulfonamidický strukturní motiv SO₂NH disponuje kyselým vodíkem, který lze využít jako vazebné místo u řady supramolekulárních receptorů aniontů, resp. jeho deprotonací lze získat receptory kationtů. Pro zvýšení konstanty stability (K_A) těchto komplexů a zlepšení selektivity receptorů je však vhodné zabývat se přípravou více vazebných molekul. Toho lze docílit např. ukotvením několika sulfonamidů na vhodný nosič, jako je calixaren. Bohužel se ukazuje, že tradiční syntéza těchto receptorů může být problematická. Především se neobejde bez nutnosti náročné separace nežádoucích vedlejších produktů, spojené s neuspokojivými výtěžky, což činí přípravu dlouhou a finančně náročnou. Neobvyklé řešení výše zmíněných komplikací by mohla přinést námi nedávno popsaná metoda reduktivního elektrochemického štěpení sulfonimidů, Tato metoda byla nejprve podrobně prostudována pomocí modelového monosulfonimidu. Ukázalo se, že pomocí CPE (při -0.9 V vs. SCE) dochází k selektivnímu rozštěpení S-N vazby za vzniku kýženého sulfonamidu. Ten lze zároveň získat ve velmi příznivém výtěžku (85 %) bez nutnosti složité separace produktů. Celý proces reduktivního štěpení byl nejprve podrobně popsán a poté aplikován pro trojici octakis-nosylovaných calixarenů, jež lze pomocí běžných postupů jen obtížně získat.
9:10	Barbora Litomiská	B3	doc. RNDr. Ing. Pavel Řezanka, Ph.D.	Stanovení ¹³⁷Cs v houbách ve vybraných lokalitách v ČR	detail Stanovení ¹³⁷Cs v houbách ve vybraných lokalitách v ČR Umělé radionuklidy se do životního prostředí dostávají z různých zdrojů, např. testy jaderných zbraní a havárie jaderných elektráren. Jedním z nejsledovanějších umělých radioizotopů je ¹³⁷Cs s poločasem rozpadu 30 let. Tento relativně dlouhý poločas rozpadu umožňuje sledování tohoto izotopu i desítky let po té, co se dostal do životního prostředí. Jednou z možností jak sledovat množství ¹³⁷Cs v přírodě je analyzovat jeho obsah v houbách, o kterých je známo, že jsou schopny radionuklidy akumulovat. Předkládaná práce se věnuje stanovení ¹³⁷Cs ve vybraných druzích hub v sedmi lokalitách v ČR. Pro kvalitativní analýzu přítomných radionuklidů byl použit polovodičový detektor, pro vlastní stanovení pak scintilační detektor. Analýzou získaných dat bylo zjištěno, že se obsahy ¹³⁷Cs v houbách liší v jednotlivých lokalitách i v jednotlivých druzích hub.
9:30	Bc. Vítězslav Mareš	M2	doc. RNDr. Ing. Pavel Řezanka, Ph.D.	Charakterizace výplňových bentonitových materiálů pro koncept hlubinného uložiště radioaktivního odpadu	detail Charakterizace výplňových bentonitových materiálů pro koncept hlubinného uložiště radioaktivního odpadu Koncept hlubinného uložiště dnes představuje nejperspektivnější přístup k otázce likvidace vyhořelého jaderného paliva. Aby hlubinné uložiště správně plnilo svůj účel a vykazovalo šetrnost vůči životnímu prostředí, vyvstává důležitý přístup tzv. inženýrské bariéry. Inženýrská bariéra má představovat efektivní oddělení vysoce aktivního odpadu od okolního životního prostředí. Jako významná součást této bariéry má sloužit právě bentonit. Bentonit je porézní jílovitý materiál bohatý na minerál montmorillonit, čímž získává unikátní vlastnosti vhodné pro požadovaný koncept uložiště. Nicméně v praxi je typické, že bentonitové materiály se vzájemně liší a vykazují různorodé chování. V rámci této práce bylo studováno pět druhů komerčně dostupného bentonitu (BCV, B75, BaM, MX80 a Ca Kunipie), kdy každý druh byl podroben zvoleným charakterizacím. Základní zhodnocení materiálů spočívalo ve stanovení sušiny a kationtové výměnné kapacity. V rámci dalších experimentů bylo provedeno vodné loužení a analýzy získaných výluhů. Tyto výsledky byly následně využity pro vzájemné porovnání a zhodnocení vhodnosti pro hlubinné uložiště.
10:00	Bc. Vendula Mazánková	M1	doc. Mgr. Taťjana Šiškanova, CSc.	Elektrochemická oxidace primárních aminů z řad nových psychoaktivních látek	detail Elektrochemická oxidace primárních aminů z řad nových psychoaktivních látek Cílem práce bylo i) studovat elektrochemickou oxidaci primárních aminů ze skupiny nových psychoaktivních látek (konkrétně 2-aminoindanu a tryptaminu) a biogenních aminů (tyraminu) na nemodifikované grafitové elektrodě (G) a grafitové elektrodě modifikované polymerním filmem na bázi methoxy derivátu thiophenu (PThM/G) a ii) zjistit, zda modifikace elektrodového povrchu povede ke rozlišení zmíněných analytů. K modifikaci elektrod a studiu interakci analytu s povrhy elektrod byly použity metody cyklické voltametrie a square-wave voltametrie. Ukázalo se, že v rozsahu potenciálů +0,74 V a +0,95 V dochází k oxidaci tryptaminu a tyraminu jak na nemodifikované, tak na modifikované elektrodě. Nicméně vzhledem k tomu, že rozdíly v proudové odezvy byly dosažený jen pro PThM-elektrodu nelze vyloučit interakci mezi polymerním filmem a těmito analyty. V případě 2-aminoindanu, byly pozorovány dva voltametrické signály (E=+0,85 V a E=+1,33 V) jen na PThM-elektrodě, což dokazuje větší význam modifikace pro jeho detekci.
10:20	Bc. Kateřina Pražáková	M2	doc. RNDr. Dr. David Sýkora	Optimalizace UHPLC-MS metody pro lipidomickou analýzu makrofágů	detail Optimalizace UHPLC-MS metody pro lipidomickou analýzu makrofágů V současnosti je pozorována zvyšující se incidence kardiovaskulárních chorob v populaci. Významnými faktory přispívajícími k jejich rozvoji jsou hypertenze, kouření a obezita. Podstatnou roli však mohou hrát i další vlivy jako např. prozánětlivé procesy v tukové tkáni. Těchto dějů se účastní makrofágy, buňky nespecifického imunitního systému. Předkládaná práce se věnuje analýze lipidomu prozánětlivých a protizánětlivých makrofágů. K analýze lipidů bylo využito spojení ultra-vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (UHPLC-MS). Vybrané parametry UHPLC-MS metody byly optimalizovány pro analýzu lipidů z 15 tříd. Jednalo se o výběr vhodné stacionární fáze, volbu průtoku mobilní fáze, nastavení průběhu gradientové eluce, teploty kolony a odpařovací teploty elektrospreje. Za výsledných podmínek byly změřeny směsi standardů lipidů a byly zjištěny retenční závislosti pro jednotlivé třídy lipidů. Rovněž proběhly pilotní pokusy s prvními vzorky makrofágů, které byly izolovány z tukové tkáně odebrané z ledvin dárců při transplantaci. Tyto experimenty ukázaly rozdíl v zastoupení lipidů u prozánětlivých a protizánětlivých makrofágů.
10:40	Bc. Tereza Toušková	M2	doc. RNDr. Ing. Pavel Řezanka, Ph.D.	Stanovení radonu v povrchových vodách v ČR	detail Stanovení radonu v povrchových vodách v ČR Povrch Země je ze 71 % tvořen vodou a radionuklidy v ní obsažené mohou představovat riziko pro lidské zdraví. Do vody se mohou dostat přirozeným způsobem, například prostřednictvím geologických procesů, nebo jako důsledek lidských aktivit, jako je jaderný průmysl. Existují dva způsoby, jak se radionuklidy ve vodě mohou stát nebezpečnými pro člověka. Prvním způsobem je požití kontaminované vody, což může vést k dlouhodobému vystavení ionizujícímu záření, druhým je inhalace uvolněného radonu z vody během běžných každodenních činností, jako je vaření nebo sprchování. Radon je radioaktivní plyn a při dlouhodobé expozici je vyšší riziko vzniku plicního karcinomu. V České republice je řada pramenů se zvýšeným obsahem radioaktivních látek, které jsou volně přístupné veřejnosti a lze je tak potenciálně zneužít. Cílem této práce je vyvinout správný postup pro zpracování vzorku, počínaje odběrem, přes skladování, úpravu vzorku až po následné měření vhodně vybranou radioanalytickou technikou.