Nacházíte se: Studentská vědecká konference → SVK 2023

iduzel: 54301
idvazba: 90058
šablona: stranka
čas: 9.5.2024 19:10:09
verze: 5351
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/
branch: trunk
Server: 147.33.89.153
Obnovit | RAW

iduzel: 54301
idvazba: 90058
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'svk.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/svk-2023'
iduzel: 54301
path: 1/28821/43620/28823/54301
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

SVK 2023

Organizace SVK v akademickém roce 2023/2024

Termín konání SVK

V akademickém roce 2023/2024 proběhne SVK ve čtvrtek 23. 11. 2023, kdy je vyhlášen Rektorský den.

Organizace SVK

SVK je soutěž prací studentů bakalářských a magisterských studijních programů, která každoročně
probíhá na VŠCHT Praha.

Organizace SVK je zajišťována prostřednictvím děkanátů fakult. Oddělení pro výzkum a transfer
technologií (VaTT) zajišťuje rozpočet SVK z dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum, který je
určen výhradně na odměny za účast (startovné) a za umístění pro soutěžící z řad studentů VŠCHT
Praha. Ostatní zdroje zajišťují fakulty.

Soutěž bude probíhat v přednáškových a posterových sekcích, výběr formy je na rozhodnutí vedení
fakulty. Minimální počet přihlášených soutěžních prací studentů VŠCHT Praha v každé sekci je šest,
maximální počet prací není limitován. Fakultním koordinátorům SVK bude umožněno operativně
rozhodnout o uskutečnění soutěže v sekci i v případě, že počet přihlášených soutěžících klesne z
důvodu vyšší moci pod 6. V takovém případě bude ve spolupráci s VaTT rozhodnuto o poměrném
krácení odměn za umístění. Odměna za účast (startovné) bude zachována v plné výši.

V případě dotazů ohledně SVK se obracejte na příslušné ústavní či fakultní koordinátory.
Pro fakultní koordinátory má na oddělení VaTT SVK na starosti Mgr. Mili Losmanová, tel. 220 44 4536,
losmanom@vscht.cz.

Časový harmonogram přípravy SVK

Do 4. 10. 2023 jmenuje děkan fakultního organizátora SVK a jeho jméno nahlásí děkanát na odd. VaTT. Dále určí pracovníky zodpovědné za organizaci jednotlivých sekcí. V případě celoškolských sekcí určí koordinátory zodpovědné za organizaci prorektor pro pedagogiku.
Od 9. 10. 2023 do 30. 10. 2023 se studenti závazně přihlásí do soutěže pomocí elektronického přihlašovacího systému http://svk.vscht.cz. K přístupu do systému použijí své školní přihlašovací údaje, vyplní ročník, jméno vedoucího práce a název svého příspěvku. Každý student může přihlásit jednu soutěžní práci, a to s vědomím svého vedoucího práce.
Fakulty, respektive celoškolské sekce na základě počtu přihlášených studentů nahlásí do 9. 11. 2023 na odd. VaTT počet sekcí na fakultě a počet soutěžních prací v jednotlivých sekcích.
Do 10. 11. 2023 studenti pomocí elektronického přihlašovacího systému nahrají anotaci svojí práce (max. 1300 znaků, možnosti formátování jsou návodně uvedeny v přihlašovacím systému).
Do 18. 11. 2023 fakultní organizátoři, respektive koordinátoři celoškolských sekcí v elektronickém přihlašovacím systému roztřídí všechny soutěžní práce do jednotlivých sekcí na fakultě, dále uvedou názvy sekcí, místo a čas konání a složení komisí. Složení hodnotících komisí pro jednotlivé sekce určí vedení fakulty, respektive prorektor pro pedagogiku. Komise je nejméně tříčlenná a členy z řad akademických pracovníků mohou doplnit odborníci spolupracujících firem a průmyslových podniků. Předsedou komise by měl být profesor nebo docent.
Do 22.11. 2023 bude možné automaticky vygenerovat sborníky jednotlivých ústavů/sekcí a fakult na základě údajů uvedených v elektronickém přihlašovacím systému. Fakultní koordinátoři, respektive koordinátoři celoškolských sekcí zajistí zveřejnění úplných fakultních sborníků na fakultních webech SVK.

Další informace k soutěži

Prezentace studentské práce v rámci SVK se považuje za předuveřejnění výsledku v případě plánované patentové ochrany a je tedy překážkou pro udělení patentu.
Občerstvení pro komise a soutěžící hradí ústavy z vlastních prostředků.
Organizace průběhu soutěže v sekcích je výlučně věcí rozhodnutí fakult, respektive celoškolských sekcí.
Finanční příspěvek na účast a ocenění umístění soutěžních prací studentů VŠCHT Praha bude hrazen z prostředků dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum (IGA 2023). Jeho výše bude stanovena dohodou proděkanů a prorektora pro VaV podle celkového počtu přihlášených soutěžních prací. Oceněna bude účast a dále první tři místa v každé sekci. Výplata příspěvku studentům bude provedena bezhotovostním převodem, zajistí děkanáty fakult. Je vítána další finanční nebo věcná podpora účastníků SVK ze sponzorských zdrojů. Její výše (hodnota), způsob rozdělení a výplaty je plně v kompetenci komise sekce.
Vytištění diplomů budou zajišťovat fakulty, respektive koordinátoři celoškolských sekcí.
U příležitosti SVK je vyhlášena soutěž o Cenu Julie Hamáčkové v kategorii Studentská práce typu SVK; soutěž je určena i pro doktorandy; vyhlášení soutěže a bližší informace na http://gro.vscht.cz/cjh

Rekapitulace termínů:

Datum	Akce
4. 10.	Fakulty - nahlášení fakultního organizátora a organizátorů sekcí - na VaTT
30. 10.	Studenti - uzávěrka podávání přihlášek
9. 11.	Fakulty - nahlášení počtu účastníků a počtu sekcí – na VaTT
10. 11.	Studenti - uzávěrka nahrávání anotací
18. 11.	Fakulty - seznam sekcí, místo a čas konání, složení komisí, seznam sponzorů jednotlivých sekcí
22. 11.	Fakulty - vygenerování sborníků v aplikaci svk; zveřejnění úplných fakultních sborníků na fakultních webech SVK
23. 11.	SVK
5. 12.	Fakulty - písemná zpráva z fakult o průběhu soutěže - na VaTT

Seznam fakultních koordinátorů

FCHT - doc. Ing. Jan Budka, Ph.D. (Jan.Budka@vscht.cz)
FTOP - Ing. Alice Vagenknechtová, Ph.D. (Alice.Vagenknechtova@vscht.cz)
FPBT - Ing. Michaela Marková, Ph.D. (Michaela.Markova@vscht.cz)
FCHI - doc. Ing. Jitka Čejková, Ph.D. (Jitka.Cejkova@vscht.cz)

Přihlašovací formulář

Nejste zalogován/a (anonym)

Přihlásit

Biomedicínské aplikace I (prostory ústavu 320 - 9:00)

Předseda: doc. Ing. Petra Lipovová, Ph.D.
Komise: Ing. Tomáš Podzimek, Ph.D., PharmDr. Jindřiška Angelini, Ph.D., Ing. Jiří Novotný

Čas	Jméno	Ročník	Školitel	Název příspěvku	Anotace
---	Bc. Tereza Veverková	M2	doc. Ing. Jitka Viktorová, Ph.D.	Příprava hematoencefalické bariéry in vitro pro predikci přestupu léčiv	detail Příprava hematoencefalické bariéry in vitro pro predikci přestupu léčiv Hematoencefalická bariéra (HEB) odděluje centrální nervový systém (CNS) od oběhového systému. Je tvořena zejména vrstvou specializovaných endoteliálních buněk, astrocyty a pericyty. HEB chrání CNS před toxickými vlivy a zajišťuje kontrolovaný přestup látek z kapilár do vnitřního prostředí CNS. Pro farmakologické ovlivnění CNS musí dané léčivo procházet přes HEB. Možnosti současného testování prostupu jsou ovšem značně omezené. V naší laboratoři bylo připraveno několik modelů lidských HEB tvořených endotelem, astrocyty i pericyty. Pomocí testů permeabilit a měření transmembránového odporu bylo vybráno nejlepší buněčné uspořádání pro kultivaci HEB. Na modelu byl testován přestup 21 antiepileptik užívaných v ČR a 20 steroidů, u kterých se předpokládá potenciální terapeutický účinek u farmakorezistentní epilepsie. Jeden z předpokládaných mechanismů farmakorezistence u farmakorezistentní epilepsie je endoteliální nadprodukce efluxních pump se substrátovou specifitou pro antiepileptika. Projekt proto bude pokračovat selekcí endotelových linií rezistentních na vybraná antiepileptika a tvorbou modelů HEB s těmito rezistentními liniemi. Na těchto modelech pak budou testovány prostupy neurosteroidů, které procházely přes modely HEB s původními endoteliemi.
---	Bc. Markéta Čechová	M2	doc. Ing. Jitka Viktorová, Ph.D.	Modulace aminoglykosidové rezistence steroidními deriváty u klinických izolátů	detail Modulace aminoglykosidové rezistence steroidními deriváty u klinických izolátů Modulace aminoglykosidové rezistence steroidními deriváty u klinických izolátů Antibiotická rezistence je celosvětový problém. Vývoj nových antibiotik trvá dlouho, a ne všechna projdou klinickým testováním až do praxe. Jednou z používaných skupin antibiotik jsou aminoglykosidy. Jsou to širokospektrá baktericidní antibiotika, která z důvodů rozvoje rezistence, zejména u gramnegativních bakterií, opět získávají svou pozici v antibiotické léčbě. Cílem práce je zjistit, zda je možné pomocí adjuvantní terapie, tedy kombinací steroidních derivátů s antibiotiky, obnovit citlivost rezistentních kmenů bakterií k testovaným aminoglykosidům. Pro tento účel byla vytvořena sbírka klinických izolátů bakterií (gramnegativních i grampozitivních) rezistentních k aminoglykosidům. Testování probíhá v mikrotitrační destičce za využití mikrodiluční metody, jejímž výsledkem je určení hodnoty minimální inhibiční koncentrace jednotlivých steroidních derivátů. Nejprve je stanovena antimikrobiální aktivita steroidů vůči testovaným kmenům a následně jejich synergistické působení s gentamycinem, tobramycinem a amikacinem. Z dosavadních výsledků se zdá, že steroidní deriváty jsou slibnými adjuvans aminoglykosidové terapie.
---	Bc. Martina Novotná	M2	Ing. Eva Jablonská, Ph.D.	Použití 3D buněčných kultur pro testování cytokompatibility biomateriálů na bázi zinku	detail Použití 3D buněčných kultur pro testování cytokompatibility biomateriálů na bázi zinku Tato práce se zabývá zdokonalením testování cytokompatibility degradovatelných zinkových biomateriálů in vitro. Cílem bylo zhodnotit efektivitu 3D buněčných kultur v testování cytotoxicity těchto materiálů, jelikož se jedná o jedno z možných řešení špatné korelace výsledků in vitro a in vivo. Chtěli jsme potvrdit hypotézu, že 3D buněčné kultury lépe napodobují in vivo prostředí oproti tradičním 2D kulturám. Dále jsme chtěli nastavit podmínky pro budoucí testování cytotoxicity biomateriálů v 3D uspořádání. Pro tvorbu 3D modelu pro testování cytotoxicity jsme použili fetální lidské osteoblasty (hFOB 1.19). To zahrnovalo stanovení vhodné buněčné koncentrace pro tvorbu sféroidu, porovnání 2D a 3D kultur a testování za různých kultivačních podmínek. Příprava sféroidů byla zajištěna použitím agarosou pokrytých destiček. Pro analýzu cytotoxicity zinku jsme využili modelových roztoků ZnCl₂ a provedli vyhodnocení resazurinovým testem. Po nastavení vhodných kultivačních podmínek jsme kultivovali ideální sféroidy a potvrdili hypotézu o nižší cytotoxicitě zinku vůči 3D kulturám ve srovnání s 2D kulturami. Toto 3D uspořádání bude následně použito pro testování výluhů degradovatelných biomateriálů na bázi zinku.
---	Bc. Kristína Zajcevová	M2	Ing. Silvie Rimpelová, Ph.D.	Antiproliferačná aktivita a vnútrobunková lokalizácia inhibítorov SERCA v modeloch rakoviny pľúc a rakoviny prsníka	detail Antiproliferačná aktivita a vnútrobunková lokalizácia inhibítorov SERCA v modeloch rakoviny pľúc a rakoviny prsníka Trilobolid (Tb), seskviterpénový laktón izolovaný z timoja trojlaločného (Laser trilobum), je dnes intenzívne študovanou látkou pre jeho potenciál v liečbe rakoviny. Jeho účinok spočíva v inhibícii sarko-/endoplazmatickej retikulárnej Ca²⁺-ATPázy, membránového enzýmu, ktorého inhibícia vedie až k apoptóze buniek. Predmetom tohto výskumu sú tri konjugáty Tb s fluoroformi s odlišnou štruktúrou a emisiou fluorescencie. Fluorescenčnou mikroskopiou bola overovaná lokalizácia derivátov v endoplazmatickom retikule buniek rakoviny pľúc a prsníka. Na základe vysokej účinnosti derivátov Tb v monovrstve nádorových buniek sa pristúpilo k hodnoteniu ich účinku v komplexnejšom modeli vo forme sféroidov buniek karcinómu pľúc a karcinómu prsníka. Bola hodnotená predovšetkým cytotoxicita látok a ich vplyv na zmenu veľkosti a integrity sféroidov. Deriváty znižovali viabilitu buniek sféroidov a indukovali prerušenie medzibunkových interakcií, čo sa prejavilo rozvoľnením sféroidov. Doterajšie výsledky poukazujú na potenciál študovaných derivátov Tb zmenšovať 3D modely nádorov, preto budú ďalej podrobnejšie skúmané. Výsledky tejto práce by mohli poslúžiť ako podklad pre vývoj nových teranostík pre liečbu karcinómu pľúc a prsníka, a zobrazovanie nádorových ochorení.
---	Bc Gabriela Špačková	M2	doc. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D.	In vitro studium oxidačního stresu vznikajícího během fototerapie závažné novorozenecké žloutenky	detail In vitro studium oxidačního stresu vznikajícího během fototerapie závažné novorozenecké žloutenky Závažnou novorozeneckou žloutenku zapříčiňuje především zvýšená degradace erytrocytů a nezralost jaterních transportérů dítěte. Léčebným opatřením je fototerapie (FT) modrozeleným světlem (λ = 400 - 520 nm). Dochází k přeměně struktury nepolárního bilirubinu (BR) na polárnější, snadno vylučitelné fotoprodukty (FP). Obecně je FT považována za bezpečnou léčbu, ale nedávné studie naznačují, že může být doprovázena i řadou negativních vedlejších účinků (např. vyšší incidencí alergií, astmatu a zvýšeným rizikem rozvoje rakoviny). To mohou hypoteticky způsobovat vznikající FP nebo související oxidační stres. Tato práce se zabývá studiem oxidačního stresu vznikajícího při FT v in vitro prostředí. MTT testem byl zkoumán vliv FT na viabilitu buněk hepatoblastomu (HepG2). Pomocí analýzy Western blot byl kvantifikován protein p38, který se při nadměrné tvorbě oxidačního stresu fosforyluje. Fluorescenční barvou MitoSOX byla změřena produkce mitochondriálního superoxidu v živých buňkách. Se vzrůstající koncentrací bilirubinu a následnou FT dochází k signifikantnímu poklesu viability buněk a k vyšší produkci superoxidu. Fosfo-p38 byla nesignifikantně zvýšená. Výsledky naznačují, že FT modrozeleným světlem zvyšuje intracelulární produkci reaktivních forem kyslíku, které jsou pro buňku toxické.
---	Bc. Aneta Šiklová	M2	prof. Ing. Vojtěch Spiwok, Ph.D.	Příprava indukovaných pluripotentních kmenových buněk u pacientů s Leberovou hereditární neuropatií optiku	detail Příprava indukovaných pluripotentních kmenových buněk u pacientů s Leberovou hereditární neuropatií optiku Leberova hereditární neuropatie optiku (LHON) je dědičné mitochondriální onemocnění postihující retinální gangliové buňky (RGC), při kterém dochází k nebolestivé bilaterální ztrátě zraku v adolescenci či rané dospělosti. U většiny pacientů je LHON způsoben bodovými mutacemi v mitochondriální DNA a to v genech kódujících strukturní podjednotky komplexu I (NADH:ubichinon-reduktasa, CI), prvního enzymu systému oxidativní fosforylace (OXPHOS). V roce 2021 byly jako příčina LHON identifikovány mutace v genu DNAJC30, který je nezbytný pro opravné procesy matrixové části CI. Všechny tyto mutace, které vykazují neúplnou penetranci, mají přímý dopad na správnou funkci CI, čímž dochází ke snížení účinnosti OXPHOS a tedy poklesu produkce ATP. Protože k manifestaci onemocnění dochází na úrovni RGC, nebyl mechanismus nástupu onemocnění dosud řádně prozkoumán. Proto jsme přistoupili k přípravě buněčného modelu, který by byl vhodný pro objasněná molekulární podstaty rozvoje onemocnění. Cílem je příprava indukovaných pluripotentních buněk (iPSC) z periferních krevních mononukleárních buněk, získaných od pacientů s LHON. iPSC budou dále diferenciovány na neurální progenitorové buňky, na kterých bude charakterizován mitochondriální energetický metabolismus. Podporováno grantem: AZV NU22-07-00614
---	Bc. Kateřina Keltnerová	M2	Ing. Silvie Rimpelová, Ph.D.	Stanovení kombinatoriálního účinku kolchicinu s inhibitory P-glykoproteinů v buněčných liniích karcinomu prsu	detail Stanovení kombinatoriálního účinku kolchicinu s inhibitory P-glykoproteinů v buněčných liniích karcinomu prsu Mitotické jedy jsou látky studované především pro své cytostatické účinky na lidské nádorové buňky. Významný zástupce mitotických jedů je kolchicin, který se váže na mikrotubuly a brání tím jejich polymeraci, čímž způsobuje zastavení buněčného cyklu ve fázi mitózy a následnou buněčnou smrt. Kromě toho je kolchicin také substrátem P-glykoproteinů, transmembránových efluxních pump, které snižují jeho biologickou dostupnost. Zvýšená produkce těchto pump tak může být jednou z příčin rezistence nádorových buněk k aplikované látce. Předpokládáme, že při kombinaci kolchicinu s vhodnými inhibitory P-glykoproteinů může být jeho terapeutický účinek zvýšen. Cílem této práce bylo stanovit cytotoxicitu vybraných inhibitorů P-glykoproteinů kanabidiolu, kyseliny betulinové a tariquidaru v kombinaci s kolchicinem v prsních nádorových buňkách a jejich rezistentních variantách. Cytotoxicita byla stanovena pomocí WST-1 testu buněčné viability po 72h ošetření buněčných linií karcinomu prsu MCF-7 a UFH-001 studovanými látkami. Ve zvolených podmínkách nebyly však kombinace látek synergické. Vyšší synergismus kombinací těchto látek předpokládáme v připravovaných buněčných liniích rezistentních ke kolchicinu, ve kterých bude kromě cytotoxicity stanovena také produkce P-glykoproteinů.

Zpět na seznamy sekcí

Seznam všech účastníků Seznam sekcí

Zpět na seznam ústavů

Aktualizováno: 2.10.2023 14:58, : Mili Viktorie Losmanová

SVK 2023

Organizace SVK v akademickém roce 2023/2024

Termín konání SVK

Organizace SVK

Časový harmonogram přípravy SVK

Další informace k soutěži

Seznam fakultních koordinátorů

Přihlašovací formulář

Biomedicínské aplikace I (prostory ústavu 320 - 9:00)

Příprava hematoencefalické bariéry in vitro pro predikci přestupu léčiv

Modulace aminoglykosidové rezistence steroidními deriváty u klinických izolátů

Použití 3D buněčných kultur pro testování cytokompatibility biomateriálů na bázi zinku

Antiproliferačná aktivita a vnútrobunková lokalizácia inhibítorov SERCA v modeloch rakoviny pľúc a rakoviny prsníka

In vitro studium oxidačního stresu vznikajícího během fototerapie závažné novorozenecké žloutenky

Příprava indukovaných pluripotentních kmenových buněk u pacientů s Leberovou hereditární neuropatií optiku

Stanovení kombinatoriálního účinku kolchicinu s inhibitory P-glykoproteinů v buněčných liniích karcinomu prsu