|
---
|
Bc.
Jiří
Machyán
|
M2
|
Ing. Tereza Školáková, Ph.D.
|
Studium disolučního chování pevných disperzí naproxenu
|
detail
Studium disolučního chování pevných disperzí naproxenu
Mnoho léčivých látek (API) vykazuje špatnou rozpustnost ve vodném prostředí, což představuje problém při formulaci pevných lékových forem, které musí zaručit odpovídající biodostupnost. U API s nízkou permeabilitou ji lze zlepšit pomocí zvýšení rychlosti rozpouštění, protože právě ta je krokem určujícím absorpci.
Cílem práce je popsat rozpouštěcí rychlost analgetika naproxenu (NPX) v pevných disperzích s 5 různými mezoporézními nosiči (Syloid®, Neusilin® UFL2, Neusilin® US2, FujiSil™ a FujiCalin®). Pevné disperze byly připraveny metodou společného mletí. Byl sledován vliv složení pevné disperze (1:1 a 1:5, hm. %), dále vliv doby mletí (1 h, 3 h) a vliv stárnutí během skladování při stresových podmínkách (40 °C, 75% RH) na amorficitu pevné disperze a na její rozpouštěcí rychlost.
Jednotlivé pevné disperze byly charakterizovány pomocí XRPD a pomocí disoluce v průtokové cele (USP 4) v 0,1M HCl simulující prostředí žaludku.
Z výsledků XRPD bylo zjištěno, že u disperzí s nižším obsahem NPX došlo k vymizení krystalické fáze. Doba mletí měla také příznivý účinek pro jeho amorfizaci.
U pevných disperzí bylo pozorováno převážně zlepšení rozpouštěcí rychlosti oproti čistému NPX. Disperze stresově namáhané nevykazovaly rekrystalizaci API.
|
|
---
|
Bc.
Jana
Mušková
|
M2
|
Ing. Maria Kotova, Ph.D.
|
Hydrogenace esterů kyseliny itakonové
|
detail
Hydrogenace esterů kyseliny itakonové
Estery kyseliny 2-methyljantarové (dimethyl, diethyl, dipropyl a dibutyl) se používají jako prekurzory pro syntézu léčiv, pesticidů a polymerních materiálů. Lze je použít v nátěrových hmotách, pojivech, změkčovadlech a tvarovacích plastech. Tyto estery lze získat hydrogenací odpovídajících esterů kyseliny itakonové (Obrázek 1).
Cílem práce byla hydrogenace esterů kyseliny itakonové za použití homogenních a heterogenních katalyzátorů. Pro heterogenní katalýzu byl použit Pd/C. Při použití 1 hm. % Pd/C na navážku výchozí látky, tlaku 2 MPa, laboratorní teploty a v 50 ml methanolu bylo totální konverze výchozích látek dosaženo již po 30. minutě reakce. Hlavním produktem byla racemická směs odpovídajících esterů kyseliny 2-methyljantarové. Pro homogenní katalýzu byly použity chirální Ru komplexy, které ve své struktuře obsahovaly chirální difosfinové ligandy BINAP nebo SEGPHOS (Obrázek 1). Hydrogenace byla vedena za použití 1 mol. % katalyzátoru na navážku výchozí látky, laboratorní teploty, tlaku 1 MPa a ve 12 ml rozpouštědla. Hlavním produktem byl odpovídající 2R- nebo 2S- ester kyseliny 2‑methyljantarové. Bylo zjištěno, že konverze a stereoselektivita hydrogenací byla značně závislá na struktuře použitého komplexu.
![]()
|
|
---
|
Bc.
Veronika
Hrůzová
|
M2
|
prof. Ing. Petr Zámostný, Ph.D.
|
Optimalizace výroby tablet přímým lisováním
|
detail
Optimalizace výroby tablet přímým lisováním
Směs pro přípravu farmaceutických tablet (tabletovina) musí splňovat mnoho kritérií, aby vyhověla požadavkům na efektivitu výroby a legislativě. Pro tablety s vysokým obsahem účinné látky (API) je běžnou praxí tabletovinu po smísení složek dále upravovat např. granulací. Cílem této práce je vyvarovat se zmíněných dalších úprav směsi a připravit vysokodávkové tablety ibuprofenu metodou přímého lisování.
V první fázi výzkumu byly studovány binární směsi ibuprofenu a plniva (laktosa, mikrokrystalická celulóza), u nichž bylo při lisování zjištěno, že nevyhovují svými kompaktačními vlastnostmi, proto byly rozšířeny o lubrikant. Racionálním přístupem byly vybrány směsi, na nichž byl v další fázi studován rozpad tablet. Zde se ukázala nutnost přidání rozvolňovadla do tablet obsahujících laktosu.
Směsi byly nakonec komplexně zhodnoceny bezrozměrným kritériem vyrobitelnosti, které ukázalo, že nejlepší vlastnosti vykazuje směs s mikrokrystalickou celulózou obsahující 0,75 hm.% lubrikantu. Z laktosových směsí se nejlépe jevila směs s 0,75 hm. % lubrikantu a 2 hm. % rozvolňovadla. Vhodnost tablet z vybraných směsí byla ověřena disoluční zkouškou.
|
|
---
|
Bc.
Tereza
Staňková
|
M2
|
prof. Ing. Petr Zámostný, Ph.D.
|
Vliv přidání rozvolňovadla na velikost částic během dezintegrace tablet
|
detail
Vliv přidání rozvolňovadla na velikost částic během dezintegrace tablet
Rozvolňovadla se do tablet přidávají za účelem efektivnějšího rozpadu tablety na menší částice a rychlejšího uvolňování API ze struktury tablety. Množství a způsob přidání rozvolňovadla může mít značný vliv na výsledný proces dezintegrace tablet. Tato práce se zabývá studiem změny velikosti uvolněných částic při procesu dezintegrace tablet, v závislosti na fázi homogenizačního procesu, v níž bylo rozvolňovadlo přidáno, různých kombinacích předmísení a hlavního mísení tabletoviny a množství rozvolňovadla ve směsi. Získané hodnoty ekvivalentních průměrů částic z laserové difrakce byly poté graficky znázorněny a porovnány. Výsledky ukázaly, že u tablet vylisovaných ze směsi, kde byl předmíchán ibuprofen s laktózou a následně přidáno rozvolňovadlo, se při procesu dezintegrace uvolňovaly mnohem menší částice, než u tablet vylisovaných z ostatních směsí. Na základě sledování vlivu rozdílné doby přidání rozvolňovadla do tabletové směsi bylo pozorováno, že v případě kdy je rozvolňovadlo přidáno až po 5 minutách mísení, dochází k uvolnění menších částic než v případě, kdy je přítomno od začátku míchání. Při sledování vlivu přidání rozdílného množství rozvolňovadla bylo zjištěno, že optimální proces dezintegrace tablet nastal u tabletoviny obsahující 3 hm. % rozvolňovadla.
|
|
---
|
Bc.
Jakub
Bočko
|
M2
|
Ing. Tomáš Sommer, Ph.D.
|
výzkum výťažku FAME z hľadiska vstupných surovín
|
detail
výzkum výťažku FAME z hľadiska vstupných surovín
Projekt byl zaměřen na sledování přeměny látek v čase při kyselé esterifikaci s následnou transesterifikací jako podkladu k vyhodnocení optimalizace procesu průmyslového partnera. Laboratorní experimenty byly provedeny na šesti různých vstupních surovinách, které byly charakterizovány jejich složením a výpočtem teoretického výtěžku FAME. Vzorky byly analyzovány metodou plynové chromatografie vyvinutou na míru tomuto projektu. Metodou totální methanolýzy byla stanovena minimální teoretická spotřeba vstupních surovin k výtěžku FAME. U nejlepších vzorků je teoreticky dosažitelná spotřeba vstupní suroviny na výrobu 1 t FAME menší než při stávající průmyslové výrobě. Zároveň byla zjištěna korelace s obsahem glyceridů ve vstupní surovině. Suroviny obsahující glyceridy vykazovali lepší teoretickou výtěžnost než suroviny, které glyceridy neobsahují. Byly provedeny laboratorní experimenty kyselé esterifikace při 60 °C za atmosférického tlaku a při 120 °C za tlaku 4,5–5,5 bar. Z experimentů vyplývá, že byl dosažen významně vyšší obsah esterů ve výsledném proudu FAME než udává průmyslný partner. To lze vysvětlit kvalitou dispergace reakční směsi v laboratorních podmínkách, kdy je snáze a rychleji dosaženo kinetické oblasti a požadované koncentrace esterů v reakční směsi.
|
|
---
|
Bc.
Helena
Hinterholzová
|
M2
|
Ing. Iva Paterová, Ph.D.
|
Studium kinetiky esterifikace glycerolu kyselinou propanovou a butanovou
|
detail
Studium kinetiky esterifikace glycerolu kyselinou propanovou a butanovou
Díky obavám z antimikrobiální rezistence je používání antibiotik jako stimulátorů růstu u zvířat v EU od roku 2006 zakázáno a je zde snaha nacházet látky nové, na které rezistence nevzniká. Monoglyceridy kyseliny propanové či butanové vykazují antimikrobiální aktivitu a jsou tak vhodnými látkami, které by nahradily antibiotika např. v krmivech pro drůbež. Jejich hlavní výhodou je nevznikající rezistence, zrychlování růstu zvířat a zvyšování kvality vajec a masa drůbeže. Práce se zaměřuje na studium kinetiky esterifikace glycerolu s kyselinou butanovou či propanovou a na optimalizaci podmínek této reakce. Byl studován vliv teploty reakce a množství katalyzátoru H2SO4. Pro reakci s kyselinou butanovou bylo nejvyšší koncentrace monoglyceridů dosaženo při teplotě 80 °C a 0,1 hm. % H2SO4. Po 300 minutách reakce byla výsledná koncentrace monoglyceridů 3,37 mol/l a rychlostní konstanta vypočtená regresí v programu ERA byla 0,16 dm9.mol-3.min-1. Nejlepších výsledků s kyselinou propanovou bylo dosaženo za stejné teploty i množství katalyzátoru jako s kyselinou butanovou. Výsledná koncentrace monoglyceridů po 300 minutách reakce byla 3,71 mol/l a rychlostní konstanta vypočtená regresí v programu ERA byla 0,211 dm9.mol-3.min-1.
|
|
---
|
Bc.
Martin
Sap
|
M2
|
Ing. Kamila Syslová, Ph.D.
|
Zkoumání vlivu bezlepkové diety na Parkinsonovu chorobu s využitím NMR metabolomiky
|
detail
Zkoumání vlivu bezlepkové diety na Parkinsonovu chorobu s využitím NMR metabolomiky
Parkinsonova choroba (PD) je druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění, které je spojeno s úbytkem dopaminergních neuronů v mozku a na něž v současnosti neexistuje vhodná léčba. Protože patogeneze neurodegenerativních onemocnění může být spojena s chronickým zánětem střeva, nedávně studie ukázaly pozitivní vliv protizánětlivé diety na průběh a rozvoj PD. Jedním z nástrojů ke sledování a diagnostice onemocnění je metabolomika, která stav organismu charakterizuje na základě komplexní analýzy všech metabolitů ve studovaném vzorku.
Cílem této výzkumné práce je zhodnotit efekt bezlepkové diety podávané pacientům s PD po dobu 12 měsíců. Pomocí NMR metabolomiky je průběžně monitorován metabolomický profil plasmy a moči u pacientů s bezlepkovou a normální dietou. Detekované změny jsou hodnoceny metodami statistické analýzy. Cílem této části studie je identifikovat změny metabolomu spojené s podáváním bezlepkové diety a korelovat je s dostupnými klinickými parametry pacientů s PD.
|
|
---
|
Bc.
Kateřina
Čermáková
|
M2
|
doc. Mgr. Jarmila Zbytovská, Dr. rer. nat.
|
Role kyseliny hyaluronové jako vehikula nanosystémů pro dermální podání
|
detail
Role kyseliny hyaluronové jako vehikula nanosystémů pro dermální podání
Kyselina hyaluronová je biologicky aktivní polymer, který má významný potenciál v oblasti farmaceutického výzkumu, zejména pro svou schopnost udržovat vlhkost a interagovat s kůží. Hlavním cílem této práce je sledovat vliv molekulové hmotnosti kyseliny hyaluronové na záchyt léčivé látky imiquimod, který je využíván v léčbě (pre)karcerózních stavů kůže. Z důvodu jeho nízké biodostupnosti byl imiquimod nejdříve zformulován do nanosystémů (konkrétně nanokrystalů o velikosti 206 ± 13 nm a PLGA nanočástic o velikosti 164 ± 6 nm) a až poté kombinován s kyselinou hyaluronovou o různých molekulových hmotnostech. Byly testovány celkově tři molekulové hmotnosti kyseliny hyaluronové, a to 1‑1,5 MDa, 90-130 kDa a 8-15 kDa. Celkově tedy bylo testováno 6 různých gelů – 3 obsahující PLGA nanočástice s celkovou koncentrací imiquimodu 0,1 hm. % a 3 nanokrystalické formulace s 2 hm. % imiquimodu. Vliv jak nanoformulace, tak kyseliny hyaluronové byl pozorován už na stabilitě a viskozitě vzniklých kombinovaných systémů. Účinek typu hyaluronové kyseliny na záchyt imiquimodu v kůži z nanočástic i nanokrystalů byl hodnocen v ex vivo permeační studii na prasečí kůži.
|
