Nacházíte se: Studentská vědecká konference → SVK 2023

iduzel: 54301
idvazba: 90058
šablona: stranka
čas: 9.5.2024 19:10:09
verze: 5378
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/
branch: trunk
Server: 147.33.89.150
Obnovit | RAW

iduzel: 54301
idvazba: 90058
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'svk.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/svk-2023'
iduzel: 54301
path: 1/28821/43620/28823/54301
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

SVK 2023

Organizace SVK v akademickém roce 2023/2024

Termín konání SVK

V akademickém roce 2023/2024 proběhne SVK ve čtvrtek 23. 11. 2023, kdy je vyhlášen Rektorský den.

Organizace SVK

SVK je soutěž prací studentů bakalářských a magisterských studijních programů, která každoročně
probíhá na VŠCHT Praha.

Organizace SVK je zajišťována prostřednictvím děkanátů fakult. Oddělení pro výzkum a transfer
technologií (VaTT) zajišťuje rozpočet SVK z dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum, který je
určen výhradně na odměny za účast (startovné) a za umístění pro soutěžící z řad studentů VŠCHT
Praha. Ostatní zdroje zajišťují fakulty.

Soutěž bude probíhat v přednáškových a posterových sekcích, výběr formy je na rozhodnutí vedení
fakulty. Minimální počet přihlášených soutěžních prací studentů VŠCHT Praha v každé sekci je šest,
maximální počet prací není limitován. Fakultním koordinátorům SVK bude umožněno operativně
rozhodnout o uskutečnění soutěže v sekci i v případě, že počet přihlášených soutěžících klesne z
důvodu vyšší moci pod 6. V takovém případě bude ve spolupráci s VaTT rozhodnuto o poměrném
krácení odměn za umístění. Odměna za účast (startovné) bude zachována v plné výši.

V případě dotazů ohledně SVK se obracejte na příslušné ústavní či fakultní koordinátory.
Pro fakultní koordinátory má na oddělení VaTT SVK na starosti Mgr. Mili Losmanová, tel. 220 44 4536,
losmanom@vscht.cz.

Časový harmonogram přípravy SVK

Do 4. 10. 2023 jmenuje děkan fakultního organizátora SVK a jeho jméno nahlásí děkanát na odd. VaTT. Dále určí pracovníky zodpovědné za organizaci jednotlivých sekcí. V případě celoškolských sekcí určí koordinátory zodpovědné za organizaci prorektor pro pedagogiku.
Od 9. 10. 2023 do 30. 10. 2023 se studenti závazně přihlásí do soutěže pomocí elektronického přihlašovacího systému http://svk.vscht.cz. K přístupu do systému použijí své školní přihlašovací údaje, vyplní ročník, jméno vedoucího práce a název svého příspěvku. Každý student může přihlásit jednu soutěžní práci, a to s vědomím svého vedoucího práce.
Fakulty, respektive celoškolské sekce na základě počtu přihlášených studentů nahlásí do 9. 11. 2023 na odd. VaTT počet sekcí na fakultě a počet soutěžních prací v jednotlivých sekcích.
Do 10. 11. 2023 studenti pomocí elektronického přihlašovacího systému nahrají anotaci svojí práce (max. 1300 znaků, možnosti formátování jsou návodně uvedeny v přihlašovacím systému).
Do 18. 11. 2023 fakultní organizátoři, respektive koordinátoři celoškolských sekcí v elektronickém přihlašovacím systému roztřídí všechny soutěžní práce do jednotlivých sekcí na fakultě, dále uvedou názvy sekcí, místo a čas konání a složení komisí. Složení hodnotících komisí pro jednotlivé sekce určí vedení fakulty, respektive prorektor pro pedagogiku. Komise je nejméně tříčlenná a členy z řad akademických pracovníků mohou doplnit odborníci spolupracujících firem a průmyslových podniků. Předsedou komise by měl být profesor nebo docent.
Do 22.11. 2023 bude možné automaticky vygenerovat sborníky jednotlivých ústavů/sekcí a fakult na základě údajů uvedených v elektronickém přihlašovacím systému. Fakultní koordinátoři, respektive koordinátoři celoškolských sekcí zajistí zveřejnění úplných fakultních sborníků na fakultních webech SVK.

Další informace k soutěži

Prezentace studentské práce v rámci SVK se považuje za předuveřejnění výsledku v případě plánované patentové ochrany a je tedy překážkou pro udělení patentu.
Občerstvení pro komise a soutěžící hradí ústavy z vlastních prostředků.
Organizace průběhu soutěže v sekcích je výlučně věcí rozhodnutí fakult, respektive celoškolských sekcí.
Finanční příspěvek na účast a ocenění umístění soutěžních prací studentů VŠCHT Praha bude hrazen z prostředků dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum (IGA 2023). Jeho výše bude stanovena dohodou proděkanů a prorektora pro VaV podle celkového počtu přihlášených soutěžních prací. Oceněna bude účast a dále první tři místa v každé sekci. Výplata příspěvku studentům bude provedena bezhotovostním převodem, zajistí děkanáty fakult. Je vítána další finanční nebo věcná podpora účastníků SVK ze sponzorských zdrojů. Její výše (hodnota), způsob rozdělení a výplaty je plně v kompetenci komise sekce.
Vytištění diplomů budou zajišťovat fakulty, respektive koordinátoři celoškolských sekcí.
U příležitosti SVK je vyhlášena soutěž o Cenu Julie Hamáčkové v kategorii Studentská práce typu SVK; soutěž je určena i pro doktorandy; vyhlášení soutěže a bližší informace na http://gro.vscht.cz/cjh

Rekapitulace termínů:

Datum	Akce
4. 10.	Fakulty - nahlášení fakultního organizátora a organizátorů sekcí - na VaTT
30. 10.	Studenti - uzávěrka podávání přihlášek
9. 11.	Fakulty - nahlášení počtu účastníků a počtu sekcí – na VaTT
10. 11.	Studenti - uzávěrka nahrávání anotací
18. 11.	Fakulty - seznam sekcí, místo a čas konání, složení komisí, seznam sponzorů jednotlivých sekcí
22. 11.	Fakulty - vygenerování sborníků v aplikaci svk; zveřejnění úplných fakultních sborníků na fakultních webech SVK
23. 11.	SVK
5. 12.	Fakulty - písemná zpráva z fakult o průběhu soutěže - na VaTT

Seznam fakultních koordinátorů

FCHT - doc. Ing. Jan Budka, Ph.D. (Jan.Budka@vscht.cz)
FTOP - Ing. Alice Vagenknechtová, Ph.D. (Alice.Vagenknechtova@vscht.cz)
FPBT - Ing. Michaela Marková, Ph.D. (Michaela.Markova@vscht.cz)
FCHI - doc. Ing. Jitka Čejková, Ph.D. (Jitka.Cejkova@vscht.cz)

Přihlašovací formulář

Nejste zalogován/a (anonym)

Přihlásit

Fyzika a měřicí technika I (B220 - 9:00)

Předseda: prof. Dr. Ing. Martin Vrňata
Komise: Ing. Ladislav Fišer, Ph.D., Ing. Martin Straka, Ph.D., Ing. Michal Pisko, Ph.D., Ing. Filip Matějka

Čas	Jméno	Ročník	Školitel	Název příspěvku	Anotace
9:00	Amálie Burešová	B3	Ing. Jan Kejzlar	Nanodráty na tenkých vrstvách kovů	detail Nanodráty na tenkých vrstvách kovů Tato práce je věnována růstu a charakterizaci nanodrátků na černé hliníkové vrstvě. Pozorována byla intenzita růstu drátků v závislosti na teplotě vzorku. Současně byl testován vliv mechanického poškození jinak homogenní vrstvy na růst nanodrátků. Testovány byly vzorky černého hliníku připravené metodou magnetronového naprašování v atmosféře argonu s příspěvkem dusíku. Pro studium morfologie byla vybrána metoda skenovací elektronové mikroskopie (SEM). Na povrchu vrstvy byly překvapivě nalezeny nanodrátky již před zahřátím, možné vysvětlení tohoto jevu je vliv teploty při depozici či oxidace atmosférickým kyslíkem při skladování. Po prvotní analýze byly vzorky vyhřáty na 200°C a opět přezkoumány. Četnost nanodrátků se tímto postupem rapidně zvýšila, potvrzujíc vliv teploty na jejich růst. Dále bylo potvrzeno, že nanodrátky lépe rostou z mechanických defektů vrstvy.
9:20	Jan Donát	B3	Ing. Přemysl Fitl, Ph.D.	Postup přípravy aerogelu a jeho možná použití	detail Postup přípravy aerogelu a jeho možná použití Gel je koloidní systém, který vzniká zesíťováním nanočástic tvořící porézní strukturu, která je schopna zachytit určitý objem kapaliny. Aerogel, nazývaný taktéž zmrzlý dým, patří mezi pevné látky. Při jeho přípravě je nejprve vytvořen gel, ve kterém je následně kapalina nahrazena plynem. Nejčastější materiál používaný pro výrobu aerogelu je oxid křemičitý, který jsme si zvolili jako první pro výrobu. Příprava je ovšem možná i z jiných metalických oxidů (chrom, zinek, nikl, hliník, lanthanoidy). Gel je možno připravit mnoha cestami. Námi zvolená je bazicky katalyzovaná reakce tetramethyl orthosilikátu, který následně vysušíme metodou superkritického CO₂. Dosavadním pokrok práce činí vyzkoušení tvorby gelu a sestavení aparatury, která je schopna udržet kapalný CO₂. Aerogely se vyznačují vysokou porozitou, která dosahuje až 99,98%, a obrovským vnitřním povrchem, až 1000 m²/g. V důsledku vysoké porozity patří mezi látky s nízkou hustotou, řádově jednotek g/dm³. Těchto jejich unikátních vlastnosti již využívá NASA. Velký vnitřní povrch umožňuje aplikaci v procesech, při kterých je výhodné maximalizovat mezifázový povrch (např. adsorpce plynů nebo katalytické reakce). Použitím materiálů využívaných v chemických senzorech by tedy mohlo být možné docílit nízkého detekčního limitu.
9:40	Denis Najman	B3	Ing. Bc. Michal Novotný, Ph.D.	Cesta k černému kovu skrze plazmochemii	detail Cesta k černému kovu skrze plazmochemii Již po staletí bylo snem alchymistů přeměnit levné kovy na zlato. Dnes je taková představa jednoduše realizovatelná skrze pokovování povrchů pomocí materiálů se zlatavým vzhledem. Jedním takovým materiálem se zlatým vzhledem je TiN. S trochou nadsázky lze říci, že tématem této práce bude obrácený alchymistický postup, za účelem přeměny zlatavého povrchu TiN na černý. Zhruba od roku 1930 je totiž známo, že kovy, které jsou napařovány v přítomnosti plynu o tlaku zhruba 100 Pa, jsou deponovány jako porézní tenké vrstvy, nazývané černé kovy. Tyto kovy vykazují vysoký podíl povrchu ku objemu a představují vhodné kandidáty pro použití jakožto aktivní vrstvy v plynových či pyrometrických senzorech. Cílem této práce je studovat plazmochemické reakce během růstu vrstev a s jejich pomocí predikovat co nejvhodnější podmínky pro přípravu černého titanu pomocí magnetronového naprašování. Budou použity metody zkoumající vliv depozičních podmínek (tlak, druh plynu, výkon magnetronu) na chování plazmatu. Jednou z těchto použitých metod je optická emisní spektroskopie, která je nedestruktivní metodou prvkové analýzy. V této práci byla použita k naleznutí vhodných podmínek plazmatu, k výpočtu excitačních teplot atomů Ti I či rotačních a vibračních teplot dvouatomové molekuly dusíku.
10:00	Cyril Popek	B3	Ing. Přemysl Fitl, Ph.D.	Růst černých kovů na modifikovaných substrátech	detail Růst černých kovů na modifikovaných substrátech Vrstvy černých kovů jsou vysoce nano-strukturované. Jejich povrchová morfologie způsobuje silnou absorpci dopadajícího světla. Vrstvy černých kovů mohou mít díky svým unikátním vlastnostem aplikaci jak v senzorice plynů, tak také například v katalýze. Příprava vrstev černého zlata probíhala vakuovým napařováním z wolframové lodičky za zvýšeného tlaku (15 Pa, Argon) ve vakuové aparatuře. V rámci práce byl různými způsoby modifikován (očištěn) křemíkový substrát. Jeden substrát byl pouze očištěn organickými rozpouštědly, druhý byl vystaven argonové plazmě v RF výboji, a třetí byl exponován ozonem a UV zářením. Pomocí skenovací elektronové mikroskopie byla studována morfologie černého zlata připraveného na takto modifikovaných substrátech a vliv stejných technologii na vlastní strukturu povrchu černého zlata. Získané snímky byly studovány pomocí dostupného software pro analýzu obrazu.
10:20	Bc. David Kavka	M1	RNDr. Pavel Galář, Ph.D.	Optimalizace parametrů syntéz křemíkových nanočástic s cílem maximalizovat efektivitu luminiscence	detail Optimalizace parametrů syntéz křemíkových nanočástic s cílem maximalizovat efektivitu luminiscence Během posledních dvaceti let se křemíkové nanokrystaly (Si-NCs) staly klíčovým předmětem výzkumu v oblasti elektroniky, optoelektroniky, optiky a fotovoltaiky. Zmenšením rozměrů a úpravou povrchové terminace lze zlepšit vlastnosti křemíku, včetně tuhosti, povrchové reaktivity a zejména světelné emisivity. Navzdory intenzivnímu výzkumu čelí masová aplikace Si-NCs výzvám, přičemž klíčovým problémem je vytvořit efektivní metodu přípravy s dostatečným množstvím kvalitního nanomateriálu. Tato práce se zaměřuje na optimalizaci přípravy Si-NCs pomocí netermálního plazmatu. Experimentálně se zkoumají různé parametry syntézy, včetně výkonu zdroje plazmatu, průtoku pracovních plynů a jejich tlaků. Úspěšnost syntézy je hodnocena na základě spektrální pozice fotoluminiscence nanočástic. Nejlepší vzorky budou také podrobeny charakterizaci struktury a chemického složení povrchu. Cílem je nalezení optimálních podmínek pro efektivní výrobu Si-NCs s požadovanými vlastnostmi.
10:40	Bc. Miriam Magočiová	M1	prof. Dr. Ing. Martin Vrňata	Kalibrační směsi par pro senzoriku připravované systémem Owlstone	detail Kalibrační směsi par pro senzoriku připravované systémem Owlstone Plynné zmesi s definovanou nízkou koncentráciou zložiek majú bohaté využitie v senzorike, kde sa používajú na validáciu limitu detekcie, cilivosti a selektivity pripravených senzorov. Jednou z možných metód prípravy plynných zmesí je permeačná metóda, pri ktorej výsledná zmes vzniká permeovaním zložky cez steny teflónovej trubice do prúdu nosného plynu v smere záporného gradientu koncentrácie. Permeačné trubice sú preferovanou voľbou v laboratórnej alebo priemyselnej praxi najmä kvôli ich jednoduchej príprave, stálosti parametrov v čase a lineárnej zmene permeačnej rýchlosti s teplotou. Táto práca sa zaoberá štúdiom teplotne a vekovo závislých anomálií permeačných trubíc plnených butanolom alebo kyselinou octovou, ktoré som objavila pri meraní svojej bakalárskej práce. Práve vďaka veľkému potenciálu permeačných trubíc ako zdrojov kalibračných zmesí je dôležité vyhodnotiť, pri akých podmienkach poskytujú trubice plynné zmesi so stálou koncentráciou zložiek. Zmesi rôzne starých permeačných trubíc boli vyhodnocované pri rôznych teplotách dvoma analytickými metódami. Porovnaním so skoršie získanými dátami bola stanovená optimálna teplota a optimálny vek trubíc pre získanie čo najpresnejšie definovaných koncentrácií zmesí.
11:00	Bc. Radim Weisser	M1	RNDr. Pavel Galář, Ph.D.	Symetrické a hybridní superkondenzátory založené na vodných elektrolytech s vysokou koncentrací solí	detail Symetrické a hybridní superkondenzátory založené na vodných elektrolytech s vysokou koncentrací solí Současná doba klade velké nároky na účinné uchovávání elektrické energie. Nyní jsou běžnými zařízeními pro skladování elektrické energie baterie, které mají také své nevýhody. Superkondenzátory tyto nevýhody v některých oblastech dokáží efektivně řešit, právě díky principu uchovávání elektrické energie ve formě elektrostatického pole nebo v rychlých redoxních reakcích při povrchu elektrody. Tato práce je zaměřena na symetrické superkondenzátory s elektrickou dvojvrstvou s použitím aktivního uhlíku jako aktivního materiálu elektrody a vodného roztoku chloristanové soli o vysoké koncentraci jako elektrolytu (tzv. „water in salt“), který poskytl široké potenciálové okno. Superkondenzátor s elektrodou z aktivního uhlíku a LiClO₄ „water in salt“ elektrolytem vykazoval specifickou kapacitu 38,4 F/g. Dlouhodobé experimenty prokázaly cyklickou životnost více než 100 000 cyklů se ztrátou pouhých 13 % ze své počáteční specifické kapacity. Dalším krokem je vytvoření hybridního superkondenzátoru s jednou již vyzkoušenou elektrodou z aktivního uhlíku, kde nebude docházet k redoxním dějům, zatímco na druhé elektrodě z organického materiálu budou probíhat rychlé redoxní reakce, což pomůže výrazně zvýšit celkovou kapacitu oproti předchozímu systému.