Nacházíte se: Studentská vědecká konference → SVK 2023

iduzel: 54301
idvazba: 90058
šablona: stranka
čas: 9.5.2024 07:52:11
verze: 5351
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/
branch: trunk
Server: 147.33.89.153
Obnovit | RAW

iduzel: 54301
idvazba: 90058
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'svk.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/svk-2023'
iduzel: 54301
path: 1/28821/43620/28823/54301
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

SVK 2023

Organizace SVK v akademickém roce 2023/2024

Termín konání SVK

V akademickém roce 2023/2024 proběhne SVK ve čtvrtek 23. 11. 2023, kdy je vyhlášen Rektorský den.

Organizace SVK

SVK je soutěž prací studentů bakalářských a magisterských studijních programů, která každoročně
probíhá na VŠCHT Praha.

Organizace SVK je zajišťována prostřednictvím děkanátů fakult. Oddělení pro výzkum a transfer
technologií (VaTT) zajišťuje rozpočet SVK z dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum, který je
určen výhradně na odměny za účast (startovné) a za umístění pro soutěžící z řad studentů VŠCHT
Praha. Ostatní zdroje zajišťují fakulty.

Soutěž bude probíhat v přednáškových a posterových sekcích, výběr formy je na rozhodnutí vedení
fakulty. Minimální počet přihlášených soutěžních prací studentů VŠCHT Praha v každé sekci je šest,
maximální počet prací není limitován. Fakultním koordinátorům SVK bude umožněno operativně
rozhodnout o uskutečnění soutěže v sekci i v případě, že počet přihlášených soutěžících klesne z
důvodu vyšší moci pod 6. V takovém případě bude ve spolupráci s VaTT rozhodnuto o poměrném
krácení odměn za umístění. Odměna za účast (startovné) bude zachována v plné výši.

V případě dotazů ohledně SVK se obracejte na příslušné ústavní či fakultní koordinátory.
Pro fakultní koordinátory má na oddělení VaTT SVK na starosti Mgr. Mili Losmanová, tel. 220 44 4536,
losmanom@vscht.cz.

Časový harmonogram přípravy SVK

Do 4. 10. 2023 jmenuje děkan fakultního organizátora SVK a jeho jméno nahlásí děkanát na odd. VaTT. Dále určí pracovníky zodpovědné za organizaci jednotlivých sekcí. V případě celoškolských sekcí určí koordinátory zodpovědné za organizaci prorektor pro pedagogiku.
Od 9. 10. 2023 do 30. 10. 2023 se studenti závazně přihlásí do soutěže pomocí elektronického přihlašovacího systému http://svk.vscht.cz. K přístupu do systému použijí své školní přihlašovací údaje, vyplní ročník, jméno vedoucího práce a název svého příspěvku. Každý student může přihlásit jednu soutěžní práci, a to s vědomím svého vedoucího práce.
Fakulty, respektive celoškolské sekce na základě počtu přihlášených studentů nahlásí do 9. 11. 2023 na odd. VaTT počet sekcí na fakultě a počet soutěžních prací v jednotlivých sekcích.
Do 10. 11. 2023 studenti pomocí elektronického přihlašovacího systému nahrají anotaci svojí práce (max. 1300 znaků, možnosti formátování jsou návodně uvedeny v přihlašovacím systému).
Do 18. 11. 2023 fakultní organizátoři, respektive koordinátoři celoškolských sekcí v elektronickém přihlašovacím systému roztřídí všechny soutěžní práce do jednotlivých sekcí na fakultě, dále uvedou názvy sekcí, místo a čas konání a složení komisí. Složení hodnotících komisí pro jednotlivé sekce určí vedení fakulty, respektive prorektor pro pedagogiku. Komise je nejméně tříčlenná a členy z řad akademických pracovníků mohou doplnit odborníci spolupracujících firem a průmyslových podniků. Předsedou komise by měl být profesor nebo docent.
Do 22.11. 2023 bude možné automaticky vygenerovat sborníky jednotlivých ústavů/sekcí a fakult na základě údajů uvedených v elektronickém přihlašovacím systému. Fakultní koordinátoři, respektive koordinátoři celoškolských sekcí zajistí zveřejnění úplných fakultních sborníků na fakultních webech SVK.

Další informace k soutěži

Prezentace studentské práce v rámci SVK se považuje za předuveřejnění výsledku v případě plánované patentové ochrany a je tedy překážkou pro udělení patentu.
Občerstvení pro komise a soutěžící hradí ústavy z vlastních prostředků.
Organizace průběhu soutěže v sekcích je výlučně věcí rozhodnutí fakult, respektive celoškolských sekcí.
Finanční příspěvek na účast a ocenění umístění soutěžních prací studentů VŠCHT Praha bude hrazen z prostředků dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum (IGA 2023). Jeho výše bude stanovena dohodou proděkanů a prorektora pro VaV podle celkového počtu přihlášených soutěžních prací. Oceněna bude účast a dále první tři místa v každé sekci. Výplata příspěvku studentům bude provedena bezhotovostním převodem, zajistí děkanáty fakult. Je vítána další finanční nebo věcná podpora účastníků SVK ze sponzorských zdrojů. Její výše (hodnota), způsob rozdělení a výplaty je plně v kompetenci komise sekce.
Vytištění diplomů budou zajišťovat fakulty, respektive koordinátoři celoškolských sekcí.
U příležitosti SVK je vyhlášena soutěž o Cenu Julie Hamáčkové v kategorii Studentská práce typu SVK; soutěž je určena i pro doktorandy; vyhlášení soutěže a bližší informace na http://gro.vscht.cz/cjh

Rekapitulace termínů:

Datum	Akce
4. 10.	Fakulty - nahlášení fakultního organizátora a organizátorů sekcí - na VaTT
30. 10.	Studenti - uzávěrka podávání přihlášek
9. 11.	Fakulty - nahlášení počtu účastníků a počtu sekcí – na VaTT
10. 11.	Studenti - uzávěrka nahrávání anotací
18. 11.	Fakulty - seznam sekcí, místo a čas konání, složení komisí, seznam sponzorů jednotlivých sekcí
22. 11.	Fakulty - vygenerování sborníků v aplikaci svk; zveřejnění úplných fakultních sborníků na fakultních webech SVK
23. 11.	SVK
5. 12.	Fakulty - písemná zpráva z fakult o průběhu soutěže - na VaTT

Seznam fakultních koordinátorů

FCHT - doc. Ing. Jan Budka, Ph.D. (Jan.Budka@vscht.cz)
FTOP - Ing. Alice Vagenknechtová, Ph.D. (Alice.Vagenknechtova@vscht.cz)
FPBT - Ing. Michaela Marková, Ph.D. (Michaela.Markova@vscht.cz)
FCHI - doc. Ing. Jitka Čejková, Ph.D. (Jitka.Cejkova@vscht.cz)

Přihlašovací formulář

Nejste zalogován/a (anonym)

Přihlásit

Sekce 4 (B 33 - None)

Předseda: doc. Dr. Ing. Marek Doležal
Komise: doc. Ing. Vojtěch Hrbek, Ph.D., Ing. Lucie Drábová, Ph.D.

Čas	Jméno	Ročník	Školitel	Název příspěvku	Anotace
9:00	Bc. Denisa Egrová	M2	doc. Ing. Milena Stránská, Ph.D.	Hodnocení změn v metabolomu sladovaného ječmene po ošetření pulzním elektrickým polem	detail Hodnocení změn v metabolomu sladovaného ječmene po ošetření pulzním elektrickým polem Mikromycety rodu Fusarium jsou významné rostlinné patogeny produkující toxické sekundární metabolity, mykotoxiny, které se snadno přenáší do potravin a představují riziko pro lidské zdraví. Problematika výskytu fusariových mykotoxinů je závažná zejména ve sladu, neboť během klíčení sladovaných cereálií jsou příznivé podmínky pro rozvoj mikromycet (vlhkost, teplota). Jednou z metod s velkým potenciálem snižovat rozvoj mikromycet během sladování je technologie pulzního elektrického pole (PEF) využívající krátké intenzivní elektrické pulzy k destrukci buněčných stěn mikroorganismů. Cílem provedené studie bylo charakterizovat změny v metabolomu sladovaného ječmene v jednotlivých technologických fázích a sledované jevy interpretovat. Methanolické extrakty meziproduktů výroby sladu byly analyzovány pomocí metody U-HPLC-HRMS/MS. Naměřená data byla zpracovávána s využitím softwarových nástrojů MS-DIAL, MS-FINDER a MS-CleanR, pomocí nichž byla získána primární datová matice proměnných. Statistické metody (PCA, OPLS-DA) a filtry (Volcano plot, VIP, ROC) byly aplikovány k identifikaci statisticky významných biomarkerů pro ošetřené a kontrolní vzorky. Paralelně byly monitorovány profily klíčových biomarkerů během celého procesu sladování pomocí korelační analýzy Pattern Hunter.
9:20	Bc. Michaela Freyová	M2	prof. Ing. Jana Pulkrabová, Ph.D.	Zhodnocení výskytu chlorovaných parafínů v potravinách na bázi jedlého hmyzu	detail Zhodnocení výskytu chlorovaných parafínů v potravinách na bázi jedlého hmyzu Během posledního desetiletí se jedlý hmyz stává stále populárnější alternativou ke konzumaci živočišných produktů, a to ze zdravotních i ekologických důvodů. S tímto vzrůstajícím zájmem o potraviny s přídavkem hmyzí složky se také zvyšují obavy ohledně jejich chemické bezpečnosti. Tato studie se proto zabývá analýzou chlorovaných parafínů (CP) s krátkým (SCCP) a středním (MCCP) řetězcem v potravinách vyrobených z jedlého hmyzu. Bylo analyzováno celkem 34 vzorků potravin z jedlého hmyzu, který byl získán z potemníka moučného, cvrčka domácího, cvrčka krátkokřídlého a cvrčka banánového. Tyto vzorky pocházely z různých zemí, obsahovaly různé procentuální podíly hmyzí složky a byly zpracovány různými způsoby včetně mletí na mouku, přídavku koření, sušení a výroby chipsů a tyčinek. Pro analýzu byly vzorky extrahovány ethyl-acetátem, a následně byly přečištěny pomocí extrakce na tuhou fázi (SPE). CP byly analyzovány pomocí plynové chromatografie ve spojení s vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrií s negativní chemickou ionizací a analyzátorem doby letu (GC‑NCI‑TOF‑HRMS). Na základě přechozích experimentů, ve kterých byla použita tato metoda a podobné vzorky jedlého hmyzu, lze očekávat nálezy SCCP až 2 000 ng/g lipidů a MCCP až 4 700 ng/g lipidů.
9:40	Bc. Jiří Hádek	M1	doc. Ing. Milena Stránská, Ph.D.	Hodnocení výskytu mykotoxinů v širokém souboru pivních speciálů	detail Hodnocení výskytu mykotoxinů v širokém souboru pivních speciálů Ačkoliv je pivo celosvětově nejkonzumovanější alkoholický nápoj, obsahuje kromě řady pozitivně působících bioaktivních látek také sekundární metabolity mikroskopických hub, takzvané mykotoxiny. Mezi nejčastější zástupce mykotoxinů v pivu patří například deoxynivalenol (DON), další mykotoxiny ze skupiny trichothecenů, ochratoxin A nebo fumonisiny, přičemž nejfrekventovanějším zástupcem mykotoxinů v pivech vyráběných v naší geografické oblasti na bázi ječného sladu je DON a jeho glykosilovaná forma, DON-3-glukosid. Předpoklad trendu výskytu mykotoxinů v pivu se odvíjí mimo jiné od stupňovitosti piva, měl by tedy stoupat s hmotnostním obsahem extraktabilních látek v mladině. Cílem této práce bylo ověřit tuto hypotézu analýzou širokého spektra pivních speciálů, konkrétně se jednalo o 100 vzorků od českých i zahraničních výrobců. Po částečné purifikaci vzorků a zakoncentrování na vakuové odparce následovala analýza metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostním spektrometrem (UHPLC-MS). Kvantifikace detekovaných mykotoxinů byla provedena pomocí metody vnějšího standardu a matriční kalibrační řady.
10:00	Aneta Hajznerová	B3	Ing. Beverly Hradecká, Ph.D.	Akrylamid v proteinových chipsech	detail Akrylamid v proteinových chipsech Mezi výrobky, které se v potravinářském průmyslu začaly hojně produkovat ve „zdravější proteinové variantě“, patří proteinové chipsy, jejichž oblíbenost vzrostla nejen u sportovců, ale i u nesportující populace, která tyto snacky zařazuje do svého jídelníčku jako rychlý doplněk přirozených zdrojů bílkovin. Ke zvýšení obsahu proteinu výrobci používají mouky například cizrnové, čočkové, fazolové, hrachové, cvrččí nebo klasické bramborové např. s příměsí sójového proteinu. S technologickým zpracováním těchto produktů zahrnující vysoké teploty, je spojen potenciál vzniku procesního kontaminantu akrylamidu (pravděpodobný lidský karcinogen skupiny 2A), jehož prekurzory jsou redukující cukry a primárně aminokyselina asparagin. V roce 2017 zavedla evropská komise tzv. porovnávací hodnoty, jejichž účelem je ověření účinnosti stanovených opatření pro snížení obsahu akrylamidu v potravinách, které nejrelevantněji přispívají k dietární expozici. S ohledem na výše uvedené a dosud málo provedené studie bylo cílem práce provést průzkum kvality těchto výrobků na českém trhu z hlediska obsahu akrylamidu. Vzorky byly připraveny v rámci akreditované metody a analyzovány kapalinovou chromatografií ve spojení s tandemovou hmotnostní spektrometrií (U-HPLC-MS/MS).
10:20	Bc. Alžběta Horáková	M1	prof. Ing. Jana Pulkrabová, Ph.D.	Lyžařské vosky jako zdroj per- a polyfluoralkylovaných látek	detail Lyžařské vosky jako zdroj per- a polyfluoralkylovaných látek Per- a polyfluoralkylované látky (PFAS) představují perzistentní organické polutanty, kterým se v současnosti věnuje značná pozornost díky jejich všudypřítomnosti a prokázanému negativnímu vlivu na lidské zdraví. Lyžařské vosky byly identifikovány jako zdroj PFAS v životním prostředí, což vedlo k zavedení přísných omezení výroby vosků v rámci EU, Nařízením EK 2020/784, které stanovuje maximální povolenou koncentraci perfluoroktanové kyseliny (PFOA) a jejích prekurzorů <25 ng/g. Současně byl ohlášen zákaz používání fluorovaných lyžařských vosků na mezinárodních lyžařských závodech od 1. července 2023. Cílem této studie bylo vyvinout analytickou metodu pro analýzu 32 různých PFAS v lyžařských voscích s využitím ultra účinné kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií. Validovaná metoda byla aplikována na 24 vzorků lyžařských vosků zakoupených na českém trhu nebo získaných od amatérských lyžařských oddílů. Součástí studie bylo také vyvinutí komplementární analytické metody pro rychlou identifikaci PFAS v lyžařských voscích pomocí infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací, která byla aplikována na stejný soubor vzorků. Studií byla potvrzena přítomnost PFOA v lyžařských voscích s nálezy 1-40 625 ng/g. Ve 13 z 24 vosků překročily nálezy PFOA limit EK.
10:40	Bc. Tereza Jablonská	M1	prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc.	Toxické rostlinné alkaloidy a bioaktivní složky herbálních přípravků	detail Toxické rostlinné alkaloidy a bioaktivní složky herbálních přípravků Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla) patří k nejvyužívanějším rostlinám pro výrobu jednodruhových čajů. Je vyhledáván pro velké množství bioaktivních látek, díky kterým jsou této rostlině připisovány terapeutické účinky. Mezi nejdiskutovanější látky řadíme flavonoidy, terpenoidy, vitamíny a kumariny, u kterých můžeme sledovat antioxidační, protizánětlivé a jiné pozitivní účinky. S konzumací bylinných čajů je však spojeno také riziko jejich kontaminace toxickými látkami, ke které může dojít při sklizni, kdy jsou přimíseny i rostliny produkující toxické rostlinné alkaloidy. Z hlediska zdravotních rizik jsou sledovány především alkaloidy tropanové a pyrrolizidinové, pro která jsou zavedena legislativní opatření. Cílem této práce bylo zhodnotit výskyt bioaktivních látek a toxických alkaloidů v souboru 30 vzorků bylinných čajů na bázi heřmánku pravého běžně dostupných na trhu ČR. Celkem bylo sledováno 32 pyrrolizidinových a 16 tropanových alkaloidů pomocí metody ultra-účinné kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (UHPLC-MS/MS). U 47 % vzorků byl detekován alespoň jeden cílový analyt. Pomocí ultra-účinné kapalinové chromatografie s vysokorozlišovací tandemovou hmotnostní spektrometrií (UHPLC-HRMS/MS) bylo ve vzorcích sledováno 71 bioaktivních látek.
11:00	Bc. Kamila Mimrová	M2	doc. Dr. Ing. Věra Schulzová	Stanovení karotenoidů a jejich forem v krmivech a doplňcích stravy	detail Stanovení karotenoidů a jejich forem v krmivech a doplňcích stravy Karotenoidy jsou přírodní barviva lipofilního charakteru, která se vyskytují v rostlinách, některých řasách a mikroorganismech. Do potravin živočišného původu se karotenoidy dostávají díky inkorporaci karotenoidů z krmiv. Karotenoidy jsou často využívány v doplňcích stravy pro své antioxidační účinky a další biologickou aktivitu. V současnosti se do popředí výzkumu v oblasti karotenoidů dostal astaxanthin, který je syntetizován především řasou Haematococcus pluvialis. Tato práce se zabývá metodami stanovení karotenoidů, zejména astaxanthinu v řase, krmivech a doplňcích stravy. Jedná se především o vývoj a optimalizaci metody, pozornost je věnována výtěžnosti extrakce astaxanthinu a dalších karotenoidů z výše zmíněných matricí. V rámci práce jsou porovnány extrakční metody kyselé, alkalické a enzymatické hydrolýzy. Samotná separace a detekce karotenoidů probíhala za použití vysokoúčinné kapalinové chromatografie s detektorem diodového pole.