Nacházíte se: Studentská vědecká konference → SVK 2023

iduzel: 54301
idvazba: 90058
šablona: stranka
čas: 9.5.2024 21:12:24
verze: 5351
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/
branch: trunk
Server: 147.33.89.153
Obnovit | RAW

iduzel: 54301
idvazba: 90058
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'svk.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/svk-2023'
iduzel: 54301
path: 1/28821/43620/28823/54301
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

SVK 2023

Organizace SVK v akademickém roce 2023/2024

Termín konání SVK

V akademickém roce 2023/2024 proběhne SVK ve čtvrtek 23. 11. 2023, kdy je vyhlášen Rektorský den.

Organizace SVK

SVK je soutěž prací studentů bakalářských a magisterských studijních programů, která každoročně
probíhá na VŠCHT Praha.

Organizace SVK je zajišťována prostřednictvím děkanátů fakult. Oddělení pro výzkum a transfer
technologií (VaTT) zajišťuje rozpočet SVK z dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum, který je
určen výhradně na odměny za účast (startovné) a za umístění pro soutěžící z řad studentů VŠCHT
Praha. Ostatní zdroje zajišťují fakulty.

Soutěž bude probíhat v přednáškových a posterových sekcích, výběr formy je na rozhodnutí vedení
fakulty. Minimální počet přihlášených soutěžních prací studentů VŠCHT Praha v každé sekci je šest,
maximální počet prací není limitován. Fakultním koordinátorům SVK bude umožněno operativně
rozhodnout o uskutečnění soutěže v sekci i v případě, že počet přihlášených soutěžících klesne z
důvodu vyšší moci pod 6. V takovém případě bude ve spolupráci s VaTT rozhodnuto o poměrném
krácení odměn za umístění. Odměna za účast (startovné) bude zachována v plné výši.

V případě dotazů ohledně SVK se obracejte na příslušné ústavní či fakultní koordinátory.
Pro fakultní koordinátory má na oddělení VaTT SVK na starosti Mgr. Mili Losmanová, tel. 220 44 4536,
losmanom@vscht.cz.

Časový harmonogram přípravy SVK

Do 4. 10. 2023 jmenuje děkan fakultního organizátora SVK a jeho jméno nahlásí děkanát na odd. VaTT. Dále určí pracovníky zodpovědné za organizaci jednotlivých sekcí. V případě celoškolských sekcí určí koordinátory zodpovědné za organizaci prorektor pro pedagogiku.
Od 9. 10. 2023 do 30. 10. 2023 se studenti závazně přihlásí do soutěže pomocí elektronického přihlašovacího systému http://svk.vscht.cz. K přístupu do systému použijí své školní přihlašovací údaje, vyplní ročník, jméno vedoucího práce a název svého příspěvku. Každý student může přihlásit jednu soutěžní práci, a to s vědomím svého vedoucího práce.
Fakulty, respektive celoškolské sekce na základě počtu přihlášených studentů nahlásí do 9. 11. 2023 na odd. VaTT počet sekcí na fakultě a počet soutěžních prací v jednotlivých sekcích.
Do 10. 11. 2023 studenti pomocí elektronického přihlašovacího systému nahrají anotaci svojí práce (max. 1300 znaků, možnosti formátování jsou návodně uvedeny v přihlašovacím systému).
Do 18. 11. 2023 fakultní organizátoři, respektive koordinátoři celoškolských sekcí v elektronickém přihlašovacím systému roztřídí všechny soutěžní práce do jednotlivých sekcí na fakultě, dále uvedou názvy sekcí, místo a čas konání a složení komisí. Složení hodnotících komisí pro jednotlivé sekce určí vedení fakulty, respektive prorektor pro pedagogiku. Komise je nejméně tříčlenná a členy z řad akademických pracovníků mohou doplnit odborníci spolupracujících firem a průmyslových podniků. Předsedou komise by měl být profesor nebo docent.
Do 22.11. 2023 bude možné automaticky vygenerovat sborníky jednotlivých ústavů/sekcí a fakult na základě údajů uvedených v elektronickém přihlašovacím systému. Fakultní koordinátoři, respektive koordinátoři celoškolských sekcí zajistí zveřejnění úplných fakultních sborníků na fakultních webech SVK.

Další informace k soutěži

Prezentace studentské práce v rámci SVK se považuje za předuveřejnění výsledku v případě plánované patentové ochrany a je tedy překážkou pro udělení patentu.
Občerstvení pro komise a soutěžící hradí ústavy z vlastních prostředků.
Organizace průběhu soutěže v sekcích je výlučně věcí rozhodnutí fakult, respektive celoškolských sekcí.
Finanční příspěvek na účast a ocenění umístění soutěžních prací studentů VŠCHT Praha bude hrazen z prostředků dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum (IGA 2023). Jeho výše bude stanovena dohodou proděkanů a prorektora pro VaV podle celkového počtu přihlášených soutěžních prací. Oceněna bude účast a dále první tři místa v každé sekci. Výplata příspěvku studentům bude provedena bezhotovostním převodem, zajistí děkanáty fakult. Je vítána další finanční nebo věcná podpora účastníků SVK ze sponzorských zdrojů. Její výše (hodnota), způsob rozdělení a výplaty je plně v kompetenci komise sekce.
Vytištění diplomů budou zajišťovat fakulty, respektive koordinátoři celoškolských sekcí.
U příležitosti SVK je vyhlášena soutěž o Cenu Julie Hamáčkové v kategorii Studentská práce typu SVK; soutěž je určena i pro doktorandy; vyhlášení soutěže a bližší informace na http://gro.vscht.cz/cjh

Rekapitulace termínů:

Datum	Akce
4. 10.	Fakulty - nahlášení fakultního organizátora a organizátorů sekcí - na VaTT
30. 10.	Studenti - uzávěrka podávání přihlášek
9. 11.	Fakulty - nahlášení počtu účastníků a počtu sekcí – na VaTT
10. 11.	Studenti - uzávěrka nahrávání anotací
18. 11.	Fakulty - seznam sekcí, místo a čas konání, složení komisí, seznam sponzorů jednotlivých sekcí
22. 11.	Fakulty - vygenerování sborníků v aplikaci svk; zveřejnění úplných fakultních sborníků na fakultních webech SVK
23. 11.	SVK
5. 12.	Fakulty - písemná zpráva z fakult o průběhu soutěže - na VaTT

Seznam fakultních koordinátorů

FCHT - doc. Ing. Jan Budka, Ph.D. (Jan.Budka@vscht.cz)
FTOP - Ing. Alice Vagenknechtová, Ph.D. (Alice.Vagenknechtova@vscht.cz)
FPBT - Ing. Michaela Marková, Ph.D. (Michaela.Markova@vscht.cz)
FCHI - doc. Ing. Jitka Čejková, Ph.D. (Jitka.Cejkova@vscht.cz)

Přihlašovací formulář

Nejste zalogován/a (anonym)

Přihlásit

Biotechnologie II (A111, knihovna Ústavu biotechnologie - 9:00)

Předseda: doc. Ing. Martin Halecký, Ph.D.
Komise: Ing. Alžběta Dostálková, Ph.D., Ing. Jana Michailidu, Ph.D.

Čas	Jméno	Ročník	Školitel	Název příspěvku	Anotace
---	Bc. Michal Knížek	M2	Ing. Marcel Karabín, Ph.D.	Charakterizace profilu silic a pryskyřic v nových chmelových materiálech	detail Charakterizace profilu silic a pryskyřic v nových chmelových materiálech Chmelové pelety a další, v dnešní době běžně používané, chmelové výrobky, jsou tradičně produkovány prostřednictvím postupů, které mají negativní vliv na obsah a zastoupení sekundárních metabolitů chmele. Použití těchto produktů v pivovarské výrobě má za následek změnu výsledné chuti a aroma piva, které se výrazně liší od původního aroma čerstvého chmele. Moderní chmelové preparáty vyráběné za pomoci technologií, využívajících extrémně nízkých teplot a inertní atmosféry, jako je například vymrazování lupulinových zrn (Cryo Hops®) či lyofilizace, mohou být prostředkem pro omezení těchto nežádoucích dopadů na složení chmelových silic a pryskyřic. Cílem této práce bylo prokázání odlišnosti ve složení chmelových produktů v důsledku přeměn sekundárních metabolitů chmele, jež byly způsobeny termickým a oxidačním zatížením chmelového materiálu v průběhu zpracování na konkrétní typy výrobků. Analýzy chmelových silic, α-, β-hořkých kyselin a z nich odvozených oxidovaných produktů ve vzorcích čerstvého a různě zpracovaného chmele odpovídající odrůdy, ročníku a místa sklizně, by měly být základem pro posouzení rizik a potenciálu pro využití takto zpracovaných chmelů k dodání charakteristických vlastností původního chmele hotovému produktu.
---	Bc. Daniel Polák	M2	prof. Ing. Alena Čejková, CSc.	Vliv nanočástic syntetizovaných pomocí rostlinných extraktů na grampozitivní bakterie	detail Vliv nanočástic syntetizovaných pomocí rostlinných extraktů na grampozitivní bakterie V oblasti nanotechnológií je výskum zameraný na vývoj nových materiálov s jedinečnými vlastnosťami. Táto práca sa venuje reprodukovateľnej príprave nanočastíc s dôrazom na ekonomickú efektívnosť a minimalizáciu kontaminácie toxickými látkami. Je venovaná "zeleným" metódam, ktoré využívajú biologické činitele, v tomto prípade rastlinné odpady, s dôrazom na biodostupnosť, stabilitu a environmentálnu priaznivosť. Práca sleduje antimikrobiálne účinky a špecificky sa zameriava na syntézu strieborných nanočastíc pomocou zelenej metódy, kde využíva letorasty viniča (Vitis vinifera) a časti rastliny konope (Cannabis sativa) ako dostupného poľnohospodárskeho odpadu. Výskum analyzuje antimikrobiálne účinky týchto nanočastíc na rezistentné gram-pozitívne baktérie Staphylococcus aureus a Staphylococcus epidermidis.
---	Bc. Daniela Doubková	M2	Ing. Barbora Branská, Ph.D.	Regulace tvorby azafilonových pigmentů u Monascus purpureus	detail Regulace tvorby azafilonových pigmentů u Monascus purpureus Monascus purpureus je vláknitá houba, u které byla zkoumána regulace genové exprese a v závislosti na ní produkce azafilonových pigmentů. Genová exprese byla ovlivňována na epigenetické úrovni pomocí modulátorů. Konkrétně jsem cílila na tři třídy histondeacetylas, které umožňují dekondenzaci chromatinu a přechod do jeho transkripčně aktivní formy. Jako modulátory byly vybrány nikotinamid, butyrát sodný, farnesol a valproová kyselina. Zároveň k dosažení optimálních podmínek, za kterých je výhodné ovlivňovat genovou expresi, byl sledován vliv zdroje uhlíku a pH na tvorbu sekundárních metabolitů. Podařilo se pozitivně ovlivnit produkci sekundárních metabolitů a to nejvíce za využití farnesolu a nikotinamidu. Každý z epigenetických modulátorů ovlivnil produkci sekundárních metabolitů jiným způsobem a to s největší pravděpodobností v důsledku toho, že každý z nich působí na jiný typ histondeacetylas.
---	Bc. Lukáš Zadák	M2	Ing. Lukáš Jelínek, Ph.D.	Studium přestupu chmelových silic do mladiny a piva	detail Studium přestupu chmelových silic do mladiny a piva V souvislosti s rostoucím zájmem konzumentů o piva s intenzivnějším chmelovým aroma a s ním spojeným rozvojem pivních stylů se studium chmelových silic dostalo do popředí zájmu mnoha vědeckých skupin. Přesné a rychlé analytické stanovení silic v pivu však bývá značně komplikováno velmi nízkými koncentracemi analytů, jejich strukturální komplexitou a přítomností interferujících sloučenin. Cílem této práce bylo použít optimalizovanou a validovanou HS‑SPME‑GC/MS metodu k posouzení vlivu spodního a svrchního kvašení a studeného chmelení na přestup chmelových silic do mladiny a piva. K tomuto účelu byla vybrána nově vyšlechtěná česká aromatická chmelová odrůda Eris. V pokusném studeně chmeleném ležáku i pivu typu ale bylo identifikováno celkem 47 identických chmelových silic s největším zastoupením geraniolu, linaloolu a β‑citronellolu, které tvořily přes polovinu z jejich celkového množství, přičemž u svrchně kvašeného piva byla absolutní koncentrace silic o více než 30 % vyšší. Po kvašení došlo k nárůstu obsahu většiny oxidovaných silic, zatímco uhlovodíková frakce vykazovala opačný trend. Během studeného chmelení byl po počátečním nárůstu koncentrace chmelových silic (den 1) pozorován její významný pokles po druhém dni doby kontaktu s chmelem následovaný opětovným zvyšováním.
---	Bc. Daniel Křížek	M2	prof. Dr. Ing. Petra Patáková	Clostridium cultivation on seaweed hydrosylate-like substrate	detail Clostridium cultivation on seaweed hydrosylate-like substrate Biomass sources rich in carbohydrates, such as seaweeds, are currently in focus, as they can potentially be used to produce biofuels through fermentation. This study aimed to expand our understanding of the cultivation process of Clostridium acetobutylicum on an ensiled seaweed hydrolysate, mimicking the conditions of an ensiled Saccharina latissima seaweed hydrolysate. While S. latissima naturally provides interesting saccharides that can be fermented after pretreatment, such as mannitol, laminarin, or cellulose, the process of ensilation enriches the substrate with organic acids that could be used to form solvents as well. We conducted a series of experiments in serum bottles and bioreactors with four variations of a starting medium with an emphasis on following growth, pH trends, morphological traits, solvents and acids production, and substrate utilization (glucose, lactic acid, mannitol). For those experiments, a wild-type strain of C. acetobutylicum ATCC 824 and C. acetobutylicum ATCC 824 D4-HS, a strain adapted to grow on partially demineralized hydrolysate of S. latissima, were used. The findings suggest that C. acetobutylicum ATCC 824 may have the potential for fermentation on ensiled seaweed, offering a possible option for obtaining valuable products such as biofuels.
---	Vítězslav Rybář	B3	prof. Dr. Ing. Petra Patáková	Fermentační produkce glycerolu vybranými kvasinkami	detail Fermentační produkce glycerolu vybranými kvasinkami Saccharomyces cerevisiae, se už tisíce let používá k výrobě ethanolu, avšak při jejím fermentačním metabolismu vzniká kromě etanolu i glycerol při reoxidaci NADH z dihydroxyacetonfosfátu k udržení celkově nulového redoxního potenciálu uvnitř buňky. Zároveň se při osmotickém stresu tvoří glycerol jako stabilizátor osmotického tlaku uvnitř kvasničných buněk. Schopnost tvořit glycerol mají kvasinky, kultivované jak za aerobních, tak za anaerobních podmínek. Cílem práce je nalézt optimální podmínky pro dosažení co nejvyšší koncentrace glycerolu a co nejvyšší výtěžnosti na vnesený substrát za anaerobních podmínek nebo za podmínek limitace kyslíkem. V bioreaktoru byl prováděn pokus se dvěma kmeny kvasinky Saccharomyces cerevisiae, konkrétně lihovarskými kmeny P a Red, při vysoké koncentraci glukózy 200 g/l a s přídavkem NaCl (50 g/l) bez aerace. Nejvyšší dosažená koncentrace glycerolu byla za těchto podmínek u obou kmenů 21 g/l.
---	Bc. Vojtěch Rubeš	M2	Ing. Marcel Karabín, Ph.D.	Testování využitelnosti POF+ mikroorganismů pro výrobu piva	detail Testování využitelnosti POF+ mikroorganismů pro výrobu piva Fermentační část pivovarské technologie je velice komplexní jev, při kterém vznikají různé skupiny sloučenin, mimo jiné i těkavé fenoly. Těkavé fenoly vznikají metabolickou přeměnou při fermentaci mladiny a hotovému pivu dodávají zejména senzorické vlastnosti, jako například aroma hřebíčku, pražené kávy, vanilky nebo čokolády. Rozvoj řemeslného pivovarství podporuje využívání méně obvyklých kmenů mikroorganismů, které produkují právě tyto sloučeniny. Cílem této práce bylo provést zevrubný screening jednotlivých kmenů a určit konkrétní profil jednotlivých sloučenin. Pozornost byla věnována podstatě fyzikálně-chemických procesů, které se podílejí na tvorbě těkavých fenolů v průběhu pivovarské technologie, s důrazem na parametry fermentace. Praktickým výstupem této práce by pak měl být jakýsi návod, vhodný způsob jakým řídit studenou fázi výroby piva a dosáhnout příznivého profilu těkavých fenolů v pivu, nebo naopak dosáhnout minimalizace jejich vzniku při výrobě pivních stylů, které těkavé fenoly běžně obsahují a mít tak možnost přinášet do pivovarství nové, neznámé produkty a oslovit případné nové konzumenty.
---	Bc. Lenka Holá	M2	prof. Ing. Jan Masák, CSc.	Příprava hybridních nanočástic lignin-stříbro a jejich antimikrobiální účinky	detail Příprava hybridních nanočástic lignin-stříbro a jejich antimikrobiální účinky Lignin je jedním z nejhojněji zastoupených přírodních polymerů, který je obsažen v rostlinné biomase. Ačkoliv je v přírodě bohatě zastoupen, většina ligninu je spalována jako odpadní produkt při zpracování dřeva. Použití ligninu k přípravě nanočástic představuje novou možnost jeho utilizace. Organosolv lignin izolovaný z bukového dřeva byl využit k syntéze LigNPs, které sloužily jako vstupní materiál pro syntézu hybridních nanočástic lignin-stříbro. Cílem této práce bylo nalézt vhodné podmínky přípravy LigAgNPs, které byly hodnoceny s využitím AAS, SEM a TEM. Z naměřených dat vyplývá, že příprava LigAgNPs je závislá zejména na pH. Jako vhodné podmínky syntézy byly zvoleny pH 11 a reakční poměr mezi stříbrnými ionty a ligninem obsaženým v NPs (m_Ag_⁺/m_Lig= 0,25). U takto připravených LigAgNPs byla hodnocena antimikrobiální aktivita v kontextu dvou kmenů P. aeruginosa. U obou kmenů byly stanoveny hodnoty MIC pro LigAgNPs v koncentraci ligninu obsaženého v NPs 80 mg/l a 160 mg/l a koncentraci Ag ve stříbrných nanočásticích 10,75 mg/l a 21,5 mg/l, které byly součástí připraveného kompozitu. Tato práce se v další části bude věnovat hodnocením účinku hybridních nanočástic na adhezi P. aeruginosa.

Zpět na seznamy sekcí

Seznam všech účastníků Seznam sekcí

Zpět na seznam ústavů

Aktualizováno: 2.10.2023 14:58, : Mili Viktorie Losmanová

SVK 2023

Organizace SVK v akademickém roce 2023/2024

Termín konání SVK

Organizace SVK

Časový harmonogram přípravy SVK

Další informace k soutěži

Seznam fakultních koordinátorů

Přihlašovací formulář

Biotechnologie II (A111, knihovna Ústavu biotechnologie - 9:00)

Charakterizace profilu silic a pryskyřic v nových chmelových materiálech

Vliv nanočástic syntetizovaných pomocí rostlinných extraktů na grampozitivní bakterie

Regulace tvorby azafilonových pigmentů u Monascus purpureus

Studium přestupu chmelových silic do mladiny a piva

Clostridium cultivation on seaweed hydrosylate-like substrate

Fermentační produkce glycerolu vybranými kvasinkami

Testování využitelnosti POF+ mikroorganismů pro výrobu piva

Příprava hybridních nanočástic lignin-stříbro a jejich antimikrobiální účinky